Co se tyce bojovych kvalit, tak slovo milice je naprosto mimo (mozna ve srovnani s evropskymi armadami, i kdyz i to je otazka). 2 hlavni bojove divize byl vycviceny a vyzbrojeny podle americkych standardu (jejich vyzbroj byla velmi podobna Philippine Division) a dalsich zhruba 10 divizi bylo v ruznem stadiu vycviku, ale rozhodne se nejednalo o milice. Musime si uvedomit, ze jadro Filipinske armady tvorili muzi jednotky tzv. Philippine Constabulary zalozene uz roku 1901. Technicky se jednalo o policejni jednotky, ale skutecnost byla asi takova, ze se spise jednalo o velmi silne protipartyzanske jednotky podobne svym zalozenim napr. nemeckym SS divizim v ramci Jugoslavie napr. „Prinz Eugen, Karstjaeger”, apod.. Tato „armada” mela jak sve akademie, tak zazemi a pouze byla castecne vclenena do Commonwealth Army. Mimochodem velitelem teto jednotky byl kapitan Henry T. Allen ze 6th U.S. Calvary – tudiz je videt, ze policejni character byl spise „formalni/papirovy”.
Tohle uskupeni melo zkusenosti s bitvami v dzungli, apod. po dobu zhruba 40 let (bitvy proti Auginaldovi, muslimskym rebelum, apod.), tudiz pokladat je za milice vychazi jenom a jenom pouze ze stareho americkeho kolonialniho pojeti. A to nesmime zapominat na dalsi jednotky Philippine Scouts ci ruzne regionalni protipartyzanske jednotky z oblasti Negros, Mindanaa ci Cebu, ktere byly do teto Commonwealth Army vcleneny take.
A to nemluvim napr. o jednotkach filipinskych zabich muzu ci filipinske armadni policie, ktere byli vice nez rovnocenne s Americany. Do dnesnich dnu napr. americti Seals velmi spolupracuji s temito zabimi muzi.
Tahle Philippine Constabulary se velmi vyznamenala v bojich zejmena na Bataanu, kdy nekolikrat odrazili japonsky utok a take pokusy o japonska vylodeni.
Tudiz slovo milice je jaksi mimo, i kdyz netvrdim, ze vycvik byl na nejake super urovni, ale rozhodne to nebyla obycejna milice jak je liceno Hubackem a dalsimi zdroji.
Ad. 5) Vyrok – vzhledem k tomu, ze jsme mel moznost toto studovat v Australskych a Filipinskych zdrojich tak, jak jsem uvedl ve svem clanku na valce.cz jedna se o velmi silnou fabulaci. Puvodni vyrok byl delsi a pripraven tiskovou sluzbou US Army. Nicmene co je dulezite nejdulezitejsi cast puvodniho vyroku znela jako "We (mysleno USA) shall return". Teprve filipinsky diplomat Carlos P. Romulo zmenil tento vyrok na „I came through and I shall return.” Nicmene tenhle cely vyrok znel:
"The president of the United States ordered me to break through the Japanese lines for the purpose, as I understand it, of organising the American offensive against Japan, a primary object of which is relief of the
Philippines. I came through and I shall return."
Tyto informace se daji najit na stankach spolecneho japonsko-australskeho institutu zaobirajici se Pacifikem tzv. Australia–Japan Research Project v ramci Australian War Memorial, popr. v ramci filipinskych knih.
Tudiz legenda, ze to prohlasil pri uniku z Filipin, je pouze legenda nic
Poznamka c.3
von Fenstein 27. 2. 2009 05:27Tohle uskupeni melo zkusenosti s bitvami v dzungli, apod. po dobu zhruba 40 let (bitvy proti Auginaldovi, muslimskym rebelum, apod.), tudiz pokladat je za milice vychazi jenom a jenom pouze ze stareho americkeho kolonialniho pojeti. A to nesmime zapominat na dalsi jednotky Philippine Scouts ci ruzne regionalni protipartyzanske jednotky z oblasti Negros, Mindanaa ci Cebu, ktere byly do teto Commonwealth Army vcleneny take.
A to nemluvim napr. o jednotkach filipinskych zabich muzu ci filipinske armadni policie, ktere byli vice nez rovnocenne s Americany. Do dnesnich dnu napr. americti Seals velmi spolupracuji s temito zabimi muzi.
Tahle Philippine Constabulary se velmi vyznamenala v bojich zejmena na Bataanu, kdy nekolikrat odrazili japonsky utok a take pokusy o japonska vylodeni.
Tudiz slovo milice je jaksi mimo, i kdyz netvrdim, ze vycvik byl na nejake super urovni, ale rozhodne to nebyla obycejna milice jak je liceno Hubackem a dalsimi zdroji.
Ad. 5) Vyrok – vzhledem k tomu, ze jsme mel moznost toto studovat v Australskych a Filipinskych zdrojich tak, jak jsem uvedl ve svem clanku na valce.cz jedna se o velmi silnou fabulaci. Puvodni vyrok byl delsi a pripraven tiskovou sluzbou US Army. Nicmene co je dulezite nejdulezitejsi cast puvodniho vyroku znela jako "We (mysleno USA) shall return". Teprve filipinsky diplomat Carlos P. Romulo zmenil tento vyrok na „I came through and I shall return.” Nicmene tenhle cely vyrok znel:
"The president of the United States ordered me to break through the Japanese lines for the purpose, as I understand it, of organising the American offensive against Japan, a primary object of which is relief of the
Philippines. I came through and I shall return."
Tyto informace se daji najit na stankach spolecneho japonsko-australskeho institutu zaobirajici se Pacifikem tzv. Australia–Japan Research Project v ramci Australian War Memorial, popr. v ramci filipinskych knih.
Tudiz legenda, ze to prohlasil pri uniku z Filipin, je pouze legenda nic