Východní fronta

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
161-180 z 2644
<< 6 7 8 9 10 11 12 >>
Po
egli 7.12.2011 21:53 - č. 2818
egli
harina napsal v č. 2817:
"Mám dotaz jaký byl účel návštěvy molotova v berlíně v roce 1940 o čem se jednalo?"
Zjednodušeně řečeno "o rozdělení světa"

Záznamy z jednání si můžeš česky přečíst v knize Pakty Stalina s Hitlerem (1990).
harina 7.12.2011 20:16 - č. 2817
Mám dotaz jaký byl účel návštěvy molotova v berlíně v roce 1940 o čem se jednalo?
egli 30.11.2011 21:13 - č. 2816
egli
karaya1 napsal v č. 2815:
"Nevíte někdo prosím, jestli byl někde v češtině publikován celý text Směrnice č. 21, tedy Barbarossy?"
Určitě mnohokrát, třeba v L. Bezymenskij - Plán Barbarossa, W. Maser - Porušení slova a další, které si teď z hlavy nevybavím.
karaya1 30.11.2011 20:33 - č. 2815
karaya1 Nevíte někdo prosím, jestli byl někde v češtině publikován celý text Směrnice č. 21, tedy Barbarossy? Jde mi o to, jestli v češtině jsou jen útržky (což znám dobře ze směrnic z léta 1940), nebo se dá najít i kompletní text. Svůj překlad nepočítám. Díky.
egli 13.11.2011 10:17 - č. 2814
egli
harina napsal v č. 2812:
"Mám dotaz jak dopadl ,co se s ním stalo?německý voják který přeplaval řeku bug"
Vojáků, co krátce před útokem 22.6. přeběhli na sovětskou stranu, bylo více. Není v tom úplně jasno, zdroje se dost rozcházejí.

  • 10.6.1941 měl přeplavat Bug Rudolf Richter (sociální demokrat)
  • v noci z 21. na 22. 6. měl přes Bug přeplavat Alfred Liskow (komunista) - ten je doložen i v hlášení ukrajinské NKVD, ve kterém se uvádí, že měl být z "15. divize", což byla ovšem zjevně nějaká chyba, protože ani 15. pěší, ani 15. tanková nebyla 22.6. na východě. V jiných zdrojích se zase píše o 74. pěší divizi, což taky neodpovídá.
  • v noci z 21. na 22. 6. měl přes San přeplavat Unteroffizier Wilhelm Schultz (komunista)
  • dále se uvádí, že přes San měl přeplavat i nějaký "Hermann"
  • dále se píše o nějakém Wilhelmu Korpikovi z Berlína

O Liskowovi se někdy uvádí, že měl být zastřelen jako špion hned 22.6., ale ve skutečnosti přežil, byl dán k dispozici Kominterně. V roce 1942 skončil "jako fašista" v gulagu a jeho další osud je nejasný, ale pravděpodobně tam zemřel. U dalších se dá předpokládat nějaký podobný osud, nebo mohli být zastřeleni při ústupu podobně jako další vězni.

procol-harum.livejournal.com/178512.html
www.ntv.ru/novosti/231716/
ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9B%D0%B8%D1%81%D0%...
harina 13.11.2011 00:33 - č. 2812
Mám dotaz jak dopadl ,co se s ním stalo?německý voják který přeplaval řeku bug
Dzin 25.6.2011 11:58 - č. 2811
Dzin Nevíte někdo jak jsou na tom Sověti v rámci ztrát pro v zimě 41/42 s umerzlýma a omrzlýma?

Narazil jsme na různá tvrzení, jak jim zima komplikovala život. To je jasné, ale nějak nemohu najít, jestl ise to projevilo i co se týká ztrát. A když už, nevíte jak jsou na tom Němci? Tam je to pořád jak pod Moskvou mrzli, ale také jsme nějak zatím nenašel nějakou statistiku k tomu.
egli 22.6.2011 09:11 - č. 2810
egli SVR vydala 500stránkový sborník dokumentů zahraniční rozvědky NKVD a NKGB z let 1939-1941:
svr.gov.ru/svr_today/sb_agr.htm

Podle toho co píšou na ruských webech, nového je tam pomálu, spíš jen soubor dokumentů, co už byly publikovány dřív.
pens68 8.5.2011 19:17 - č. 2809
Dobrý den.Chci se zeptat na působení jednotek wermachtu v Krkonoších,zejména na Vrchlabsku.Děkuji za odpověd.
Honza M. 4.5.2011 16:07 - č. 2808
Honza M. Zajímavé, kam až jsem se z tvého odkazu na utopený tank proklikal:
www.youtube.com/watch?v=jueDXiuU6aM
spelter 4.5.2011 13:07 - č. 2807
spelter zpravy.idnes.cz/potapeci-nasli-na-dne-nevy-v...
Honza M. 31.12.2010 12:58 - č. 2806
Honza M. Teď zrovna v pořadu ČT2 "Poprvé" ukazovali "opravdového člověka" Maresjeva (www.fronta.cz/kalendar/alexej-maresjev-sestrelen)
Pořad budou opakovat v neděli v 5:00.
Ondík 16.12.2010 22:12 - č. 2805
Ondík
Pavel Šrámek napsal v č. 2800:
"Chtěl bych se zeptat, zda nemáte povědomost o knižně vydaných vzpomínkách vyšších velitelů čs. armády z východu. Sháním, zda je v nich něco o jejich službě v čs. armádě do března 1939."
Bez záruky Vám mohu uvést knihu Alfréda Ressela (od února 1945 velitel dělostřelectva sboru) "Mé cesty válkou" a zcela určitě vzpomínky Zdeňka Stava (po část karpatsko-dukelské operace přednosta 1. oddělení štábu sboru, resp. 1. brigády) "Povinnost nade vše", vydané minulý rok.
Dzin 16.12.2010 19:35 - č. 2804
Dzin Ono takhle retrospektivně je taky vtipné, že komunisty proklamovaní "svobodovci" měli až do pozdějšího početního nárustu v jednotkách obecně méně komunistů, než zatracovaní "zápaďáci".
Honza M. 16.12.2010 16:06 - č. 2803
Honza M. Inu, čiň čertu dobře...
ja_62 16.12.2010 14:46 - č. 2802
ja_62 Což nic nemění na jejich pozdější persekuci.
Honza M. 15.12.2010 23:29 - č. 2801
Honza M.
spelter napsal v č. 2797:
"gen. Bohumil Boček, též současně příliš nasáklý demokracií"
ja_62 napsal v č. 2796:
"Karla Klapálka, kterého taky uvěznili"
egli napsal v č. 2794:
" Svoboda měl na začátku 50. let taky namále"
Vtipné je, že právě tři jmenovaní generálové přišli na ustavující schůzi Ústředního akčního výboru NF v únoru 1948, aby demonstrovali, že "armáda jde s lidem".
Pavel Šrámek 14.12.2010 18:48 - č. 2800
Chtěl bych se zeptat, zda nemáte povědomost o knižně vydaných vzpomínkách vyšších velitelů čs. armády z východu. Sháním, zda je v nich něco o jejich službě v čs. armádě do března 1939. Zatím jsem prošel Karla Klapálka (Ozvěny bojů), jehož vzpomínky začínají až březnem 1939, a Viléma Sachera (Pod rozstříleným praporem), kde jsou zajímavé vzpomínky na podzim 1938. Plus samozřejmě Ludvík Svoboda, Cestami života.
Ondík 13.12.2010 22:40 - č. 2799
Ondík Ještě připomenu na základě vykonstruovaných obvinění popravené východní vojáky (případně východní s předchozí službou ve F-VB nebo SV): divizního generála Heliodora Píku, pplk. Františka Skokana, mjr. Josefa Pohla, mjr. Claudia Šatanu, rotmistra Gustava Černého, svobodníka Vojtěcha Lacka, ale vlastně i divizního generála Bedřicha Reicina, který měl řadu z nich na svědomí a pak se stal obětí toho, co sám rozpoutal.
Ondík 13.12.2010 22:22 - č. 2798
Ondík
spelter napsal v č. 2797:
"A také např. gen. Bohumil Boček, též současně příliš nasáklý demokracií z Velké Británie i znalý sovětské reality ze SSSR.. "
Případ generála Bohumila Bočka není takto přímočaře jednoduchý, má o dost složitější strukturu, velkou roli v něm hrál i jeho syn Zdeněk, který doma pořizoval kopie tajných dokumentů, jež si otec bral domů a následně je předával na velvyslanectví USA a Velké Británie. Podrobněji viz např. Kolektiv: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945, Praha, 2005
161-180 z 2644
<< 6 7 8 9 10 11 12 >>
Po