Přeškrtnutí a podtržení - v originálním dokumentu, kurzíva -  vpisky v originálním dokumentu. Dále viz informace a mapa.

Lidový komisař obrany SSSR
Květen 1941 

Předsedovi Rady lidových komisařů SSSR,
soudruhu Stalinovi

Předkládám Vám k posouzení úvahy o plánu strategického rozvinutí ozbrojených sil Sovětského svazu pro případ války s Německem a jeho spojenci.

I. V této chvíli má Německo podle zpráv rozvědky Rudé armády ve zbrani přibližně 230 pěších, 22 tankových, 20 motorizovaných, 10 8 parašutistických a 4 jezdecké divize - celkem okolo 286 284 divizí.

Z nich bylo podle stavu k 15.5.41 postaveno na hranicích se Sovětským svazem 94 86 pěších, 13 tankových, 12 motorizovaných a 1 jezdecká divize, celkem 120 divizí. [pozn.: chyba v součtu je v originále, správně 112]

Dá se předpokládat, že vzhledem k současné politické situaci může Německo v případě útoku na SSSR postavit proti nám 144 137 pěších, 20 19 tankových, 18 15 motorizovaných, 2 4 jezdecké a 5 parašutistických divizí - celkem 189 180 divizí.

Zbývající 95 104 divize se budou nacházet: ve vnitrozemí, na západní hranici, v Norsku, v Africe, v Řecku a v Itálii

č.  V oblasti pěší divize motorizované tankové jezdecké parašutistické celkem
V Německu a v záloze 22  - 25 
V Dánsku, Belgii, Holandsku a Francii 40  - 45 
Jugoslávie - - - -
Řecko - - -
Bulharsko - - - -
Afrika - -
Norsko - - - -
Celkem 93  - 104 
[pozn.: tabulku doplnil Vatutin]

Se vší pravděpodobností se hlavní síly německého vojska v sestavě 76 pěších, 10 11 tankových, 8 10 motorizovaných, 2 jezdeckých a 5 parašutistických divizí - celkem 100 divizí - soustředí jižně od linie Brest-Demblin, aby vedly úder ve směru Kovel, Rovno a Kyjev.

Současně je třeba očekávat útoky Současně s tímto úderem bude veden úder na severu z východního Pruska na Vilnius a Rigu a soustředěné útoky z prostoru Suvalki a Brest do na Volkovysk a Baranoviči.

Na jihu se dá očekávat, že rumunská armáda, podporovaná německými divizemi, přejde s německým vojskem do útoku ve všeobecném směru Šmerinka dají očekávat útoky:
a) rumunské armády podporované německými divizemi ve směru Šmerinka
b) ve směru Munkač, Lvov,
c) Sanok, Lvov

Není vyloučen ani vedlejší úder Němců z prostoru řeky San ve směru na Lvov.

Pravděpodobní spojenci Německa mohou postavit proti SSSR tyto vojenské síly: Finsko 20 pěších divizí, Maďarsko 15 pěších divizí a Rumunsko 25 pěších divizí. Celkem může Německo se svými spojenci soustředit proti Sovětskému svazu 249 240 divizí.

Vezmeme-li v úvahu, že Německo v současné době drží své vojsko ve zbrani i s vybavenými týlovými službami, pak nás může při nástupu vojska předejít a provést překvapivý útok.

Abychom tomu zabránili a německou armádu porazili, považuji za nezbytné za žádných okolností nepřenechat německému velení iniciativu, předejít protivníka v jeho nástupu vojsk a zaútočit na německé vojsko tehdy, kdy se bude nacházet ve stadiu rozvinování a nebude ještě schopen zorganizovat frontu a vzájemnou součinnost vojsk.

II. Jako první strategický cíl musejí jednotky Rudé armády zničit hlavní síly německého vojska, soustředěné jižně od linie Brest-Demblin, a dostat se do 30. dne operace k frontové linii Ostrolenka, řeka Narva, Lovač, Lodž, Kreuzburg, Oppeln (Opole), Olomouc.

Dalším strategickým cílem bude útok z oblasti Katovic severním nebo severozápadním směrem s cílem porazit síly německého vojska ve středním a severním úseku fronty a obsadit oblasti bývalého Polska a východního Pruska.

Nejbližší úkol - porazit německou armádu východně od Visly a v krakovském směru, dojít na linii řek Narva a Visla a obsadit oblast Katovic, proto je třeba:

a) vést hlavní úder silami Jihozápadního frontu ve směru na Krakov, Katovice a tím Německo odříznout od jeho jižních spojenců;

b) vedlejší úder levým křídlem Západního frontu vést ve směru Sedlec, Demblin s cílem obklíčení uskupení sil kolem Varšavy, obsadit Varšavu a podpořit Jihozápadní front při zničení lublinského uskupení sil protivníka;

c) vést aktivní obranu proti Finsku, východnímu Prusku, Maďarsku a Rumunsku a být připraven za příznivé situace vést úder proti Rumunsku.

Tímto způsobem začne Rudá armáda útočné operace z linie Čižev-Ljutovisko silami 152 divizí proti 100 divizím německých. Na ostatních částech státní hranice se předpokládá aktivní obrana.

III. Vychází-li se z popsaného záměru strategického rozvinutí vojsk, pak se počítá s tímto uskupením ozbrojených sil SSSR:

1. Pozemní ozbrojené síly Rudé armády v sestavě - 198 střeleckých divizí, 61 tankových divizí, 31 motorizovaných divizí, 13 jezdeckých divizí - celkem 303 divizí a 74 dělostřeleckých pluků Zálohy vrchního velení (RGK) se rozdělí takto:

a) Hlavní síly v sestavě 164 163 střeleckých divizí, 40 58 tankových divizí, 20 30 motorizovaných divizí a 7 jezdeckých divizí (celkem 249 258 divizí) a 53 dělostřeleckých pluků Zálohy vrchního velení se soustředí na západě.

Z toho ve stavu Severního, Severozápadního, Západního a Jihozápadního frontu tyto síly: 137 136 střeleckých divizí, 40 44 tankových divizí, 20 23 motorizovaných divizí, 7 jezdeckých divizí (celkem 204 210 divizí) a 53 dělostřeleckých pluků Zálohy vrchního velení. Ve stavu Zálohy vrchního velení za Jihozápadním a Západním frontem 27 střeleckých divizí, 12 14 tankových divizí, 6 7 motorizovaných divizí (celkem 45 48 divizí);

b) Ostatní síly v sestavě 34 35 střeleckých divizí, 3 tankových divizí, 1 motorizované divize, 6 jezdeckých divizí (celkem 44 45 divizí) a 21 dělostřeleckých pluků Zálohy vrchního velení budou nasazeny k obraně dálněvýchodní, jižní a severní hranice SSSR; z toho

- na Dálném východě a v Zabajkalském vojenském okruhu 22 střeleckých divizí, 3 tankové divize, 1 motorizovaná divize, 1 jezdecká divize (celkem 27 divizí) 14 dělostřeleckých pluků Zálohy vrchního velení;
- ve střední Asii: 2 horské divize a 3 jezdecké divize (celkem 5 divizí);
- v Zakavkazsku: 8 střeleckých divizí a 2 jezedecké divize (celkem 10 divizí) a 2 dělostřelecké pluky Zálohy vrchního velení;
- na obranu pobřeží Černého moře, severního Kavkazu a Krymu 2 střelecké divize;
- na pobřeží Bílého moře 1 střelecká divize.

Uskupení sil v detailech ukazuje přiložená mapa.

2. Vojenské letectvo Rudé armády v dané chvíli o síle 97 stíhacích leteckých pluků (IAP), 75 bombardovacích leteckých pluků (BBP), 11 bitevních leteckých pluků (ŠAP), 29 leteckých pluků dálkových bombardérů (DBP) a 6 leteckých pluků těžkých bombardérů (TBP) - celkem 218 leteckých pluků - se rozdělí rozdělit takto:

a) Hlavní síly v počtu 66 stíhacích leteckých pluků, 64 bombardovacích leteckých pluků, 5 bitevních leteckých pluků, 23 leteckých pluků dálkových bombardérů a 5 leteckých pluků těžkých bombardérů - celkem 165 leteckých pluků - se soustředí na západě. Z toho:

- ve stavu Severního, Severozápadního, Západního a Jihozápadního frontu - 63 stíhacích leteckých plůků, 64 bombardovacích leteckých plůků, 5 bitevních leteckých pluků, 11 leteckých pluků dálkových bombardérů a 1 leteckcý pluk těžkých bombardérů - celkem 144 leteckých pluků;

- ve stavu Zálohy vrchního velení za Jihozápadním a Západním frontem 14 leteckých pluků dálkových bombardérů a 4 letecké pluky těžkých bombardérů - celkem 21 leteckých pluků.

b) Ostatní síly v počtu 31 stíhacích leteckých pluků, 11 bombardovacích leteckých pluků, 6 bitevních leteckých pluků, 4 letecké pluky dálkových bombardérů a 1 letecký pluk těžkých bombardérů - celkem 53 leteckých pluků - je nutno ponechat pro obranu hranic na Dálném východě, na jihu a na severu a na opěrných bodech protiletecké obrany v Moskvě; z toho:

- na Dálném východě a v Zabajkalském VO: 14 stíhacích leteckých pluků, 9 bombardovacích leteckých pluků, 5 bitevních leteckých pluků, 4 letecké pluky dálkových bombardérů a 1 letecký pluk těžkých bombardérů - celkem 33 leteckých pluků;
- ve Středoasijském VO: 1 stíhací letecký pluk a 1 bitevní letecký pluk - celkem 2 letecké pluky
- v Zakavkazském VO: 9 stíhacích leteckých pluků, 2 bombardovací letecké pluky - celkem 11 leteckých pluků;
- v Archangelském VO: 1 stíhací letecký pluk

Na obranu Moskvy - 6 stíhacích leteckých pluků

Uskupení sil je detailně zobrazeno na přiložené mapě.

Kromě popsaných sil vojenského letectva, nachází se ve stadiu formování ještě nebojeschopných 52 stíhacích leteckých pluků, 30 bombardovacích leteckých pluků, 4 bitevní letecké pluky, 7 leteckých pluků dálkových bombardérů a 22 dálkových stíhacích leteckých pluků - celkem 115 leteckých pluků. S jejich plnou připraveností se dá počítat k 1.1.42

Podle připravenosti k nasazení mají být tyto letecké pluky rozděleny takto:

- na západ přidělit 41 stíhacích leteckých pluků, 30 bombardovacích leteckých pluků, 4 bitevní letecké pluky, 5 leteckých pluků dálkových bombardérů, 14 dálkových stíhacích leteckých pluků - celkem 94 leteckých pluků; z toho:

- do stavu frontů: 41 stíhacích leteckých pluků, 33 bombardovacích leteckých pluků, 6 bitevních letckých pluků, 7 dálkových stíhacích leteckých pluků - celkem 87 leteckých pluků;
- pro Zálohu vrchního velení: 4 stíhací letecké pluky, 3 dálkové stíhací letecké pluky - celkem 7 leteckých pluků
- pro Dálněvýchodní front a Zabajkalský VO 10 a pro Zakavkazský VO 6 leteckých pluků;
- na obranu Moskvy - 5 stíhacích leteckých pluků

Přibližné časové údaje týkající se připravenosti těchto letek k nasazení jsou uvedeny v tabulkách na mapách.

IV. Složení a příkazy pro fronty rozvinující se na západě (mapa 1:1 000 000).

Severní front (Leningradský vojenský okruh) - 3 armády o síle 15 střeleckých divizí, 4 tankových divizí a 2 motorizovaných divizí - celkem 21 divizí, 18 leteckých pluků a Severní loďstvo - s hlavními příkazy: obrana Leningradu, přístavu Murmansk, Kirovské železnice a společně s Baltským loďstvem plné zabezpečení Finského zálivu. Se stejným cílem má Pobaltský zvláštní vojenský okruh předat Severnímu frontu obranu severního a severozápadního pobřeží Estonské socialistické republiky.
Hranice frontu zleva - Ostaškov, Ostrov, Vyru, Viljandi, zátoka Haapsalu, ostrovy Osel a Dago vyňaty.
Štáb frontu - Pargolovo

Severozápadní front (Pobaltský zvláštní vojenský okruh) - 3 armády o síle 17 střeleckých divizí, 4 tankových divizí, 2 motorizovaných divizí - celkem 23 divizí - a 13 leteckých pluků s úkoly:
- houževnatá obrana a zajištění prostoru Rigy a Vilniusu
- zabránit pronikání nepřítele z východního Pruska
- bránit západní pobřeží a ostrovy Osel a Dago, zabránit vyloďování vojenských výsadků protivníka
Hranice frontu zlevo - Polock, Ošmjany, Druskeniki, Marggrabova, Lötzen.
Štáb frontu - Ponevjež

Západní front (Západní zvláštní vojenský okruh) - 4 armády o síle 31 střeleckých divizí, 8 tankových divizí, 4 motorizovaných divizí a 2 jezdeckých divizí - celkem 45 divizí a 21 leteckých pluků

Příkazy: - houževnatá obrana na linii Druskeniki,Ostrolenka, zajištění prostoru Livskoje, Bjelostokskoje
- s přechodem armád Jihozápadního frontu do útoku zničit úderem levého křídla frontu ve směru Varšava, Sedlec, Radom varšavské uskupení protivníka a obsadit Varšavu. V součinnosti s Jihozápadním frontem zničit lublinsko-radomské uskupení protivníka, proniknout k řece Visle a obsadit Radom.
Hranice frontu zleva: řeka Pripjať, Pinsk, Wlodava, Demblin, Radom
Štáb frontu - Baranoviči

Jihozápadní front - 8 armád o síle 74 střeleckých divizí, 28 tankových divizí, 15 motorizovaných divizí a 5 jezdeckých divizí - celkem 122 divizí a 91 leteckých pluků s těmito příkazy:

a) soustředěným úderem armád pravého křídla frontu obklíčit a zničit nepřátelské uskupení sil východně od Visly v prostoru Lublin

b) současným úderem z fronty Sejdava, Przemysl, Ljutovisk rozbít nepřátelské síly na krakovském a sandoměčsko-kelčském směru a obsadit oblasti Krakova, Katovic, Kelče s úmyslem pokračovat z tohoto prostoru v útoku na sever nebo severozápad, aby byly zničeny síly nepřátelského severního křídla a aby byla dobyta území bývalého Polska a východního Pruska.

c) Trvale bránit státní hranice s Maďarskem a Rumunskem a být připraven vést soustředěné údery proti Rumunsku z prostoru Černovcy a Kišiněv s nejbližším cílem zničit severní křídlo rumunské armády a dostat se na linii řeky Moldava, Jassy.

Aby se zajistila realizace výše uvedeného záměru, musí být včas učiněna následující opatření, bez nichž by nebylo možno vést překvapivý útok na nepřítele ze vzduchu i na zemi:

1. Na základě předstíraných cvičení záložníků je nutno provést tajnou mobilizaci
2. Při domnělém pochodu do cvičných táborů tajně soustředit vojska blíže k západní hranici; přednostně rozvinout všechny armády pro zálohu vrchního velení
3. Z odlehlých vojenských okruhů musí být tajně soustředěno vojenské letectvo na polní letiště; zároveň je nutno začít se zřizováním týlového zázemí pro vojenské letectvo
4. Při domnělém provádění cvičení týlových sborů zajistit týlové a zdravotnické zázemí

V. Uskupení záloh vrchního velení.

V záloze vrchního velení 5 armád rozvinout takto:

- 2 armády o síle 9 střeleckých divizí, 4 tankových divizí a 2 motorizovaných divizí - celkem 15 divizí - v prostoru Vjazma, Syčevka, Jelňa, Brjansk, Suchiniči;
- 1 armáda o síle 4 střeleckých divizí, 2 tankových divizí, 2 motorizovaných divizí - celkem 8 divizí - v prostoru Vilejka, Novogrudok, Minsk;
- 1 armáda o síle 6 střeleckých divizí, 4 tankových divizí, 2 motorizovaných divizí - celkem 12 divizí - v prostoru Šepetovka, Proskurov, Berdičev;
- 1 armáda o síle 8 střeleckých divizí, 2 tankových divizí, 2 motorizovaných divizí - celkem 12 divizí - v prostoru Bílá Cerekev, Svenigorodka, Čerkassy.

VI. Zajištění seskupení a rozvinutí vojsk

Aby se akce zabezpečila před možným nečekaným nepřátelským úderem, je nutno krýt soustřeďování a nástup našich vojsk a jejich přípravu k přechodu do útoku. Proto je nutné:

1. Ke stálé ochraně a zabezpečení státní hranice je nutno využít všech dostupných vojenských jednotek příhraničních vojenských okruhů a vojenského letectva, určených k soustředění na západě.
2. Rozpracovat podrobný plán protivzdušné obrany vlasti a uvést do stavu plné pohotovosti prostředky protiletecké obrany.

K těmto úkolům jsem již vydal celou řadu nařízení; rozpracování plánu k obraně státních hranic a protiletecké obraně bude ukončeno k 1.6.41.

Složení a uskupení krycích vojenských jednotek podle přiložené mapy.

Současně je nutné všemi prostředky urychlit výstavbu a vyzbrojení opevněných prostorů a začít výstavbu opevněných prostorů na týlové linii Ostaškov, Počep a počítat s výstavbou nových opevněných prostorů v roce 1942 na hranici s Maďarskem. Pokračovat také ve stavbě opevněných prostorů na linii staré státní hranice.

VII. Příkazy pro vojenské námořnictvo byly vydány v souladu s mými hlášeními, které jste předem schválil.

VIII: Rozvintá vojsk a jejich bojové nasazení bude zajišťováno podle níže uvedených zásob:

Munice:
granáty malé ráže - na tři týdny
střední ráže - na 1 měsíc
velké ráže - na 1 měsíc
miny - na polovinu měsíce

Munice pro protiletadlovou obranu:
37 mm - na 5 dnů
76 mm - na 1,5 měsíce
85 mm - na 11 dnů

Munice pro letectvo:
trhavé bomby - na 1 měsíc
protipancéřové - na 10 dnů
prorážející beton - na 10 dnů
tříštivé bomby - na 1 měsíc
zápalné bomby - na polovinu měsíce

Pohonné a mazací hmoty:
benzín B-78 - na 10 dnů
benzín B-74 - na 1 měsíc
benzín B-70 - na 2,5 měsíce
automobilový benzin - na 1,5 měsíce
motorová nafta - na 1 měsíc

Zásoby pohonných hmot, určené pro západní vojenské okruhy, jsou v důsledku chybějící kapacity nádrží na jejich území soustředěny ve vnitřních vojenských okruzích.

IX. Požaduji:

1. Potvrdit předložený plán strategického rozvinutí ozbrojených sil SSSR a plán zamýšlených bojových akcí pro případ války s Německem.
2. Včas provést skrytou mobilizaci a skryté soustředění vojsk, přednostně všech armád Zálohy vrchního velení a letectva.
3. Požadovat na lidovém komisariátu dopravy úplné a včasné dokončení stavby železnic podle plánu na rok 1941, především ve lvovském směru.
4. Zajistit, že průmysl splní plán výroby tanků a letadel, a také střeliva a pohonných hmot ve stanovené době.
5. Schválit návrh na stavbu nových opevněných prostorů

Přílohy:
1. schéma rozvinutí vojsk k nástupu na mapě 1:1 000 000, 1 exemplář
2. schéma nástupu k zajištění soustředění vojsk na 3 mapách
3. schéma poměru sil, 1 exemplář
4. tři mapy rozmístění leteckých ozbrojených sil na západě

Lidový komisař obrany SSSR
maršál Sovětského svazu

S. Timošenko

Náčelník generálního štábu RA
Armádní generál

G. Žukov

Zdroj: Gorkov Ju. A.: Gotovil li Stalin upreždajuščij udar protiv Gitlera v 1941 g., In: Novaja i novejšaja istorija č. 3/1993, s. 29-45. W. Maser, Porušení slova, Ostrava 1996, s. 402-416.