Národnostní složení Rudé armády 1941-45

Dotaz: Národnostní složení Rudé armády 1941-45
Tazatel: Zdeněk H. | Datum: 29. 12. 2021

Dobrý den, zajímalo by mě jak to bylo s národnostním složením Rudé armády za války. Hlavně pokud jde o 2. a 4. ukrajinský front, které osvobozovaly Československo. Díky

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 15. 4. 2022
Podívejme se nejprve na národnostní složení Sovětského svazu. Zhruba 75-80 procent obyvatel SSSR se koncem 30. let hlásilo k ruské, ukrajinské nebo běloruské národnosti.

Při sčítání lidu v roce 1926 bylo v SSSR napočítáno 147 milionů lidí. Další sčítání proběhlo dne 6. ledna 1937 a stalinské vedení země v něm očekávalo výsledek minimálně 170 mil. obyvatel. Ve skutečnosti bylo napočítáno jen 162 milionů (156 mil. bez vězňů a vojáků). Stalin výsledky označil za sabotáž a výsledek práce „třídně nepřátelských elementů“. Hlavní organizátoři sčítání ze statistického úřadu byli zatčeni a postaveni před soud. Šéf oddělení pro sčítání lidu O. A. Kvitkin byl 28. září 1937 zastřelen jako „trockistický agent zahraniční rozvědky“. Výsledky sčítání z roku 1937 byly označeny jako "tajné" a byly pak zveřejněny až během „glasnosti“ koncem 80. let.

Náhradou za zrušené sčítání z roku 1937 bylo uspořádáno nové sčítání lidu dne 19. ledna 1939. V něm se již „podařilo“ napočítat očekávaný minimální počet: 170,5 mil. obyvatel.

Výsledky sčítání největších národností SSSR (nad 1 mil.) v letech 1926, 1937 a 1939 a jejich procentuální podíl:


1926
 v %
 1937
 v %
 1939
 v %
Rusové
 77 791 124
 52,9
 93 933 065
 58
 99 591 520
 58,4
Ukrajinci
 31 194 976
 21,2
 26 421 212
 16,3
 28 111 007
 16,5
Bělorusové
 4 738 923
 3,2
 4 874 061
 3
 5 275 393
 3,1
Uzbeci 3 955 238
 2,7
 4 550 532
 2,8
 4 845 140
 2,8
Tataři
 3 029 995
 2,1
 3 793 412
 2,3
 4 313 488
 2,5
Kazaši
 3 968 289
 2,7
 2 862 458
 1,8
 3 100 949
 1,8
Židé
 2 672 499
 1,8
 2 715 105
 1,7
 3 028 538
 1,8
Ázerbájdžánci 1 706 605
 1,2
 2 134 648
 1,3
 2 275 678
 1,3
Gruzíni
 1 821 184
 1,2
 2 097 069
 1,3
 2 249 636
 1,3
Arméni
 1 568 197
 1,1
 1 968 721
 1,2
 2 152 860
 1,3
Mordvinci
 1 340 415
 0,9
 1 248 861
 0,8
 1 456 330
 0,9
Čuvaši
 1 117 419
 0,8
 1 168 817
 0,7
 1 369 574
 0,8
Tadžikové
 978 680
 0,7
 1 137 995
 0,7
 1 229 170
 0,7
Němci
 1 238 549
 0,8
 1 151 601
 0,7
 1 427 232
 0,8
SSSR celkem
 147 037 915
162 039 470
170 557 093
  

I přesto, že o přesnosti údajů z těchto sčítání můžeme mít značné pochybnosti, tak tyto „oficiální“ výsledky dávají jistý základní obrázek o podílu ruské, ukrajinské a běloruské národnosti na celkovém obyvatelstvu SSSR. Zároveň ani tyto „oficiální“ výsledky nedokázaly zakrýt mnohamilionový pokles počtu ukrajinských obyvatel. Ukrajinu zasáhl nejen stalinský teror, ale i během kolektivizace vyvolaný hladomor v letech 1932-33, jehož počet obětí se odhaduje na 3-5 milionů lidí.

Jaké byly procentuální podíly vojáků národností (nad 1% podíl) v Rudé armádě v letech 1941-45 a jak se lišily od podílu v celkové populaci v roce 1939:


 1. 1. 1941
 1. 7. 1942
 1. 1. 1945
 1. 10. 1945
 Podíl na populaci
při sčítání lidu 1939
Rusové
 56.39
 68,98
 61,85
 61,86
 58,4
Ukrajinci
 20,1
 11,98
 20,44
 21,17
 16,5
Bělorusové
 4,35
 1,91
 4,28
 4,21
 3,1
Uzbeci
 2,45
 1,27
 0,91
 0,87
 2,8
Tataři
 1,99
 2,49
 1,86
 1,82
 2,5
Židé
 1,84
 1,83
 1,63
 1,56
 1,8
Kazaši
 1,66
 1,9
 0,93
 0,87
 1,8
Gruzíni
 1,37
 1,23
 0,76
 0,82
 1,3
Arméni
 1,18
 1,31
 0,85
 0,88
 1,3
Ázerbájdžánci
 1,09
 1,16
 0,46
 0,49
 1,3

V tabulce se odráží vývoj na východní frontě: většina území Ukrajiny byla obsazena v letech 1941-43 Němci a totéž platilo v letech 1941-44 pro Bělorusko. Podíl Ukrajinců a Bělorusů v Rudé armádě tak v polovině války výrazně klesl a naopak zase stoupl po osvobození území Ukrajiny (od podzimu 1943) a Běloruska (léto 1944).

Podobně je to vidět ve statistice podílu jednotlivých národností (nad 1% podíl) pouze ve střeleckých (pěších) divizích v roce 1943-44:


1. 1. 1943
 1. 7. 1943
 1. 1. 1944
Rusové
 64,6
 63,84
 58,32
Ukrajinci
 11,8
 11,6
 22,27
Kazaši
 3,05
 2,77
 1,57
Tataři
 2,69
 2,58
 1,83
Uzbeci
 2,42
 4,44
 2,02
Bělorusové
 1,9
 1,4
 2,66
Gruzíni
 1,82
 1,17
 1,52
Ázerbájdžánci
 1,75
 1,57
 1,48
Židé
 1,5
 1,35
 1,28
Arméni
 1,49
 1,4
 1,36

Vývoj podílu Rusů, Ukrajinců a Bělorusů mezi řadovými vojáky během války:


 1. 1. 1941
 1. 7. 1942
 1. 1. 1943
 1. 7. 1943
 1. 1. 1944
 1. 1. 1945
Rusové
 53,34
 68,33
 69,35
 69,48
 67,79
 58,38
Ukrajinci
 19,56
 10,71
 9,37
 9,38
 15,06
 21,67
Bělorusové
 4,34
 1,59
 1,58
 1,33
 2,07
 4,89


Cvičení vojáků před odjezdem na frontu, Moskva, srpen 1941 (foto: Wiki Commons / RIA Novosti)

Počet Rusů, Ukrajinců a Bělorusů v sovětských frontech k 1. lednu 1945, na osvobození českých zemí se podílely 1., 2. a 4. ukrajinský front:


Rusové
 Ukrajinci
 Bělorusové
1. běloruský front
 623 238
 222 616
 80 203
2. běloruský front
 543 332
 151 751
 74 877
3. běloruský front
 456 386
 127 654  58 581
1. ukrajinský front
 595 957  342 510  21 690 
2. ukrajinský front
 302 360  169 454
 11 712
3. ukrajinský front
 254 263  142 731  8 396
4. ukrajinský front
 150 912  98 704  6 074

Těmto „globálním“ počtům v zásadě odpovídá i mikro-srovnání s místy narození identifikovaných pohřbených vojáků Rudé armády na čestném pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze (oficiálně 437, neoficiálně 492 pohřbených, většina 1. ukrajinský front):

Místo narození
 Počet
Rusko
 197
Ukrajina
 90
Bělorusko
 15
Kazachstán
 12
Uzbekistán
 7
Gruzie
 4
Ázerbajdžán
 3
Kyrgyzstán
 3
Litva
 2
Moldavsko
 2
Turkmenistán
 2
Arménie
 1
Tádžikistán
 1
Československo
 1

Podíly národností mezi plukovníky, podplukovníky a majory v Rudé armádě k 1. květnu 1944 (nad 1%):

 1. 5. 1944
Rusové
 67,59
Ukrajinci
 15,23
Židé
 7,87
Bělorusové
 4,05
Arméni
 1,02

Národností mezi maršály a generály povýšených do hodnosti v letech 1941-45 - zde dominovali Rusové:


 Maršál SSSR nebo
maršál druhu vojska
 Armádní
generál
 Genplk.
 Genpor.
 Genmjr.
 Celkem
 v %
Rusové
 20
 9
 112
 527
 2248
 2916
 77,45
Ukrajinci
 3
 -
 10
 77
 290
 380
 10,1
Bělorusové
 -
 -
 3
 38
 160
 201
 5,34
Židé
 -
 -
 7
 18
 124
 149
 3,96
Poláci
 1
 - - 8
 13
 22
 0,58
Arméni
 -
 1
 1
 5
 21  29
 0,77
Gruzíni
 -
 -
 1
 1
 18
 20
 0,53
Moldavané
 -
 1
 -
 - 4
 5
 0,13
Čuvaši
 -
 -
 1
 -
 4
 5
 0,13
Osetinci
 -
 -
 1
 1
 8
 10
 0,26
Lotyši
 -
 -
 1
 5
 17
 23
 0,61
Kalmyci
 -
 -
 1
 -
 2
 3
 0,08
Ázerbájdžánci
 -
 -
 -
 -
 1
 1
 0,03
Litevci
 -
 -
 -
 -
 1
 1
 0,03

Podíl jednotlivých sovětských národností na celkových vojenských ztrátách Rudé armády v letech 1941-45 v tisících (nad 0,3 %):


 Počet v tisících
 %
Rusové
 5756
 66,4
Ukrajinci
 1377,4
 15,89
Bělorusové
 252,9
 2,92
Tataři
 187,7
 2,17
Židé
 142,5
 1,64
Kazaši
 125,5
 1,45
Uzbeci
 117,9
 1,36
Arméni
 83,7
 0,97
Gruzíni
 79,5
 0,92
Mordvinci 63,3
 0,73
Čuvaši
 63,3
 0,73
Ázerbájdžánci
 58,4
 0,67
Moldavané
 53,9
 0,62
Baškirové
 31,7
 0,37
Kirgizové
 26,6
 0,31

Viz také:

Zdroje


  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.