Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Jsou práce Paula Carella o východní frontě věrohodné/kvalitní/objektivní? Zarazilo mě, že R. Citino v knize Smrt Wehrmachtu odkazuje na spoustu prací o východní frontě (především Glantz), ale o Carellovi ani zmínka. Přitom toho napsal dost a co sem od něj četl tak mě to přišlo i dobrý. Vím že Carell pracoval pro říšský úřady, tak mě zajímá jestli je objektivní, nebo minulostí ovlivněn. Mě jeho díla o východě přišli jako základní literatura (společně s Glantzem a oficiální něm. historií) |
|
|
|
|
Ale zaso má dobrou schopnost pokládat zajímavé otázky. A jestli moc pozornosti mezi odbornou veřejností nevzbudil, tak si myslím, že je to docela neoprávněně. Alespoň podle toho, co mám přečteno, umí docela dobře analyzovat data, byť někdy dospívá řekněme k zajímavým závěrům. A taky působí někdy něvyváženě, kdy na jednu stranu třeba tvrdí, že se Stalin k útoku v roce 41 nechystal a potom věbuje hodně místa k dokázání, že ano. Sice v tom má pravdu, ale to jeho dokazování, že původně se nic nemělo dít a teprve potom nastala u Stalina změna je takové odbyté, v porovnání s tím, jak má rozebráno, co se dělo v posledních chvílích před německým útokem. |
|
|
|
|
Se Suvorovem ho srovnávají proto, že se k němu sám hlásí a zastává do značné míry podobné názory. A je to taky jednoduché, když chceš něco nebo někoho odmítnout a nechce se ti moc argumentovat nebo vést dlouhou polemiku, tak ho označíš za "suvorovce" a je to  Soloninovy knihy se v Rusku dobře prodávají, ale mezi odbornou veřejností zas takovou pozornost nevzbudily, protože skutečně ze značné míry recykluje, co už bylo předtím napsáno. |
|
|
|
|
|
Tak si vesele čtu od Marka Solomina 23. červen. Stále ale nechápu, proč ho srovnávají (resp. jeho knihy) se Suvorovem? Ano, někdy má podobné teze, ale hlavně narozdíl od Suvorova je evidentní, že svá tvrzení se snaží podepřít fakty a ne jen spekulacema. Suvorov má všude "viděl jsem", "slyšel jsem" apod. zatímco Solomin dává na vše odkazy k příslušným zdrojům, tak jak to má být. Ano, s něčím co píše nesouhlasím a něčím zase ano, celkově je to ale úplně jiná kniha, než ten brak, co produkuje Suvorov. Beru, hlásí se k některým tezým co přednáší Suvorov, ale to je asi tak vše. Je opravdu škoda, že první nebyla jeho práce, protože by potom nebylo tak snadné pro ty, kteří se snaží v rámci historie WW2 dokazovat holubiččí povahu SSSR podobně jako komunističtí historici je napadat a ty objektivní historiky by tolik neodrazovala. Ale jinak knihu doporučuji, sice je to jak píše egli ve své recenzi, tedy že v dnešní době je už dost informací známo a kdo se zajímá, pro toho tam nebude tolik objevných věcí. |
|
|
|
|
Já mám dokonce neodbytný pocit, že Frickové své čs. obléhatele i ostatní spojenecké jednotky okolo přístavu početně převyšovali... |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2853: To mi vážně připomíná rozkazy sv.Václava v cimrmanovské hře Blaník "Musím říci, že Vondra má ještě ucházející rozkazy, hlavně je má kratší, než jeho předchůdci, což se mu musí přičíst k dobru." 
Algernon napsal v č. 2857: To má Algy pravdu - pokud spojenci chteli nějaký přístav dobýt, tak nasadili na obléhání podstatně větší síly a hlavně přístav nejprve několikrát přeorali ze vzduchu i z moře. Úkolem brigády tak bylo hlavně udržet Němce uvnitř a těch několik útoků bylo spíše jen bonusem na udržení morálky. "Na straně druhé — jaké byly jejich rozkazy? (Tuším, že i s podřízenými „obléhacími“ jednotkami prý jich nebylo zase tolik, aby to umožňovalo nějaké výrazně ofenzivní vedení boje, „za účelem dobytí Dunkirku“?)" |
|
|
|
|
|
Zkus si tipnout. Jinak ještě, co se týká projevů našich vrcholných vojenských představitelů, jako kdybyste to slyšeli, to jsou vždycky neuvěřitelný výplody. Jedině, když z někoho citují, má to hlavu i patu... jenže na citacích obvykle dobrý projev nepostavíš... |
|
|
|
|
Dzin: Na toto snad ani nemá cenu reagovat... |
|
|
|
|
|
Musím říci, že Vondra má ještě ucházející rozkazy, hlavně je má kratší, než jeho předchůdci, což se mu musí přičíst k dobru. A přeci jen, jak je to krátké, tak tam toho moc nenaseká... Ovšem lepší jsou modlitby našeho kaplana, ikdyž i toho jsme se marně v říjnu pokoušel přemluvit, aby místo modlitby na Duklu přednesl modlitbu za Duklu. Jako sparťan to odmítl. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2851: To jste si museli užít, co slovo, to perla "Třeba na nástupu nám četli rozkaz Vondry" . Tragédie je, když se politici patlají v historii. A to vždy... |
|
|
|
|
|
Možná se opět začíná na ně více pohlížet jako na vojáky našeho zahraničního odboje, než na ty kdo nám přinesli vládu KSČ... Nechci nijak urazit, nebo nějak snižovat bojové kvality, nadšení a pod. příslušníků západních pozemních jednotek, ale prostě mi přišlo, že zase tak zásadně se na pozemních bojích nepodíleli (beru v západní Evropě, v Africe to mi přijde jiná). Třeba na nástupu nám četli rozkaz Vondry, který poukazoval na hrdiné a významné obklíčení Dunkerque, ve kterém se Čechoslováci vyznamenali atd., ale mě se vystoupení naší jednotky u Dunkerque nespojí s nějakým úspěchem... |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2848: Slyšels třeba někdy o tom, že by na západě někdo vyřadil německý tank? (Letce tedy nezahrnuji)."Můj názor, podobně jako tvůj, že na východě i ti nejmladší vojáci měli více šancí se "vyznamenat" v přímém boji, ale to je jen domněnka " |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2848: No to je sice pravda, ale těch "mladých synků" bylo na západě pár, kdežto třeba Volyňáci byli většinou ročníky 22,23,24, 25. Vlastně i Rusíni, kteří tvořili jádro brigády u Kyjeva patřili k ročníkům 21, 22, 23. Ono je to na delší debatu, třeba někdy ústně "Co se týče věku, i na Západě vstupovali do čs. jednotek exulantští synkové, kteří teprve v průběhu války dovršili 18 let. Jasně, na východě byli "synové pluku", kterým nebylo ani 15, ale jejich počet byl menší než statistická chyba. " . Nicméně generál Alexandr Beer je ročník 17. Na svůj věk frajer. |
|
|
|
|
|
Ondík napsal v č. 2847: To mne nejprve taky napadlo, ovšem při bližším pohledu..." jsou všeobecně početnější a o maličko mladší než "zápaďáci" " Ano, "zápaďáci" jsou celkově méně početní, ale většina dosud vyznamenaných "východňáků" patřila ke "kmenovým" příslušníkům sboru, kam nastoupili už v Buzuluku. Než byla v roce 1943 osvobozena Ukrajina a k jednotce začali proudit ve velkém Volyňáci, Slováci a Rusíni, tak 1. čs.s.brigáda čítala necelých 4000 osob a odhaduji, že stejný počet byl v rezervě. To nám dělá 8000 osob, přičemž na Západě sloužilo cca 6500 u brigády a 1500 u RAF, takže plus-mínus stejně. Co se týče věku, i na Západě vstupovali do čs. jednotek exulantští synkové, kteří teprve v průběhu války dovršili 18 let. Jasně, na východě byli "synové pluku", kterým nebylo ani 15, ale jejich počet byl menší než statistická chyba. Můj názor, podobně jako tvůj, že na východě i ti nejmladší vojáci měli více šancí se "vyznamenat" v přímém boji, ale to je jen domněnka |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2846: Ten trend je logický - jsou všeobecně početnější a o maličko mladší než "zápaďáci" (těch už je opravdu málo) a pokud nepočítáme letce a některé parašutisty, tak jejich nasazení na frontě bylo podstatně delší a intenzivnější. "Zdá se, že po létech přehlížení začínají "východňáci" mezi vyznamenanými opět převažovat (viz vyznamenaní let 2010 a 2011). " |
|
|
|
|
|
28. října dostali od prezidenta nejvyšší státní vyznamenání dva čs. vojáci z východní fronty: Alexandr Beer (účastník boje u Sokolova, u Kurska, atd.) a Vasil Korol (osvobození Kyjeva, Bílé Cerkve, boj na Dukle). Zdá se, že po létech přehlížení začínají "východňáci" mezi vyznamenanými opět převažovat (viz vyznamenaní let 2010 a 2011). |
|
|
|
|
|
Primárně do Evropy. Protože dle Stalinovi teorie Evropa byla ohniskem celostvětového spiknutí kapitalistů k zahubení Sovětského svazu. A v čele tohoto spiknutí stála Velká Británie. Tohle byla určující teze sovětské politiky ještě dlouho po vypuknutí WW2 a některé její stereotipy přežívaly i po ní. Jak se poznamenává v Mitrochinově archívu, Sověti měli daleko větší úspěch ve zběru informací o diplomacii západních států, než v jejich pochopení. Navíc i Lenin a spol. dávali přednost Evropě, protože podle jejich chápání společnosti zde byl dělník a rolník už dostatečně vyspělý, vzdělaný a uvědomělý, aby dokázal pochopit a přijmout za své ideje komunismu. |
|
|
|
|
|
Ale ne, nepochopil jsi to Že se nemuseli na Japonce tolik ohlížet. Japonce odrazili jednou, odrazili by i po druhé. A propó... když už se Stalinovi byčítá, že se chystal útočit na Evropu...neměli Sověti podobné plány i směrem na jih nebo na západ? Írán, Čína, Korea... Proč by měli vyvážet revoluci jen do Evropy? |
|
|
|
|
|
Změny nastaly v rámci perzonální obměny, která proběhla v RA na přelomu let 39/40. Kromě Chalchyn golu, kde na sebe výrazně upozornil Žukov zde hrála roli i Zimní válka. Čili změny nastaly, ale ne apriory díky tomu, na co se ptáš. Svou roli to sice sehrálo, ale jak víme z WW2, o tom, že se nemusí Sověti obávat útoku Japonců se přesvědčili až díky vlastní špionáži. |
|
|
|
|
|
Já bych zeptal opačně, změnil se nějak charakter sovětského plánování v Evropě po tom, co drtivě zvítězili u Chalchyn-golu? Jako že už se nemuseli obávat(tolik), že v případě konfrontace s Německem (nebo jinou evropskou zemí) by Japonci byli pro sovětský dálný východ nebezpeční? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta