Navštívil maršál Žukov v roce 1945 Prahu?

Dotaz: Navštívil maršál Žukov v roce 1945 Prahu?
Tazatel: Josef Král | Datum: 9. 5. 2025

Je známo jestli maršál Žukov navštívil v roce 1945 Prahu? Četl jsem to v článku v časopisu Echo, ale neumím nikde dohledat, kdy to mělo být. Děkuji

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 3. 8. 2025
Není mi známo, že by maršál Sovětského svazu G. K. Žukov v roce 1945 navštívil Prahu. Byl sice v létě 1945 československou vládou oficiálně do Prahy pozván, ale návštěva se pokud je mi známo neuskutečnila. 

Prahu navštívili jiní sovětští velitelé, dne 6. června 1945 byli v Praze vyznamenáni maršálové Koněv, Malinovskij, Rybalko a armádní generál Jeremenko. Z řad západních spojenců Prahu navštívili generál Patton (27. července 1945), polní maršál Montgomery (21. září 1945) a armádní generál Eisenhower (11. října 1945). 

Prahu ale Žukov navštívil později, a to v lednu 1956, kdy se v Praze konalo zasedání Politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy. 

Maršál Žukov v letech 1945-46

Maršál Žukov byl v závěrečné fázi války velitelem 1. běloruského frontu. Po dobytí Berlína a německé kapitulaci se stal 9. června 1945 vrchním velitelem Skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu (GSOVG). Zároveň byl hlavou Sovětské vojenské správy v Německu (SVAG). Jako člen Spojenecké kontrolní rady pro správu obsazeného Německa představoval nejvyššího představitele Sovětského svazu v obsazeném Německu. 


Maršálové Žukov, Montgomery a Rokossovskij v Berlíně 12. července 1945
(foto: Wiki Commons)
Československá vláda s maršálem Žukovem projednávala otázky spojené s odsunem Němců, spor o území Kladska (spadající tehdy ještě do sovětské okupační zóny) a také hospodářské záležitosti nebo dodávky UNRRA z přístavů přes německé území do ČSR.

U Žukovova štábu působila styčná čs. vojenská mise. Příchod velkého množství lidí způsoboval v sovětské okupační zóně problémy zejména ve fázi divokého vyhánění sudetoněmeckého obyvatelstva. Náčelník čs. vojenské mise u Spojenecké kontrolní komise v Berlíně Václav Paleček v záznamu o jednání s maršálem Žukovem z 4. července 1945 uvedl k jednání o odsunu Němců:

Maršál Žukov jest ochoten převzíti nacisty z našeho zněmčelého území, jest nutno však označiti přechody, provésti organizaci při předávání, provésti řádnou lékařskou prohlídku transferovaných osob (z obavy před epidemickými nemocemi) apod. Maršál Žukov dodal, že by dával přednost tomu, aby jeho oblasti byl předán asi 1 milion a ostatní do americké okupační zóny.

Dne 27. srpna 1945 jednal o této otázce s Žukovem v Berlíně také div. generál František Hrabčík, jak je uvedeno ve zprávě vojenské kanceláře prezidenta republiky:

Maršalom Žukovom bol ďalej gen. Hrabčík požiadaný, aby tlmočil našej vládě, že jej bude všemožné pomáhať, aby boli všetci Němci evakuovaní z ČSR. Ovšem musia byť rozptýlení do celého Nemecka, vzhľadom k hospodárským pomerom zóny, okupovanej sov. armádou. 

...
Na žiadosť prednesenú gen. Hrabčíkom, aby po 2 mesačnej prestávke mohlo byť pokračované v čiastočnej evakuácii Nemcov (išlo by asi 200 000), až do konečného vyriešenia tejto otázky, bolo maršalom Žukovom odpovedané, že zatiaľ nemôže prísť do úvahy, nakoľko do územia okupovaného sovietskou armádou nahrnulo sa veľké množstvo Nemcov z Poľska, s ktorými je veľká starosť.

Dne 10. srpna 1945 se čs. vláda usnesla, že pozve maršála Žukova do Prahy, pozvání mu v Berlíně tlumočil div. gen. Hrabčík. Žukov pozvání osobně předběžně přijal, ale dodal, že čs. vláda bude muset pozvání oficiálně poslat lidovému komisariátu zahraničních věcí v Moskvě. Souhlas ale z Moskvy nikdy nepřišel. V září 1945 byl Žukov pozván také na návštěvu USA, kam měl přiletět 4. října, ale i z této návštěvy sešlo s odkazem na „zdravotní důvody“.


Na možnou návštěvu maršála Žukova v Praze v září 1945 již obyvatele připravoval 
i čs. tisk (zde Rudé právo). K návštěvě ale nakonec nedošlo.

V té době se již Žukov začal ocitat „v nemilosti“ Stalina, který hleděl podezřívavě na Žukovovu popularitu v zemích spojenců a jeho styky se zahraničními vojáky a státníky. Sovětská bezpečnost sbírala informace o údajném Žukovově rozkrádání válečné kořisti. Na jaře 1946 byl z Německa povolán zpět do SSSR a jmenován vrchním velitelem pozemní armády. Již v červnu 1946 byl ale po obvinění z údajného rozkrádání kořisti, neoprávněného přisvojování si válečných zásluh a „bonapartismu“ z funkce vrchního velitele odvolán a byl jmenován do druhořadých funkcí velitele Oděského vojenského okruhu a následně Uralského vojenského okruhu.

Maršál Žukov v Praze v roce 1956

Ve dnech 27.-28. ledna 1956 se v Praze konalo zasedání Politického poradního výboru členských států v předchozím roce nově vzniklého vojenského paktu Varšavské smlouvy.

Na zasedání dorazila delegace Sovětského svazu ve složení: první náměstek předsedy Rady ministrů SSSR a ministr zahraničních věcí V. M. Molotov, ministr obrany maršál Sovětského svazu G. K. Žukov a velitel vojenských sil Varšavské smlouvy maršál Sovětského svazu I. S. Koněv. Delegace přiletěla do Prahy 25. ledna a byla na Pražském hradě přijata prezidentem Antonínem Zápotockým.


Sovětská delegace (Žukov, Molotov, Koněv) na zasedání Politického poradního výboru Varšavské smlouvy v Praze 27. ledna 1956

Kromě účasti na jednání Politického poradního výboru Varšavské smlouvy Molotov, Žukov a Koněv 28. ledna 1956 položili věnec u hrobu Neznámého vojína na Vítkově a poté uctili i památku padlých na vojenském pohřebišti Rudé armády na Olšanských hřbitovech. Navštívili také představení Mozartovy opery Don Giovanni ve Stavovském divadle (tehdy zvaném Tylovo divadlo). Večer 28. ledna se konala závěrečná recepce na Pražském hradě a následující den delegace odletěla zpět do Moskvy.


Sovětská delegace na Vítkově

Prezident Antonín Zápotocký s maršálem Žukovem o přestávce představení ve Stavovském divadle



  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.