Komentáře k: Eduard Pollok

Zpět na: Eduard Pollok
  • Reakce na článek

    Malasord 15. 1. 2012 19:14
    Smutný konec mladého člověka, ale podle dochované fotografie jeho hrobu, vědí alespoň pozůstalí jak skončil. Jeden kamarád mi vyprávěl, že bratr jeho babičky bojoval taky ve Wehrmachtu, padl údajně někde u Stalingradu a do dnešní doby nevědí nic o jeho osudu.
    • Re: Reakce na článek

      Glynwed 16. 1. 2012 00:06
      V dnešní době je možné zkusit zjistit informace o padlých německých vojácích z archivu v německu. je jen třeba znát jméno, datum narození a případně místo narození hledané osoby.
      • Re: Reakce na článek

        anolik 23. 4. 2013 23:52
        Děkuji moc za tento článek a i ty další, které jsem zatím nečetla. Na tyto stránky jsem dnes narazila úplnou náhodou, když jsem při tvorbě rodokmenu chtěla zjistit přesný význam výrazu "familiant" - na jiných stránkách byly další "užitečné odkazy" a já jsem si ze zvědavosti otevřela právě tento... Jak už tady někdo napsal, válka je hnusná, ať už člověk stojí na kterékoliv straně... o co těch válek pořád ještě je!!! Jako hodně malé jsme se se sestrou stále ptaly, jestli nebude válka... Bylo to někdy v 50.letech - Korea, Kuba, studená válka - to všechno malé 4-5leté dítě nedokáže pochopit a pojmout do té malé hlavičky, pamatuju si už jenom ten velký strach. Jednak jsme slyšeli z rádia a i z televize spousty zpráv,... možná i štvavých... a pak jsme taky slyšeli spousty vyprávění a vzpomínek od našich rodičů - maminka byla Němka a tatínek (Čech) se narodil v Německu ve stejném městě jako maminka. Od 31.ledna 45 je ale toto město Polské (hranice na Odře a Nise). Obyvatelé z východních území odcházeli v několika vlnách - nejdříve sami, dobrovolně (ze strachu z Rusů - blížila se fronta), později asi i z donucení jako všude jinde... I v maminčině rodině měli vojáka. Všichni, kdo ho znali, říkali, jaký to byl hodný kluk. Stejně jako Eduard se narodil v roce 1924 - v lednu. Asi musel odejít hned po dovršení 18let. Taky se nevrátil, taky ho hledali... Při tvorbě rodokmenu, jsem narazila na stránky německé církevní vyhledávací služby (Kirchlicher Suchdienst) a na stránky Německého červeného kříže, zadala jsem tam dotaz a přišla mi odpověď, ze které jsem zjistila jeho celé jméno (i po kmotrovi) a přesné datum narození, které jsem neznala... Stále se ještě nacházejí různé doklady, dokumenty, dopisy, i hroby... Co kdyby jednou... Jak tady někdo napsal, i já mám pocit, že na mně válka nějaké stopy zanechala, přestože jsem se narodila 7 let po válce, je to lítost, stesk "po domově" (svých rodičů), který jsem nepoznala, stesk po dědovi, který si ze zoufalství vzal život, stesk po babičce, kterou jsem viděla jenom asi 4x v životě - protože se rodina nakonec rozdělila a její druhá část zůstala v nepřátelském Západě... Chtěla jsem se trochu více dozvědět právě o bitvách okolo Briansku, odtud z lazaretu prý podle NČK, přišla jeho poslední vlastní zpráva v červnu 1943. Otto Wagner tak prý jako jeden z mála zůstává stále otevřenou kapitolou... Jestli mohu, ráda bych si kousek textu zkopírovala, Ilona
        • Re: Reakce na článek

          Glynwed 24. 4. 2013 06:37
          Napište mi na e-mail: [email protected]
          Ještě by se o vašem příbuzném dalo něco zjistit.
          • Re: Reakce na článek

            anolik 24. 4. 2013 15:19
            Otto Heinrich Wagner *27.1. 1924 - byl prý velmi šikovný, vyučený hodinář, existovala i fotografie v uniformě, ale tu nemám, pokusím se, jestli si ji nevzal brácha. Napíšu večer a přiložím fotografii dopisu od NČK a případně kontakty těch německých služeb, kdyby to ještě někdo hledal - mají to ale jako přiložený dotazník u genealogických stránek "Ancestry.de" a "Ahnenforschung.net", ještě jednou díky, budu se sem vracet. Ilona
      • Re: Reakce na článek

        Malasord 16. 1. 2012 18:57
        Zkusim mu to vyřídit, ale tady bude myslím si generační problém, ten padlý voják neměl žádné své potomky, jeho sourozenci či příbuzní již nežijí a ti co v současné době žijí s ním v podstatě nemají nic společného. Aspoń tak jsem to chápal z jeho řeči.
  • životni přibeh Eduard Pollok

    Pavel Biernat 17. 9. 2011 13:16
    Je to velice hezky ale strašlive smutny přibeh čtu ho pořad dookola vždy doufam že ten konec članku bude jiny pozitivni ale to bohužel už je dano co je dano! Muj dědeček musel taky jit a strejda tak tež bojoval ale vratili se což je duležite! Nelze už nic jineho dodat než odpočivej v pokoji Eduarde Polloku
  • spolubojovníci

    mira 10. 11. 2009 21:26
    Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jestli některá četa praporu, či rota nebyly složeny čistě jen z slezských mužů. Pokud u jednotky byl s kamaradama z domova a u doplňovacího praporu měli české uniformy a i dle vzpomínek jiných veteránů, tak mne napadlo jestli z určité oblasti nerukovali do určených jednotek, taková menši Slezská legie? Děkuji
  • pomník

    Gerhard 12. 8. 2009 14:34
    Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda existuje nějaký pomník připomínající vojáky z Těšínska.
  • čeština - polština

    ondrasch77 1. 11. 2008 23:03
    je naprosto zřejmé, že tento člověk pocházel z "polské rodiny" alespoň z citací, pokud nejsou upraveny.
    v postupu let, čím dál více inklinuje k polštině. takže proč rodina odchod do "českého" Hlučínska (cca od pol. 19. stol připojeno k Prusku - tzn. povinná branná povinost ve Wehrmachtu.)
  • Nucene podepsani Volksliste

    RRorys 23. 6. 2008 15:34
    Nechapu tu pasaz ze byli nuceni podepsat Volksliste.

    Jak autor vi ze byli nuceni?

    Nechapu kdo je nucene ponemcen ze domu podepisuje dopis s pozdravem heil hitler.

    Tak stal stal se nemcem a vojakem nucene a oslava hiltera byla jenom kvuli vojenske cenzure a nebo ho dav a proztredi take zfanatizovalo pro nemecky nacionalsmus?


    Ono se to dneska lici jako kdyz vetsina nemeckeho naroda byla proti nacionalismu a zbatek je zvalcoval, ale me se tomu moc podle dostupnych informaci verit nechce.

    Me to pripada ze fasouni zfanatizovali vetsinouvou cast naroda a kdyz vydeli ze to stoji za ho... tak uz nemohli vycouvat.

    Stejne jako komousi oblbli lidi v 46-47 a pak vetsina naroda nevedela jak se jich zbavit.
  • Po našimu?

    Sawy 15. 5. 2008 20:00
    Docela mě zaujal jazyk kterým jsou psány jeho dopisy. Nevím kolik z Vás rozumělo alespoň celkovému textu. :o) Dost zvláštní mi příjde ale to, že tam střídájí dva evidentně odlišné dialekty. Víceméně prajzácký a víceméně gorolský. Dokonce se to projevuje i ve výběru písmen v - w, č - cz, ř - rz, atd. A přitom to nejde chronologicky, tedy začal jedním a pak vlivem okolí (volksdeutschen sloužilo ve Wehrmachtu spousta a z kdejakého koutu Evropy) přešel do druhého. Nebo to bylo tím stěhováním z Těrlicka do Kozmic? Těžko říct.
    • Re: Po našimu?

      Lubann 15. 7. 2008 22:04
      Ja bych rekl ze to bylo tim stehovanim protoze ani moja oma temu nerozumi a ona meska vcil v kravaru coz je kousek od Kosmutz.
  • Öls

    Liberečák 7. 5. 2008 14:54
    Jsem si tak nak ted vzpomel ze si vzpominam na denicek meho dedecka kde ma posledni zapis kde pise ze odjizdi na nucene prace do Oelsu. Ale myslim ze to bylo pozdeji. Nekdy rok 1942 nebo nak tak..to budu muset najit a pak dyztak sem pisnu.
  • Hřbitov

    ENT 6. 5. 2008 21:29
    Jak asi vypadá ten hřbitov v Bělorusku dnes?
    • Re: Hřbitov

      Glynwed 6. 5. 2008 21:52
      Všechny německé válečné hroby na území bývalého SSSR byly z pochopitelných pohnutek zlikvidovány. V současné době jsou na tomto území (podobně jako v České republice) budovány centrální hřbitovy, kam jsou sváženi objevené pozůstatky německých vojáků. Stejně jako v ČR se tak děje za různých názorů (kladných i záporných)místních obyvatel. Na území Běloruska jsou v současné době 4 takovéto vojenské hřbitovy.
      • Re: Hřbitov

        pawel 7. 5. 2008 14:54
        Zlikvidovány - zamaskováný ustupující německou armádou nebo zhanobeny " místními"? Existují doklady o hanobení hrobů, i na západní frontě?
        • Re: Hřbitov

          Glynwed 7. 5. 2008 15:08
          Zlikvidovány po válce sovětskou vládou, hanobením bych to nenazýval. Je to v té době zcela pochopitelné, to samé se dělo i u nás - mizelo vše na čem byl hákový kříž nebo co připomínalo fašismus - a to němečtí vojáci připomínali. Myslím že k něčemu podobnému docházelo i na západě - minimálně se o tyto hroby nepečovalo. V současné době je situace taková jakou jsem popsal výše - bylo potřeba 60-ti let aby se hluboké rány zacelily.
        • Re: Hřbitov

          ee 7. 5. 2008 15:02
          Pochopitelně zničeny postupující Rudou armádou. Vzhledem k nenávisti, která mezi oběma stranami panovala je to zcela pochopitelné. Zvláště když ty hřbitovy byly "ozdobeny" hákovými kříži apod.
Zpět na: Eduard Pollok
  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.