Sovětské řády
Do roku 1941 existovalo v SSSR pouze 5 řádů:
- Řád Rudého praporu (zřízen 1. srpna 1924)
- Řád Rudého praporu práce (7. září 1928)
- nejvyšší Řád Lenina (6. dubna 1930) - viz článek Hrdina SSSR
- Řád Rudé hvězdy (6. dubna 1930)
- Odznak cti (25. listopadu 1935)
Během Velké vlastenecké války 1941-1945 bylo zřízeno 11 nových řádů, včetně nejvyššího vojenského Řádu vítězství z roku 1943 (viz zvláštní článek). Příznačné je, že většina z nich byla pojmenována podle hrdinů z dob carského Ruska. Prvním z nich byl Řád Vlastenecké války odkazující na vlasteneckou válku proti napoleonské okupaci.
Řády zřízené v letech 1941-1945:
- Řád Vlastenecké války - 2 stupně (20. května 1942)
- Řád Suvorova - 3 stupně (29. července 1942)
- Řád Kutuzova - 3 stupně (29. července 1942 a 8. února 1943)
- Řád Alexandra Něvského (29. července 1942)
- Řád Bogdana Chmelnického - 3 stupně (10. října 1943)
- nejvyšší Řád vítězství (8. listopadu 1943)
- Řád Slávy - 3 stupně (8. listopadu 1943)
- Řád Ušakova - 2 stupně (3. března 1944)
- Řád Nachimova - 2 stupně (3. března 1944)
- Řád Matka-hrdinka (8. července 1944)
- Řád Mateřská sláva (8. července 1944)
Udělování nejvyšších stupňů řádů a vyznamenávání velitelů od hodnosti velitele sboru a výše podléhalo schválení prezídia Nejvyššího sovětu SSSR.
Od roku 1943 měli velitelé frontů a loďstev právo udělovat vojákům a důstojníkům až do hodnosti velitele divize následující řády: Rudého praporu, Suvorova III. stupně, Kutuzova III. stupně, Bogdana Chmelnického III. stupně, Alexandra Něvského, Ušakova II. stupně, Nachimova II. stupně, Vlastenecké války I. i II. stupně, Rudé hvězdy, Slávy II. a III. stupně.
Velitelé sborů mohli udělovat vojákům do hodnosti velitele roty řády Vlastenecké války I. a II. stupně, Rudé hvězdy, Slávy III. stupně.
Velitelé divizí a brigád mohli udělovat vojákům do hodnosti velitele roty řády Rudé hvězdy a Slávy III. stupně.
Řády zavedené ještě před Velkou vlasteneckou válkou
|
Řád Rudého praporu (Орден Красного Знамени) Vůbec první sovětské vyznamenání, vznikl jako nejvyšší vyznamenání RSFSR 16. září 1918, podobná vyznamení vznikla i v ostatních sovětských republikách. Po vzniku SSSR byla tato vyznamenání 1. srpna 1924 sloučena do jediného Řádu Rudého praporu. Během bojů s Japonci v letech 1938-1939 na jezeře Chasan a u Chalchin-Golu bylo uděleno 2575 Řádů Rudého praporu. Během Velké vlastenecké války 1941-1945 bylo uděleno 305 035 kusů tohoto řádu. Sedminásobnými nositeli tohoto řádu byli stíhací piloti I.N. Kožedub a V.F. Golubev. |
|
|
Řád Rudého praporu práce (Орден Трудового Красного Знамени) Zřízen 7. září 1928. Udělován za zvláštní zásluhy o stát. Během Velké vlastenecké války uděleno 21 500 kusů tohoto řádu. |
|
|
Řád Lenina (Орден Ленина) Nejvyšší sovětský řád zřízený 6. dubna 1930. Udělován za vynikající zásluhy o sovětský stát a společnost. Od roku 1936 ho automaticky získávali nositelé titulu Hrdina Sovětského svazu (viz článek Titul Hrdina SSSR). Řád Lenina mohli obdržet jak jednotlivci tak kolektivy, i cizí státní příslušníci. Během Velké vlastenecké války v letech 1941-1945 bylo uděleno více než 41 000 Řádů Lenina, z toho 36 000 získali příslušníci armády a partyzáni. |
|
|
Řád Rudé hvězdy (Орден Красной Звезды) Zřízen 6. října 1930 pro vyznamenávání vojáků Rudé armády a pracovníků bezpečnostních složek. Získat ho mohli i cizí státní příslušníci. Do června 1941 udělen asi 34 000krát. Během Velké vlastenecké války pak více než 2,860 milion krát - z toho více než 2 miliony na samém konci války. |
|
|
Odznak cti (Знак Почета) Zřízen 25. listopadu 1935. Během Velké vlastenecké války udělen více 66 000 krát. |
|
Řády zavedené během Velké vlastenecké války 1941-1945
Řád Vlastenecké války
(Орден Отечественной войны)
Byl zřízen 20. května 1942 ve dvou stupních a udělován vojákům a partyzánům za výjimečné zásluhy v boji proti německým okupantům. Pro získání I. stupně statut řádu stanovoval následující podmínky:
- zničení důležitého objektu v týlu protivníka
- sestřelen stanovený počet letounů
- 15-60 úspěšných bojových letů
- osobně zničit 2 těžké nebo střední nebo 3 lehké tanky nebo obrněné transportéry
- jako první vniknout do důležitého postavení protivníka
- úspěšný námořní výsadek na území protivníka
- zajetí lodi protivníka a její dopravení do vlastní základny
První stupeň řádu získalo během války asi 350 tisíc vojáků, druhý stupeň více než 1 milion vojáků. V roce 1985 k 40. výročí konce války byli Řádem vlastenecké války vyznamenáni všichni žijící váleční veteráni.
|
|
| I. stupně | II. stupně |
Zřízen 29. července 1942 ve třech stupních. Pojmenován podle generalissima A.V. Suvorova (1729-1800), vynikajího vojevůdce v rusko-tureckých a napoleonských válkách. Udělován byl velitelům za úspěšné vedení bojových operací.
I. stupeň byl určen pro velitele frontů a armád, jejich zástupce, náčelníky štábů, náčelníky operačních oddělení a velitele druhů vojsk frontů a armád.
II. stupeň byl určen pro velitele sborů, divizí a brigád a jejich zástupce a náčelníky štábů.
III. stupeň byl určen velitele pluků, praporů a rot a náčelníky štábů pluků.
Počty udělených Řádů Suvorova: I. stupeň 390, II. stupeň 2800, III. stupeň více než 4000
|
|
|
| I. stupně | II. stupně | III. stupně |
Řád byl zřízen ve stejný den jako Řád Suvorova 29. července 1942 ve dvou stupních. 8. února 1943 byl doplněn o III. stupeň. Pojmenován podle maršála M.I. Kutuzova (1745-1813), vynikajícího vojevůdce v napoleonských válkách, porazitele Napoleona v bitvě u Borodina a na řece Berezině.
Udělován velitelům za úspěšné vedení bojových operací.
I. stupeň byl určen pro velitele frontů a armád, jejich zástupce, náčelníky štábů, náčelníky operačních oddělení a velitele druhů vojsk frontů a armád.
II. stupeň byl určen pro velitele sborů, divizí a brigád a jejich zástupce a náčelníky štábů.
III. stupeň doplněný až 8. února 1943 byl určen velitele pluků, praporů a rot a náčelníky štábů pluků.
Uděleno: I. stupeň 660, II. stupeň 3300, III. stupeň více než 3300.
|
|
|
| I. stupně | II. stupně | III. stupně |
|
Řád Alexandra Něvského (Орден Александра Невского) Zřízen 29. července 1942 spolu s Řádem Suvorova a Řádem Kutuzova. Pojmenován podle novgorodského knížete Alexandra Něvského (1220-1263), který zastavil expanzi Švédů v bitvě na Něvě (1240) a porazil řád německých rytířů v bitvě na Čukotském jezeře (1241). Udělován velitelům divizí, brigád, pluků, praporů, rot a čet za statečnost a úspěšné velení v bojových operacích. Uděleno více 42 tisíc kusů. |
|
Řád Bogdana Chmelnického
(Орден Богндана Хмельницкого)
Zřízen 10. října 1943 ve třech stupních. Pojmenován podle ukrajinského hetmana Bogdana Chmelnického (1596-1657), hrdiny boje proti Polákům, který se zasloužil o spojení Ruska s Ukrajinou (1654). Udělován vojákům a partyzánům za výjimečné zásluhy v boji proti Němcům při osvobozování země.
I. stupeň byl určen pro velitele frontů, loďstev, flotil a armád, jejich zástupce, náčelníky štábů, náčelníky operačních oddělení a velitele druhů vojsk frontů a armád.
II. stupeň byl určen pro velitele sborů, divizí a brigád a jejich zástupce a náčelníky štábů a velitele partyzánských oddílů.
III. stupeň byl vojáky do hodnosti velitele praporu, partyzány.
Celkem uděleno: 1. stupeň 320, 2. stupeň asi 2400, 3. stupeň asi 5700
|
|
|
| I. stupně | II. stupně | III. stupně |
Zřízen 8. listopadu 1943 ve třech stupních spolu s nejvyšším Řádem vítězství, který byl určen pro nejvyšší velitele. Řád Slávy byl udělován za hrdinství vojínům a nižším důstojníkům. Uděloval se postupně od III. do I. stupně.
První voják, který obdržel všechny tři stupně Řádu slávy byl N.A. Zaletov z 63. gardové střelecké divize, poslední stupeň získal za hrdinství během bojů na Karelské šíji v roce 1944. Všechny tři stupně řádu získalo celkem 2582 lidí, mezi nimi 4 ženy. Čtyři z nositelů všech tří stupňů Řádu slávy byli zároveň Hrdinové SSSR: dělostřelec A.V. Aljošin, letec I.G. Dračenko, P.Ch. Dubinda a dělostřelec N.I. Kuzněcov.
Statut řádu přesně podmínky pro udělení vymezoval:
- voják, který jako první vnikl do postavení protivníka
- zneškodnil palbou 15-20 nepřátel
- pokračoval v boji v hořícím tanku
- zachránil bojovou zástavu před nepřítelem
- zničil více než 2 tanky nepřítele
- ručními granáty zničil 1-3 tanky
- dělostřeleckou nebo kulometnou palbou zničil více než 2 letadla
- zajal nepřátelského důstojníka
- provedl průzkum nepřátelského postavení a zavedl svůj útvar do týlu nepřítele
- v noci zneškodnil strážní hlídku nepřítele
- zničil kulometné nebo minometné postavení
- zničil vojenský sklad protivníka
- zachránil velitele riskuje vlastní život
- ukořistil nepřítelovu bojovou zástavu
- sestřelil letoun osobní zbraní
- zajistil průchod v drátěných zátarasech
- v boji poskytl pomoc raněným
- stíhač sestřelil 2-4 letouny
- bitevní letec zničil 2-5 tanků, nebo 3-6 lokomotiv nebo celou vlakovou soupravu, železniční stanici nebo trať
- osádka bombardéru zničila železniční soupravu, sklad, štáb protivníka, elektrárnu, přehradu, most, 2 a více letounů na letišti, důležitou továrnu
Všechny tři stupně řádu získalo celkem 2582 lidí, druhý a třetí stupeň řádu získalo 46 tisíc lidí, jen třetí stupeň více než 980 tisíc lidí.
|
|
|
| I. stupně | II. stupně | III. stupně |
Zřízen 3. března 1944 ve dvou stupních. Pojmenován podle admirála F.F. Ušakova (1744-1817), jednoho ze zakladatelů moderního ruského válečného námořnictva. Určen pro vyznamenávání vyšších důstojníků sovětského vojenského námořnictva za úspěšné plánování, vedení a zabezpečení námořních operací. Pro vyznamenávání námořníků a poddůstojníků byla určena Medaile Ušakova.
Uděleno: I. stupeň 50, II. stupeň 200 kusů.
|
|
| I. stupně | II. stupně |
Řád Nachimova
(Орден Нахимова)
Zaveden spolu s Řádem Ušakova 3. března 1944 ve dvou stupních. Pojmenován podle admirála P.S. Nachimova (1802-1855), který se vyznamenal v krymské válce (1853-1855) při obraně Sevastopolu. Určen pro vyznamenávání vyšších důstojníků sovětského vojenského námořnictva za úspěšné plánování, vedení a zabezpečení námořních operací. Pro vyznamenávání námořníků a poddůstojníků byla určena Medaile Nachimova.
Uděleno: 1. stupeň 80, 2. stupeň 460 kusů.
|
|
| I. stupně | II. stupně |
Řád Matka-hrdinka
(Орден Мать-героиня)
Zvláštní řád zřízený 8. července 1944. Udělován matkám vychovávajícím 10 a více dětí.
Řád Mateřská sláva
(Орден Материнская слава)
Zvláštní řád zřízený 8. července 1944 ve třech stupních. III. stupeň udělován matkám vychovávajícím 7 dětí, II. stupeň 8 dětí a I. stupeň 9 dětí.
Sovětské medaile budou námětem dalšího článku.
Základní prameny:
Kolesnikov, G.A. - Rožkov, A.M., Ordena i medali SSSR, Moskva 1983
Relikvii ratnogo podviga, Moskva 1977
Šiška, J.F., Nebe východní fronty, Olomouc 2001
Velikaja Otečestvennaja Vojna 1941-1945. Enciklopedija, Moskva 1985
- Home
- > Řády a medaile
- > Sovětské řády