Začátek válečného stavu mezi ČSR a Německem

Začátek válečného stavu mezi ČSR a Německem
K.B. - 6. 10. 2019

Kdy přesně Československo vyhlásilo válku Německu?

Oficiální datum zahájení válečného stavu stanovila zpětně čs. exilová vláda v Londýně v roce 1943:
  • s Německem na 17. září 1938 - toho dne vznikl Sudetoněmecký Freikorps a z německého území začal podnikat útoky proti ČSR
  • s Maďarskem byla navrhována data 30. září, 2. října, 7. října, 8. října, 10. října či 2. listopadu 1938, čs. stanovisko se nepodařilo plně prosadit a při jednání o příměří s Maďarskem nakonec nehrálo žádnou roli

Ke stanovení tohoto data vedl poměrně složitý vývoj:

Na schůzi čs. exilové vlády v Londýně 16. prosince 1941 informoval státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Hubert Ripka vládu o dvou došlých nótach: britské nótě o válečném stavu Velké Británie s Finskem, Maďarskem, Rumunskem a Japonskem a americké nótě o válečném stavu USA s Japonskem, Německem a Itálii. Dodával k tomu, že Československá republika by měla na tyto nóty reagovat a oznámit, se kterými státy je ve válečném stavu. Doporučoval přitom vyhnout se termínu „vypovězení války“, který by bylo nutné notifikovat nepřátelským státům, které ČSR neuznávají.

Téhož dne po schválení vládou Ripka spojeneckým mocnostem zaslal nótu, ve které sděloval, že Československá republika nepřestala právně existovat, že neuznává žádný z násilných činů ze strany Německa a Maďarska a je s nimi ve válečném stavu. Odstavec 8 nóty uváděl:

Žádný z těchto činů ani československým státem, ani žádnou československou vládou uznán a ratifikován nebyl a nikdy uznán a ratifikován nebude. Ale oba násilné činy, spáchané německou a maďarskou vládou v březnu 1939, byly činy válečnými a za takové jsou i dnes vládou československou pokládány. Jsou tudíž československý stát a národ i československá vláda od uvedené chvíle ve stavu válečném jak s Německem, tak také s Maďarskem.

K nótě bylo připojeno rozhodnutí o prohlášení válečného stavu podepsané prezidentem Edvardem Benešem a předsedou vlády Janem Šrámkem:

Prohlášení válečného stavu

mezi Československou republikou a státy, které jsou ve válce s Velkou Britannií, Svazem sovětských socialistických republik nebo Spojenými státy americkými:

Prohlašuji podle bodu 3., odstavce I, par. 64 ústavní listiny, že Československá republika je ve válečném stavu se všemi státy, které jsou ve válečném stavu s Velkou Britannií, Svazem sovětských socialistických republik nebo Spojenými státy americkými a že válečný stav mezi Československou republikou na jedné a Německem a Maďarskem na druhé straně trvá od chvíle, kdy vlády těchto států se dopustily násilných činů proti bezpečnosti, samostatnosti a územní celistvosti republiky.

Dr. Edvard Beneš, v. r.
Jan Šrámek, v. r.

V Londýně dne 16. prosince 1941

Ani nóta ani prohlášení z 16. prosince 1941 nezmiňovalo konkrétní datum zahájení válečného stavu. Na již zmíněné schůzi vlády k tomu Ripka uváděl:
Ministerstvo si je dobře vědomo toho, že by bylo namístě uvésti přesné datum, naráží však zde na obtíže. Nejvhodnější by snad bylo uvésti jako počátek válečného stavu s Německem dobu Mnichova, resp. pro Maďarsko 2. října 1938. Taková formulace by ale jistě narazila na námitky a dala by podnět k nevítaným diskusím. Uváděti 14. března 1939 by mohlo v sobě skrývati nebezpečí tím, že by mohl vzniknout výklad, že tím Mnichov uznáváme. Proto je nutno použít formulace všeobecné a výklad ponechati době pozdější.

Nestanovení přesného data zahájení válečného stavu způsobovalo komplikace při jednáních s britskou stranou o oduznání platnosti mnichovské dohody a později také při jednáních o stanovení podmínek příměří s Německem a Maďarskem. Nóta a k ní připojené prohlášení z 16. prosince 1941 umožňovaly více výkladů: nóta naznačovala vznik válečného stavu spíše až při okupaci českých zemí v březnu 1939, naopak prohlášení umožňovalo jít hlouběji do minulosti.

Britské ministerstvo zahraničních věcí od čs. vlády chtělo znát přesné datum vzniku válečného stavu s Německem. Čs. exilové ministerstvo na toto téma na jaře 1943 vypracovalo zvláštní memorandum, ve kterém rozebíralo možné výklady nóty a prohlášení z 16. prosince 1941 a doporučovalo přiklonit se k výkladu, že válečný stav s Německem začal již 17. září 1938, kdy vznikl Sudetoněmecký Freikorps a zahájil z německého území násilné akce proti ČSR.

Z pracovního materiálu čs. ministerstva zahraničních věcí z 2. února 1943:

Z Foreign Office byl učiněn telefonický dotaz (odpověd byla již reklamována), od kterého dne je Československá republika ve válečném stavu s Německem a Madarskem.

 [...]

Ve smyslu prohlášení presidenta republiky z 16. prosince 1941 a ve smyslu noty z 16. prosince 1941 lze tedy pokládati za den, kterým počíná válečný stav s Německem a Madarskem:

1. buď 14. březen [1939] vůči Německu a Maďarsku,

2. nebo 30. září 1938 (Mnichov) vůči Německu a 2. listopadu 1938 (Vídeňská arbitráž) vůči Maďarsku,

3. nebo jest třeba určiti některé dřívější datum.

ad 1) Dle mínění ministerstva zahraničních věcí jsou zde podstatné námitky proti tomu, aby 14. březen byl určen jako kritický den. Ve vyhlášce presidenta republiky se praví, že jsme ve válečném stavu s Německem a Madarskem ode dne, kdy vlády těchto států se dopustily násilných činů proti bezpečnosti, samostatnosti a územní celistvosti republiky. Kdyby bylo přijato datum 14. března, bylo by lze se z toho vyvozovati, že územní anexe provedené Německem a Madarskem v době dřívější nebyly činy násilnými a že nic z toho, čeho se Německo a Maďarsko proti nám dopustily v době před březnem 1939 nesměřovalo proti bezpečnosti, samostatnosti a územní celistvosti republiky.

ad 2) Data 30. září 1938 vůči Německu a 2. listopadu 1938 vůči Maďarsku byla by již přijatelnější. Bude však lépe se též těmto datům vyhnouti. 30. září 1938 jest den Mnichova a bude s výhodou počátek válečného stavu s Německem nezapojovati na den podpisu Mnichovské dohody nejen Německem a Itálií, nýbrž též Anglií a Francií.

ad 3) a) Ministerstvo zahraničních věcí navrhuje aby jako den, kterým počal válečný stav republiky s Německem, byl stanoven den 17. září 1938. Tohoto dne vůdcové Henleinovy strany, kteří uprchli do Německa, vyhlásili s vědomím a podporou německé vlády utvoření „sudetoněmeckého svobodného sboru" (Sudetendeutsches Freikorps). 19. září 1938 Sebekowsky a Sandner, dva z vedoucích mužů Henleinovy strany, pronesli hrozivé řeči v Drážďanech, ve kterých oznámili, že tento svobodný sbor bude bojovati pro osvobození Sudetských Němců. Od této doby tlupy mužů vyzbrojených německými zbraněmi a ručními granáty napadaly v noci československé pohraniční stráže, celnice a úřední budovy a snažily se vniknouti do sudetoněmeckých okresů.

Ze shrnujícího memoranda čs. ministerstva zahraničních věcí z 12. dubna 1943:

Na dotaz z britského zahraničního úřadu, od kterého dne je Československo ve válečném stavu s různými nepřátelskými státy, se sděluje, že je rozuměti prohlášení válečného stavu ze 16. prosince 1941 takto:

a) Pokud jde o nepřátelské státy jiné než Německo a Maďarsko, je ČSR ve váleč­ném stavu s jedním každým z nich od téže chvíle, jakmile se ocitla s ním ve váleč­ném stavu prvá z následujících spojeneckých velmocí: Velká Británie, USA a SSSR,

b) Pokud se tak stalo před 16. prosincem 1941:

1) Pokud jde o Německo je „Act of violence against etc." utvoření Sudetendeutsches Freikorps v Německu s podporou německé vlády, k němuž došlo 17. září 1938 a které je podle ženevské definice útočným činem. Tedy od 17. září 1938 je Československo ve válečném stavu s Německem.

Toto stanovisko bylo sděleno nótou spojeneckým zemím na konci února 1944.

Datum 17. září 1938 jako den, kdy nastal válečný stav mezi ČSR a Německem, nadále uznává i dnešní Česká republika - viz např. nález Ústavního soudu z 18. května 1999, kde se uvádí:

V souladu s notou londýnské vlády ze dne 22. 2. 1944, navazující na prohlášení prezidenta republiky ze dne 16. 12. 1941, dle § 64 odst. 1 bod 3 tehdejší Ústavy a v souladu s citovaným čl. II bod 5 má Ústavní soud za to, že dnem, kdy nastal stav války, a to s Německem, je den 17. 9. 1938, neboť tento den na pokyn Hitlera došlo k utvoření "Sudetoněmeckého svobodného sboru" (Freikorps) z uprchnuvších vůdců Henleinovy strany a několik málo hodin poté už tito vpadali na československé území ozbrojeni německými zbraněmi.

Prameny
  • E. Beneš, Šest let exilu a druhé světové války, Praha 1946
  • J. Kuklík, Londýnský exil a obnova československého státu 1938-1945, Praha 1998
  • E. Táborský, Naše věc. Československo ve světle mezinárodního práva za druhé světové války, Praha 1946
  • Dokumenty československé zahraniční politiky. Československá zahraniční politika na sklonku války 1945, Praha 2015
  • Dokumenty československé zahraniční politiky. Československá zahraniční politika v roce 1943, Praha 2016
  • Dokumenty československé zahraniční politiky. Od uznání československé prozatímní vlády do vyhlášení válečného stavu Německu 1940-1941. Svazek II, Praha 2009
Vojtěch Šír - 6. 10. 2019

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.