Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Ale ne, nepochopil jsi to  Že se nemuseli na Japonce tolik ohlížet. Japonce odrazili jednou, odrazili by i po druhé. A propó... když už se Stalinovi byčítá, že se chystal útočit na Evropu...neměli Sověti podobné plány i směrem na jih nebo na západ? Írán, Čína, Korea... Proč by měli vyvážet revoluci jen do Evropy? |
|
|
|
|
Změny nastaly v rámci perzonální obměny, která proběhla v RA na přelomu let 39/40. Kromě Chalchyn golu, kde na sebe výrazně upozornil Žukov zde hrála roli i Zimní válka. Čili změny nastaly, ale ne apriory díky tomu, na co se ptáš. Svou roli to sice sehrálo, ale jak víme z WW2, o tom, že se nemusí Sověti obávat útoku Japonců se přesvědčili až díky vlastní špionáži. |
|
|
|
|
|
Já bych zeptal opačně, změnil se nějak charakter sovětského plánování v Evropě po tom, co drtivě zvítězili u Chalchyn-golu? Jako že už se nemuseli obávat(tolik), že v případě konfrontace s Německem (nebo jinou evropskou zemí) by Japonci byli pro sovětský dálný východ nebezpeční? |
|
|
|
|
|
Tak když už bychom měli tedy vést diskuzi tímhle směrem (byť mi o tohle vůbec v předchozím příspěvku nešlo), potom to je daleko obšírnější. SSSR se chystal na válku s Německem dlouhodobě, resp. na válku s buržuazní Evropou. Ale bezprostředně po vypuknutí WW2 se Stalin (SSSR) na válku s Hitlerem nechystal. Ale v roce 1940 se začaly názory vedoucích představitelů měnit. Ovšem právě, že názor Stalinův, který byl dominující, nebyl tak jednoznačný. Spíše to na základě dostupných dokumentů vypadá, že prakticky až do bezprostřední hrozby útoku Němců ho bagatelizoval. V jeho představě stále hrála úlohu hlavního nepřítele SSSR Velká Británie. Sice představitelé armády pracovali na plánech války s Německem, ale opět mi přijde, že spíše na základě Stalinovi metody "rozdělej a panuj". Protože stále bylo v RA a celém vedení SSSR dost lidí, kteří ve střet s Německem v roce 41 nevěřili, resp. podporovali takového Stalinovi názory. |
|
|
|
|
|
No, Dzine, já nemám nijak v úmyslu Stalina omlouvat. Ale v Evropě už dva roky zuřila válka, Drang nach Osten bylo oficiální nacistickou politikou, byla tu zkušenost z let 1914-1918, intervence, obačanská válka... Ať by na východě vládl v roce 1941 kdokoli v jakémkoli státním útvaru, vždycky by se už dávno chystal na válku. Bylo to nevyhnutelné. |
|
|
|
|
|
Měl bych takovou věc k zamyšlení. Přijde mi, že se poměrně špatně obvykle hodnotí operace Barbarossa ve smylu "kdo to začal". Abych to upřesnil. Nabývám dojmu, že se historici dělí na dva tábory, z nichž jeden obhajuje tezi, že Sověti se chystali zaútočit a druhý ji vyvrací. Přičemž se ale oba pohybují v dle mého špatném myšlenkovém kruhu. A to, že vycházejí z předpokladu, že pokud se Sověti chystali zaútočit, jednalo se ze strany Němců o preventivní útok. A v tomto mezi nimi vznikají zásadní rozpory. Přičemž ale, dle toho co o tom vím, naprosto zbytečně. Dle mého se takot otázka nemá pokládat, resp. je to zcela milné. Protože z toho, co víme, německé přípravy neměli pranic společného se sovětskými. Jejich plánování Barbarossy bylo naprosto nezávislé, v tom smyslu, že ho nepodřizovali tomu, co věděli o sovětských přípravách. Tvrzení o preventivní válce se ostatně objevuje až později, jako výmluva nacistických generálů a politiků. Oproti tomu Sověti se určitě na útok proti Německu chystali, ale na pozdější dobu. Ovšem, jak se množili zprávy o aktivitě Němců, začali svoje plány měnit. Dá se dokonce do určité míry tvrdit, že to nakonec sověti se chystali na preventivní válku, aniž bychom tím jakkoliv popírali jejich dřívější agresivní choutky. Čili dle tohoto, oba tábory historiků mají ve svých hlavních tvrzeních pravdu, aniž by ovšem se navzájem vyvraceli resp. do té chvíle, než přejde na přetřes obligátní "preventivní útok Němců". |
|
|
|
|
|
Myslím je samozřejmě kladně. A jak píše, ale prostě nacističtí generálo nebyli ani po bitvě, přesně jak Newton píše, růžové monokly. Jako mě dlouhodobě štvalo, jak se u nás vydávají knihy, kde se nekriticky přebírají jejich hodnocení. Proto jsem rád za tento nový(?) trend. zajímalo by mě, jestli od Newtona vyjde u nás ještě něco, v čem by to rozvedl více, protože by to určitě zasloužilo. |
|
|
|
|
Kursk německým pohledem, Steven H. Newton - v této knize se mě hodně líbila část o nasazení 3.PzKorps ,kde autor právě popisuje německé podcenění síly sboru(hlavně málo pěchoty) a potom jeho špatné taktické nasazení v první fázi. Kritizuje i nasazení 503.sPzAb ,jeho rozdělení po rotách, když právě Němci jsou propagátory "koncentrace" do průlomu. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2835: "Tomu se říká zhodnocení schopností německé generality." Není mi úplně jasné ,jestli své hodnocení názorů autora myslíš ironicky nebo kladně. Já si myslím,že chyby dělali a nepřipustili si je (viz. hledali vymluvy) .Špatně hodnotili situaci(dost často, ale ne vždy) např: Mainstein v době probíhající bitvy u Kurska(12.-13.7.43). No ale po bitvě je každý generál  |
|
|
|
|
|
|
Jednoduše řečeno, ve svých poválečných analýzách svých vlastních tažení vysocí němečtí velitelé a štábní důstojníci přirozeně dávají přednost tomu, aby ukázali obtíže, kterým museli čelit, než aby upozorňovali na své vlastní chyby. V těchto textech je porážka velitele vždycky nevyhnutelně výsledkem neadekvátních zdrojů, špatného počasí a obtížného terénu, anebo diktátu nesmyslných rozkazů Adolfa Hitlera. Skutečnost, že si tito muži nasazovali monokly s růžovými skly, když sami psali o svých operacích, není nijak překvapující" co je však ohromující, je fakt, ře pseudomýtus o exelentní úrovni německého operačního a taktického plánování vydržel tak dlouho tváří v tvář tvrzením o pravém opaku, která jsou založena na objemných archivních materiálech. Tomu se říká zhodnocení schopností německé generality. Kursk německým pohledem, Steven H. Newton, str. 438, JOTA, Brno 2011 |
|
|
|
|
Glynwed zase pomohl děkuji moc |
|
|
|
|
|
lukis555: gardové jednotky viz odpověď zde. www.fronta.cz/dotaz/garda-ra |
|
|
|
| Zdravím všechny, chtěl bych se zeptat povolenějších, jestli někdo neví něco blíže o sovětských gardových jednotkách. Jestli se nějak výrazně lišily od řadových jednotek Rudé armády nebo cokoliv jiného. Děda osobně znal jednoho z gardistů a dal mi jeho fotku i s odznakem "Rudá garda", takže by mě k zajímalo něco blíž.Za případné odpovědi předem děkuji. | |
|
|
|
|
Tak to nevím. |
|
|
|
|
Hans: Modrá bylo léto 42 myslel sem konkrétně Stalingrad. Z: díky a není možný, že se to jmenovalo ještě jinak? Dneska sem psal ve škole test- jak se jmenuje operace (německá) bitvy o Stalingrad? A bylo na výběr Attila (ta to není), Birn, Tautenhof, nebo weltschutz. Ty poslední 3 názvy píšu špatně, ale nějak tak to bylo, neví někdo? Díky EDIT: jinak v knížce Smrt Wehrmachtu je taky napsaný, že je to Fischreiher. |
|
|
|
|
|
ShawnRay napsal v č. 2827: Fall Blau bylo jméno letní ofenzívy jako celku, útok ve směru na Stalingrad byl "Fischreiher" (Volavka) - en.wikipedia.org/wiki/Operation_Fischreiher "Jak se jmenovalo kodové označení pro německý útok na Stalingrad?" |
|
|
|
|
ShawnRay: cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Blau |
|
|
|
|
|
Jak se jmenovalo kodové označení pro německý útok na Stalingrad? |
|
|
|
|
Kromě níže odkazované odpovědi tady máme na tohle téma ještě několik dalších článků a recenzí: www.fronta.cz/kniha/raack-stalin-s-drive-to-... www.fronta.cz/zukovuv-plan-preventivniho-ude... www.fronta.cz/kniha/maser-poruseni-slova www.fronta.cz/dokument/plan-preventivniho-ud... |
|
|
|
|
|
Bady napsal v č. 2824: www.fronta.cz/dotaz/barbarossa-preventivni-utok Nemenuje se tvůj kámoš Viktor Suvorov? "Nedávno mi kámoš říkal, že Rusové chystali vojenský vpád do Evropy daleko před Hitlerem. Nevíte někdo, co je na tom pravdy?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta