Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53)

Těžký kulomet ZB-53 (vojenské značení kulomet vz. 37) je vzduchem chlazená zbraň v ráži 7,92 mm Mauser založená na principu odběru prachových plynů z hlavně. Zbraň vychází z těžkého kulometu vz. 35, vyvíjeného od roku 1933 pro útočnou vozbu (dobový výraz pro tanky, obrněná auta a obrněné vlaky) a pro potřeby Ředitelství opevňovacích prací. Od svého předchůdce se TK vz. 37 liší zvláště možností plné zaměnitelnosti součástek. Vyráběn byl od roku 1937 až do začátku 50. let, nejprve pouze v Československé zbrojovce Brno, v roce 1939 byla výroba přesunuta na nově vzniklou Zbrojovku Vsetín. Licence na kulomet byla před válkou prodána do Anglie, kde byla vyráběna firmou BSA v Birminghamu po celou válku pro britská obrněná vozidla pod označením BESA1. Dále byla zbraň v hojném počtu vyvážena do mnoha zemí, například do Rumunska (odtud pochází druhý z níže zachycených kulometů), Jugoslávie, Argentiny a dalších zemí střední a jižní Ameriky a též do Číny, Íránu nebo Afghánistánu. Po okupaci tzv. Druhé republiky výroba dále pokračovala pro německý Wehrmacht. Z této výroby pochází i zde zachycená první zbraň. Vývoj ve Zbrojovce Brno za války ale neustal, hlavní objem výzkumu byl věnovám zvláště na zvýšení kadence a u pokusných vzorků bylo dosaženo kadence až 1350 ran za minutu. Postupem doby ale docházelo k útlumu výroby ve prospěch německých typů a po válce pokračovala výroba nejprve jako dokončování ze součástek ještě z válečné produkce, v menší míře pak následovala novovýroba.

Kulomet se v předválečném období vyráběl ve třech verzích: pěchotní (tato verze mohla být používána v lehkém opevnění), pro těžké opevnění s těžkou nežebrovanou hlavní (označení „O“) a pro útočnou vozbu (označení „ÚV“). Dále ještě bylo odlišné provedení exportních kulometů dle požadavků zákazníka.

Vzhledem k tomu, že původně byl kulomet vyvíjen pouze pro potřeby útočné vozby a opevnění a pěchota zpočátku o rychlém nahrazení relativně spolehlivých kulometů vz. 7/24 a vz. 24 neuvažovala, bylo řešení polní trojnožky odsouváno a první konkrétní podstavce byly předvedeny teprve v červenci 1938. Konečná verze byla schválena až 17. 1. 1939 pod označením podstavec vz. 37 (tovární značení ZB-308).

Do 15. října 1938 převzalo MNO celkem asi 6000 kusů kulometů vz. 35 a 37. Starší kulomety vz. 35 armáda ochotně předávala na export výměnou za novější kulomety vz. 37. V létě 1938 docházelo k přezbrojení jak u útočné vozby (LT vz. 35), tak i v objektech těžkého opevnění (u Ženijního skupinového velitelství II. Hlučín - objekty úseku MO).


 1 Zde je zajímavé, že na rozdíl od licence kulometu ZGB-33, což je upravený kulomet vz. 26, nebyla BESA adaptována na britskou munici .303, ale zachovala si ráži 7,92 mm.