Pomníky sovětských, amerických a polských vojevůdců v Československu

Pomníky sovětských, amerických a polských vojevůdců v Československu
Milan - 7. 9. 2019

Dobrý den, v souvislosti s "kauzou" pomníku sovětského maršála Koněva v Praze by mě zajímalo, jestli u nás jsou nebo byly i jiné pomníky sovětských generálů. Podle pravidla "nepojmenovávat ulice a nestavět pomníky živým lidem" jich asi moc po válce nevzniklo (Koněvův pomník je až z roku 1980)? Byly některé odstraněny? Děkuji.

Naprostá většina pomníků osvobození v České republice a na Slovensku je věnována obecně Rudé armádě a jejím příslušníkům. Desítky nových pomníků osvobození byly v Československu postaveny během normalizace, v českých zemích šlo např. i o skoro dvacítku pomníků, na kterých stál tank (T-34/85 poválečné čs. výroby, tyto pomníky byly většinou odstraněny začátkem 90. let).

Pomníků věnovaných konkrétním vojevůdcům (generálům a maršálům) existuje jenom několik.

Pomníky sovětských vojevůdců v Československu

Osoba
Umístění
Odhalení
Pozn.
maršál Sovětského svazu
Rodion Jakovlevič Malinovskij
(1898–1967)
velitel 2. ukrajinského frontu
Brno

Náměstí Rudé armády
(dnes Moravské náměstí)
před Místodržitelským palácem

V roce 1955 přesunut na Malinovského náměstí
před Dům umění
5. 11. 1950

generálmajor
Maxim Jevsejevič Kozyr
(1890-1945
zástupce velitele 50. střeleckého sboru
Rajhrad
Masarykova ul.
areál Střední zahradnické školy
1973
Zahynul 23. dubna 1945 v Rajhradu,
ostatky převezeny do Brna a následně do Prahy, kde byl v roce 1946 pohřben na čestném pohřebišti Rudé armády na Olšanských hřbitovech.

Foto: M. Pospíšilová (Rajhrad)
maršál Sovětského svazu
Ivan Stěpanovič Koněv
(1897-1973)
velitel 1. ukrajinského frontu
Praha 6
Náměstí interbrigády
9. 5. 1980
V letech 2014-2019 několikrát polit červenou barvou a posprejován nápisy.
V roce 2018 umístěna nová informační deska.
generálplukovník
(1953 arm. generál, 1955 maršál SSSR)
Kirill Semjonovič Moskalenko
(1902-1985)
velitel 38. armády

maršál Sovětského svazu
Ivan Stěpanovič Koněv
(1897-1973)
velitel 1. ukrajinského frontu

generálplukovník
(1953 arm. generál, 1955 maršál SSSR)
Andrej Antonovič Grečko
(1903-1976)
velitel 1. gardové armády
Památník Karpatsko-dukelské operace
Alej hrdinů
2. 10. 1982
Alej hrdinů Dukly byla otevřena k 38. výročí karpatsko-dukelské operace a je tvořena 15 bustami v nadživotní velikosti. Kromě tří uvedených sovětských maršálů jsou to dále Antonín Sochor, Rudolf Jasiok, František Vrána, Richard Tesařík, Ludvík Svoboda, Vendelín Opatrný, Josef Kholl, Karel Klapálek, Vasilij Nikolajevič Golovanov, Džuman Karakulov, Pavol Andrejevič Kondyra, Ivan Vasilievič Babin

armádní generál
Ivan Jefimovič Petrov
(1896-1958)
velitel 4. ukrajinského frontu
Košice
Staničné námestie
1985
V roce 2016 pomalován červenou barvou
generálplukovník tankových vojsk
(od 1. 6. 1945 maršál)
Pavel Semjonovič Rybalko
(1894-1948)
velitel 3. gardové tankové armády
Děčín

do roku 2000 v areálu podniku FEROX (dříve závod maršála Rybalka)

v letech 2000-2005
na hřbitově Folknáře

od 2006 v Muzeu na demarkační linii v Rokycanech
?
Pomník byl v roce 2000 přesunut k hrobům padlých vojáků Rudé armády na hřbitově Folknáře, zde byl několikrát pomalován rudou barvou a popsán nápisy. V roce 2005 byl přesunut do depozitáře. V roce 2006 pomník získalo Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, kde je dodnes. 

Pomníky polských vojevůdců v Československu

Osoba
Umístění
Odhalení
Pozn.
generál
Karol Świerczewski
(1897-1947)
velitel 2. polské armády
Mělník
V parčíku mezi ulicemi Krombholcova a Pražská
?
                                                

Pomníky amerických vojevůdců v České republice

Osoba
Umístění
Odhalení
Pozn.
generál
George S. Patton
(1885-1945)
velitel 3. armády
Plzeň
Sady Pětatřicátníků
1. 5. 2015
Tvar pomníku má údajně představovat Pattonův profil
generál
George S. Patton
Dýšina
Školní ulice, před ZŠ
2005
Původně měla být tato socha v nadživotní velikosti umístěna v Plzni, která ji odmítla z finančních důvodů a kvůli sporné minulosti autora. Viz radio.cz

K pravidlu „nestavět pomníky živým lidem“ je třeba podotknout, že tímto jistě rozumným pravidlem se neřídilo nejen poválečné Československo (např. uvedený pomník maršála Malinovského z roku 1950 nebo Stalinův pomník v Bratislavě z roku 1949), ale ani předválečná republika.

Za první republiky byly postaveny desítky pomníků T. G. Masaryka ještě za jeho života (např. v Hradci Králové (1926), Vsetíně (1926), Plzni (1928), Poděbradech (1928), Pardubicích (1928), Hodoníně (1928), Vyškově (1928), Šumperku (1931), Mostě (1935), Střekově (1936), Humpolci (1937) atd.). Mezi demokratickými státy s republikánským státním zřízením byla první republika možná i na prvním místě v počtu odhalených pomníků žijícího politika.


Vojtěch Šír - 9. 9. 2019

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.