Používání fraktury v německých textech

Používání fraktury v německých textech
Petr Šulai - 18. 5. 2019

Rád bych se zeptal, proč na různých protektorátních vývěskách nebo na potravinových lístkách se užíval pro německý text švabach a pro český text bežné patkové písmo. Byl švabach pro německy mluvící smáze čitelný než jednodušší patkové písmo či německé moci šlo o výrazný odlišovací markant dvou jazykových verzí (tj. praktické důvody) nebo šlo o jistou tradici/ideologii ve smyslu užívání NĚMECKÉHO písma?

Fraktura (jak se správně německé novogotické písmo používané ještě za druhé světové války nazývá – švabach nahradila už v 16. století) byla od konce 19. století vytlačována z tisku novějším patkovým písmem (antikva), které se většinově používá dodnes. To bylo úhlednější a v psacích strojích či strojní sazbě mělo zavedeno proporcionální provedení písmen, čehož bylo u fraktury velmi obtížné dosáhnout a frakturové litery pak byly obvykle zkreslené. Fraktura proto přežívala zejména v ruční sazbě.

Po nástupu nacistů k moci zažila jistou renesanci, neboť šlo o veskrze „německé“ písmo. Vzkříšení fraktury ovšem netrvalo dlouho, od roku 1940 se pro veškeré německé materiály určené pro cizinu užívala výhradně antikva a následující rok se od ní neoficiálně upustilo i v samotném Německu – ani ve škole se již od nového školního roku 1941/1942 nevyučovala. Přínos v relativně drahé změně byl spatřován mj. v tom, že to usnadní orientaci zahraničním a nuceným pracovníkům ve válečném průmyslu, kteří nebyli s to přečíst ani základní cedule a nápisy ve fraktuře. V neposlední řadě to mělo umožnit snadnější správu dobytých území, univerzálnější využití německých propagandistických materiálů v zahraničí, rozšiřovat vliv německé kultury (včetně ekonomických výhod ze zvýšeného prodeje německých knih) a zajistit skutečnou hegemonii Třetí říše.

Faktický zákaz fraktury byl obsažen v neveřejném dopise z Říšského kancléřství z 3. ledna 1941, ve kterém Martin Bormann na pokyn Hitlera mj. psal [1]:
Nahlížet nebo označovat to takzvané gotické písmo jako německé písmo je chybné. Ve skutečnosti se to takzvané gotické písmo skládá ze švabachových židovských písmen [v originále Schwabacher Judenletter – pozn. aut.]. Vůdce dnes rozhodl, že do budoucna bude jako normální písmo označována antikva.

Postupně by na toto písmo měly být převedeny všechny tištěné materiály. Jakmile to bude z hlediska učebnic možné, bude se na základních školách vyučovat pouze normální písmo.
Tím, že zákaz nebyl nikdy oficiálně zveřejněn, dají se najít i vyhlášky psané frakturou po roce 1941 – viz dva příklady z roku 1943.

Z českého pohledu může být zajímavé, že změnu fraktury za antikvu nelibě nesly některé skupiny obyvatel, které před druhou světovou válkou žily v jiných státech a pro které byla fraktura významným symbolem náležitosti k německému národu – za všechny takové uveďme tzv. sudetské Němce [2].

K Vašemu dotazu na rozdělení protektorátních vývěsek na „českou“ a „německou“ část jazykem i písmem tedy lze říct, že to v české části skutečně bylo kvůli srozumitelnosti (navíc fraktura jako německé písmo nezná diakritiku) a v německé kvůli demonstraci kulturní nadřazenosti. Nicméně od roku 1941 jsou již obě jazykové mutace psány stejným písmem.


Příklad vyhlášky o uzavření českých vysokých škol z roku 1939,
pro německý text používá ještě frakturu


Příklad vyhlášky o odměně za dopadení pachatelů atentátu na Heydricha z roku 1942,
obě jazykové verze jsou již stejným písmem

Jakub Skalický - 10. 4. 2020

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.