Válečné lodě druhé světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
3161-3181 z 3181
<< 156 157 158 159
Po
SK 25.12.2002 19:15 - č. 30
SK Dzin: no ale myslím, že nie sme odkázaný len na "domáce" zdroje a čo to sa dá nájsť aj vo svete. Treba len hľadať...Okrem Hrbka(aj tí sú dvaja :o)) je aj napr. Pejčoch, Novák, Hájek,... ;o))
Dzin 25.12.2002 17:27 - č. 29
Dzin SK: Bohuzel, Hrbek, je jeden z mala v Cechach, ktery se o toto zajima resp. vydava nejake knihy a na ve sposte pripadech je prvni, kdo neco takoveho zde uverejnil, proto to muzes jen tezko overit. Ale osobne ho kladu na roven Morrisona.
SK 23.12.2002 12:12 - č. 28
SK HARM: Tak tak cez 37000m...napr. s granátom trieštivým(HE) dokonca 38 590m pri námere 47°. Pekná stránka o lodiach a ich vybavení je www.warship1.com

Hartmann:
A nielen s triedou Kirov... :o)) (Taškent, ...)
Hubáček píše pútavo ale je tam príliš málo faktov aby som mu mohol úplne veriť – najmä keď sa o tom nikde nepíše... :o((
HARM 22.12.2002 21:47 - č. 27
SK: 180 mm delá majú dostrel cez 37000 m? 16-palcové /406 mm/ delá na US lodiach triedy Iowa mali pri maximálnom námere dostrel okolo 40 km. Neviem, možno 180 mm delá majú taký dostrel, a tak sa teda mýlim, ale že by až taký veľký?
Hartmann 22.12.2002 20:09 - č. 26
Hartmann Tak jsem konečně doam u svojí literatury

Bismarck sestřelil jeden Swordfish
Miloš Hubáček - "Moře v plamenech"

Sedlitz byl přestavován na letadlovou loď
Ivo Pejčoch - "Válečné lodě 4"

SK: A to s tou konstrukcí třídy Kirov prý pomáhali Rusům Italové
SK 22.12.2002 09:30 - č. 25
SK Tom(12): Nemecké ťažké krížniky mali dosah porovnateľný s krížnikmi ostatných štátov. Napr. aj P.Eugen(ten mal najmenší dosah z nemeckých ŤK) mal pri rýchlosti 20 uzl. dosah väčší ako napr. britské bitevné lode triedy K.George V. Samozrejme pri nižších rýchlostiach mali napr. britské bitevné lode a krížniky v dosahu naviac ale pri vyšších už mali dosah menší ako nemecké lode. No a kedže pri prenasledovaní sa briti museli rýchlosťou prispôsobiť nemeckým lodiam tak im ten dosah v závere chýbal...

Scott(9): delostrelecký(é) radar(i) mal už Bismarck...mal ich celkom 3ks...

Blackside666: čauko Zolo...ale aj Yamato ne menšia v porovnaní s tebou ;o)))

Hartmann:
Inak trieda Kirov bola veľmi zaujímavá...niečo medzi ťažkým a ľahkým krížnikom (180mm delá). Ich rýchlosť je obdivuhodná – 36 uzl., ktorá im umožňovala uniknúť pred prípadným „ťažším“ protivníkom. Dosah nemali síce veľký, ale na Balte a Čiernom mori iste stačil (horšie na tom boli Kalinin a Kaganovič na východe...). Inak 180mm na delá boli skvelé: dostrel bol u nich obdivuhodný – cez 37000m( teda viac ako Bismarck :o) - avšak ten mal námer len 30°)
Hartmann 20.12.2002 20:27 - č. 24
Hartmann Tom: Brunner se ptal na tu letadlovku, která měla vzniknout přestavěním Seydlitze a to nebyla Graf Zeppelin. Říkám to jenom proto, aby nedošlo ke špatnému pochopení.
Tom 20.12.2002 13:55 - č. 23
Tom To Brunner: pro službu na letadlových lodích nebyly určené B-534 (i když je několik jednotek mělo v roce 1939 ve výzbroji), sloužily jen k ověřovacím zkouškám různých technik přistávání a pro výcvik "námořních palubních" pilotů. Skutečnou výzbrojí lodě Graf Zeppelin se měly stát upravené Bf 109 ve verzi "T". Byly odvozené od verze E, měly větší rozpětí, a zesílený trup, aby snesl namáhání od háku a brzdících lan. Skutečně se jich několik vyrobilo a sloužily u jednotek někde v Norsku. Jestli Tě to víc zajímá, najdu Ti nějaké podrobnosti.
Hartmann 20.12.2002 11:42 - č. 22
Hartmann Brunner: Jak jsem říkal, ta přestavba před zastavením dospěla do takového nedostvěného stádia, že nebyla šance ani na letadlovku, ani na křižník. S vývojem palubních letadel se Němcům moc nevedlo, zkoušely se pro tuto službu i naše Avie pětistovky. Němci měli vůbec organizační a technické problémy, díky nimž nezařadili do služby plavidlo tohoto druhu. Podívám se Ti, až budu na Vánoce doma, doufám, že tam bude fungovat net.
Hartmann 19.12.2002 19:47 - č. 15
Hartmann Nemá cenu, aby jsme se spolu dohadovali, sám přiznáváš, že v bitevních lodích (i když teď mluvíme spíš o těžkých křižnících) nejsi moc dobrý, ukázal jsi to, ale nic se neděje, nechci Tě shazovat, jen dobře čti:

třída Lutzow neexistovala
Německo mělo těžké křižníky dvou tříd:
1. Panzerschiffe "Deutschland" - přezdívané též kapesní bitevní lodě
nejtěžší výzbroj: 6x280mm
2. těžké křižníky třídy "Admiral Hipper"
nejtěžší výzbroj: 8x203mm

Třídu "Deutschland" reprezentovaly 3 lodě:
Deutschland, Admiral Scheer a Admiral Graf Spee
Třídu "Admiral Hipper" reprezentovalo 5 lodí:
Admiral Hipper, Lutzow, Seydlitz, Prinz Eugen, Blucher

Kapesní bitevní loď Deutschland byla na začátku války přejmenována na Lutzow. Proč? Už v roce 1939 Němci přišli v ústí Rio de la Plata o Admirala Graf Spee. To v Hitlerovi vzbudilo obavy, že by mohl být podobně ztracen i Deutschland a případná ztráta lodi se jménem Německo by neměla dobrý morální vliv, a tak se rozhodl ji přejmenovat. Ovšem další příčinou přejmenování bylo zamaskování prodeje lodi Lutzow třídy "Admiral Hipper" do SSSR, který pak nesl jméno myslím Kirov (a posloužil pak Rusům při obraně Leningradu).

Pak přišlo Norské tažení. V něm byl potopen Blucher v Oslofjordu a Lutzow(ex Deutschland) inkasoval zásah od ponorky a šel na několik měsíců do doků.

Po zničení Bismarcku se Hitler rozhodl přestavět rozestavěný Seydlitz na letadlovou loď. Výsledkem bylo, že námořnictvo nakonec nemělo ani křižník ani letadlovku.

Zbylé 4 těžké křižníky prodělaly za války slušnou kariéru a až na jejím konci je v německých přístavech potopily (jako většinu dalších lodí) spojenecké bombardéry nebo vlastní posádky.
Přesněji: Lutzow potopila vlatní posádka v přístavu Swinoujscie (Balt). Admiral Scheer se převrátil po náletu v Kielu a tam také bombardéry "sednout" na dno Admirala Hippera. Prinz Eugen jako jediný válku přežil, stal se kořistí Američanů a Ti ho potopili při pokusném jaderném výbuchu v tichomořském atolu Bikini v r. 1946.

Lovím to všechno z paměti (materiály mám doma a bydlim na koleji), ale 100% zaručuju, je to můj koníček, četl jsem několikrát zejména dílo Jaroslava Hrbka.

Nejsympatičtější je mi stejně jako Tobě Tirpitz, proto, jak už jsem říkal, jsem se taky na jeho zbytky jel do norského Tromsofjordu podívat
Scott 19.12.2002 17:31 - č. 14
Hartamnn : Viem, ze existovala trieda Lutzow, takze sa ospravedlnujem za moju chybu. Mam na teba jednu otazocku, nebol druhou lodov tiredy Lutzow Blucher ? Mam taky pocit, ze prave ten bol v Norsku potopeny, alebo tazko pozkodeny. Ber prosim ohlad na skutocnost, ze som ten predchadzajuci textik pisal v casovej tiesni a preto je tam vela obsahovych chyb. Inac sa priznavam, ze v bitevnych lodiach nie som moc dobry { teda uz dlhu dobu som nic dobre necital, to vies, na tom nasom "zaostalom" slovensku tie knihy ... }. Mojim osobnym oblubencom je fakt asi Tirpitz, je nadherny { a asi bol aj dobry, ked sa ho briti stale snazili potopit naletmi :o)}.
PS : Odporuc teda nieco na "ponor do literatury", inac na buduce by si to nemusel tak zovialne prizvukovat.
blackside666 19.12.2002 07:53 - č. 13
Na zaciatku vojny Bismarck a na konci trieda Iowa.

Jamato sice najvacsia, ale to je uz prilis vela na moj vkus.
Hartmann 12.12.2002 15:20 - č. 11
Hartmann Scott: Chceš trvdit, že Lutzow byl potopen v Norsku? Tak se radši ponoř sám do literatury. Mimochodem, lodě s názvem Lutzow byly dvě. Nechápu proč u Němců vypichuješ konkrétní lodě, když bys měl hodnotit třídu (rozumím tomu jen u toho Tirpitzu), tedy lodě třídy Panzerschiffe "Deutschland" a těžké křižníky třídy "Admiral Hipper".
Honza M. 11.12.2002 20:52 - č. 10
Honza M. Pokud jste neviděli am. dokument Historie bitevních lodí, tak opakování je zítra (12.12.) ve 13:00 a druhý díl 17.12. v 17:15.
--> unikátní záběry, jaké se jen tak nevidí (např. bombardování lodi Jamato, stavba lodí třídy Idaho, potopení lodi Sv.Štěpán ...)
Scott 11.12.2002 16:33 - č. 9
To GeorgRolf: Ja skor preferujem Princa Eugena, ten bol azda modernejsi, ani Lutzov nebol na zahodenie { skoda ho v Norsku }. Do roku 1942 bola asi najlepsou bitevnou lodou Tirpitz { oproti Bismarckovi mala mnohe vylepsenia - radarom riadena strelba, balistika nocnej strelby bola tiez na vyssej urovni }. V rokoch 1941 - 42 co do kvality lodi pravdepodobne viedli nemci. Vecsina lodi VB bola starej konstrukcnej skoly { nitovanie, nie zvarovanie }, co sa zmenilo az u King George V. ved to vidiet aj na Bismarckovi vs. Hood, kde ho rozstrielal na prach behom par sekund { to je pre vsetkych tych angl. historikov, ktori tvrdia, ze to bol nestastny zasah }.
GeorgRolf 11.12.2002 14:15 - č. 8
Kreon máš pravdu,jenže dělostřelecké souboje mezi loděmi byly výsadou spíše první poloviny války,pak v Pacifiku převládl boj vedený na dálku letadly z letadlových lodí a v Atlantiku zase neměli spojenci prakticky na co střílet (a kdyby měli,stejně by asi opět nasadili letadla). Osobně bych asi za nejlepší bitevní lodě počátku války považoval Scharnhorst a Gneisenau (já vím,byly to bitevní křižníky)..byly rychlé a dostatečně vybavené k tomu aby potopily to na co mohly narazit a utekly před vším na co neměly sil..
Kreon 11.12.2002 13:59 - č. 7
Kreon V těch počátečních fázích jsem pro bitevní loď Bismarck, na tu dobu to byla nejmodernější loď.
V těch dalších fázích je to už těžší...sestra Bismarcka Tirpitz taky nebyl špatný,těžko říci jak by si vedl kdyby potkal americkou Missouri, Iowu,....
Jamato a Musaši byl velkolepé,ale spíš než lodě bych ocenil japonské námořníky,v dělostřeleckém souboji byli vynikající (především v noci) a nebýt amerického radaru.......kdo ví.

Já osobně dost lituju toho že se Jamato nepotkala s nějakou americkou bitevní lodí,ukázalo by se kdo z koho
GeorgRolf 11.12.2002 09:53 - č. 6
Tom máš pravdu u Midwaye "velel" Jamamoto už z paluby Jamata.Ale pořád je to více méně uprostřed války,vždyť dělostřelecké souboje mezi loděmi se odehrávaly už od samého počátku (Rio de la Plata). Je ale fakt,že lodě třídy Jamato toho na svou velikost a výzbroj za celou válku moc nepředvedly,takže o jejich účinnosti můžeme jen spekulovat. Je fakt,že z technických parametrů se dá vyčíst,že to bylo "něco"...ale praxe?
GeorgRolf 10.12.2002 13:32 - č. 4
Tom..myslíš protože byly největší? Mimochodem Jamato vstoupila do služby až v roce 42...čili vlastně až uprostřed války,takže co dřív? Roky 39,40,41?
Kreon 10.12.2002 07:26 - č. 2
Kreon SK: dej mi čas na rozmyšlenou, musím prolistovat knihy .
SK 9.12.2002 18:14 - č. 1
SK Aká bola podľa vás najlepšia loď tejto kategórie v danom období 2 sv? Teda napr. na začiatku, v strede a na konci vojny. Napíšte aj nejaké tie prednosti dannej konštrukcie...
3161-3181 z 3181
<< 156 157 158 159
Po

Diskuzní forum