Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Pbradler má pravdu, Wehrmacht má daleko větší návaznost na pruskou tradici, než na nacistickou. Přičemž také ona vychvalovaná kvalita německého vrchního velení (generálního štábu) má předobraz právě v 19. století. Jenomže zatímco tehdy to byla víceméně pravda, ve 20. století realita pokulhávala za tradicí. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1208) Podle mě Německé podcenění RA nebylo v rovině počtu divizí, ale v celkové síle RA. Třeba v letectvu Němci odhadovali, že RA má celkem 13-14 tisíc strojů z toho na západě 2300 strojů. RA disponovala celkem 20 000 bojovými a 12 000 ostatními letouny a na Západních hranicích měla 7500 letadel. Podobně podcenění bylo i u tankové techniky a také u možnosti RA posílit své řady a její zálohy (jak píšeš). (1209) Díky! |
|
|
|
|
Johny: Nehnevaj sa ale porovnávať Afganistan a Barbarossu mi príde prinajmenšom pritiahnuté za vlasy. Nanajvýš znesie porovnanie tak Fínsko a Afganistan.
Johny napsal v č. 1210: No vidíš a ja si osobne myslím, že za katastrofálny vývoj prvých mesiacov môžu okrem malých skúseností predovšetkým veľké strategické chyby.
"Strategii bych rusům nehaněl, některé akce byly bezkonkurečně vynikající strategické myšlení a dovoluji si tvrdit, že někteří rusové ve velení patřili k vrcholu vojenské dovednosti ww2."
Johny napsal v č. 1210: To môžeš o komunizme takisto povedať."To je ale všeobecně známo a je to způsobeno tím, že nacismus přitáhl především mladé lidi a ti se věnovali vojenství s velkou motivací." Úroveň veliteľského zboru v Nemecku ale s nacizmom vôbec nesúvisela a bola predovšetkým výsledkom pruskej vojenskej tradície. |
|
|
|
|
pbradler 1207: No ono těch důvodů proč RA byla zpočátku tak neúspěšná je i více a jsou ruskou tradicí. Mnoho těchto věcí se opakovalo i v Afghanistánu. Strategii bych rusům nehaněl, některé akce byly bezkonkurečně vynikající strategické myšlení a dovoluji si tvrdit, že někteří rusové ve velení patřili k vrcholu vojenské dovednosti ww2. Ovšem provedení často bylo vrcholem totálního diletantismu a neschopnosti. To je dle mého názoru spůsobeno naprosto podprůměrným výcvikem nižších kádrů v RA. Úroveň středního a nižšího velitelského sboru německa a ruska se nedala absolutně srovnat. To je ale všeobecně známo a je to způsobeno tím, že nacismus přitáhl především mladé lidi a ti se věnovali vojenství s velkou motivací. |
|
|
|
|
|
Dzin: Tu je podrobnejší rozpis jednotiek ČA na začiatku roku 1945: Sily ČA k 12.1.1945: Viselsko-Oderská operácia: 1. Bieloruský front 1. Ukrajinský front 138 div. 16 mz-tz 12 brig. Spolu ekviv: 138+16+6=160 2,1 mil. vojakov Západo-karpatská operácia: 4. ukrajinský front 2. ukrajinský front (40., 27., 53., mech. jazdecká skupina Plijev) 60 div. 3 mz, tz 4 brig. Spolu ekviv: 60+3+2=65 480 tis. vojakov Východopruská operácia: 3. Bieloruský front 2. Bieloruský front 1. Pobaltský front (43. armáda) 133 div. 8 mz, tz. 10 brig. Spolu ekviv: 133+8+5=146 1,67 mil vojakov. ---------------- Prebiehajúce operácie: Budapeštianska: 2. Ukrajinský front 3. Ukrajinský front (nie sú kompletné údaje) 52 div. 7 mz-tz 3 brig. Spolu ekviv: 52+7+1,5=60,5 720 tis. vojakov --------------------- Spolu 431,5 div. 4,97 mil. vojakov Ostávajú nám ešte nasledovné jednotky: časť 2. Pobaltského a Leningradský front (blokovali nemecké jednotky v Kurónsku) v októbri 44 bol ich stav (vrátane 3. Pobaltského neskôr zrušeného) 84 div, 2 mz-tz, 5 brig. V januári to odhadujem tak na 40 div. Ďalej jednotky na ďalekom severe: 14. armáda a 7 výsadková armáda 8 div., 6. brig. Spolu teda najmenej 50 div. Keď to zosumarizujeme dostaneme cifru 481,5 div., pričom pri výpočte ekvivalentu som vychádzal z nasledovného predpokladu: 1 mz-tz=1 div. 2 brig.=1 div. |
|
|
|
|
|
Ako druhú tému by som naznačil z akých údajov vychádzali Nemci pri plánovaní Barbarossy. K 21.6.41 boli odhady sily ČA nasledovné (v zátvorkách skutočný stav): Celkom: 215 (303) Západ: 182 (186) Z toho je jasne vidieť že kým v západnej časti územia mali celkom slušný prehľad o celkovej sile (a rozmiestnení), ich odhady o zálohách vo vnútrozemí boli úplne mimo. Pre zaujímavosť uvediem aj opačné garde, t.j. aké boli odhady sily Wh zo strany sovietskej rozviedky k 1.6.1941: Celkom: 290 (206) Východ: 122 (84) Tu je vidieť zase opačný trend značné precenenie síl Wh čo sa týka jednotiek rozmiestnených proti ZSSR ako aj celkových rezerv. Mimochodom odhadovaný počet nemeckých tankov vysoko prevyšoval 10 tis., kým v skutočnosti ich počet (v celej armáde) len mierne prevyšoval 5000 ks. |
|
|
|
|
|
Najprv by som začal s polemikou ohľadne dostatočnosti či nedostatočnosti výcviku útočného a obranného boja, ktorá bola vo viacerých príspevkoch spomenutá. Pomerne hojne rozšírené tvrdenie, že za neúspechy ČA v roku 1941 môže predovšetkým jednostranné zameranie výcviku na útok, považujem za prinajmenšom skreslené. Ak by sme parafrázovali horeuvedené, museli by byť výsledky ČA v útoku excelentné. Ako však vieme dopadla útočná činnosť rovnako katastrofálne (ak nie horšie) ako obrana. Z toho je jasné len jedno. ČA nebola adekvátne pripravená v prostredí moderného mechanizovaného boja ani na obranu a ani na útok. Dôvody sú viaceré. 1. Obrovská expanzia armády v rokoch 1938-1941. 2. Neustála snaha o reformovanie, ktorá spôsobila že sa jednotlivé reformné kroky (často protichodné) nedokončili. Ako príklad môže slúžiť rozpustenie tankových zborov na konci roku 1939 a znovuzavedenie mechanizovaných zborov po nemeckej kampani na západe. 3. Nedostatok praktických (v reálnom boji) skúseností veliteľského zboru na všetkých úrovniach. 4. Na technickej úrovni by som videl najväčší problém v oblasti spojovacej techniky, ktorý silne limitoval súčinnosť jednotlivých jednotiek. Ak to teda zhrniem: Problém nedostatočnej prípravy nespočíval v jednej alebo druhej forme boja ale v celkovej koncepcii a možnostiach predvojnovej prípravy. |
|
|
|
Glynwed je fakt, že i přes to učení v poli na tom zase potom nebyli tak špatně  |
|
|
|
|
|
Jenom abych byl v obraze - o kterou knížku od Carrela se jedná? Abych neumřel blbý. Rusové museli změnit taktiku - ke konci války se už nedostávalo vojáků (na ruské poměry). Viz doplnění armády osvobozenými zajatci nejen ruské provenience. |
|
|
|
|
curahee napsal v č. 1203: Také si myslím "Paul opravdu není jednostraným spisovatelem"  |
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 1197: "Neměl by si tolik číst Carrela " Tak z toho jsem už opravdu vyrostl "hrdiný podůstojník Müller chránil své zraněné druhy opravdu velmi statečně,zemřel až po ráně naganem,kterou mu uštědřil ruský pěšák,vzápětí mů z blůzy serval jeho německý kříž ve zlatě..." Paul opravdu není jednostraným spisovatelem . |
|
|
|
|
Něco takovýho jsem četl v knize Dunkerk 1940.žádnej slavnej výcvik to nebyl,ale jak říkám,učili jej jen ustupovat.Asi věděli co je čeká |
|
|
|
|
Oni Francouzi měli v roce 1940 nějaký vojenský výcvik ?? |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1198: Za to francouzští vojáci se to učili už ve výcviku.A jak se jim to hodilo při německé invazi do Francie."Výcvik vojáků Wehrmachtu se na začátku války opravdu soustředil většinou na vedení útočného boje a výcvik obranného boje téměř vymizel. Ten se pak museli učit sami vojáci až na frontě ." |
|
|
|
|
|
Výcvik vojáků Wehrmachtu se na začátku války opravdu soustředil většinou na vedení útočného boje a výcvik obranného boje téměř vymizel. Ten se pak museli učit sami vojáci až na frontě . |
|
|
|
|
|
curahee napsal v č. 1195: Neměl by si tolik číst Carrela "A můj názor je ten,že RA se v taktice Němcům nemohla rovnat nikdy,nekončící proudy pěšáků proti německým MG,nebyli k vidění snad jen v roce 45(jen příklad)." |
|
|
|
|
curahee: Asi máš pravdu, ale oba víme že si to Rusy mohli dovolit..což u Němcu nebylo možné... |
|
|
|
|
|
Levant napsal v č. 1194: Hmm,a co třeba Čerkassy,Děmjansk a později např.Festung Kurland,to trošku tu tvoji doktrinu bortí né?!A můj názor je ten,že RA se v taktice Němcům nemohla rovnat nikdy,nekončící proudy pěšáků proti německým MG,nebyli k vidění snad jen v roce 45(jen příklad). "A a je tu i fakt že Němci měli doktrínu jen na utočení...v obraně jim to moc nešlo.." |
|
|
|
|
|
ragaz napsal v č. 1193: "Rusové se v ní mohli vyrovnat němcům tak v roce 44 (možná), i když v té době měli opět obrovskou materiální převahu." Bych řekl že až v tom roce měli převahu...možná o trochu dříve...jenže to už se zaběhli a Němci už nedokázali nahrazovat kvalitně ztráty...kdyby to dovedli, válka by byla o nějaký ten rok delší...A a je tu i fakt že Němci měli doktrínu jen na utočení...v obraně jim to moc nešlo.. |
|
|
|
|
|
giro.c: já jsem jen uváděl technické souvislosti. O taktice nemá cenu asi vůbec diskutovat. Rusové se v ní mohli vyrovnat němcům tak v roce 44 (možná), i když v té době měli opět obrovskou materiální převahu. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta