Německé odposlechy zahraničních státníků

Německé odposlechy zahraničních státníků
milan - 10. 8. 2018 - *.214.broadband18.iol.cz

Dobrý den, v knize Robina Crosse o bitvě u Kurska jsem se dočetl, že Hitler 29. 7. 1943 dostal odposlech telefonického rozhovoru Stalina s Rooseveltem ohledně situace v Itálii. Jakým způsobem to mohli odposlechnout? Kde se o tom dá něco najít?

Dobrý den, zřejmě jde o omyl a není myšlen hovor Stalina s Rooseveltem, ale telefonický hovor Churchilla s Rooseveltem. Ten byl skutečně Němci odposlechnut 29. července 1943.

Odposlechem radiové a telefonické komunikace se v Německé říši zabývaly dvě přísně tajné organizace vedené pod krycími názvy jako „výzkumné ústavy“. Spojenci se o jejich činnosti dozvěděli až po válce.

1) Výzkumný ústav - Forschungsamt (FA) byl založen v dubnu 1933 Hermannem Göringem ještě v roli pruského ministerského předsedy, později spadal pod říšské ministerstvo letectví (RLM). Byl přímo podřízen Göringovi, který rozhodoval o tom, kdo bude mít k odposlechům přístup. Zaměřoval se nejen na odposlech zahraničních diplomatů nebo novinářů v Německu, ale i samotných Němců - vnitropolitických oponentů i nacistických funkcionářů. Odposlouchávány byly mezistátní hovory propojované přes Německo. Důležité výstupy z odposlechů byly poskytovány Hitlerovi a dalším přesně vyjmenovaným osobám na tzv. hnědých listech (Braune Blätter) s označením Geheime Reichssache (nejvyšší říšský stupeň utajení).

Známé jsou v The National Archives v Londýně dochované německé přepisy odposlechů telefonických hovorů prezidenta Edvarda Beneše s čs. vyslancem v Londýně Janem Masarykem, Beneše s čs. vyslancem v Paříži Štefanem Osuským a Masaryka s některými pražskými úředníky ze dnů 14. - 26. září 1938. Tyto přepisy Britům předali 27. září 1938 sami Němci, aby je vzhledem k jejich obsahu ještě více negativně naladili proti Československu. Během jednání s Chamberlainem v Godesbergu měl Hitler k dispozici i radiotelegramy odesílané britskou delegací do Londýna.

2) Výzkumné pracoviště Říšské pošty - Forschungsstelle der Reichspost - zabývalo se odposlechem britské a americké radiokomunikace. V čele stál dipl. ing. Kurt Vetterlein, jehož týmu se v březnu 1942 podařilo prolomit britsko-americké transatlantické telefonní spojení. Toto telefonní spojení probíhalo bezdrátově, hlas byl speciálním přístrojem (A-3 Speech Scrambler od Bell Laboratories) převeden do nesrozumitelné podoby a na druhé straně Atlantiku zase naopak. V těchto telefonních hovorech bylo zakázáno hovořit o utajovaných skutečnostech, ne vždy se to ale plně dodržovalo.

Dne 6. března 1942 napsal říšský ministr pošt Wilhelm Ohnesorg Hitlerovi:
Výzkumné pracoviště Německé říšské pošty dokončilo jako nejnovější ze svých prací zařízení pro odposlech mezistátního provozu mezi USA a Anglií, který je prostředky nejmodernější zpravodajské techniky převeden do nesrozumitelné podoby. Díky oddané práci našich vědců se jako jediné instituci v Německu podařilo nesrozumitelnou zvukovou směsici převést zpět do srozumitelné podoby.

Výsledky našich záznamů předám říšskému vedoucímu SS Himmlerovi, kterému budou od 22. března průběžně předkládány...

K největším „úlovkům“ poštovního „výzkumného pracoviště“ patřil odposlech rozhovoru britského premiéra Winstona Churchilla s americkým prezidentem F. D. Rooseveltem z 29. července 1943, tedy z doby spojenecké invaze na Siciíli a zvyšujícího se napětí v Itálii po sesazení Mussoliniho. Němcům se z odposlechu potvrdilo jejich podezření, že tajná jednání mezi západními spojenci a Itálii již probíhají.

Kompletní přepis rozhovoru se nezachoval (nebo nebyl zveřejněn), ale je k dispozici záznam ve Válečném deníku OKW ze stejného dne:
V 1.00 hodin byl odposlechnut rádiový telefonický rozhovor mezi britským premiérem Churchillem a prezidentem Spojených států Rooseveltem, ve kterém se hovoří o proklamaci gen. Eisenhowera a o nadcházejícím příměří s Itálií.

Churchill: "Nepřejeme si, abychom navrhovali podmínky příměří z naší strany, dokud o to nebudeme s definitivní platností požádáni." Roosevelt: "Správně." Churchill: "Můžeme klidně jeden nebo dva dny počkat." Roosevelt: "Správně. - Pak se bude hovořit o situaci britských zajatců v italských rukou, jejichž odtransportování do 'země Hunů' je třeba zabránit. Churchill chce proto poslat sdělení italskému králi. Roosevelt se zavazuje, že se na "Emanuela" také obrátí. "Ještě přesně nevím, jak to uděláme".

Tím je dán nezpochybnitelný důkaz pro to, že již probíhají tajná jednání Anglo-Američanů s Itálií.
(Kriegstagebuch des OKW. 1943. Band 3. Teilband 2, s. 854)

Většina dokumentů z činnosti Forschungsamtu a Forschungsstelle byla ještě za války zničena nebo se jich po válce zmocnily spojenecké zpravodajské služby. Dnes je tak k dispozici pouze fragmentární dokumentace, která většinou neobsahuje nějak zásadně důležité informace - nejvýznamnější je právě asi odposlech Churchilla s Rooseveltem v červenci 1943. Ze zbylých dokumentů nelze příliš posoudit nakolik měly vliv na Hitlerovo rozhodování.

O některých informacích získaných z Braune Blätter se na různých místech ve svém deníku zmiňuje Joseph Goebbels, který je zřejmě dostával až od roku 1942 (předtím byl sám i odposloucháván, např. v době své aféry s Lídou Bárovou). Dne 28. dubna 1942 si zapsal do deníku:
Ministerský rada Seiffert a styčný pracovník z Výzkumného ústavu mi referovali o činnosti Výzkumného ústavu. Ta je velmi rozsáhlá, za použití všech moderních zařízení se daří získávat nejrůznější tajné informace nepřátelských zpravodajských služeb. Především se podařilo prolomit většinu nepřátelských kódů, takže dnes můžeme do jisté míry sledovat telegrafický provoz mezi Ankarou a Londýnem nebo mezi Moskvou a Londýnem. Výsledky této práce mi od nynějška budou pravidelně předkládány. Dá se z nich udělat řada důležitých závěrů.

Celá tato činnost musí být samozřejmě přísně utajena, jinak by její efektivita byla zmařena. Angličané jsou mimochodem v této oblasti mimořádně neopatrní. Doufejme, že to samé neplatí o našich tajných komunikacích. Pokud by Angličané věděli o nás tolik, co my víme o nich, mělo by to velmi závažné důsledky.

Podrobněji se těmito dvěma říšskými odposlechovými službami zabývají zřejmě pouze dvě knihy, v nichž jsou zveřejněny i některé dokumenty. Jednak „...Reich hört mit“ (Říše naslouchá) z roku 1989 od Davida Irvinga a potom „...a naslouchali pro Hitlera“ (...und lauschten für Hitler) od Günthera W. Gellermanna vydaná v roce 1995 i česky. K dispozici je i poválečná zpráva americké ASA z května 1946 zpracovaná na základě výslechů bývalých pracovníků FA.
Vojtěch Šír - 14. 8. 2018

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.