Válečné lodě druhé světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
61-80 z 3181
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po
Honza M. 23.12.2012 18:18 - č. 3905
Honza M.
Pombo napsal v č. 3902:
"velký počet monitorů"
Pokud vím, tak monitory jsou přeci určeny k boji v pobřežních a říčních vodách. Taky jejich velikost a výtlak (asi nejvíce sledovaná položka ve smlouvách o námořním zbrojení) se s meziválečnými válečnými loděmi nemohly srovnávat.
Dzin 23.12.2012 16:56 - č. 3904
Dzin Asi tak, to bys potom mohl začít se zaobírat třeba pontonem a na něm umístěným dělem... Z reálného pohledu se takovéhle věci neřeší, protože zmiňované lodě nejsou plnohodnotné námořní bojové prostředky.
Krojc 23.12.2012 14:40 - č. 3903
Krojc
Pombo napsal v č. 3902:
"pak by mohla být smlouva lehce obejita tím, že by námořnictvo stavělo velký počet monitorů."
Mno, co by asi měla ta armáda monitorů za taktické úkoly? Rychlost splašené želvy jim hlavně umožňovala dostat se na místo, odkud vedly podpůrnou palbu hlavně na pozemní cíle, což byl vlastně důvod přežívání této konstrukce. Manévrovat de facto nebyly schopny a jak uvádí řada marinistů, díky rozčlenění širokého trupu na řadu malých vodotěsných oddílů byly značně imunní vůči torpédům i minám, zato lodní dělostřelectvo střední ráže s nimi bylo hotovo raz dva, hlavně třeba lehký křižník nebo torpédoborec či dokonce za I. s.v. německé torpédovky.
Pombo 22.12.2012 18:02 - č. 3902
Děkuji Algernonovi za odpověď k mé otázce, zda washingtonské dohody rozlišovaly mezi bitevní lodí a bitevním křižníkem. V této otázce jsem předpokládal, že nerozlišovaly a chtěl jsem se jen ujistit. Teď jsem však narazil na typ lodi, u které si opravdu nevím rady. Je to tzv. monitor například britská třída Erebus vyzbrojená 381mm děly, tedy ráží odpovídající lodi bitevní, ale počet děl na těchto lodích byl nízký (u Erebuse dvě). Řešil se tento typ lodi vůbec na washingtonské konferenci? Pokud ano, byl zařazen mezi bitevní lodě nebo na něj platily nějaká speciální omezení? Pokud se monitory vůbec neřešily, tak pak by mohla být smlouva lehce obejita tím, že by námořnictvo stavělo velký počet monitorů.
Honza M. 17.12.2012 18:24 - č. 3900
Honza M.
Krojc napsal v č. 3898:
"skutečně dobře zkonstruovaná bitevní loď se v období 2.s.v. bez zásahu do muničního skladiště pouze dělostřelbou jakékoliv ráže prakticky nedala potopit"
Při testech operace Crossroads se ukázalo, že bitevní loď nepotopí ani nadhladinový jaderný výbuch s epicentrem ve vzdálenosti cca 500 m. Německý křížník Prinz Eugen (Bismarckův průvodce na poslední plavbě) přečkal i druhý, podhladinový výbuch, ale myslím, že byl dál než 1000 m od epicentra.
SK 17.12.2012 14:14 - č. 3899
SK
Krojc napsal v č. 3898:
"Řada předních odborníků se shodla na tom, že skutečně dobře zkonstruovaná bitevní loď se v období 2.s.v. bez zásahu do muničního skladiště pouze dělostřelbou jakékoliv ráže prakticky nedala potopit, protože i po zničení takořka všeho nad čarou ponoru i uvnitř trupu stále nedocházelo k jeho naplnění vodou a tedy snížení plovatelnosti pod kritickou mez. Vycházeli přitom právě ze zkušeností s Bismarckem, Jamato, Musaši a dalšími loďmi, u nichž ke trátě plovatelnosti a tedy k nevratnému potopení došlo vždy až po explozi muničních skladů nebo proražení trupu pod čarou ponoru například torpédy. Druhá možnost dosažená výhradně dělostřelbou je téměř vyloučena."
Súhlas Avšak samotné rozloženie panciera ovplyvňovalo práve ako je loď schopná zabrániť zásahu životne dôležitých častí. Oproti napr. triede KGV (a iným) mal v tomto Bismarck veľkú výhodu a muničné sklady boli prakticky imúnne.
Krojc 17.12.2012 13:18 - č. 3898
Krojc
SK napsal v č. 3897:
"ani Rodney ani KGV nedokázali Bismarck delostreľbou potopiť "
Řada předních odborníků se shodla na tom, že skutečně dobře zkonstruovaná bitevní loď se v období 2.s.v. bez zásahu do muničního skladiště pouze dělostřelbou jakékoliv ráže prakticky nedala potopit, protože i po zničení takořka všeho nad čarou ponoru i uvnitř trupu stále nedocházelo k jeho naplnění vodou a tedy snížení plovatelnosti pod kritickou mez. Vycházeli přitom právě ze zkušeností s Bismarckem, Jamato, Musaši a dalšími loďmi, u nichž ke trátě plovatelnosti a tedy k nevratnému potopení došlo vždy až po explozi muničních skladů nebo proražení trupu pod čarou ponoru například torpédy. Druhá možnost dosažená výhradně dělostřelbou je téměř vyloučena.
SK 17.12.2012 11:06 - č. 3897
SK
Dzin napsala v č. 3892:
"Obecně se taky dává hlavní podíl na potopení Bismarcka Rodneyi."
Vzhľadom na to, že ani Rodney ani KGV nedokázali Bismarck delostreľbou potopiť je to trochu odvážne tvrdenie...
SK 17.12.2012 10:01 - č. 3896
SK
Dzin napsala v č. 3890:
"Porovnával jsme si ho s ostatníma moderníma bitevníma loděma. A jediný, nad kým měl podle mého převahu byl King George V. Ten měl sice silnější pancíř, ale horší nautické vlastnosti, menší palebnou sílu a i protitorpédová ochrana nebyla lepší."
Hodne zjednodušené porovnanie...ako si hodnotil Dzine ten pancier? čisto podľa hrúbky hlavného pancierového pásu?
Dzin napsala v č. 3890:
"Co tu bylo potom? Francouzský Richelieu a italská Littorio. Obě bych viděl jako lepší, nautické vlastnosti i ochrana stejná (protitorpédová možná lepší), ale lepší palebná síla. "
Richelieu a Littorio trpeli pomalou kadenciou, Littorio malo síce na papieri dobrú rýchlosť, ktorá bola však preukázaná len pri ideálnych testovacích podmienkach. Naproti tomu Bismarck zvládol 30 uzlov v priebehu bitky v Dánskom prielive kde jednak neboli ideálne podmienky a jednak mal značné množstvo paliva v nádržiach...I počas testov na Balte rýchlosť Bismarcku bola testovaná pri veľkom množstve paliva v nádržiach... Protitorpédová ochrana u Littorio sa ukázala veľmi neefektívna...viz ťažké poškodenia leteckými torpédami...U Bismarcku prvý zásah nespôsobil žiadne vážne škody, druhý do kormidiel by bol kritický pre všetky bitevné lode...
Dzin napsala v č. 3890:
"Jamato není třeba komentovat, sice pomalejší, ale jinak je proti němu Bismarck jako necky proti plachetnici. "
Jamato značne zaostávala rýchlosťou...ochrana životne dôležitých častí bola lepšia u Bismarku...nie je možné jednoducho porovnať len hrúbku hlavného pásu...Palebná sila bola jasne na strane Jamata (čo sa týka sily a účinosti granátov), otázne je porovnanie systémov riadenia streľby kde by som vsadil na Bismarcka.
Dzin napsala v č. 3890:
"No a americké moderní bitevní lodě bych viděl taky jako lepší, hlavně díky palebné síle, 9*406mm je prostě jiná kategorie, než 8*381mm. Jak to vidíte vy? "
Americké bitevné lode, lepšia palebná sila a v kombinácií s radarom lepší systém riadenia streľby...ale zas slabšia ochrana a boli pomalšie (mimo Iowa)...
Honza M. 16.12.2012 19:15 - č. 3893
Honza M.
Dzin napsala v č. 3890:
"velikost vítězství se měří velikostí protivníka, ale v čem byl tak super? "
Taky bys neměl zapomínat na systém řízení palby, optiku atd. Samotná ráže děl je k ničemu, když nic netrefí. Co si pamatuju z knížek, tak v těchto ohledech Bismarck při prvním slavném střetu nad protivníky vynikal.
Dzin napsala v č. 3890:
"Jak to vidíte vy? "
Taky je potřeba vzít v úvahu pověstný recept na německé "tajné zbraně": 12 % železa, 8 % výbušnin, 80 % propagandy U námořních velmocí, které vyrábějí lodě na běžícím pásu se to tak nebere, ale u Němců byl kvůli versailleským mírovým podmínkám Bismarck první velkou lodí po dvaceti letech, tak se na něm musela propaganda vyřádit.
Dzin 16.12.2012 16:17 - č. 3892
Dzin Hlavně jsem bral rychlost, předpokládám, že stabilitu měli obdobnou a manévrovací schopnosti taky.

Nepochybně, co vím, admiralita nechtěla nasazovat KGV samostatně proti Tirpitzovi. Obecně se taky dává hlavní podíl na potopení Bismarcka Rodneyi.
Dzin 16.12.2012 12:23 - č. 3890
Dzin Takové malé zamyšlení.
Pořád se opakuje v různé literatuře a dokumentech nemluvě, jak byl Bismarck super. Chápu, že velikost vítězství se měří velikostí protivníka, ale v čem byl tak super?
Porovnával jsme si ho s ostatníma moderníma bitevníma loděma. A jediný, nad kým měl podle mého převahu byl King George V. Ten měl sice silnější pancíř, ale horší nautické vlastnosti, menší palebnou sílu a i protitorpédová ochrana nebyla lepší. Co tu bylo potom? Francouzský Richelieu a italská Littorio. Obě bych viděl jako lepší, nautické vlastnosti i ochrana stejná (protitorpédová možná lepší), ale lepší palebná síla. Jamato není třeba komentovat, sice pomalejší, ale jinak je proti němu Bismarck jako necky proti plachetnici. No a americké moderní bitevní lodě bych viděl taky jako lepší, hlavně díky palebné síle, 9*406mm je prostě jiná kategorie, než 8*381mm.
Jak to vidíte vy?
Pombo 15.12.2012 12:28 - č. 3888
Dobrý den, rád bych se zeptal, zda omezení válečných lodí stanovené na washingtonské konferenci rozlišovalo mezi bitevní lodí a bitevním křižníkem a nebo se tyto dva typy lodí braly pro tento účel jako totožné?
Děkuji
guano 27.11.2012 20:48 - č. 3887
guano Viděl, viz fotka z března letošního roku. Je tam i článek z Tirpitzova kotevního řetězu.
Bohužel je v Hendonu tolik lákadel, a já tam byl jen jeden celý den. Takže některé, pro mne méně významné exponáty jsem míjel rychle. Budu tam muset jezdit častěji
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
karaya1 27.11.2012 18:24 - č. 3886
karaya1 Historie je prostě krásná věc: ixb.org.uk/2012/history/tirpitz-bulkhead/

V české zkratce: při rozebírání Tirpitze se k Tromso nachomýtl jeden veterán 9. sqn a zjistil, že na jednu z přepážek krytu hřídele šroubu (aspoň doufám, že jsem si obrázek a propeller shaft bulkhead vyložil správně) Němci vyobrazili svou loď. Požádal proto starostu Tromso, zda by ji neposlali do Británie, kde by se stala vítaným suvenýrem. Tak se za souhlasu norské vlády v roce 1950 i stalo a stokilová trofej putovala na letiště Binbrook, kde sídlily obě zúčastněné squadrony - 9. i 617. Na neutrální půdě, v budově velitelství celé základny, přepážka dlouho nevydržela, do své budovy si ji brzy vzali příslušníci 9. sqn. Čímž začala dlouhá historie krádeží suvenýru, podrobně popsaná na výše zmíněné stránce.

Vypíchl bych jen dvě: v roce 1971 sloužila 9. sqn na Kypru a poslala do Waddingtonu k 617. sqn jeden Vulcan. Při jeho návštěvě došlo ke krádeži přepážky, ale přestože byl Vulcan podrobně prohlédnut, trofej nalezena nebyla. Jela totiž po dálnici v dodávce k Witteringu - kam se krátce po vzletu pro "technické obtíže" nakrátko "podíval" i Vulcan 9. sqn, než se vítězoslavně vrátil na Kypr. Podobný kousek se povedl i 617. sqn, když byla r. 1991 na cvičení v Holandsku, poblíž 9. sqn umístěné v Německu. Pár letců Dambusters se v převleku za dělníky vloupalo do budovy 9. sqn, ukradlo přepážku a v dodávce ji (běžným trajektem přes Kanál) dopravilo až na domovskou základnu. Aby se předešlo opětovné ztrátě suvenýru, byl zalit do speciálního betonu na podlaze důstojnické jídelny 617. sqn - kde odolal i osmihodinovému nočnímu pokusu o "vyproštění". Když se pak Dambusters stěhovali, čtyřem dělníkům prý trvalo několik dní, než přepážku z podlahy vydolovali. Před deseti lety byla trofej předána do muzea RAF v Hendonu, kde by měla být dodnes k vidění.

Viděli jste to někdo?
ebydos 25.6.2012 21:44 - č. 3885
Po několika desetiletích otázek byl nalezen vrak sovětské ponorky S-2.
english.ruvr.ru/rtvideo/2010/05/01/video_718...
Krojc 24.6.2012 11:47 - č. 3883
Krojc BL třídy Vittorio Veneto měly všechno řešeno jinak než TK, velká shoda byla pouze u typicky italského systému Pugliese na protitorpédovou a protiminovou ochranu boků. Bližší až po návratu.
Krojc 15.6.2012 21:06 - č. 3881
Krojc Zvonku to tak vyzerá, že italská konstrukční škola se asi na tomto poněkud nepochopitelném systému asi shodla. Zkusím se podívat do svých starých pramenů z konspektů (pokud je ještě po tolika stěhováních naleznu), zda uváděné lodě měly shodné konstruktéry či místa zrodu - tedy loděnice.
Krojc 9.6.2012 19:33 - č. 3878
Krojc
Krojc napsal v č. 3877:
"veškeré zdroje proudu kromě aku nouzového osvětlení naráz vypadly. "
Vzhledem k tomu, že muniční výtahy byly na elektromotory, si POLA mohla picnout tak akorát jednou z každé věže, a to jen v případě, že měli nabito. Což pravděpodobně neměli, protože to nestihli a i ostatní křižníky byly zastiženy s věžemi v poloze "děla v ose lodi", jak Britové uvádějí. A ti to viděli na vlastní oči.
Krojc 8.6.2012 10:18 - č. 3877
Krojc
Algernon napsal v č. 3868:
"křižník poškozený leteckým torpédem (v Bitvě u Matapanu) byl snad zcela ochromen vysazením (veškerých?) zdrojů el. proudu?"
Co nám o tom říkají Italové a Boris Prikril?
TK ZARA vysílá po útoku v 1955 pro TK POLA reflektorem: Hlašte situaci! Admirál Iachino dostává brzy nato hlášení od adm. Cattanea, velitel eskadry TK z TK ZARA : POLA má zásah torpédem do zádě. Loď stojí.
Ve skutečnosti TK POLA dostala zásah do středu trupu a veškeré zdroje proudu kromě aku nouzového osvětlení naráz vypadly. Proto neodpověděla na rozkaz o hlášení a za ni to udělal TK FIUME, který situaci vyhodnotil špatně. Jeho předchozí hlášení hned po zásahu nikdo nedostal. Iachino vzápětí nařídil celé eskadře TK, aby zůstala pohromadě a pomůže TK POLA. Cattaneo chtěl poslat jen dva torpédoborce, ale Iachino usoudil, že to nestačí. Když se obě strany konfliktu u TK POLA znovu sešly, Italové dostali po vystřelení rakety odpověď od svých a tak nic netušili. Britové mezitím zaměřili radary svá děla, upřesnili to opticky a z 3 400 metrů spustil WARSPITE palbu. 5 prvních střel ihned zasáhlo POLU, Greyhound rozsvítil reflektory a FIUME dostal salvu od VALIANTU. Ostatní lodě se ze 3 km přidaly a zasypaly ZARU granáty. Palba trvala 3 minuty. ZARA dostala 20 granátů 381 mm. To by stačilo i na bitevní loď. FIUME obdržel 3 zásahy 381 mm a řadu 152 mm.
Přes okamžitý protiútok italských torpédoborců nebylo co řešit. FIUME ve 2300 hořící od přídě po záď tone. ZARA hoří a vybuchuje ve 2308. POLA se držela na vodě bez pohybu a po přiblížení britských torpédoborců se vzdalo zbylých 236 členů posádky. Velitel XIV. eskadry tropédoborců kom. Mack hlásí: Do zajetí odešel kapitán křižníku. Má hemeroidy, o čemž nás ihned informoval.
Britové ve 0320 potopili POLU dvěma torpédy.
S tímto popisem se shoduje i monografie Gli Incrociatori Italiani.
Ohledně rozvodu proudu se tedy opravdu Italové na tak pěkných lodích s konstrukčními a projekčními pracemi moc nevyznamenali.
61-80 z 3181
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po

Diskuzní forum