Význam lend-lease pomoci SSSR
Význam lend-lease pomoci SSSR
Dotaz: guderi - 25. 4. 2007
Dobrý den, nedávno jsem dočetl knihu Ivanova válka. V knize je na můj vkus až nápadně často zmiňována americká materiální pomoc Rusům a celé to na mě dělalo dojem, že nebýt této pomoci, tak Rusko prohrálo válku. Měla tato pomoc opravdu tak velký význam?
Význam západní materiální pomoci pro sovětské válečné úsilí bývá různě hodnocen. V západní historiografii je této pomoci dáván celkem pochopitelně větší význam než v historiografii ruské, která ale dnes na rozdíl od sovětských časů uznává její důležitost. Po skončení války byl význam západních dodávek v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act v USA, z Británie a Kanady byl válečný materiál dodáván za podobných podmínek) v SSSR záměrně snižován. Někdy to šlo až tak daleko, že byly např. záměrně vybírány takové fotografie, které mnoho západní techniky nezobrazovaly apod.
Hlavní význam západní pomoci nebyl v dodávkách zbraní (jako tanky, letadla, děla apod.) - tohoto materiálu bylo sice dodáno také značné množství, ovšem různé kvality (např. pro některé západní tanky měli sovětští tankisté nelichotivé přezdívky...) a vzhledem k sovětské produkci jen v doplňujících počtech. Hlavní význam měly dodávky zajišťující chod dopravy a týlu Rudé armády - ohromná množství džípů, nákladních automobilů (slavné Studebakery, na které se např. montovaly i známé „Kaťuše“ apod.), leteckého benzínu, lokomotiv, radiostanic apod. Díky těmto dodávkám se sovětský průmysl mohl soustředit na primární válečnou výrobu zbraní.

Americké Studebakery na shromaždišti v Možajsku
Příklady podílu některých dodávek ve srovnání s výrobou v SSSR (zaokrouhleně):
Celkové počty některých dodávaných zbraní a materiálů:
Zda by Sovětský svaz válku s Německem vyhrál i bez přímé západní materiální pomoci, je vysoce spekulativní otázka. Pravděpodobně ano, i když by si to vyžádalo ještě větší oběti a válka by asi trvala déle. Prvního strategického obratu na východě - zastavení Němců před Moskvou v prosinci 1941 - Rudá armáda dosáhla v podstatě bez západní pomoci, která se teprve rozbíhala (do konce roku 1941 bylo do SSSR dodáno 669 letadel a 445 tanků z Británie, z nichž se bitvy u Moskvy účastnilo malé množství. Z USA se dodávky plně rozběhly až od počátku roku 1942). Otázkou je, jak by probíhaly velké ofenzívy Rudé armády v pozdějších letech bez deseti- či statisíců dodaných náklaďáků a džípů...
Zajímavou věcí je, že finanční vypořádání dodávek z lend-lease (šlo o půjčku a pronájem) mezi USA a Ruskem nebylo plně uzavřeno dodnes. Do SSSR směřovalo asi 20-25% celkového objemu americké pomoci (většina šla do Británie). Jednání o vypořádání se táhla až do roku 1972, kdy byla uzavřena dohoda o splacení 722 mil. dolarů ze sovětské strany. Dohoda však nikdy nebyla zcela naplněna a Rusko má za válečnou pomoc USA dodnes dlužit asi 100 mil. USD.
Webové stránky na toto téma:
Hlavní význam západní pomoci nebyl v dodávkách zbraní (jako tanky, letadla, děla apod.) - tohoto materiálu bylo sice dodáno také značné množství, ovšem různé kvality (např. pro některé západní tanky měli sovětští tankisté nelichotivé přezdívky...) a vzhledem k sovětské produkci jen v doplňujících počtech. Hlavní význam měly dodávky zajišťující chod dopravy a týlu Rudé armády - ohromná množství džípů, nákladních automobilů (slavné Studebakery, na které se např. montovaly i známé „Kaťuše“ apod.), leteckého benzínu, lokomotiv, radiostanic apod. Díky těmto dodávkám se sovětský průmysl mohl soustředit na primární válečnou výrobu zbraní.

Americké Studebakery na shromaždišti v Možajsku
Příklady podílu některých dodávek ve srovnání s výrobou v SSSR (zaokrouhleně):
Dodáno spojenci 1941-1945 |
Vyrobeno v SSSR 1941-1945 |
Podíl dovozu | |
Obrněné transportéry |
7000 |
0 |
100% |
Nákladní automobily |
375 000 |
265 000 |
58% |
Ropné produkty (zejména letecký benzín, tuny) |
2 670 000 |
8 091 000 |
25% |
Pneumatiky |
3 786 000 |
14 561 000 |
21% |
Stíhačky |
14 500 |
62 800 |
18% |
Protiletadlové kanóny |
8200 |
38 400 |
17,5% |
Bombardéry |
3600 |
19 200 |
15,7% |
Tanky a samohybná děla |
12 500 |
98 300 |
11% |
Celkové počty některých dodávaných zbraní a materiálů:
Odkud | Počet A | Počet B | Počet C | |
Obrněná technika (tanky, samohybná děla, obrněné transportéry, tahače) |
||||
M3A1 Stuart |
USA |
1576 |
1232 |
7056 |
M5A1 Stuart |
USA |
5 |
5 |
|
M24 Chaffee |
USA |
2 |
2 | |
M4A2 Sherman (75 mm) |
USA |
2007 |
3664 | |
M4A2 Sherman (76 mm) |
USA |
2095 |
||
M3 Lee |
USA |
1386 |
976 | |
Mk VII Tetrarch |
Británie |
20 |
20 |
|
Mk III Valentine |
Británie |
2394 |
3332 |
|
Mk III Valentine |
Kanada |
1388 |
||
Mk II Matilda |
Británie |
1084 |
918 |
|
Mk IV Churchill |
Británie |
301 |
253 |
|
Mk VIII Cromwell |
Británie |
6 |
6 | |
M26 Pershing |
USA |
1 |
1 |
|
T48 (SU-57) |
USA |
650 |
650 | |
M18 Hellcat |
USA |
5 |
5 | |
M10 Wolverine |
USA |
52 |
52 |
|
M15A1 |
USA |
100 |
100 | |
M17 |
USA |
1000 |
1000 |
|
M31 ARV |
USA |
115 |
127 |
|
M3A1 Scout |
USA |
3340 |
3034 |
|
M2 Half-track |
USA |
342 |
1200 |
1178 |
M3 Half-track |
USA |
2 |
||
M5 Half-track |
USA |
421 | ||
M9 Half-track |
USA |
413 | ||
LVT-5 |
USA |
5 |
||
Universal Carrier |
Británie |
1212 |
2008 |
|
Universal Carrier |
Kanada |
1348 |
||
Letadla |
||||
P-40 Tomahawk |
USA |
247 |
14 795 |
|
P-40 Kittyhawk |
USA |
1887 |
||
P-39 Airacobra |
USA |
4952 |
||
P-63 Kingcobra |
USA |
2400 |
||
P-47 Thunderbolt |
USA |
195 |
||
A-20 Boston (DB-7) |
USA |
2771 |
||
B-25 Mitchell |
USA |
861 |
||
Supermarine Spitfire |
Británie |
1888 |
||
Hawker Hurricane |
Británie |
2983 |
||
Dopravní letadla a hydroplány |
|
813 |
||
Automobily a motocykly |
||||
Nákladní automobily |
USA |
350 900 |
375 883 |
|
Lehké automobily (džípy) |
USA |
50 501 |
51 503 |
|
Motocykly |
USA |
35 041 |
35 170 |
|
Další zbraně a materiál |
||||
Dělostřelecké tahače a traktory |
USA |
8071 |
8071 |
|
Protiletadlová děla |
USA |
8218 |
8218 |
|
Protitanková děla |
USA |
5815 |
||
Automatické zbraně (kulomety) |
USA |
131 633 |
||
Pistole |
USA |
12 997 |
||
Výbušniny (tuny) |
USA |
345 735 |
||
Detonátory |
USA |
903 000 |
||
Radiolokátory |
USA |
445 |
||
Lokomotivy |
USA |
1981 |
||
Nákladní vagóny |
USA |
11 155 |
||
Pokladače kolejí |
USA |
8089 |
8089 |
|
Nákladní lodě |
USA |
90 |
||
Pneumatiky |
USA |
3 786 000 |
||
Ropné produkty (zejména letecký benzín, tuny) |
USA |
2 670 000 |
||
Vojenské boty (počet párů) |
USA |
15 417 000 |
||
Neželezné kovy (tuny) |
USA |
802 000 |
||
Chemikálie (tuny) |
USA |
842 000 |
||
Bavlna (tuny) |
USA |
106 893 000 |
||
Kůže (tuny) |
USA |
49 860 |
||
Knoflíky |
USA |
257 723 000 |
||
Přikrývky |
USA |
1 541 590 |
||
Potraviny (tuny) |
USA |
4 478 000 |
||
Líh (litry) |
USA |
331 000 |
||
Zdroje: A - počty z Krasnaja armija v pobedach i poraženijach 1941-1945 gg., Tomsk 2003 B - počty z M. Kolomijec - I. Moščanskij, Tanki lend-liza, Moskva 2000. Vychází z přejímacích protokolů Hlavní tankové správy RA (GBTU). C - počet z oficiálních amerických statistik US Department of State, Report on War Aid ze září 1945 Údaje se liší např. i proto, že západní statistiky udávají počty odeslaného materiálu a nezahrnují ztráty při přepravě námořními konvoji. |
Zda by Sovětský svaz válku s Německem vyhrál i bez přímé západní materiální pomoci, je vysoce spekulativní otázka. Pravděpodobně ano, i když by si to vyžádalo ještě větší oběti a válka by asi trvala déle. Prvního strategického obratu na východě - zastavení Němců před Moskvou v prosinci 1941 - Rudá armáda dosáhla v podstatě bez západní pomoci, která se teprve rozbíhala (do konce roku 1941 bylo do SSSR dodáno 669 letadel a 445 tanků z Británie, z nichž se bitvy u Moskvy účastnilo malé množství. Z USA se dodávky plně rozběhly až od počátku roku 1942). Otázkou je, jak by probíhaly velké ofenzívy Rudé armády v pozdějších letech bez deseti- či statisíců dodaných náklaďáků a džípů...
Zajímavou věcí je, že finanční vypořádání dodávek z lend-lease (šlo o půjčku a pronájem) mezi USA a Ruskem nebylo plně uzavřeno dodnes. Do SSSR směřovalo asi 20-25% celkového objemu americké pomoci (většina šla do Británie). Jednání o vypořádání se táhla až do roku 1972, kdy byla uzavřena dohoda o splacení 722 mil. dolarů ze sovětské strany. Dohoda však nikdy nebyla zcela naplněna a Rusko má za válečnou pomoc USA dodnes dlužit asi 100 mil. USD.
Webové stránky na toto téma:
- Engines of the Red Army in WW2 (výborný přehled zahraničních vozidel v RA)
- Oficiální americké statistiky dodávek (v PDF)
- Lend-lease na Russian Battlefield
- Námořní konvoje do SSSR 1941-1945
Autor: Vojtěch Šír | Datum: 12. 5. 2007
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Rudá armáda, Sovětský svaz
- > Význam lend-lease pomoci SSSR
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.