Volby a Sudetoněmecká strana

Volby a Sudetoněmecká strana
M. Šedivý - 29. 3. 2007

Dobrý den, kolik přesně dostala Henleinova Sudetoněmecká strana hlasů ve volbách roku 1935 a 1938? 80 nebo 90 procent? Zajímalo by mne i členstvo. Díky za odpověď.

Parlamentní volby 1935 

Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP), která oficiálně vznikla 30. dubna 1935 z původní Sudetoněmecké fronty domoviny (Sudetendeutsche Heimatfront, SHF) získala v posledních volbách do Národního shromáždění v roce 1935 (spolu s Karpathendeutsche Partei zastupující Němce na Slovensku) ze všech stran největší počet voličských hlasů. Při volbách do poslanecké sněmovny ji volilo 1 249 530 lidí, což znamenalo 44 z celkem 300 křesel v poslanecké sněmovně.

Německé strany a KSČ (která se nedělila podle národností a hlasovali pro ni i Němci) při posledních volbách do poslanecké sněmovny 19. května 1935 dopadly následovně:

Strana
počet hlasů
%
mandátů
Sudetendeutsche Partei
(Sudetoněmecká strana)
1 249 530
15,2%
44 
Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei
(Německá sociální demokracie)
299 942
3,6% 11
Deutsche christlich-soziale Volkspartei
(Německá křesťansko-sociální lidová strana)
162 781
2,0%
Bund der Landwirte
(Svaz zemědělců)
142 399
1,7% 5
Zipser deutsche Partei
(Spišská německá strana, zastupovala hlavně evangelíky
mezi spišskými Němci, kandidovala v koalici s maďarskými
stranami)
   
Komunistická strana Československa
849 509
10,3% 30

Sudetoněmecká strana tak ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 1935 získala zhruba dvě třetiny sudetoněmeckých hlasů. I přes zisk 44 křesel se SdP nestala nejsilnější stranou ve sněmovně. Vzhledem k různé velikosti volebních obvodů a způsobu přepočtu hlasů na mandáty se nejsilnějším stal poslanecký klub agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) s celkem 45 poslanci, i když agrární strana získala méně hlasů voličů než SdP (1 176 593).

Nejsilnější stranou v poslanecké sněmovně se SdP stala až v březnu 1938 - po anšlusu Rakouska se 23. a 24. března 1938 s Sudetoněmeckou stranou sloučily německý Svaz zemědělců a Německá křesťansko-sociální strana (ne všechno členstvo s tím souhlasilo). SdP tak od března 1938 v poslanecké sněmovně disponovala 55 křesly.

V senátu (celkem 150 křesel) pak měly německé strany a KSČ po volbách v roce 1935 následující počet mandátů:

Strana mandátů
Sudetoněmecká strana 23
Německá soc. dem.  6
Německá křesť.-soc. strana 
Svaz zemědělců  -
Spišská německá strana
1
KSČ
16

Obecní volby 1938 

V obecních volbách, které se konaly ve dnech 22., 29. května a 12. června 1938 (ovšem ne v úplně všech obcích), ve vypjaté atmosféře po vyhlášení částečné mobilizace (20. května), zůstaly německým voličům poté, co se Svaz zemědělců a něm. křesťansko-sociální strana sloučily s SdP, na výběr v podstatě pouze tři strany: Henleinova SdP, německá sociální demokracie a KSČ.

Sudetoněmecká strana byla na velkém vzestupu, počet členů po anšlusu Rakouska a karlovarském sjezdu rychle stoupal a přesáhl 1,3 milionu, což byla zhruba polovina celého dospělého německého obyvatelstva v ČSR. Kampani v pohraničních oblastech dominovaly letáky SdP s hodinami ukazujícími za pět minut dvanáct a textem: „Ještě je čas! Verbujeme! Staň se členem!“ Během volební kampaně došlo k řadě incidentů a fyzickým útokům na politické oponenty. Až příchod čs. vojska částečně zklidnil situaci.

V řadě obcí se SdP podařilo zastrašováním dosáhnout toho, že byla podána pouze jedna - její vlastní - kandidátka. Ve více než polovině obcí (zejména těch menších) se tak volby nekonaly a SdP získala rovnou všechny mandáty v zastupitelstvu.

Pro SdP hlasovalo celkem 1 161 726 voličů, což mělo být podle výpočtů SdP více než 90 % z německých hlasů. Podle výpočtů německých sociálních demokratů (DSAP) získala SdP v těch volebních obvodech, kde DSAP postavila kandidátku, asi 81 % německých hlasů.

  německé hlasy
pro SdP
v %
22. května 1938 137 358  121 891  88,73 %
29. května 1938  317 405
290 075
91,39 %
12. června 1938
824 282
749 820
90,97 %
celkem
1 279 045
1  161 726
90,83 %


Vítězství SdP. Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren, 14. června 1938

Polední list 14. června 1938

Výsledky obecních voleb v některých městech a obcích. Hlasy pro KSČ zahrnují i hlasy od Čechů v pohraničí, naopak pro české volební kandidátky (většinou šlo o jednu společnou českou kandidátku) mohli hlasovat i někteří Němci.

  Sudetoněmecká strana
(SdP)
Něm. soc. dem.
(DSAP)
KSČ České a židovské
volební kandidátky
Benešov nad Ploučnicí
Bensen
2263 (24 mandátů)
374 (4)
71 (0)
170 (2)
Bílina
Bilin
3718 (20 mandátů)
329 (1)
391 (2)
2372 (13)
Broumov
Braunau
3681 (29 mandátů)
218 (2)
198 (1)
486 (4)
Bruntál
Freudenthal
4887 (30 mandátů)
751 (5)
93 (0)
271 (1)
Cvikov
Zwickau
2456 (29 mandátů)
121 (1)
421 (4)
160 (1)
Česká Lípa
Böhmisch Leipa
6247 (25 mandátů)
386 (2)
389 (1)
1996 (8)
Česká Kamenice
Böhmisch Kamnitz
2573 (25 mandátů) 353 (3)
82 (1)
145 (1)
Česká Ves
Böhmischdorf
1479 (27 mandátů)
160 (3)
39 (0)
-
Český Krumlov
(Böhmisch) Krumau
3703 (25 mandátů) 142 (1)
277 (2)
 1206 (8)
Děčín
Tetschen
6704 (28 mandátů)
671 (2)
-
1473 (6)
Dolní Grund (dnes Dolní Podluží)
Niedergrund
1926 (25 mandátů)
160 (2)
295 (3)
-
Dolní Lipová (dnes Lipová-lázně)
Nieder-Lindewiese
1787 (26 mandátů)
131 (2)
-
187 (2)
Doksy
Hirschberg am See
1599 (24 mandátů)
119 (2)
39 (0)
256 (4)
Duchcov
Dux
3663 (16 mandátů)
540 (2)
713 (3)
3459 (15)
Dvorce u Bruntálu
Hof
1373 (28 mandátů)
125 (2)
-
-
Dvory (dnes část Karlových Varů)
Maierhöfen
1556 (20 mandátů)
560 (7)
118 (1)
149 (2)
Ervěnice
Seestadtl
1932 (16 mandátů)
241 (3)
176 (2)
1237 (15)
Falknov (dnes Sokolov)
Falkenau
5767 (24 mandátů)
678 (4)
70 (0)
596 (3)
Frankštát (dnes Nový Malín)
Frankstadt
1225 (26 mandátů)
99 (2)
-
92 (2)
Frýdlant
Friedland
3489 (30 mandátů)
98 (1)
260 (2)
364 (3)
Frývaldov (dnes Jeseník)
Freiwaldau
4302 (33 mandátů)
130 (1)
69 (0)
302 (2)
Fulnek
Fulnek
1802 (24 mandátů)
141 (2)
-
312 (4)
Hanušovice
Hannsdorf
1372 (21 mandátů)
358 (5)
-
284 (4)
Hevlín
Höflein
1156 (26 mandátů)
-
40 (1)
152 (3)
Horní Grund (dnes Horní Podluží)
Obergrund
1137 (25 mandátů)
103 (2)
143 (3)
-
Horní Litvínov
Oberleutensdorf
4811 (25 mandátů)
482 (3)
380 (2)
1178 (6)
Horní Slavkov
Schlaggenwald
1538 (23 mandátů)
501 (7)
39 (0)
-
Horní Staré Město (dnes část Trutnova)
Oberaltstadt
1787 (23 mandátů)
346 (4)
96 (1)
168 (2)
Horušany (dnes Bystřany)
Wisterschan
1941 (18 mandátů)
406 (4)
309 (3)
534 (5)
Hostinné
Arnau
2285 (24 mandátů)
239 (3)
121 (1)
313 (3)
Hrádek nad Nisou
Grottau
2211 (21 mandátů)
120 (1)
494 (5)
804 (8)
Hradec nad Svitavou
Greifendorf
1548 (27 mandátů)
162 (1)
- -
Hrádek u Znojma
Erdberg
1252 (29 mandátů)
49 (1)
-
-
Hranice u Aše
Rossbach
2080 (22 mandátů)
493 (5)
267 (3)
-
Hrob
Klostergrab
1613 (22 mandátů)
150 (2)
-
481 (6)
Hrušovany nad Jevišovkou
Grusbach
1190 (22 mandátů)
58 (1)
73 (1)
336 (6)
Chodov
Chodau
2426 (24 mandátů)
815 (8)
290 (3)
107 (1)
Chomutov
Komotau
17 018 (32 mandátů)
1972 (4)
969 (2)
2663 (4)
Jablonec nad Nisou
Gablonz an der Neise
18 377 (34 mandátů)
566 (1)
805 (1)
3196 (6)
Jáchymov
Joachimsthal
3933 (31 mandátů) 294 (2)
119 (1)
310 (2)
Jaroslavice
Joslowitz
1263 (27 mandátů)
90 (2)
-
78 (1)
Javorník
Jauernig
1705 (28 mandátů)
23 (0)
27 (0)
81 (2)
Jihlava
Iglau
7413 (15 mandátů)
252 (0)
894 (2)
10 969 (25)
Jirkov
Görkau
3634 (31 mandátů)
327 (3)
160 (1)
197 (1)
Jiříkov
Georgswalde
4612 (33 mandátů)
91 (0)
186 (2)
160 (1)
Kamenický Šenov
Steinschönau
2364 (24 mandátů)
250 (3)
522 (5)
407 (4)
Kaplice
Kaplitz
1051 (24 mandátů)
43 (0)
-
270 (6)
Karlovy Vary - Rybáře
Karlsbad - Fischern
5627 (27 mandátů)
938 (5) 171 (0) 745 (4)
Kraslice
Graslitz
7554 (31 mandátů)
870 (4) 211 (0) 250 (1)
Krásná Lípa
Schönlinde
3456 (28 mandátů)
694 (6)
165 (1)
144 (1)
Krásný Studenec
Schönborn
1060 (23 mandátů)
84 (1)
257 (6)
-
Kynšperk
Königsberg
2750 (29 mandátů)
538 (6)
146 (1)
-
Lačnov
Mährisch Lotschnau
946 (22 mandátů)
88 (3)
-
-
Lázně Kynžvart
Bad Königswart
1149 (22 mandátů)
- 45 (1)
69 (1)
Libavá
Liebau
2130 (24 mandátů)
400 (5)
102 (1)
54 (0)
Liberec
Reichenberg
19 766 (33 mandátů)
1106 (2)
(Demokr. Wahlblock)
899 (1)
3788 (6)
Litoměřice
Leitmeritz
7394 (24 mandátů)
260 (1)
226 (0)
3401 (11)
Loket
Elbogen
1995 (24 mandátů)
281 (3)
89 (1)
146 (2)
Lom
Bruch
1485 (10 mandátů)
194 (1)
1487 (11)
1897 (13)
Loučná nad Desnou
Wiesenberg
1144 (25 mandátů)
83 (2)
105 (2)
-
Luby
Schönbach
1180 (26 mandátů)
111 (3)
-
-
Modřice
Mödritz
1139 (21 mandátů)
126 (2)
-
377 (7)
Mohelnice
Müglitz
2356 (24 mandátů)
181 (2)
-
381 (4)
Moravská Třebová
Mährisch Trübau
3770 (28 mandátů)
631 (5)
97 (0)
360 (3)
Moravský Beroun
Bärn
1508 (25 mandátů)
218 (3)
68 (1)
63 (1)
Most
Brüx
10 670 (26 mandátů)
572 (1)
716 (2)
5385 (13)
Nejdek
Neudek
4096 (25 mandátů)
1261 (8)
317 (2)
190 (1)
Nová Bystřice
Neubistritz
1531 (25 mandátů)
94 (1)
-
241 (4)
Nové Město pod Smrkem
Neustadt an der Tafelfichte
2166 (22 mandátů)
79 (1)
657 (6)
137 (1)
Nové Pavlovice (dnes část Liberce)
Neu-Paulsdorf
1373 (26 mandátů)
43 (1)
126 (2)
91 (1)
Novosedlice
Weisskirchlitz
2022 (20 mandátů)
532 (5)
159 (1)
411 (4)
Nový Bor
Haida
1823 (21 mandátů)
255 (3)
154 (2)
397 (4)
Nový Jičín
Neutitschein
5727 (23 mandátů)
731 (3)
120 (0)
2431 (10)
Odry
Odrau
1887 (21 mandátů)
176 (2)
527 (5)
220 (2)
Opava
Troppau
13 833 (29 mandátů)
679 (2)
210 (0)
5327 (11)
Osek
Ossegg
3539 (22 mandátů)
401 (2)
430 (3)
1516 (10)
Ostrov nad Ohří
Schlackenwerth
1638 (24 mandátů)
247 (4)
-
-
Perštejn
Pürstein
1881 (27 mandátů)
71 (1)
110 (2)
-
Podmokly (dnes část Děčína)
Bodenbach
 10 133 (29 mandátů)
2609 (8)
301  2012 (5)
Poříčí (dnes část Trutnova)
Parschnitz
1846 (24 mandátů)
194 (3)
47 (0)
294 (3)
Postoloprty
Postelberg
1089 (16 mandátů)
123 (2)
165 (3)
?
Proboštov
Probstau
1122 (14 mandátů)
354 (4)
130 (1)
879 (11)
Předlice (dnes část Ústí n. Labem)
Predlitz
1499 (17 mandátů)
389 (4)
617 (7)
718 (8)
Rapotín
Reitendorf
1496 (22 mandátů)
135 (2)
276 (7)
141 (2)
Rochlice (dnes část Liberce)
Röchlitz
2352 (21 mandátů)
157 (1)
304 (3)
1209 (11)
Rumburk
Rumburg
5806 (31 mandátů)
313 (1)
334 (2)
412 (2)
Ruprechtice
Ruppersdorf
2579 (25 mandátů)
67 (0)
270 (3)
268 (2)
Rýmařov
Römerstadt
3386 (31 mandátů)
326 (3)
104 (1)
121 (1)
Řetenice (dnes část Teplic)
Settenz
1359 (18 mandátů)
288 (4)
115 (1)
519 (7)
Slavonice
Zlabings
1100 (22 mandátů)
195 (4)
-
213 (4)
Spořice
Sporitz
1261 (21 mandátů)
203 (3)
63 (1)
513 (11)
Staré Pavlovice (dnes část Liberce)
Alt-Paulsdorf
1116 (19 mandátů)
63 (1)
164 (3)
82 (1)
Starý Ehrenberk (dnes Staré Krečany)
Alt-Ehrenberg
1421 (27 mandátů)
98 (2)
65 (1)
-
Stráž nad Nisou
Althabendorf
1342 (24 mandátů)
32 (0)
254 (5)
67 (1)
Stříbro
Mies
2508 (28 mandátů)
377 (4)
 79 (1)
242 (3)
Svatava
Zwodau
2127 (23 mandátů)
200 (2)
114 (1)
320 (4)
Svitavy
Zwittau
5779 (29 mandátů)
695 (3)
62 (0)
710 (4)
Šatov
Schattau
865 (22 mandátů)
-
-
299 (8)
Šluknov
Schluckenau
3329 (33 mandátů)
202 (2)
-
155 (1)
Šternberk
Sternberg
6266 (27 mandátů)
1277 (6)
148 (0)
706 (3)
Šumperk
Mährisch Schönberg
7940 (30 mandátů)
492 (1)
58 (0)
1228 (5)
Tachov
Tachau
3694 (31 mandátů)
425 (3)
58 (0)
  236 (2)
Tanvald
Tannwald
1634 (17 mandátů)
68 (0)
285 (3)
975 (10)
Teplice-Šanov
Teplitz-Schönau
 13 932 (29 mandátů)
1408 (3)
644 (1)
4551 (9)
Trmice
Türmitz
2797 (20 mandátů)
674 (5)
429 (3)
1227 (8)
Trnovany (dnes část Teplic)
Turn bei Teplitz
6657 (23 mandátů)
966 (3)
550 (2)
2482 (8)
Trutnov
Trautenau
7263 (26 mandátů)
708 (3)
96 (0)
2065 (7)
Uničov
Mährisch Neustadt
2394 (25 mandátů)
179 (2)
16 (0)
371 (3)
Ústí nad Labem
Aussig
19 874 (29 mandátů)
3032 (4)
1338 (2)
  4471 (7)
Varnsdorf
Warnsdorf
11 700 (33 mandátů)
1500 (4)
1120 (3)
827 (2)
Vehedice
Weheditz
1347 (22 mandátů)
301 (5)
63 (1)
-
Vejprty
Weipert
6549 (31 mandátů)
253 (1)
574 (3)
205 (1)
Velké Losiny
Gross Ullersdorf
1328 (25 mandátů)
183 (3)
55 (1)
54 (1)
Vidnava
Weidenau
1139 (28 mandátů)
46 (1)
-
73 (1)
Vrbno pod Pradědem
Würbenthal
2050 (25 mandátů)
334 (4)
52 (0)
92 (1)
Vrchlabí
Hohenelbe
3671 (29 mandátů)
137 (1)
105 (0)
761 (6)
Vyšší Brod
Hohenfurth
1027 (27 mandátů)
53 (1)
-
91 (2)
Žacléř
Schatzlar
1357 (18 mandátů)
312 (4)
231 (3)
399 (5)
Žatec
Saaz
9038 (27 mandátů)
941 (3)
364 (1)
1812 (5)
Žlutice
Luditz
1049 (26 mandátů)
62 (1)
-
102 (3) 
Zdroj: Lidové noviny, Polední list, Venkov, Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren, Volksfreund, Znaimer Wochenblatt

Co se týká vývoje členstva SHF/SdP, počet členů vzrostl po úspěšných volbách v roce 1935 a dramaticky pak zejména po anšlusu Rakouska:


 počet členů
leden 1935
107 785 
červenec 1935  371 315 
leden 1938  541 681
únor 1938
559 614
březen 1938  770 101
duben 1938
1 047 178 
květen 1938
1 320 193
červen 1938 
1 349 180

V roce 1938 šlo o nejmasovější stranu v předválečném Československu. Po německé NSDAP a italské fašistické straně byla SdP třetí nejsilnější fašisticky či nacisticky orientovanou stranou v Evropě. Konrad Henlein dne 24. dubna 1938 na karlovarském sjezdu SdP požadoval možnost svobodného přihlášení se k „německému světovému názoru“. Jak uvedl:
„V nacionálním socialismu nachází každý Němec realizaci koncepce svého života a morálky. Sudetoněmecká komunita nemůže zůstat a nezůstane stranou filozofie, kterou dnes všichni Němci na světě s takovou radostí vyznávají.“


Sjezd SdP v Karlových Varech 24. dubna 1938, kde se strana přihlásila k „německému světovému názoru“
(Foto: Karlsbads Heimkehr ins Reich, Karlsbad 1941)

Sloučení s NSDAP

Po vyvolání povstání v pohraničí byla činnost SdP 16. září 1938 v ČSR úředně zastavena. Po odstoupení pohraničí Německu pak 5. listopadu 1938 vplynula do řad NSDAP, do které bylo přijato zhruba 520 tisíc sudetských Němců (ti, co do SdP vstoupili až po anšlusu Rakouska, nebyli automaticky do NSDAP přijati). Sudetoněmecká župa měla v poměru k počtu obyvatel nejvyšší počet členů NSDAP v Německé říši.

Dne 4. prosince 1938 se v nově zřízené Sudetské župě (Reichsgau Sudetenland) konaly již totalitní doplňovací volby do Říšského sněmu, ve kterých kandidátka NSDAP získala 98,9 % (předvolební leták 1, předvolební leták 2, volební lístek).


Konrad Henlein (jmenovaný říšským komisařem pro sudetoněmecké území) s Adolfem Hitlerem při jeho návštěvě „osvobozeného území“ v říjnu 1938
(Foto: Befreites Sudetenland, Stuttgart 1939)

Konrad Henlein ve Vídni 4. března 1941 ve svém projevu zpětně hodnotil činnost Sudetoněmecké strany v ČSR následovně:
Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit jeho vnitřní poměry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát jen díky tomu, že celé sudetské Němectvo se stalo nacionálněsocialistickým... Historie vynese jednoho dne svůj soud: Sudetští Němci vykonali věrně svou povinnost.“

Vojtěch Šír - 21. 4. 2007