Komentáře k: Projev K. H. Franka k českému národu (30. 4. 1945)

Zpět na: Projev K. H. Franka k českému národu (30. 4. 1945)

  • Na pomezí války a míru.

    Vladimír Sobotka 2. 5. 2025 21:27
    V oněch dnech na pomezí války a míru mělo vliv několik skutečností. Jako hlavní se ukázal návrat E. Beneše z Londýna přes Moskvu, odkud s Gottwaldem a Slánským přivezli a dne 5.4.1945 zveřejnili t.zv Košický vládní program (bolševizace země). Což bylo politicky průchodné v důsledku kladného vztahu národa ke svému osvoboditeli SSSR. Čemuž ovšem dost pomohla další aktivita mnichovskou zradou zhrzeného E. Beneše při posunu demarkační linie o 300 km na západ tak, aby nás "osvobodila Rudá armáda". V politice pak následoval zákaz pravicových stran Agrární a Živnostenské s důsledkem výrazného vítězství KSČ. Současně bylo vyhlášeno znárodnění průmyslu i zemědělství a ovládnutí komunální politiky rudými Národními výbory, podporovanými ozbrojenými "Lidovými milicemi" v rukou KSČ prostřednictvím odborů řízených KSČ. Na celém území probíhala kriminalizace, perzekuce a zatýkání komunistům odporujících osob. Vítězným Únorem 1948 pak byla bolševizace země dokonána a následovalo 41 let bídačení země centrálně řízeným hospodářstvím se znárodněním velkého i drobného průmyslu, zemědělství a služeb. Nutno dodat, že "zhrzení" E. Beneše západem bylo oprávněné, protože západ se na nás vykašlal vždy, kdy o něco podstatného šlo. Odmítnutí Marshallova plánu poválečné podpory USA již bylo pod tlakem Osvoboditele - protektora J. V. Stalina, ale rozhodující posun demarkační linie o 300 km na západ byl dílem zhrzeného E. Beneše v Londýně a nadšených komunistů v čele s Gottwaldem a Slánským v Moskvě.
    Odpovědět

    • Re: Na pomezí války a míru.

      jkl 5. 5. 2025 18:47
      Nesmysl. Ve světovém měřítku nepříliš významný Beneš měl nulový vliv na to, kde si světové velmoci stanoví demarkační linii. Vůbec nerozhodoval o tom, kam až dojde Rudá armáda nebo americká armáda. Až do konce dubna, dokonce ani v prvních květnových dnech nebylo vůbec jasné, kde nakonec demarkační linie bude. Až 4. května 1945 Sověti Američanům potvrdili jejich návrh Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice.

      Je známo, že Beneš měl velkou radost, když mu 17. dubna 1945 přišla zpráva o Pattonově překročení čs. hranice. Churchill se v následujících dnech pokusil přesvědčit Trumana a Eisenhowera, že by bylo z politických důvodů dobré obsadit Prahu. Eisenhower ale přistoupil na Antonovovy požadavky a bral to čistě z vojenského hlediska a měl snahu co nejvíc omezit americké vojenské ztráty. Po podepsání kapitulace Jodlem 7. května v Remeši pak jakýkoli další postup zcela zarazil.

      A 300 km je úplná fantasmagorie. Co je realistické je, že demarkační linie mohla teoreticky vést vzdušnou čarou o nějakých 50-80 km dál na východ podél řeky Vltavy. Kdyby se Patton s Bradleym dohodli, jak Patton navrhoval, že "ztratí spojení" a že bude pokračovat dál na Prahu. Bradley ale plně respektoval rozkaz Eisenhowera a postup Pattonovi přísně zakázal.
      Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Projev K. H. Franka k českému národu (30. 4. 1945)