Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Trochu mimo: třída Tajfun má taky dva spojené válcovité tlakové trupy, jenže horizontálně, ne vertikálně; navíc z titanu a šestinásobný výtlak . Takže IMHO to japonské veledílo kromě špatných nautických vlastností a silného hluku bylo technologicky na úrovni počátku čtyřicátých let, čili žádná velká inspirace. V tom ti dávám plně zapravdu.
Dzin napsala v č. 3960: "jestli to byl takový technický zázrak, aby Sovětům nějak výrazně pomohl" |
|
|
|
|
To bybylo super. Jen si říkám, jestli to byl takový technický zázrak, aby Sovětům nějak výrazně pomohl. Tím nemyslím, že by ny tom byli technologicky skvěle, ale měli přístup k německým ponorkám. |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 3958: Z podobného soudku ale jiného moře bylo nedávno: www.novinky.cz/zahranicni/svet/319979-u-indo... "www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerik a/u-hav... " |
|
|
|
|
|
www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/u-hav... Tak ji možná uvidíme. Edit:www.fronta.cz/forum.php?search=I-400&sek... |
|
|
|
|
|
K tomuto tvému ctěnému názoru použiji ke komentování mého oblíbeného rčení: "Saió de gozaimasu", aneb v řeči české, nikoli japské: "Tak tomu vskutku počestně jest", jak uvádí moje konverzační příručka česko-japonská z roku 1923 . |
|
|
|
|
|
Ještě mě napadlo, jestli to není Součkův zamaskovanej kamarád historik a občasnej spisovatel Uhlíř |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3953: Tedy opravdu, ale opravdu nikolikerověk"Köhler" . Pokud se nejedná o něco jachtařského- ale ani tam mi není nic povědomo. Jedinej Koehler či Kohler ohledně námořních věcí mně známej je výrobcem záchodovejch prkýnek pro lodě |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3951: Já osobně preferuji oficiální lodní ročenky typu Jane´s, Weyer´s a spol. Tam se uvedená plavidla nevyskytují, nebo mě nenaučili číst"Ale s datem vydání po roce 1960 („lodě nalezeny“, v tomhle případě křižníky Kvanaku a Tokošima) snad padá v úvahu jedině kniha Lodi, moře, námořníci (autor Jakub Frey, vydáno 1967)." |
|
|
|
|
|
Tuším . Pan Souček není historický pramen a psát si mohl, co chtěl. To také udělal, lehce si zafabuloval a nejenže si vymyslel událost, ale i účastníky. Žádné lodě uvedených jmen neměli ani Japonci, ani USA. Stačí nahlédnout do lodních ročenek. Popisovaná událost se tudíž s pravděpodobností hraničící s jistotou nestala. Osobu zajímající se o historii ozbrojených konfliktů, a nejen tu, by to mělo ohledně důvěryhodnosti tohoto pramene důrazně varovat. |
|
|
|
|
Poslyšte, já teď při úklidu knihovny jen tak nezávazně listoval Součkem - Tušení souvislosti. Na straně 298 tam popisuje (v rámci kapitoly o bermudském trojuhelníku a "okolních" vesmírech) událost z roku 1960, kdy - cituji:
"...narazil americký torpédoborec James Molton v širém Pacifiku na cosi, co se podobalo značně rozměrnému zanedbanému záhonu, Byly to dva spojené japonské těžké křízníky Kavanaku a Tokošima, podle amerických vědomostí a hlášení potopené v jedné z posledních bitev II. světové války..."
Tuší někdo oč jde? Ty jména lodí jsou v lepším případě zkomolené... |
|
|
|
|
|
Pokud se pamatuju, chtěli takhle obrátit taky Utah. Jenže ten se jim při tom převrátil na druhou stranu... |
|
|
|
|
|
Zajímavý obrázek z historie v souvislosti s právě prováděným otočením Costy Concordie :) Otáčení převrácené USS Oklahomy z března 1943: www.repubblica.it/cronaca/2013/09/15/foto/co... |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 3942: Spíše jako doprovod letadlovek. Podporu vylodění měly na starosti starší bitevní lodě. Mám dojem, že jsem někde četl (Hubáček?), že když se palebné podpory účastnily moderní bitevky, neměly moc úspěch z důvodu nedostatečné přípravy a zkušenosti posádek pro tento typ bojové činosti."Amíci ty bitevní lodě a křižníky potřebovali proti Japům, ale tam se taky už uplatnily hlavně při podpoře vylodění. "
Krojc napsal v č. 3940: Mám dojem, že KGV byl z hlediska protitorpédové ochrany hodnocen jako jeden z nejméně dostatečných. "Avšak zvýšená pancéřová ochrana nebyla letckými pumami a dělovými granáty zase až tak nezničitelná a protitorpédová obšívka nových bitevních lodí třídy King George V. je před torpédy stejně neochránila, což katastrofa Prince of Wales při japonském leteckém útoku dokázala přímo očividně." |
|
|
|
|
|
Obávám se, že VANGUARD byl postaven z nostalgie hlavně pod nátlakem starých pánů z Admirality v nedávné minulosti mírně vystrašených dvojkou BISMARCK - TIRPITZ a že jediné, čeho tím dosáhli, bylo za drahé peníze nabídnout filmařům nepovedenou náhradu do poválečného hraného filmu o Bismarckovi . |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 3942: Samozřejmě souhlasím, přesto si však Britové nedali říct a ještě po válce postavili HMS Vanguard, ikdyž v tu dobu si to mohli dovolit spíš než v dobách bitvy o atlantik. "Ještěže to udělali, vládní prachy a půjčky jistě našly vhodnější uplatnění než stavět drahá plavidla, která vlastně vůbec nepotřebovali. " |
|
|
|
|
|
|
Pombo napsal v č. 3941: Ještěže to udělali, vládní prachy a půjčky jistě našly vhodnější uplatnění než stavět drahá plavidla, která vlastně vůbec nepotřebovali. Prestiž největšího či nejsilnějšího námořnictva už byla stejně v pytli a pár nepotřebných mastodontů by ji stejně nezachránilo. Amíci ty bitevní lodě a křižníky potřebovali proti Japům, ale tam se taky už uplatnily hlavně při podpoře vylodění. Letadlové lodě byly levnější, daleko účinnější a Britové beztak v Pacifiku žádnou větší aktivitu bitevních lodí nepotřebovali vyvíjet. No a jinde už nové a finančně náročné lodě tohoto typu nebyly k použití takořka vůbec. Proti Ádovým "superšífům" jak vidno stačilo bohatě to, co měli k dispozici. "roku 1939 ve stavbě, kterou však Britové zastavili" |
|
|
|
|
Ještě bych podotkl, že přesně taková loď, jakou jsem popisoval jako lepší variantu KGV, existovala a byla od roku 1939 ve stavbě, kterou však Britové zastavili. A to třída Lion, která na první pohled vypadala uplně stejně jako KGV a měla i podobný výtlak, zvlášť jako pozdější, trochu těžší, postavené lodě třídy KGV Anson a Howe. Osobně bych z boku nerozeznal KGV od Liona. www.warshipsww2.eu/lode.php?language=&pe... |
|
|
|
|
|
|
Za to může hlavně druhá londýnská námořní smlouva z roku 1936, kde se Britové Němcům s americkou podporou (těm ale šlo hlavně o Japonce) podbízeli zřejmě v rámci appeasementu mj. i tím, že navrhovali, aby maximální smluvní ráže děl nově povolených bitevních lodí byla při výtlaku 35 000 tun nanejvýš 14 palců. Sami přitom zvažovali při zahájení hodnocení návrhů na novou třídu bitevních lodí po Nelsonu/Rodney nejen děla 406 mm, ale i 381 mm. Dodací lhůty a finanční zdroje byly takové, že byly před koncem roku 1935, který reprezentoval konečný termín pro závazné objednávky, objednány už čtrnáctipalcovky. Do smluvního výtlaku se však původně plánované tři čtyřdělové věže nevešly, takže vepředu byla horní věž ve výsledku pouze dvoudělová. Jak to nakonec dopadlo, je zřejmé - Britové šli s ráží hlavní výzbroje příkladem. Avšak zvýšená pancéřová ochrana nebyla letckými pumami a dělovými granáty zase až tak nezničitelná a protitorpédová obšívka nových bitevních lodí třídy King George V. je před torpédy stejně neochránila, což katastrofa Prince of Wales při japonském leteckém útoku dokázala přímo očividně. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3938: Je to zajimavé, co vedlo Brity k instalaci kanónů ráže 356mm navíc v rozestavení 2xIV + 1xII, když všechny britské bitevní lodě a b. křižníky byly vyzbrojeny děly 381mm nebo v případě Nelsona 406mm. Asi by udělali líp, kdyby na lodě třídy KGV namontovali stejné dělové věže jako na Nelsona 3xIII 406mm v rozestavění dvě vpředu a jedna vzadu jako u amerických moderních bitevních lodí. " A to za WW1 patřili Britové k propagátorům největší možné. " |
|
|
|
|
|
|
Psal a stojím si za tím Podle mě, palebná síla byla hlavní slabinou KGV. Měli pro ní vyvynout nové 381 mm děla. To by byl mazec 10x381, Bismarck by se šel zahrabat. A nebo ji měly osadit třema vežema se 406 mm a bylo by taky vystaráno. Jinak je nezatracuji, ale prostě ta palebná síla mi pro ně přijde málo. A to za WW1 patřili Britové k propagátorům největší možné. Jo srovnáváš, já srovnávám jen ty moderní. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války