Válečné lodě druhé světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
121-140 z 3182
<< 4 5 6 7 8 9 10 >>
Po
Dzin 8.8.2010 21:14 - č. 3807
Dzin Potřebuji pomoci. Někdo mi tu kdysi psal lodě, které měl potopit za svojí kariéru Rudel. Přímo názvy, ne jen typ. Nevíte někdo něco bližšího?
ja_62 29.3.2010 17:41 - č. 3806
ja_62 River Plate ať si případně i píšou, koneckonců např. na mapě Bavorska (s možnou výjimkou britských) taky nebude k nalezení obec psaná Blenheim. Přece jen bych respektoval toponymum používané jednou ze stran bitvy.

Ovšem připadá mi zvláštní tvrzení, že bitva se odehrála v estuáru (pokud nechápe estuár neskutečně široce) a ani s koncepcí předpokládající že se "vítězná" strana musí uchýlit do přístavu za účelem oprav nejsem zcela ztotožněn.
dead man 27.3.2010 13:48 - č. 3805
dead man Eště měl napsat, že to bylo v ústi River Plate.
ja_62 26.3.2010 14:49 - č. 3804
ja_62
študent napsal v č. 3803:
"aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek... "
Proběhla 13. prosince 1939 v estuáru druhé největší jihoamerické řeky, nedaleko uruguayského Montevidea a argentinského Buenos Aires. Lépe vybavená německá loď britské křižníky porazila, byla však rovněž poškozena a uchýlila se do montevidejského přístavu, kde chtěl kapitán Hans Langsdorff provést opravy.
Hlavně že bystří čeští novináři celou událost dokážou průměrnému čtenáři tak nějak přiblížit.
študent 26.3.2010 09:18 - č. 3803
študent aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek...
Němci se přou s Uruguayí o vrak nacistické bitevní lodi
Tom 17.4.2009 19:51 - č. 3802
Tom Prostě to bylo tak od začátku 20. století vcelku normální strojní zařízení - zejména v těžkém průmyslu.
Krojc 16.4.2009 17:53 - č. 3801
Krojc Řízení otáček pohonu těžního stroje systémem Ward-Leonard měl také těžní stroj jámy uzavřeného dolu Nejedlý I v Libušíně u Kladna a mám za to, že nebyl sám.
Tom 14.4.2009 22:12 - č. 3800
Tom Ward-Leonard měla (alespoň podle originální dokumentace výrobce - firmy Voith) Kartonen Maschninen KM5 postavená v Bělé Pod Bezdězem u tehdejší firmy K.C. Menzel roku 1934.

Zkusím zjistit víc.
Tom 14.4.2009 21:58 - č. 3798
Tom Tak o tom jsem dosud neslyšel, slečno
Tom 6.4.2009 21:41 - č. 3794
Tom
Algernon napsal v č. 3792:
"Tak si čtu o elektromotorech na stejnosměrný i střídavý proud, o tzv. Leonardově skupině — zapojení, umožňující řízení rychlosti otáčení, v životě jsem o tomhle neslyšel…"
Máš se zeptat mně Co asi sakra pohánělo papírmašiny před tyristorovým řízením nebo dnešním frekvenčním měničem
Krojc 5.4.2009 22:05 - č. 3793
Krojc Ta přestavba běžela někdy od března 1920 do roku 1923 a průběžně se dál modernizovalo a upravovalo - cílem byly hlavně experimenty; tehdejší hydroplány měly problémy s katapultáží kvůli křehké konstrukci, tak to zkoušeli i jako amfibie se startem s paluby a spolu s kolovými letouny. U pohonu vyměnili hlavně uhlí za naftu. Těch ubohejch 15 uzlů mu ale zůstalo.
Krojc 5.4.2009 21:50 - č. 3791
Krojc Algy: já mám ve Weyerovi, že to byl původně parník s kotli na uhlí a až pak přestavěn na LL. S turbinami General Electric 7200 HP a 2300 tun topného (možná plynového?) oleje - nespecifikováno. Je u toho poznámka - první velká loď s turboelektrickým pohonem a sklápěcími komíny...
Krojc 8.3.2009 22:51 - č. 3789
Krojc hortid: na rozdíl od lodí GUSTLOFF a spol. s uprchlíky na palubě mohl lépe manévrovat, plul skoro vždy s eskortou a byl slušně vyzbrojen. Přesto ve Finské zátoce působil dost často a dál podél pobřeží na západ vlastně skoro pořád od dne 19. srpna 1944 s viceadmirálem Thielem na palubě do oprav a výměny hlavní 29. ledna 1944 a znovu až do 10. dubna 1945, kdy zamířili okolo Rujany do Kodaně a tam ho teprve zhaftli Spojenci.
hortid 8.3.2009 21:35 - č. 3788
Krojc napsal v č. 3787:
"většina těch palebných přepadů se odehrávala za zhoršené viditelnosti a v noci"
Moc velký prostor pro nějaké velké skrývání mít nemohl. Kuronsko obklíčené, fronta víc než 200km na západ. Klobouk dolů
Krojc 8.3.2009 21:02 - č. 3787
Krojc
hortid napsal v č. 3786:
"vzdušná převaha rusů"
To zaprvé, a za druhé, většina těch palebných přepadů se odehrávala za zhoršené viditelnosti a v noci, přičemž byla naváděna a korigována předsunutým dělostřeleckým pozorovatelem pomocí rádia, takže dosti přesně. Průměrná vzdálenost střelby byla mezi 150 až 250 hektametry.
hortid 8.3.2009 18:35 - č. 3786
Krojc: diky, takže informace o nasazení PE sedí. Východni fronta neni zrovna muj šálek čaje, ale tohle by znamenalo, že vzdušná převaha rusů nemohla být zrovna 2x účinná ani na konci války
Krojc 8.3.2009 16:23 - č. 3785
Krojc
hortid napsal v č. 3784:
"ze by na rybnicnim Baltu mohl blizko brehu operovat kriznik bez letecke odplaty"
Vřele doporučuji využít odborné literatury či Googlu a zjistíš, že jen za březen a začátek dubna 1945 vystřílel Prinz Eugen na pobřeží obsazené Rudou armádou 4 871 nábojů ráže 203mm a také 2 508 nábojů ráže 105 mm, nepočítaje v to menší PL děla. A že se do něj obouvalo jak sovětské letectvo, tak ponorky a motal se mezi minami, kterých bylo na Baltu desetitisíce, to byla jen třešinka na dortu. A nebyl tam z německých těžkých lodí sám, takže podpora pozemních sil to byla opravdu vydatná - například jen u Koenigsbergu dával pár dní Rudé armádě těžce zabrat.
hortid 8.3.2009 13:31 - č. 3784
Na netu jsem narazil na zminku, ze Prinz Eugen od 1943 az do jara 1945 podporoval pozemni jednotky na Vychodni fronte. Nevite k tomu neco vic? Nejak se mi nezda, ze by na rybnicnim Baltu mohl blizko brehu operovat kriznik bez letecke odplaty. Neco takoveho si treba v Pacifiku neumim predstavit.
dalibor 27.1.2009 21:08 - č. 3783
Dík moc, tak přeci na těch 10,5cm něco bude. Taky musím prozkoumat dostupný fotky.
Krojc 24.1.2009 10:52 - č. 3782
Krojc
dalibor napsal v č. 3780:
"Jedná se mi o střední výzbroj,"
Ještě jsem našel hodně rozmazanou fotku z dobových novin, kde je vidět, že stopětky byly počítáno odpředu rozmístěny takto:
1. nad K150 (druhý odpředu) se svislou osou asi v polovině délky výřezu v kasematě
2. ve stejné vzdálenosti měřeno od přídě jako osa jeřábu palubní větší barkasy na pravoboku
3. na úrovni zadní hrany výřezu v kasematě u K150 - čtvrtý odpředu
Vzdálenost osy od okraje hrany pancéřového stropu kasematy neznám a nezjistím - snímek ani nákres shora nemám k dispozici.
121-140 z 3182
<< 4 5 6 7 8 9 10 >>
Po

Diskuzní forum