Tvrz Eben-Emael
Dotaz: Tvrz Eben-Emael
Tazatel: Tomáš Neumaier | Datum: 23. 1. 2008
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, co měla být belgická pevnost Eben-Emael a jestli existuje nějaká dokumentace této pevnosti či přilehlého okolí.
Autor: Jan Fukala
| Datum: 2. 2. 2008
O německém útoku na tvrz Eben-Emael v roce 1940, stejně jako o tvrzi samotné, vyšla již v roce 2002 velice dobrá kniha Přepadení od autorské dvojice Milan Blum – Martin Ráboň, která je poměrně snadno k dostání, takže nemá smysl se zde na toto téma nějak podrobněji rozepisovat, nicméně několik základních údajů bych přeci jen připomněl.
Belgická tvrz Eben-Emael je jedna ze čtyř dělostřeleckých tvrzí (dalšími jsou tvrze Aubin-Neufchateau, Battice a Tancrémont), postavených na východní hranici v okolí města Lutych. Byla budována v letech 1932–1935 a se svými asi 4,5 kilometry chodeb a 16 bojovými objekty (plus jedním objektem bez spojení podzemím) je ze zmiňovaných tvrzí jednoznačně největší. Tvrz leží u stejnojmenné obce na západní straně kopce, jehož středem prochází v hlubokém zářezu Albertův kanál (Eben-Emael se tedy rozkládá na jeho pravém břehu), hlavní zbraně tvrze měly tudíž za úkol především obranu mostů přes Albertův kanál a řeku Maasu. Posádku tvrze mělo tvořit tabulkově 1241 mužů, ve skutečnosti v roce 1940 bránilo tvrz pouze 985 mužů, jejichž velitelem byl major Lucien Frity Jottrand.
Německý voják si prohlíží střílnu jednoho z dělostřeleckých srubů tvrze Eben-Emael
s lafetovaným kasematním 7,5cm kanonem vz. 34
Palebná síla tvrze byla značná, alespoň co se počtu zbraní týče. Tvrz disponovala dohromady dvanácti 7,5cm kanony vz. 34 umístěnými ve čtyřech dělostřeleckých srubech, dalšími dvěma dvojicemi stejných zbraní ve dvou dělostřeleckých otočných a výsuvných věžích, jednou dvojicí 12cm kanonů vz. 31 v další dělostřelecké věži, dále potom celkem jedenácti 6cm protitankovými kanony L/50 a samozřejmě i těžkými a lehkými kulomety. Objekt B 0, který takticky náležel ke tvrzi, ale nebyl s ní spojen podzemím, byl vyzbrojen 4,7cm protitankovým kanonem vz. 32.
Podzemí tvrze je mnohem rozsáhlejší a prostornější, než jsme zvyklí například na čs. tvrzích a především je umístěno ve dvou úrovních. V horní úrovni se nachází přístupové chodby k objektům a sklady munice, přibližně o dvacet metrů níže najdeme vcelku standardně kasárna a velitelství tvrze, agregáty na výrobu elektrické energie, sociální zařízení, ošetřovnu atp. Poněkud neobvykle byla v tvrzi řešena filtroventilace.
Osud tvrze Eben-Emael v boji je velmi známý. Němci brzo ráno 10. května 1940 zcela překvapili obránce tvrze, když za pomoci kluzáků přistála jednotka výsadkářů pod velením nadporučíka Witziga přímo na povrchu tvrze a během několika minut zneškodnila kumulativními náložemi naprostou většinu tvrzového dělostřelectva. Útok byl pro obránce zdrcující. Některé objekty dokonce v době útoku vůbec nebyly obsazeny, na dalších se objevily nejrůznější technické nedostatky a potíže. Posádka tvrze se sice ještě den snažila bojovat, ale bez úspěchu, postupně byly vyřazovány další a další objekty, a tak 11. května ve 14:00 tvrz kapitulovala. Ztráty útočníků byly minimální – z 55 mužů, kteří se účastnili bojů, bylo 6 mrtvých. Obránců tvrze padlo 23. Úspěšný útok na Eben-Emael odhalil výrazné nedostatky v belgickém zastaralém pojetí výstavby dělstřeleckých tvrzí a především fatální zanedbání obrany povrchu, kde v době útoku místo jakýchkoli překážek, které by přistání kluzáků znemožňovaly a výrazně by ztížily pohyb nepřítele, bylo improvizované fotbalové hřiště, zřízené posádkou tvrze...
Fotografie jsou pořízeny v květnu 1940 a pochází z webových stránek KVH Pionier, kterému tímto děkuji za jejich poskytnutí.
Doporučená literatura:
kaponiéra – objekt na obranu příkopu – belgické dělostřelecké tvrze byly stavěny podle nepříliš moderní koncepce prakticky fortovým systémem, takže plocha tvrze byla ohraničena příkopem, který byl bráněn kaponiérami.
Belgická tvrz Eben-Emael je jedna ze čtyř dělostřeleckých tvrzí (dalšími jsou tvrze Aubin-Neufchateau, Battice a Tancrémont), postavených na východní hranici v okolí města Lutych. Byla budována v letech 1932–1935 a se svými asi 4,5 kilometry chodeb a 16 bojovými objekty (plus jedním objektem bez spojení podzemím) je ze zmiňovaných tvrzí jednoznačně největší. Tvrz leží u stejnojmenné obce na západní straně kopce, jehož středem prochází v hlubokém zářezu Albertův kanál (Eben-Emael se tedy rozkládá na jeho pravém břehu), hlavní zbraně tvrze měly tudíž za úkol především obranu mostů přes Albertův kanál a řeku Maasu. Posádku tvrze mělo tvořit tabulkově 1241 mužů, ve skutečnosti v roce 1940 bránilo tvrz pouze 985 mužů, jejichž velitelem byl major Lucien Frity Jottrand.
Německý voják si prohlíží střílnu jednoho z dělostřeleckých srubů tvrze Eben-Emael
s lafetovaným kasematním 7,5cm kanonem vz. 34
Palebná síla tvrze byla značná, alespoň co se počtu zbraní týče. Tvrz disponovala dohromady dvanácti 7,5cm kanony vz. 34 umístěnými ve čtyřech dělostřeleckých srubech, dalšími dvěma dvojicemi stejných zbraní ve dvou dělostřeleckých otočných a výsuvných věžích, jednou dvojicí 12cm kanonů vz. 31 v další dělostřelecké věži, dále potom celkem jedenácti 6cm protitankovými kanony L/50 a samozřejmě i těžkými a lehkými kulomety. Objekt B 0, který takticky náležel ke tvrzi, ale nebyl s ní spojen podzemím, byl vyzbrojen 4,7cm protitankovým kanonem vz. 32.
označení objektu |
typ objektu |
poznámky |
Coupole de 120 |
dělostřelecká věž |
věž se dvěma 12cm kanony vz. 31 |
Coupole Nord |
dělostřelecká věž |
|
Coupole Sud/B V |
děl. věž/kaponiéra |
objekt B V je fyzicky součástí Coupole Sud (taktické rozdělení) |
Maastricht 1 |
dělostřelecký srub |
palba na sever |
Maastricht 2 |
dělostřelecký srub |
palba na sever |
Visé 1 |
dělostřelecký srub |
palba na jih |
Visé 2 |
dělostřelecký srub |
palba na jih |
Canal Nord |
pěchotní srub |
přímo u hladiny Albertova kanálu |
Canal Sud |
pěchotní srub |
přímo u hlad. Alb. kanálu (zničen při jeho rozšiřování po válce) |
Mi-Nord |
pěchotní srub |
kulometná výzbroj, určen pro obranu povrchu tvrze |
Mi-Sud |
pěchotní srub |
kulometná výzbroj, určen pro obranu povrchu tvrze |
B I |
vchodový objekt |
|
B II |
kaponiéra |
určen pro obranu příkopu |
B IV |
kaponiéra | určen pro obranu příkopu |
B VI |
kaponiéra | určen pro obranu příkopu |
B O1 |
pozorovatelna |
mimo vlastní prostor tvrze, ale napojena na podzemí |
B O |
pěchotní srub |
mimo tvrz, obrana mostu u Kanne, bez napojení na podzemí |
Podzemí tvrze je mnohem rozsáhlejší a prostornější, než jsme zvyklí například na čs. tvrzích a především je umístěno ve dvou úrovních. V horní úrovni se nachází přístupové chodby k objektům a sklady munice, přibližně o dvacet metrů níže najdeme vcelku standardně kasárna a velitelství tvrze, agregáty na výrobu elektrické energie, sociální zařízení, ošetřovnu atp. Poněkud neobvykle byla v tvrzi řešena filtroventilace.
Osud tvrze Eben-Emael v boji je velmi známý. Němci brzo ráno 10. května 1940 zcela překvapili obránce tvrze, když za pomoci kluzáků přistála jednotka výsadkářů pod velením nadporučíka Witziga přímo na povrchu tvrze a během několika minut zneškodnila kumulativními náložemi naprostou většinu tvrzového dělostřelectva. Útok byl pro obránce zdrcující. Některé objekty dokonce v době útoku vůbec nebyly obsazeny, na dalších se objevily nejrůznější technické nedostatky a potíže. Posádka tvrze se sice ještě den snažila bojovat, ale bez úspěchu, postupně byly vyřazovány další a další objekty, a tak 11. května ve 14:00 tvrz kapitulovala. Ztráty útočníků byly minimální – z 55 mužů, kteří se účastnili bojů, bylo 6 mrtvých. Obránců tvrze padlo 23. Úspěšný útok na Eben-Emael odhalil výrazné nedostatky v belgickém zastaralém pojetí výstavby dělstřeleckých tvrzí a především fatální zanedbání obrany povrchu, kde v době útoku místo jakýchkoli překážek, které by přistání kluzáků znemožňovaly a výrazně by ztížily pohyb nepřítele, bylo improvizované fotbalové hřiště, zřízené posádkou tvrze...
Fotografie jsou pořízeny v květnu 1940 a pochází z webových stránek KVH Pionier, kterému tímto děkuji za jejich poskytnutí.
Doporučená literatura:
-
BLUM, Milan – RÁBOŇ, Martin: Přepadení, SPČO, Brno 2002
- KUPKA, Vladimír – GREGAR, Oldřich: Belgická opevnění z let 1930–40, Pevnosti sv. 10, Fortprint, Dvůr Králové nad Labem 1997
-
RÁBOŇ, Martin – BLUM, Milan – GREGAR, Oldřich – SVOBODA, Tomáš: Pevnost Belgie, SPČO, Brno 1997
- http://fortifikace.bloguje.cz/639190-tvrz-eben-emael.php
- https://www.fronta.cz/kpt-miksche-parasutiste-ii
- https://www.fronta.cz/zbrane-belgickeho-opevneni
kaponiéra – objekt na obranu příkopu – belgické dělostřelecké tvrze byly stavěny podle nepříliš moderní koncepce prakticky fortovým systémem, takže plocha tvrze byla ohraničena příkopem, který byl bráněn kaponiérami.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Pevnosti a opevnění
- > Tvrz Eben-Emael
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.