Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Johny napsal v č. 1231: "Boje u Smolenska a hlavně operace RA u Jelni byla velmi dobrá ukázka ruské strategické školy a především Žukova." No vidíš a ja napr. považujem boje u Jelni za vcelku pekne spackané (rovnako ako množstvo podobných protiútokov). Ich výsledkom bolo že jednotky Západného frontu sa vyčerpali a vzhľadom k vývoju na fronte (obkľúčenie Juhozápadného frontu) nedostali posily a neskôr im pri nemeckej operácii Tajfún chýbali sily na adekvátnu reakciu. Mimochodom bojom na prístupu k Smolensku velel Timošenko. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1211: "Nehnevaj sa ale porovnávať Afganistan a Barbarossu mi príde prinajmenšom pritiahnuté za vlasy." Možná ti to tak přijde, neboť jde o útočnou a obranou válku. Nicméně nedostatky bylo obdobné. Sice dobré strategické pojetí ale špatně provedené velení na nižších úrovních. Ze začátku velmi rychlé střídání velitelských postů a chaos ve velení. Zastaralá a nefunkční technika pomalu nahrazovaná technikou lepší a td. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1211: Boje u Smolenska a hlavně operace RA u Jelni byla velmi dobrá ukázka ruské strategické školy a především Žukova. Dost historiků se domnívá, že právě obranné boje na Dněpru předznamenaly porážku němců a každopádně tam se vybojovala bitva o Moskvu. "No vidíš a ja si osobne myslím, že za katastrofálny vývoj prvých mesiacov môžu okrem malých skúseností predovšetkým veľké strategické chyby." |
|
|
|
|
|
giro.c napsal ve fóru "co by se stalo kdyby" v č. 23: Sformovaných bolo 29 mechanizovaných zborov. Z toho 8+1 ešte v roku 1940 (tieto zbory boli najlepšie pripravené) a 20 v roku 1941. "jenže kolik měli Rusové tankových sborů na začátku války. Vzhledem k tomu že ne dlouho před 2WW je rušili" |
|
|
|
|
|
Béďa napsal ve fóru "co by se stalo kdyby" v č. 22: V skutočnosti Nemci pred 22.6.41 vôbec nezaregistrovali sformovanie mechanizovaných zborov a tankové jednotky viedli naďalej ako tankové brigády. Odhadovali ich počet na 43 z toho na západe 38. "Kupříkladu řadu sborů identifikovali jako jezdecké, ale ve skutečnosti byly tankové!" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1226: Ale aj tie boli nakoniec porazené. Rozhodujúce boli novovytvorené zálohy. A tie niekoľkonásobne prekonali nemecké odhady. "Jednotky (a zbraně), se kterými se setkali po porážce těch u hranic, byly z větší části stále ještě původní, přisunuté z vnitřních vojenských okruhů a ty, které zbyly z těch západních." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1224: No vidíš. Neprotestovalo pretože si každý spočítal že protestovať sa neoplatí (ako ukazuje napr. aféra okolo Fritscha). "V Německu za WW2 tomu tak sice přímo nebylo, ale nadruhou stranu, vojenské velení proti samotnému zahájení války nějak neprotestovalo." |
|
|
|
|
pbradler: (1222) Já to takhle ale myslel. Jednotky (a zbraně), se kterými se setkali po porážce těch u hranic, byly z větší části stále ještě původní, přisunuté z vnitřních vojenských okruhů a ty, které zbyly z těch západních. Prostě si mysleli, že hlavní síly RA budou zničeny na hranicích a pak už jim nic v cestě stát nebude. To se ale mílili a proti nim stálo ještě dost sil RA, ke kterým proudily nové posily. To plyne i z údajů, které píšeš v (1208). Zatímco Němci předpokládali, že u západních hranic je soustředěno asi 6/7 RA, byla zde asi 3/5 RA. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1224: S tím souhlasím...šli předčasně...měli trochu počkat..hlavně po zabrání Nás..jenže zase by měl každý stát možnost začít zbrojit..to udělalo i Rusko po tom co podepsalo pakt o vzájemném neutočení s Německem "Někteří sice protestovali, ale ne proti tomu, že by se mělo do války jít, ale proti tomu, že se do ní jde, podle jejich názoru, předčasně." |
|
|
|
|
|
pbradler: (1221) Jasně. Ale politické vedení by se mělo rozhodovat i na základě dobrozdání velení vojenského. V Německu za WW2 tomu tak sice přímo nebylo, ale nadruhou stranu, vojenské velení proti samotnému zahájení války nějak neprotestovalo. Někteří sice protestovali, ale ne proti tomu, že by se mělo do války jít, ale proti tomu, že se do ní jde, podle jejich názoru, předčasně. |
|
|
|
|
|
Dzin: Asi máš pravdu...ale stejně si myslím, že to mohli vyhrát... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1219: Straty ktoré spôsobili rozhodne neboli väčšie ako Nemci predpokladali. Skôr naopak. Ich predpoklad bol že na začiatku ich čakajú ťažké boje s nemalými stratami ale akonáhle sa im podarí poraziť pohraničné armády celkový odpor sa začne rúcať a pochod do vnútrozemia už bude jednoduchý. Realita bola ale úplne opačná. "Podle mě zase mělo. Přestože jich byl značný počet zničen už v počátku tažení, boj s nimi si vyžádala výrazně větší ztráty, než Němci předpokládali." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1217: To neplatí len v modernej vojne ale platilo to už napr. za Napoleóna alebo Fridricha Velkého. Rozhodnutie či ísť do vojny alebo nie ale min. v 20. storočí patrilo politickému vedeniu. "D áse říci, že tento názor pojali po válce s Rakouskem resp. Francií (19. století) a drželi se ho, přestože následná WW1 jasně prokázala, že to už v moderní válce není stoprocentně možné a na případném vítězství či prohře se podílejí i další věci." |
|
|
|
|
|
Levant: (1218) Ikdyby nebylo zimy, není pravdivé. Když bych vzal tvrzení o "generálu Zimě (Blátu, Mlze, Dešti, Mrazu a člověk se diví že tam nemají i generáli Sluníčko či Vítr  )", který porazil Wehrmacht, tak je to ve víceméně jen výmluva německých generálů, že prohráli. Základem jejich porážky bylo jednak podcenení nepřítele a také jeho obrovský materiální a lidstký potenciál, který byl ochoten do války vrhnout. Tedy i morální potenciál, který německé velení poměrně často podceňovalo. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1216) Podle mě zase mělo. Přestože jich byl značný počet zničen už v počátku tažení, boj s nimi si vyžádala výrazně větší ztráty, než Němci předpokládali. Ale větší význam rozhodně mělo podcenení sovětských lidských a materiálních zdrojů. Když vezmeme, že k 1.7.41 Sověti povolali do služby 5.3 milionu nových vojáků (alespoň co vím), tak to prostě muselo německé plánovače porádně šokovat. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1217: To je ale dobré tvrzení..a myslím že by bylo i pravdivé nebít zimy... "Měla. Pokud vezmeš základní ideu, kterou se vrchní velení Němců řídilo, že je možno vyhrát jakoukoliv válku, proti jákémukoliv nepříteli, bojovým manévrem." |
|
|
|
|
|
pbradler: (1215) Měla. Pokud vezmeš základní ideu, kterou se vrchní velení Němců řídilo, že je možno vyhrát jakoukoliv válku, proti jákémukoliv nepříteli, bojovým manévrem. Beru, oni byli profesionálové, mistři svého oboru, ale toto byla jejich základní idea a ta sama o sobě nebyla správná. D áse říci, že tento názor pojali po válce s Rakouskem resp. Francií (19. století) a drželi se ho, přestože následná WW1 jasně prokázala, že to už v moderní válce není stoprocentně možné a na případném vítězství či prohře se podílejí i další věci. |
|
|
|
|
|
Dzin (1212): Ono podcenenie počtu lietadiel a tankov na celkovej porážke nemalo taký význam (väčšina bola zničená alebo ukoristená v prvých týždňoch bez toho aby útočníkovi spôsobila vážnejšiu újmu) ako skôr podcenenie mobilizačného (ako personálneho tak aj technického) potencionálu ZSSR. Pripájam údaj o počte sformovaných jednotiek po 22.6.41 Novosformované: strelecké a jazdecké divízie: 379 tankové divízie: 12 brigády: 270 Sformované z existujúcich jednotiek: strelecké a jazdecké divízie: 28 brigády: 35 Spolu ekvivalent: 571 div. Ak uvážime (viď 1208) že z odhadovaného stavu 215 div. odhadovali Nemci mobilizačnú schopnosť ČA na max. stav 300 div., vidíme že sa poriadne sekli. Počet sov. jednotiek na konci 1941: Celkom ekviv.: 616 Na fronte: 389 |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1213: S tým vcelku nesúhlasím. Kvalita bola veľmi vysoká aj v 20. storočí. S tým nemajú prehraté vojny nič spoločné. Žiadna z prehier nemala priamu náväznosť na kvalitu dôstojníckeho zboru a bola prakticky vždy výsledkom zlyhania politického vedenia. "Jenomže zatímco tehdy to byla víceméně pravda, ve 20. století realita pokulhávala za tradicí." |
|
|
|
|
|
No jo no..tochu to podcenili..ale jaký měl vliv pomoc druhých států? Přece Rusko dostávalo pomoc od spojencu... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta