Komentáře k: Vzpomínky německého radarového vědce

Zpět na: Vzpomínky německého radarového vědce

  • Mám radost

    Mára 16. 10. 2010 02:50
    Elektronka mne provázela dětstvím, kolem r. 1960 jsme s bratrancem stavěli přijímače s elektr. s přímým žhavením, na baterie. Uplynula léta a dnes se vracím ke stavbě výkonného elektronkového zesilovače. ,,Lampy'' se dnes těžko shánějí a dnešní výroba elektronek na Slovensku je co do parametrů žalostná.
    Obdivuji konstruktéra elektronek a žasnu nad postupy jejich výroby.
    Mám radost že elektronky dodnes existují a plní svoje funkce, i když velmi omezeně...
    Odpovědět

    • Re: Mám radost

      PepaNovy 29. 11. 2011 17:58
      Před 45 lety jako voják základní služby jsem tuto elektronku našel pohozenou ve skladu. Vypadala jako zavařovací sklenice. Přemýšleli jsme co s ní a udělali jsme jednoduchý oscilátor asi tak na 500Mhz a bavili jsme se tím, že jsme vf výkonem rozsvěceli vše co bylo po ruce.
      Odpovědět

      • Re: Mám radost

        Krojc 29. 11. 2011 18:14
        Jak je vidět, Němci si s výdrží svých elektronek asi opravdu dali záležet. Vaše zkušenosti dávají za pravdu těm, kteří tvrdí, že německá válečná výroba se rozhodně neskládala jen z náhražek nebo výrobků nízké kvality.
        Odpovědět

        • Re: Mám radost

          Foxy 16. 10. 2012 10:16
          Německý "inkurant" je dodnes provozuschopný ve zcela původním stavu (pokud se dochoval bez napadení kutilem). To se o druhoválečném zařízení jiné provenience rozhodně říci nedá. Taková je má zkušenost restaurátora.
          Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Vzpomínky německého radarového vědce