Bombardování
|
|
|
|---|---|
|
O víkendu bude v Drážďanech smuteční pochod za oběti "barbarského" bombardování před 60ti lety. Pochod organizuje NPD a chystá se účast i neonacistů z česka. Čeká se odsouzení bombardování německa za WW2 a představitelé NPD mají oznámit, že budou požadovat prohlášení bombardování za genocidu německého národa které by mělo otevřít eventuální odškodnění civilních obětí bombardování v německu. |
|
|
|
|
Docela mě pobavil jeden výrok, ovšem když se nad ním člověk zamyslí...
What is surprising about the years before 1942 is not that so many crews failed to find their targets, but that more of them did not fail to find England on their return.
|
|
|
|
| Mas pravdu, ze tie problemy mali aj pri dennom lietani, ale predsa len sa porovnavacia navigacia robi cez dcen trochu lahsie, minimalne ta tak neoslepuju vybuchy a reflektory. Aj ta nepriazen pocasia sa cez den zvlada trochu lahsie. Myslim ze sa zhodneme v tom, ze lietanie ci uz denne, alebo nocne pri danom stave techniky nebolo jednoduche. Osobne sa sklanam pred tymi pilotmi, ze dokazali lietat za takych podmienok, lebo to naozaj nemali lahke. | |
|
|
|
|
Zadej si v googlu heslo "Norden". |
|
|
|
|
Rád bych věděl něco o zaměřovačích bombardérů..fotky a nějaký technický popisek..nevíte někdo o něčem? |
|
|
|
|
Levant napsal v č. 661: To je sice pekna uvaha, len musis uvazovat s vtedajsimi moznostami bombardovacieho letectva. Denne bombardovanie bolo pre bombardery znacne nebezpecne a tym neefektivne, teda aspon do nasadenia B-17, co ale tiez nevyriesilo situaciu uplne. Preto hlavne z dovodu akej, takej bezpecnosti bombarderov bolo potrebne sa uchylit k nocnemu, co tiez bolo sprevadzane znacnymi problemami, ako nepriazen pocasia, problemy s jednoznacnou identifikaciou ciela, premenliva dlzka noci pocas roka a tym nemoznost celorocne lietat na dlhe misie. A samozrejme aj kapacitne moznosti letectva boli obmedzene. "Spojenci měli bombardovat do té doby..dokud s budov nezustala jen hromada suti.." |
|
|
|
|
|
Levant: (661) Bombardovat loděnice bylo stejně obtížné, jako bombardovat města, továrny atd. Pokud narážíš na ponorkové kryty, tam byla pomoc relativně snadná, bombardovat je dříve, než byly dokončeny, protože Němci stavěly až v průběhu války. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 662: Máš patrně na mysli předvádění bombardování organizované generálem Mitchellem na lodích ukořistěných Německu po 1. světové válce. Od té doby se už bombardovalo jen cvičnými cementovými pumami a pomeranči při leteckých šou. "Ono předválečné zkoušky páně - tuším - Doolittlea se zakotvenými loďmi jsou na hony vzdáleny evropské realitě..." |
|
|
|
|
|
Levant (661): Hladinové lodstvo by určitě šlo a američané se o to pokoušeli...
Nijak jednoduché to nebylo... Časem by se zde měl objevit můj článek o potopení Tirpitz (teda ještě si asi počkám na pozdní vánoční dárek od Amazonu  ), tak potom mrkni tam. Je hezké, že se pokoušíš, ale musíš:1) něco trefit i přes kouřovou clonu a protiletadlovou obranu 2) trefit loď něčím, čím ji skutečně zničíš či vážně poškodíš - čímž Američané příliš nedisponovali, 1 000 lb pumy toho příliš udělat nemohly... Ono předválečné zkoušky páně - tuším - Doolittlea se zakotvenými loďmi jsou na hony vzdáleny evropské realitě... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 660: "Já osobně si třeba myslím, že daleko prospěšnější pro bojové snažení Spojenců by bylo, kdyby těžké bombardéry spíše než na průmysl ve městech útočily na loděnice a tím vylepšily pozice v Bitvě o Atlantik. Stejně tak si myslím, že strategická kampaň byla příliš rozsáhla, ve smyslu počtu cílů. Podle mě se měly zaměřit na jeden konkrétní cíl a ten systematicky a neustále napadat a nepřestávat, ani když se zdá, že už je cíle dosaženo. Tohle je podle mě nejlépe vidět na USAAF, které sice nejprve zahájilo údery na rafinerie a spol., aby od toho upustilo ve chvíli, kdy se zdálo, že je už po všem a tím opět jen poskytlo čas Němcům se alespoň částečně vzpamatovat." To je sice pěkné, ale určitě to bylo složitější...třeba to, že loděnice a hlavně ponorkové nebylo jen tak snadné bombardovat...Alespon ty co sem viděl...Hladinové lodstvo by určitě šlo a američané se o to pokoušeli...Pro mě je bombardér dost zásadní válečná zbran... A nemůžu pochopit proč Německo nebudovalo alespon nějaké těžké bombardéry...Jinak souhlasím s tebou. Spojenci měli bombardovat do té doby..dokud s budov nezustala jen hromada suti..Hmm ted sem zapoměl co sem chctěl  |
|
|
|
|
|
Algernon: (659) Souhlasím, že by se mělo vždy přihlížet k daným znalostem a zkušenostem. Ale ty nebyly nějak malé, nebo trystkní. Pokud je mi známo, uhodnocení bylo daných akcí několik a velitel se následně rozhodl, které se mu zdá pravděpodobnější. Podle mě jde spíše o to, že obecný způsob nasazení těžkých bombardérů byl danný a nějak výrazně se ho prostě nechtělo měnit nikomu. Těžké bombardéry sice prokázali, že mohou nalézt uplatnění i při jiných akcí, ale to byly opět jen krátkodobé. Měnit koncepci nasazení uprostřed války by asi nebylo to pravé ořechové, ale nadruhou stranu existovaly pozitivní důvody, pro jiné nasazení těžkých bombardérů, než jaké bylo doposud. A velení si jich bylo vědomo. Ale prostě se rozhodlo, že těžké bombardéry se budou nasazovat hlavně jako strategický prostředek v rámci strategického bombardování. Já osobně si třeba myslím, že daleko prospěšnější pro bojové snažení Spojenců by bylo, kdyby těžké bombardéry spíše než na průmysl ve městech útočily na loděnice a tím vylepšily pozice v Bitvě o Atlantik. Stejně tak si myslím, že strategická kampaň byla příliš rozsáhla, ve smyslu počtu cílů. Podle mě se měly zaměřit na jeden konkrétní cíl a ten systematicky a neustále napadat a nepřestávat, ani když se zdá, že už je cíle dosaženo. Tohle je podle mě nejlépe vidět na USAAF, které sice nejprve zahájilo údery na rafinerie a spol., aby od toho upustilo ve chvíli, kdy se zdálo, že je už po všem a tím opět jen poskytlo čas Němcům se alespoň částečně vzpamatovat. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 656: Že debata o vylodení je sci-fi je jasné (akosi samotná téma je taká), čo ti ale pripomína sci-fi na našej debate o SB neviem. "Předpokládal jsem, že sci-fi klub působí jen na »Vylodění v Británii«…" |
|
|
|
|
Dzin (651): Ahaaa, mám co schánět. Od Borovičky mám ještě Procesy, které vzrušily svět. Taky zajímavý. |
|
|
|
|
|
Algernon: (653) Mnooo, ono omezení výroby leteckého benzínu by ale bez další letecké činnosti Spojenců nemělo tak zásadní efekt. Pozitivní výsledek byl zaznamenán ve spojitosti s další intenzivní bojovou činností letectva Spojenců, která se strategickým bombardováním buď vůbec nesouvisela (v případě VVS či taktického letectva Západních spojenců) nebo s ní byla volně provázaná (v případě doprovodných stihaček) a s tím, jak bylo Německo postupně odřezáváno od dalších zdrojů. Či-li je zde opět provázanost mezi jednotlivými činnostmi Spojeneckých armád a jedno bez druhého by asi nebylo možno praktikovat, resp. by nebylo dosaženo takového výborného výsledku. Sice je to jen spekulace, ale podle mě, pokud by třeba svazy bombardérů USAAF nedoprovázely stihačky, jejich bojové výsledky by byly omezené. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 653: "Promiň, i pokud bych nálety na Německo měl brát jen a pouze podle omezení výroby leteckého benzínu v posledním roce války, tak i to stálo za to" Je to tvoj názor a ja ti ho neberiem. Len s ním nesúhlasím.
Algernon napsal v č. 653: Kedže hodnotíme celú situáciu a posteriori, môžeme si dovoliť súdy typu mohli to urobiť lepšie tak či onak. Chápem, že v dobe rozhodovania mali ďaleko menej informácií a skúseností ako teraz, čo ale nemení nič na mojom názore, že vojna sa dala vyhrať s ďaleko menším počtom mŕtvych civilistov ako tomu bolo v skutočnosti."hlavně prosím nic nepiš o tom, proč tak tomu nebylo už dříve; Stále si myslím že postup pozemných vojsk spolu so zničením dopravnej infraštruktúry v hĺbke bola metóda, ktorá bola účinnejšia a v konečnom dôsledku menej stratová ako metóda plošného SB. |
|
|
|
|
|
Kralik: Ne, ještě dva. Máš "Atentáty, které měly změnit svět 1 a 2" a "Atentáty ve státním zájmu". Všechny vyšly jako jedna edice, mají podobnou vazbu atd. Tedy alespoň ty, co jsem četl. |
|
|
|
|
|
Johny: (646) Tak to nevím, já to zaznamenal jen povrchně, ale měl jsem dojem, že se to týká starší doby. (647) Jasně. Mě ale jde o to, že obvykle bývá na Ilju házená špína hlavně prostřednictvím tohoto konkrétního letáku. Vše ostatní se bere jen okrajově a tento leták se vyzdvihuje jako Korpus delikty (teď mě asi právníci ukamenují ). A nejspíše je to z důvodu, který píšeš, že prakticky jenom v tomto je to naprosto jasně řečeno. |
|
|
|
|
|
pawel: (645) Tak já naposledy jsem o tomto četl v "Tisíc tváří odvahy". Co se týká onoho rabování u prvosledových jednotek, třeba v "Poslední bitvě" od Ryana, zase prakticky plyne to, že prvosledové jednotky, až na vyjímky, byly v pohodě a teprve nástup druhosledových rozpoutal běsnění. Je ovšem fakt, že rabování spadá vždy do doby, co se dané území nacházelo v týlu a neprobíhala přes něj bojová linie. |
|
|
|
|
|
Dzin: Borovička napsal ještě jedny atentáty? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 641:
"Jde o to, že podle toho, co vím, se ony letáky Ilji Erenburga, které nabádají vojáky RA ke znásilňování německých žen, objevili jen u obklíčených německých vojsk na severu (Prusko)."
pawel napsal v č. 645: O žádné letáky nejde ale o básně, které vycházely v sovětských novinách a armádních časopisech. O znásilnění se tam nic neříká. Jen se tam básnicky vyzývá k tomu aby si vojáci "vzali volně vše co jim náleží za to co němci udělali a aby ukázali německým ženám kdo je nadčlověk" což je možno si vyložit jakkoliv. "ilja erenburg pry to nepsal, nemecky podvrh. aspon sem to cetl,jennom nevim kde. ale prislo by mne to liogicky." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bombardování