Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Stejně si myslím, že i při pádu Moskvy by soudruhům z NDR i Žaponcům trvalo hodně dlouho dostat SSSR na kolena (jestli by tedy sověti nešli na nějakou formu kapitulace). A na obsazených územých by ještě dlouhou dobu probíhala intesivní partizánská válka. |
|
|
|
|
Ale já mluvim čistě hypoteticky. Kdyby Němci uspěli u Moskvy, Japonci by možná už do války proti Sovětům šli. NAavíc na poslední schůzce vlády bylo rozhodnuto, že útok na Sovětský svaz začne jakmile už to se Sovětama bude špatné a Sovětský svaz se začne hroutit. Copak jsi neslyšel, že se u hranic se Sovětským svazem připravovaly japonské jednotky k útoku? |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1786: No já neřekl, že na Sovětský svaz měli zaútočit hned s Němci, ale měli se přidat v roce 1942, kdy to měli v plánu a úspěch třeba v Moskvě by je jim jistě zvedlo sebevědomí a šli by pomoct. "S těmi Japonci bych byl opatrný. Pochybuji, že by změnili plány na napadení jihovýchodní Asie. Sibiř sice také byla jejich cílem, ale především potřebovali suroviny, zvláště ropu. A její těžba byla v místech útoku již rozjeta, stejně tak i mnohé další. Na Sibiři by se jednalo o dlouhodobou záležitost i v případě úspěchu. O ničení sovětského průmyslu japonským letectvem bych pak již vůbec nepřemýšlel, ty vzdálenosti tam byly obrovské..." |
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1785:
"Dobytí Stalingradu a Moskvy by jistě mělo velký morální efekt na ruské vojáky i obyvatele a zasáhlo by to jistě i se Stalinem."
Lavockin napsal v č. 1784: Myslím že dobytie Stalingradu príliš preceňujete. Koncom roku 1942 mali už z hľadiska síl nad Nemcami prevahu a preto nechápem ako by mohlo obsadenie zvyšných pár ruín ovplyvniť výsledok celej vojny. Propaganda by si iste našla iný cieľ na ktorý by sa zamerala a tak pôsobila na morálku vojakov. Ďaleko významnejší problém by čakal Rusov ak by sa Nemci prebojovali až do Baku, ale vzhľadom na sily, ktoré mali k dispozícii to bola číra utópia."Asi nejdříve to chtělo začít Stalingradem,kde by srazili Němci ruskou " Keď hovoríme o dobytí Mosky tak jedinú príležitosť mali Nemci na jeseň roku 1941 (v roku 1942 po dobytí Stalingradu na to nemali dostatok síl). Vtedy boli Rusi najviac oslabení a istá čisto teoretická šanca na dobytie existovala. I keď si neviem dobre predstaviť ako by Nemci s tak zriedenou pechotou akú vtedy mali dobýjali tak rozľahlé mesto akým Moskva je. |
|
|
|
|
|
Lavockin napsal v č. 1784: To souhlasím. Dobytí Stalingradu a Moskvy by jistě mělo velký morální efekt na ruské vojáky i obyvatele a zasáhlo by to jistě i se Stalinem. Myslím si také, že i kdyby po ztrátě Moskvy a Stalingradu se Sověti nevzdali, jistě by se do války proti SSSR přidali Japonci. Ti by mohli třeba letectvem ničit sovětský průmysl v asijské části Ruska. Pak by stejně Sověti padli. "Asi nejdříve to chtělo začít Stalingradem,kde by srazili Němci ruskou morálku na co nejnižší úroveň a poté obsazení hlavního města SSSR. . .dále by to už bylo v Německé režii. . ." |
|
|
|
|
Asi nejdříve to chtělo začít Stalingradem,kde by srazili Němci ruskou morálku na co nejnižší úroveň a poté obsazení hlavního města SSSR. . .dále by to už bylo v Německé režii. . . |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 1780: Nemyslím si, že se to tam dořešilo. Navíc tohle je na to to nejlepší místo. "v tématu Největší chyba Německa druhé světové války" |
|
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1777: Mám taký pocit, že sa o to snažili. "Myslím, že takový postup německých armád za Ural a ničení a obsazování sovětských továren tam by je dost oslabilo."  |
|
|
|
|
|
v tématu Největší chyba Německa druhé světové války |
|
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1777: myslím, že se to tu už řešilo "Co podle vás měli Němci udělat, aby srazili Sověty na kolena? Za jakých okolností by kapitulovali? Myslím, že takový postup německých armád za Ural a ničení a obsazování sovětských továren tam by je dost oslabilo. Nebo kdyby Němci uspěli na jihu východní fronty a zabrali tamní naftová pole. To by taky přispělo na sovětskou porážku ne? Co myslíte?" |
|
|
|
|
|
Co podle vás měli Němci udělat, aby srazili Sověty na kolena? Za jakých okolností by kapitulovali? Myslím, že takový postup německých armád za Ural a ničení a obsazování sovětských továren tam by je dost oslabilo. Nebo kdyby Němci uspěli na jihu východní fronty a zabrali tamní naftová pole. To by taky přispělo na sovětskou porážku ne? Co myslíte? |
|
|
|
|
|
Pravda Jen tak pro orientaci. . .na přelomu dubna a května 45,měli Němci na východní frontě kolem 50 težkých tanků a průměrná denní norma pro polní dělo byly dva náboje na den. . . |
|
|
|
|
Po Bagrationu už mohli už pouze očekávat světlé zítřky  |
|
|
|
|
|
Jaké překvapení, už jenom proto, že po Stalingradu měli skopci ještě dost sil na dobrodružství u Kursku |
|
|
|
|
|
Teď jsem se dozvěděl docela zajímavou informaci. . .Zničení skupiny armád Střed v červenci 1944 bylo daleko větší porážkou, než porážka u Stalingradu. . .Co na to říkáte? |
|
|
|
|
1763 a výše: K tomu můžu jen dodat, že nezavádím vykání. |
|
|
|
|
YAMATO: Ty jsi Marxe nečetl, to se vsadím. |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1764: V praktických důsledcích je to bohužel pro fázi tvrdého stalinismu úplná pravda, jenže já psal o východiscích a myslím, že jsem toho přečetl dost, abych věděl, o čem je řeč.
"Nacismus a Komunismus si byli/jsou bližší, než se zdá. "
YAMATO napsal v č. 1764: "socialismus východoevropského typu á la ČSSR 68-89 bych ke komunismu již skutečně neřadil" V podstatě ani žádný jiný, v tom je ten problém, že každý trochu starší člověk poznal praxi, která se schovávala za něco, čím vůbec nebo skoro vůbec nebyla. Kreon napsal v č. 1765: "Jinak pánové..nechcete jít s tou politikou jinam?" Já se kaju, ale nezačal jsem, jen nemám rád unáhlená tvrzení uvedeného typu. Ale se polepším |
|
|
|
|
|
Yamato: a ty si zase na druhou stranu přečti něco o fašismu. Jinak pánové..nechcete jít s tou politikou jinam? |
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 1762: "musíte vzít na zřetel" Beru, ale zásadní chyba je poměřovat otázku současnou oficiózní propagandou. My totiž vůbec žádné zkušenosti s komunismem nemáme. To, co zavedl Stalin a navzdory některým pokusům o reformy se zreformovat nepodařilo, mělo sice "ukradený" název, ale zcela jiný obsah. Nazvu-li auto letadlem, nezačne jenom proto létat. Zásadním rozdílem mezi nacismem a komunismem je 1) nacismus je postaven na nadvládě, vykořisťování "nižších" ras, vraždách v prospěch relativně přesně vymezeného celku (arijského) X komunismus sledující všelidskou rovnost a spravedlnost, 2) na rozdíl od nacismu se komunismus nikdy nestal realitou, 3) nacismus v praxi víceméně přesně sledoval své teoretické zformulování, lze říci, že jen v některých oblastech "mírně" přitvrdil, ale dodržel směrování (vyvražďování Židů...), zatímco stalinská představa komunismu neměla s jeho teoretickými základy nic moc společného - počínaje nárůstem osobní moci až k neotřesitelné pozici diktátora a konče hekatombami vyvražděných. 4) Nacismus předpokládal po vítězné válce celkem jednoznačná likvidační řešení vůči celým národům nebo jejich podstatným částem, zatímco navzdory svým totalitním šéfům se socialismus klikatě a nepříliš úspěšně, ale přesto pokoušel vracet ke svým jednoznačně humanistickým myšlenkovým základům. P.S. To začínáme zavádět vykání? (Já jen abych se včas zorientoval) |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta