V oněch dnech na pomezí války a míru mělo vliv několik skutečností. Jako hlavní se ukázal návrat E. Beneše z Londýna přes Moskvu, odkud s Gottwaldem a Slánským přivezli a dne 5.4.1945 zveřejnili t.zv Košický vládní program (bolševizace země). Což bylo politicky průchodné v důsledku kladného vztahu národa ke svému osvoboditeli SSSR. Čemuž ovšem dost pomohla další aktivita mnichovskou zradou zhrzeného E. Beneše při posunu demarkační linie o 300 km na západ tak, aby nás "osvobodila Rudá armáda". V politice pak následoval zákaz pravicových stran Agrární a Živnostenské s důsledkem výrazného vítězství KSČ. Současně bylo vyhlášeno znárodnění průmyslu i zemědělství a ovládnutí komunální politiky rudými Národními výbory, podporovanými ozbrojenými "Lidovými milicemi" v rukou KSČ prostřednictvím odborů řízených KSČ. Na celém území probíhala kriminalizace, perzekuce a zatýkání komunistům odporujících osob. Vítězným Únorem 1948 pak byla bolševizace země dokonána a následovalo 41 let bídačení země centrálně řízeným hospodářstvím se znárodněním velkého i drobného průmyslu, zemědělství a služeb. Nutno dodat, že "zhrzení" E. Beneše západem bylo oprávněné, protože západ se na nás vykašlal vždy, kdy o něco podstatného šlo. Odmítnutí Marshallova plánu poválečné podpory USA již bylo pod tlakem Osvoboditele - protektora J. V. Stalina, ale rozhodující posun demarkační linie o 300 km na západ byl dílem zhrzeného E. Beneše v Londýně a nadšených komunistů v čele s Gottwaldem a Slánským v Moskvě.
Na pomezí války a míru.
Vladimír Sobotka 2. 5. 2025 21:27Vaše odpověď: