Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Ještě by nebylo na škodu vědět,jak to s ní skončilo? |
|
|
|
|
Díky, Dzine. Docela mě to zajímalo. |
|
|
|
|
A teď bez toho "asi". Modrá divize(či jak bylo zmíněno 250. pěší) byla sformována 13. 7. 41. Tvořili jí 262, 263. a 269. pěší pluk a dělostřelecký pluk. Celkem disponovala 17 924 muži, 5000 koní a 765 vozidel. 20.8.41 byla prohlášena bojeschopnou a odeslána na frontu do sestavy 16. armády. Španělé byli kritizováni Němci (ale i třeba Italy) za neukázněnost, nedisciplinovanost, schátralost, a další. Ovšem ani jediný z nich nebyl nikdy kritizován za horší bojovnost. Jejich odvaha a bojové nasazení bylo příkladné o čemž svědší i to, že jen speciálně pro ně (a nikoho jiného) vyhotovili Němci pamětní medaili tažení na Východní frontě. Bližší informace viz. Miroslav Tejchman "Ve službách třetí říše". |
|
|
|
|
|
Dík za informace. Jen mě to tak zajímalo. |
|
|
|
|
División Azul, ve WH jako 250.Infanteriedivision, byla sestavená ze španělských dobrovolníků a nasazená od r.1941 do r.1943 někde jižně od Leningradu v rámci "boje proti bolševismu", pak stažená - na diplomatický nátlak spojenců. Míra dobrovolnosti dobrovolníků není zcela jasná -minimálně někteří mohli být prostě přeložení z pravidelné španělské armády. Část z nich nicméně zůstala ve svazku WH a utvořili početně slabší "Legión Azul". Úspěchů asi moc neměli - šlo hlavně o to že jejich boje případně zvýraznila německá propaganda - aby ukázali, že na jejich straně stojí i Španělé. Nějaká bitva u Krasneho Boru, ale mimo španělskojazyčnou oblast o tom nic moc není.... |
|
|
|
|
|
Poslyšte. Mám jeden dotaz. Slyšel jsem, že Španělé dali Němcům jednu divizi na východní frontu. Nějaká Modrá divize. Nevíte, kam je poslali a kde bojovali? A jaké byly jejich úspěchy? |
|
|
|
|
Detailisto. Seriály bys nechtěl? |
|
|
|
|
|
Algy (1863): Mosquita Mk.VI („6“)... Moje chyba Mosquita Mk.IV („4“) u 140. Wingu?  |
|
|
|
|
|
Tom (1861): Ve vydání, které mám půjčené, je sice o celé WW2 ve Skandinávii 25 stran, ovšem o průběhu války na severu Norska najdeme jen následující:
To nevím, já vytáhl zkusmo asi dvě nebo tři různé (  ) knihy z police a ve všech jsem našel minimálně jednu celou kapitolu. Hodně se psalo i o hnutí odporu. Popravdě jsem se tehdy zajímal spíše o Dánsko.
Po zastavení válečných akcí na finské frontě zahájila sovětská vojska v říjnu 1944 ofenzívu severně od polárního kruhu a brzy osvodobila město Kirkenes a východní část norské Finmarky. Od dalšího postupu do vnitrozemí Norska sovětské velení upustilo. Korektní, více než velkorysý postoj Sovětské armády k norskému obyvatelstvu posílil sympatie k Sovětskému Svazu.
... což se, vzato do souvislosti s
Sever Norska je pro nás ze střední Evropy neskutečný terén (vlastní zkušenost). Představ si, že dvě městečka vzdálená od sebe jen šest kilometrů vzdušnou čarou nespojuje žádná silnice. Jen lodní linka dlouhá 98 kilometrů. V tomhle terénu není kam útočit.
... Jinak na obecný přehled je to dobré, ale třeba v sekci o Dánsku mi trochu chybí zmínka o náletu osmnácti (podle ORB pouze šestnácti) Mosquit B Mk.VI ze sestavy No.140 Wing (487., 464. a 21. sqdn) na Gestapo v Kodani 31. března 1945. |
|
|
|
|
To nevím, já vytáhl zkusmo asi dvě nebo tři různé ( ) knihy z police a ve všech jsem našel minimálně jednu celou kapitolu. Hodně se psalo i o hnutí odporu. Popravdě jsem se tehdy zajímal spíše o Dánsko. Možná termín "studoval" asi nebyl nejvhodnější |
|
|
|
|
|
karaya1: Potom zkus Dějiny druhé světové války. Odhadem to bude svazek VIII. nebo IX. |
|
|
|
|
|
Tom (1582): Měl jsi na mysli Kan, Alexandr Sergejevič: Dějiny skandinávských zemí, nakl. Svoboda, Praha 1983? Pokud ano, tak jsem se kromě vágních formulací typu „norský národ velmi symatizoval s bojujícím sovětským lidem“ a asi dvou řádků o dobytí Kirkenes (navíc bez datace) nedozvěděl nic. Karaya: jakékoli "Dějiny skandinávských zemí". Pokud jsou vydané před rokem 1989, je tam účast SSSR poměrně podrobně popsaná Mají je v knihovnách celkem běžně - vím to, studoval jsem to.  |
|
|
|
|
|
DG: Jestli to budeš stále připomínat, tak se k tomu dělení tanku, které jsem používal dříve než mi bylo objasněno, vrátím... |
|
|
|
|
|
YAMATO: (1841) To není přesné. Kamikaze se to četlo i v Japonsku, v případě námořních jednotek, armádní jednotky používali onen druhý název. Viz. Causa kamikaze, Josef Novotný. |
|
|
|
|
|
Add kamikadze vs. kamikaze: kamarád se ohledně toho obrátil na Orientální ústav a Ústav pro jazyk český a přišly mu tyhle odpovědi:
Vážený pane XXXX, podle Akademického slovníku cizích slov jsou možné obě podoby, v praxi, jak dokládá Český národní korpus, převažuje podoba kamikadze. Důvod rozšíření této podoby se nám nepodařilo zjistit. Český etymologický slovník uvádí pouze původ, ale již ne změnu kaze na kadze. Vliv tu mohla mít ruština, v níž právě tato podoba (a jako jediná) existuje. S pozdravem Ivana Svobodová jazyková poradna Ústav pro jazyk český AV ČR
Ze sekretariatu mi byl predan Vas dotaz na spravnou podobu ceske transkripce japonskeho spojeni "bozsky vitr". Standardni podoba je - jak se spravne domnivate - kamikaze, varianta s "d" navic preziva zvykove z doby, kdy se pri pocestovani japonskych slov kopirovala ruska transkripce. V pripade dalsich dotazu z japanologicke oblasti mne muzete kontaktovat nejlepe na teto e-mailove adrese, anebo na telefonu 266 052 487 (obvykle Po, Ct, Pa, 10:30-19, zalezi ale na tom, jak mam prednasky). Srdecne zdravim! Robin Herman Oddeleni Vychodni Asie Orientalni ustav AV CR |
|
|
|
|
Ne ne, kdesi, kdysi, rozvíjel perfektní teorie o tom, jak Rusové vynalezli skloněný pancíř, jak byl T-34 lepší než Tiger protože Tiger vyhrával pouze brutální silou, zatímco T-34 byl zázrakem technického umu atd. Tank který nemá skloněný pancíř prostě v zásadě nemohl být lepší. Ještě si pamatuji na špičkovou definici, že sovětské tanky = kvalita zatímco německé = kvantita. Zdůvodňoval si to totiž tak, že Rusové potřebovali na T-34 méně materiálu než Němci na Panther, což je ta kvalita, zatímco Němci museli používat mnohem více oceli atd, což je ta kvantita. No neodolal by člověk, obzvlášť když je podobná teorie podepřena jinými, např. jak fungují lysohlávky, či že je Einstein idiot, jelikož dotyčný pisatel poznal pravou podstatu světa a ví, že je všechno jinak? (jak, to z něj páčím několik let, nicméně Finální teorie zřejmě poslední dobou nezaznamenala moc velký pokrok kupředu). |
|
|
|
|
|
Škoda že neznáš starší diskuze na téma skloněný pancíř. Vytápění tanku je proti tomu prkotina... |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1848: 神風"Kamikaze můžes psát...ale jen japonskými znaky" V pořádku?
YAMATO napsal v č. 1848: Tohle nevím, Dzin proslul svým technickým popisem alá věž na podvozku, od té doby je také v užším kruhu nazýván hlavonožcem "třeba karoserie u tanků, nebyl to on" |
|
|
|
|
|
Yamato: Správně podotýkáš, že ty dva znaky se také čtou jako Šinpů, v tomto případě se tak mají číst, nicméně zde si o tom neříkáme, ale píšeme. A pokud si o tom píšeme, tak budeme vždy psát kamikaze... V opačném případě budeš připomínat Dzina a jeho pověstný Moskyt či Kijovu... |
|
|
|
|
|
Dobrý. Asi už chápu. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta