Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Levant: Teď jsem si přečetl tvůj komentář k fotce "Vlajka nad Reichstagem - barevně". Chtěl bych jen upozornit, že Sověti neměli u Berlína 500 divizí. |
|
|
|
|
Béďa: Glantz píše dobře, ikdyž se nějak nemohu dostat přes jeho "Od Donu k Dněpru". Už jsem skoro na konci, ale teď jsem uvázl a ne a ne se hnout z místa. Přitom RA tak krásně postupuje. Jinak o Glantzovi je to jednoznačně pravda, s ním se může směle měřit leda tak Zaloga, idkyž ten je spíše na ty moderní. Byť nasazení sovětských výsadkářů za WW2 popsal velmi pěkně. |
|
|
|
| ale ta cena... | |
|
|
|
| to Dzin: Fajn nápad:))), jinak jsem na Amazonu viděl Glanze (jeden z nejlepších anglosaských odborníku na východní frontu, mimochodem oproti Clarkovi umí rusky...) jehož nová knížka se zaobírá první etapou války. | |
|
|
|
|
Béďa: (1147) Jenže pro nás, co si už nepamatují azbuku si přečíst tuto knihu představuje menší problém. Ledaže by jsi mi to předčetl na kazetu a já si ji potom pouštěl. |
|
|
|
| Co se základních údajů (a literatury týče) doporučuji pozornosti Dějiny velké vlastenecké války ve čtyřech dílech, Moskva 1998 | |
|
|
|
| to Karaya: Clark nepatří z rovna k novým věcem, dnes je jíž překonaný. V Rusku dnes vychází celá řada publikací věnovaných roku 41, stačí se podívat ve Slovanské knihovně v Praze. | |
|
|
|
|
Levant: Ohledně toho, proč Němci dále bojovali u Stalingradu. Je to jednak kvůli tomu, že bylo prostě morálně neúnosné se ho jen tak vzdát (zde zasáhl Hitler) a jednak, že by to mělo i praktický efekt v podobně odříznutí (tusím že) skupiny armád "A", která útočila na Kavkaze, jak píše karaya1. |
|
|
|
|
Levant: (1141) Jak píši, záleží odkud to slyšíš a hlavně na jaké období se vztahují. Jestli to máš třeba v nějaké knize, znovu se do ní podívej, nebo napiš, odkud jsi to slyšel a třeba na to přijdeme. (1142) Ohledně knih prakticky vše, co se kde vyskytuje. Dnes už je opravdu značné množství literatury o WW2, od seriozních studií, po různou brakovou literaturu. Pokud by jsi chtěl hodně uceleně Východní frontu, potom ve většině knihoven maji 12 dílnou sovětskou bychly "Dějiny druhé světová války". U ní ovšem musíš dávat pozor, že je poplatná době a je v ní i dost ideologického klišé a pod. Ale rozsahem je opravdu dobrá a dá se v ní stále najít dost zajímavých věcí, jen musíš u čtení myslet a ne jen automaticky vzít vše, co tam napíší. |
|
|
|
|
Levant: zkus třeba Barbarossu od Alana Clarka. Ovšem je tu jeden zádrhel: je to v angličtině a ještě nikdo (podle mých informací) se nenamáhal ji přeložit ad Stalingrad: už se to tu tuším také psalo, ale kdyby se Paulus vzdal, uvolnily by se Žukovovi síly na dobytí Rostova a tedy i odříznutí celé skupiny armád na Kavkaze... |
|
|
|
|
Nemůžete mi někdo doporučit nějaké knihy které jsou aspon trochu přiblížené faktům?NBeru cokoliv o válce..ne jen východní frontu..Jo a prosil bych vynechat časopisy..ty nemám čas hledat po stáncích děkuji |
|
|
|
|
Hmm..tohle sem nevěděl...Nevím proč všude slyším 600tisíc. Ale i tak byla docela hloupost tam nechat tolik vojáků....dali se použít jinak...Třeba u Kurska... Stejně pořád nemůžu pochopit, že to Rusy obrátili tak rychle...Vím že němci na tom byly blbě,hlavně se zimní výstrojí,ale i tak byla německá armáda silná.. |
|
|
|
|
Levant: (1133) Dobytí Moskvy by na porážku nestačilo, nehledě k tomu, že na to Wehrmacht neměl dostatek sil. Ohledně Stalingradu, jde o to, co přesně uvádíš. Jestli ztráty počas celé Stalingradské bitvy, nebo jen ztráty v samotném Stalingradském kotly. Sověti Stalingradskou bitvu rozdělují do tří etap, přičemž sem nezahrnují jen samotné boje o Stalingrad, ale i v okolí. I. 17.7.42 - 12.9.42 Boje na přístupech ke Stalingradu. II. 13.9.42 - 18.11.42 Obrana Stalingradu III. 19.11.42 - 2.2.43 Protiútok u Stalingradu |
|
|
|
|
Stalingrad: K 18.decembru 1942: Pocet stravovanych 230 300 Nemcov a ich spojencov (z toho 13 000 Rumunov) + 19 300 ruskych zajatcov a HIWI. K 24.januaru 1943: Letecky evakuovanych 42 000 ranenych a specialistov (toto cislo udava aj Paulus). Od 10. do 29. januara 1943: Zajatych Nemcov a ich spojencov 16 800 (podla ruskych zdrojov). Po kapitulacii od 31. januara do 3. februara: Vzdalo sa 91 000 (ruske pramene) 107 800 (Paulus) az 130 000 (ine zdroje) Nemcov a ich spojencov. Este 11. februara bolo z lietadiel vidiet jednotlive skupinky, snaziace sa prebit z obklucenia. Po vojne sa vratilo asi 6000 Nemcov. Obklucene jednotky: > 3. md > 376. pd > 44. pd > 384. pd > 14. td > 29. md > 297. pd > 371. pd > 71. pd > 295. pd > 100. pd > 79. pd > 305. pd > 389. pd > 94. pd > 24. pd > 16. td > 113. pd > 76. pd > 80. md > 9. pld md - motorizovana divizia pd - pesia divizia td - tankova divizia pld - protilietadlova divizia |
|
|
|
|
|
Levant: Celá armáda nemala toľko vojakov. Okrem toho nebola obkľúčená celá, niektoré tylové časti armády boli situované za Donom a teda ostali mimo obkľúčenia. Na druhú stranu sa do obkľúčenia dostali určité časti rumunských armád a jeden zbor 4. tankovej armády. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1136: Hmm..jenže já pořád slyším 600 000 měla celá armáda..a tu přece oblkíčili..no nevím.. "Počet obkľúčených vojakov v Stalingrade bol cca 220-260 tis. podľa rôznych zdrojov. Z nich bolo cca 35 tis. letecky evakuovaných (väčšinou zranení)." |
|
|
|
|
Levant: Za celú Berlínsku operáciu 15.4.-8.5.45 to bolo 78 tis. mŕtvych a 274 tis. zranených teda spolu 352 tis. (bez poľských armád). Operácia ale zahrňovala nielen dobytie mesta samotného. Samotné mesto padlo asi po týždni bojov. Len pre ilustráciu počet nasadených vojakov ČA do operácie dosahoval takmer 2 mil. mužov.
Levant napsal v č. 1135: Počet obkľúčených vojakov v Stalingrade bol cca 220-260 tis. podľa rôznych zdrojov. Z nich bolo cca 35 tis. letecky evakuovaných (väčšinou zranení). "Jo nemělo proztředky..tak proč ¨Hitler nechal u Stalingradu chcípnout 600 tisíc mužu?" |
|
|
|
|
pbradler Kolik stratila Ruská armáda v Berlíně lidí? A za jak dlouho ho dobyla? Jo nemělo proztředky..tak proč ¨Hitler nechal u Stalingradu chcípnout 600 tisíc mužu?ty by se hiodili někde jinde ne?Už asi ne na vítězství, ale určitě by spomalili postup rudé armády... |
|
|
|
|
Levant napsal v č. 1133: Samo dobytie Moskvy by takmer určite nestačilo, aj keď v určitej literatúre sa s tým špekuluje. Navyše jej dobytie by si vyžiadalo nemalé zdroje a straty, ktoré si Wh mohol len ťažko dovoliť. Ono dobyť mesto o ploche niekoľko sto kilometrov štorcových nie je jednoduché. Vezmi si napr. Berlín, ktorý sa dá čo sa týka podmienok boja s Moskvou porovnať a straty, ktoré tam ČA utrpela v posledných dňoch vojny a to napriek drvivej prevahe vo všetkých položkách (neporovnateľnej so stavom v roku 1941 pri Moskve). "Myslíte si, že by se Rusko zhroutilo po dobytí Moskvy?" |
|
|
|
|
Myslíte si, že by se Rusko zhroutilo po dobytí Moskvy? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta
Ledaže by jsi mi to předčetl na kazetu a já si ji potom pouštěl.