Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Krojc: My šibalové. Měl jsem na mysli případy, kdy dokazuje síly RA. Tam je naprosto evidentní, že přebírá tvrzení německých generálů a předvádí tedy variace na téma vyčerpaná RA atd. Ikdyž je fakt, že tady mu částečně přizvukuje oficiální sovětská histografie se svým "jen hrdinské usilí a vůle našich socialistických lidí zastavila drtivou převahu hord hitlerovců". |
|
|
|
|
Dzin: Stolfi má mj. uvedeno, že čerpal z US. Army Historical Division, Crevelda (americký historik), Děborina, T.M. Dupuy je Brit, materiály International Military Tribunal ani Sergej Ivanov taky nejsou právě německé zdroje  . I ty šibale . |
|
|
|
|
|
Mě ani tak neleží v zubech, jako spíše v knihovně a práší se na něj. Neberu ho moc v potaz proto, že ho považuji za poměrně bezcený zdroj informací. Jedná se o klasického autora čistě komerčně psané literatury využívající poměrně nedostatečnou literaturu (hlavně v počátku, tedy za studené války) o tématech, kterým se věnoval. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2549: "Doufám, že nechceš volně navázat na R. H. F. Stolfiho a jeho "Hitlerovy tanky na Východě"? Jen pro ty, kdož toto dílko ani nečetli, ani nezaregistrovali: podtitul je "Pokus o novou interpretacei druhé světové války". Aneb, jak já říkám podobným knihám: Co by bylo, kdyby to tak, jak to bylo, vůbec nebylo?" ahoj všimol som si že ti dost leží v zuboch Suvorov , prečo ? |
|
|
|
|
|
|
Tak jsem Stolfiho zběžně prolétl. Myslím že základní problém je, že je to psané v roce 1992 a celá kniha mi přijde jako reakce na sovětskou propagandu. Jeho hlavní (a jediné) informační zdroje jsou německé (Suvorova nepočítám, to není zdroj, to je dezinformátor ) a tak se není čemu divit, že přichází s s takovými závěry. Nebudu se o tom rozepisovat, musím šetřit na později, nejprve pořádně přečtu. |
|
|
|
|
|
Nechci, protože jsem ho ještě nečetl, mám ho teprve odedneška doma. Čili na něj naváži někdy příště. Jen mě to tak napadlo, protože jsem toto zaregistroval obecně na inetu v různých debatách atd. Navíc jsem si zase přečetl Mansteina a ten svoje paměti staví právě na této otázce, tedy píše, proč Němci nevyhráli a co měli dělat proto, aby vyhráli. |
|
|
|
|
|
Doufám, že nechceš volně navázat na R. H. F. Stolfiho a jeho "Hitlerovy tanky na Východě"? Jen pro ty, kdož toto dílko ani nečetli, ani nezaregistrovali: podtitul je "Pokus o novou interpretacei druhé světové války". Aneb, jak já říkám podobným knihám: Co by bylo, kdyby to tak, jak to bylo, vůbec nebylo? |
|
|
|
|
|
Položili jste si někdy otázku, čím to, že většina lidí, kteří se zajímají o WW2 se ptá "proč Němci nevyhráli v SSSR?" místo relevantnějšího "peoč se Němci dokázali dostat tak daleko?"? |
|
|
|
|
|
Koukám, půl roku tu nejsem a téma zahálí. Tedy ne žeby předtím urovna nějak zkvétalo. Ale bylo by načase to tu nějak oživit... |
|
|
|
| Zdravim všetkych fanušikov historie.Zaujímalo by ma proti akým jednotkám Luftwaffe bojovalo ruské letectvo pri postupe Červenej armády na Západ v r.1944/45.To znamená aké jednotky Luftwaffe sa v uvedenom období nachadzali v Polsku,Slovensku,Česku,Maďarsku,Rakúsku,Nemecku ,Juhoslávii,Rumunsku.Viem,že koniec vojny zastihol JG52 na Morave. | |
|
|
|
|
Nevíte někdo více o tomto??Cituji:"Sovětský zpravodajec dr. Sorge, nasazený v Japonsku v roli německého korespondenta, získal text obsahující podmínky, za jakých Japonci "pomohou" Němcům v Rusku. Hlavní podmínkou bylo právě dobytí Moskvy, teprve po jejím pádu byla japonská vláda ochotna napadnout SSSR na Dálném východě." Text byl vyňat z www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_511.html . |
|
|
|
|
|
Egli: díky. Takže jestli to dobře chápu, došlo ke smíchání dvou věcí dohromady - jak příznačné. |
|
|
|
|
Díky. Jinými slovy, pro Litevce to bylo buď Hitler, nebo Stalin. Šlo jen o to, který dřív. Hnusná doba. |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 2539: V paktu ze srpna 1939 Němci vyjádřili nezájem na Besarábii, která byla do roku 1918 součástí Ruska (SSSR ztrátu nikdy oficiálně neuznal, na mapách vydávaných v SSSR mezi válkami bylo toto území označováno jako "sporné území" a o faktické hranici se hovořilo jako o "demarkační čáře"). Obsazení Besarábie tak nebylo nic zase tak překvapivého (i když Němce zaskočila rychlost sovětského postupu). Co Hitlera ale skutečně naštvalo, byl fakt, že SSSR v červnu 1940 neanektoval pouze Besarábii, ale i severní Bukovinu (původně SSSR chtěl celou Bukovinu, ale po protestu Němců se omezil "pouze" na severní část). Bukovina nikdy nebyla součástí starého carského Ruska. Při jednání s Molotovem v listopadu 1940 si na to Hitler stěžoval, Molotov naopak tehdy vyjádřil zájem i na jižní části Bukoviny. ""kdy Hitler pochopil, kdo je jeho hlavní nepřítel". Ovšem Nálevka píše ve své Světové politice, že součástí paktu Ribbentrop-Molotov bylo i vyjádření nezájmu německé strany na dané oblasti - to se německý postoj k problému skutečně za ten rok tolik změnil, nebo to je jenom výmluva?" |
|
|
|
|
|
Klajpeda (Memel) byla od svého založení r. 1252 součástí Východního Pruska, ovšem Versailleská smlouva jej oddělila a předala pod správu Společnosti národů. R. 1923 jej ovšem Litevci obsadili, čemuž mocnosti jen přihlížely a konvence z 8. května 1924 zaručovala přístavu samosprávu pod litevskou svrchovaností. S tím se ovšem německé obyvatelstvo nesmířilo a po "osvobození" Sudet vyhlíželo podobný osud. Ve volbách 11. prosince 1938 zvítězil proněmecký proud. V noci z 21. na 22. března 1939 se Litevci pod velkým tlakem rozhodli vzdát se Klajpedy (dobová propaganda to označila za volbu mezi "šílenou, nákladnou cestou, jíž se vydala Praha" a "dobrovolným, postupným přistoupením k dohodě s Německem" - "prezident Smetona byl natolik státníkem, že si vybral druhou cestu") a 22. března 1939 tak mohl Goebbels oznámit světu, že Memel (Klajpeda) je opět součástí německého státu, tedy nejednalo se (z německého pohledu) o nic víc než další revizi Versailles, resp. maskovaná "právem na sebeurčení německých menšin". Jestli můžu mít obratem taky otázku, zajímal by mě skutečný postoj Německa k obsazení Besarábie - někteří historici (a mnozí revizionisté) jej označují za moment, "kdy Hitler pochopil, kdo je jeho hlavní nepřítel". Ovšem Nálevka píše ve své Světové politice, že součástí paktu Ribbentrop-Molotov bylo i vyjádření nezájmu německé strany na dané oblasti - to se německý postoj k problému skutečně za ten rok tolik změnil, nebo to je jenom výmluva? |
|
|
|
|
|
Ehmmm...pánové, mělo Německo na konci třicátých let nějaké nároky na litevský přístav Klajpeda? Souviselo to nějak s Východním Pruskem, Gdaňskem a pod? |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 2532: No jo, ony mě ty masérky nějako moc rozptylujou "ten Time je z 8. září 1941" . |
|
|
|
|
egli napsal v č. 2534: Vďaka za upresnenie. "Mussolini přijel k Hitlerovi do Vlčího doupěte na pětidenní návštěvu 25.-29. srpna 1941. Během této návštěvy si 28. srpna 1941 zaletěli i na frontu. (fotky z návštěvy jsou v novinách a časopisech ze září 1941) www.youtube.com/watch?v=7s7i1zEQHso " |
|
|
|
|
|
|
Díky moc všem. Bude to nejspíš ten 28. srpen 1941, na tom videu je pěkně vidět Immelmann III, Hitlerův osobní Condor. Autor knihy "The Führer's Personal Aircraft and Transport Unit" tvrdí, že Hitler pozval Mussoliniho do Wolfsschanze (bohužel bez data), ten dorazil speciálním vlakem, povečeřel s Hitlerem, Himmlerem, Göringem a Ribbentropem aj. a třemi Ju 52/3m odletěli do Brest-Litevsku (resp. do polského Terespolu v sousedství) na prohlídku dobyté pevnosti. Pak se píše doslova:
Mussolini was enthusiastic about the course of the campaign and soon arranged for another visit to the eastern front. He wanted to visit the Italian troops that had recently participated with German Army units in the successful battles near Uman in Ukraine. This time the Italian dictator traveled in his special train to Grosny in Poland and was met there by Hitler, Keitel and von Ribbentrop, who arrived aboard the Immelmann III.
Asi jsem to jenom blbě pochopil a všechno se stihlo během těch pěti dnů, ale na první přečtení mi to přišlo jako dvě samostatné návštěvy... |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 2533: Mussolini přijel k Hitlerovi do Vlčího doupěte na pětidenní návštěvu 25.-29. srpna 1941. Během této návštěvy si 28. srpna 1941 zaletěli i na frontu. (fotky z návštěvy jsou v novinách a časopisech ze září 1941)"V auguste 1941 to zrejme nebolo" www.youtube.com/watch?v=7s7i1zEQHso
HARM napsal v č. 2533: 1. června 1942 byl Mussolini v Římě, stejně jako celý květen (kromě 10.5-16.5. kdy byl na inspekční cestě na Sardinii) a červen až do 29.6. S Hitlerem se viděl 29.-30. dubna 1942 při jednání v Salzburgu. Od 29. června do 20. července 1942 pobýval v Libyi (kde se připravoval na slavný vjezd do Alexandrie, který jaksi nepřišel "zrejme tá návšteva naozaj prebehla 1. júna 1942." ) Viz Cianův deník 1939-1943. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta