Edvard Beneš po abdikaci v USA 1938-39

Edvard Beneš po abdikaci v USA 1938-39
Dr. Petr Vasicek - 2. 11. 2017 - 10.39.3.*

Co dělal Beneš mezi abdikací a odletem do USA? Kudy letěl do Chicaga? Děkuji. P. Vasicek

Edvard Beneš do USA neodletěl, ale odcestoval lodí. Základní chronologie Benešovy činnosti od odstoupení z funkce prezidenta, přes odlet do Londýna a odjezd do USA až po návrat do Evropy, je následující:

3. října 1938

Hermann Göring sděluje čs. vyslanci Vojtěchu Mastnému, že Německá říše nebude vyjednávat s prezidentem Benešem, který by měl odstoupit.

5. října 1938

Prezident Edvard Beneš oznamuje předsedovi vlády gen. Syrovém svou rezignaci a pronáší svůj poslední rozhlasový projev k veřejnosti.

6. - 22. října 1938

E. Beneš odjíždí 6. října z Prahy do své vily v Sezimově Ústí, kde s manželkou Hanou pobývá téměř v izolaci následujících 17 dní. Na politické scéně se mezitím prosazují různé radikální proudy, probíhá „zjednodušení“ politického systému a hledají se „viníci“ mnichovské katastrofy. Frustrace se obracela zejména proti bývalému prezidentovi (kampaň „Odbenešit!“ apod.).

Mnohými osobnostmi v zahraničí je Beneš naopak oceňován jako státník, jehož země přinesla oběť v zájmu vyššího cíle - záchrany míru. Někteří britští poslanci včetně Winstona Churchilla dokonce v listopadu 1938 Beneše navrhli jako kandidáta na udělení Nobelovy ceny za mír. Z několik různých univerzit v zahraničí dostává nabídky k akademickému působení.

Čs. vláda několikrát prostřednictvím dr. J. Schieszla informuje Beneše, že Berlín nepřistoupí k definitivnímu uspořádání čs. -něm. vztahů, dokud bude Beneš pobývat v zemi. Beneš, který původně počítal s tím, že v zemi zůstane minimálně do 28. října, se pod dojmem stále nepříznivější atmosféry a aby nekomplikoval budoucí vývoj, rozhodl urychlit svůj odjezd ze země. Jeho bratranec Bohuš mu nabídl k pobytu domek v Putney v Londýně. Beneš tady chtěl strávit nějakou dobu před odjezdem do USA, kde přijal nabídku univerzity v Chicagu k přednáškám na katedře sociologie (na této univerzitě již na začátku století působil T. G. Masaryk).


Benešova vila v Sezimově Ústí (Foto: Wikimedia Commons)

22. října 1938

E. Beneš s manželkou po rozloučení s několika nejbližšími přáteli a spolupracovníky odletá v 9 hodin ráno z Ruzyně letadlem Československé letecké společnosti (Č.L.S.) přes Rotterdam do Londýna (v 11:45 na letiště Croydon). ČLS byla soukromá letecká společnost z koncernu Škodových závodů.


Odlet z Ruzyně 22. října 1938 (Foto: Dr. Edvard Beneš ve fotografii)

Lidové noviny 23. října 1938

22. října 1938 - 2. února 1939

E. Beneš pobývá v domku v Putney v Londýně (26 Gwendolen Avenue, na domě je dodnes pamětní deska).


Dům se od války nezměnil (Foto: Beneš, Paměti II)




Udržuje osobní i písemné kontakty s různými politiky v Londýně i v Praze. Již v zimě 1939 počítá s brzkým vypuknutím války a v dopisech, které posílal svým politickým přátelům, již můžeme nalézt prvotní základy odbojové koncepce pro válečnou dobu. V Londýně navazuje i kontakty s britskými stoupenci Československa (H. Wickham-Steed, R. H. Bruce Lockhart, R. W. Seton-Watson ad.).


7. listopadu 1938

Národní demokrat Ladislav Rašín, který byl za mnichovské krize jednoznačným stoupencem vojenské obrany ČSR za každých okolností a nesouhlasil s přijetím mnichovské dohody, zaslal Edvardu Benešovi dopis, ve kterém odmítl druhorepublikovou protibenešovskou kampaň a vyjádřil mu svou podporu.

Pane presidente,

nemohl jsem se odhodlati k tomu, abych Vám napsal v době, kdy jste se vzdal svého úřadu. Potom jste odejel, a k mému dopisu opět nedošlo. Nicméně vývoj našich politických poměrů a útoky, jimiž jste zahrnován, nutí mne k tomu, abych Vám napsal těchto několik upřímných a otevřených slov.

[ ... ]
Dnes hledá se viník. Bohužel, splňuje se to, co jsem Vám předpověděl: jen Vy máte nésti zodpovědnost za všechno, co se stalo, a všichni zbabělci, kteří se schovávali za Vás a za Vaši autoritu, kteří nechávali Vám rozhodnutí, aby sami nemusili rozhodovat, nehnou ani prstem, aby Vás vzali v ochranu a přihlásili se také o svůj podíl na odpovědnosti.

Všem těm „politikům", jimiž jste byl obklopen a o nichž jste se domníval, že s nimi vyvedete stát z katastrofy a v jejichž loajalitu jste věřil, není nic vítanějšího, než když štvanicí na Vás jest odvedena pozornost národa od jejich vlastní viny. Nedělal jsem si a nedělám si iluzí o našem politickém životě. Netušil jsem však, že i v době tak tragické pro národ a stát jest v našem politickém životě tak málo rytířskosti, odpovědnosti a odvahy, ale zato tak mnoho podlosti, zbabělosti a bezcharakternosti a tolik touhy na národní katastrofě vydělat.

A proto Vám, pane presidente, píši. Přál bych si, abyste byl ujištěn o tom, že nemám nic společného s těmito štvanicemi a útoky na Vás, byť i je podnikala má vlastní strana a její tisk. Říká se, že nejspolehlivějším měřítkem správnosti určité politiky jest její výsledek. Ze dvou katastrof, které jsme měli na vybranou, volil jste tu, k níž došlo. Já byl bych volil tu druhou - válku. V tom jsem se s Vámi neshodoval. Avšak nepozbyl jsem úcty k Vašim vlastnostem a schopnostem a nejsem také ochoten zapomenout na všechny klady Vaší práce pro národ, kterou jste konal téměř čtvrt století.

[ ... ]
Přeji Vám, pane presidente, hodně klidu a síly, a zejména Vám přeji aby silnou a klidnou zůstala Vaše žena, která vždy tak statečně snášela s Vámi vše dobré i zlé a na kterou s úctou vzpomínají všichni, kdo měli čest ji poznati. Jsem šťasten, že mezi ně patřím i já a moje žena.

S projevem hluboké úcty

Vám oddaný
Dr. Ladislav Rašín
Beneš v obsáhlé odpovědi rozebíral důvody přijetí mnichovské dohody.

30. listopadu 1938

E. Beneš osobním dopisem blahopřeje Emilu Háchovi ke zvolení do funkce prezidenta. Hácha v odpovědi z 10. prosince 1938 uvedl, že "se těší nadějí, že má funkce jest jen přechodné povahy a že v dohledné době bude ze mne sňata.“ Benešův dopis nechá v roce 1942 zveřejnit Emanuel Moravec v rámci propagandistické kampaně proti čs. zahraničnímu odboji.


Benešův blahopřejný dopis Emilu Háchovi ke zvolení prezidentem

27. ledna 1939

Beneš posílá prostřednictvím čs. vyslanectví v Londýně poselství min. zahraničních věcí F. Chvalkovskému, opakuje v něm, že nehodlá pražské vládě svou činností nijak komplikovat život. Zároveň uvádí svůj odhad dalšího vývoje: „nevylučuje propuknutí akutní krize již letos na jaře, ač ovšem dosavadní marasmus na Západě může ještě vyústiti v nové odložení konfliktu poskytnutím dalších koncesí totalitárním mocnostem. V tomto případě by konflikt mohl přijít buď letos později, nebo v roce příštím, ale ani několikaletý marasmus dr. Beneš nevylučuje.

2. února 1939

E. Beneš s manželkou odplouvají ze Southamptonu americkou lodí SS Washington do New Yorku. (V pamětech omylem uvádí, že o šlo o loď SS George Washington - tento název nesla jiná paroloď vyřazená z provozu již v roce 1931.)


Loď SS Washington, kterou Benešovi cestovali do New Yorku
(Foto: Wikimedia Commons)

Na lodi SS Washington cestě do New Yorku (Foto: Beneš, Paměti II)

9. února 1939

Příjezd do New Yorku, kde je E. Beneš překvapen poměrně velkolepým uvítáním. Již v přístavu mluví z lodi do amerického rozhlasu, dává řadu interview a na radnici ho osobně vítá newyorský starosta F. H.
La Guardia:
"Čtyři reprezentanti dvojí úpadkové evropské demokracie a dvou násilnických diktatur se sešli v Mnichově, rozhodli, že místo politiky budou provádět obyčejnou řezničinu, položili si na svůj operační stůl spoutaný malý stát a začali ho čtvrtit. Presidenta tohoto státu vítáme dnes v New Yorku. Ujišťujeme ho, že jsme na toto řeznictví evropských velmocí nezapomněli, že je po zásluze oceníme a že podle toho statečný jeho národ budeme zde ve Spojených státech vždy podporovat. A prohlašujeme, že tento národ znovu se brzy zdvihne ke svobodě a že jeho president se vrátí zpět do osvobozené vlasti."

Benešův rozhlasový proslov po příjezdu do New Yorku (Foto: Beneš, Paměti II)

Přijetí před newyorskou radnicí (Foto: Amerika jde s námi)


Únor - červenec 1939

E. Beneš působí jako profesor na univerzitě v Chicagu, vede cyklus přednášek „Modern Democracy“. Cestuje po celé zemi, má řadu přednášek, poskytuje rozhovory. Krajanská komunita organizuje mnoho akcí a manifestací ve prospěch ČSR. Navštívil např. Pittsburgh (12.5.), Detroit (15.5.) Duluth (18.5.), Mineapolis (19.5.).

13. února 1939

E. Beneš má v New Yorku přednášku v Council on Foreign Relations na téma „The Moral Crisis of Europe and the struggle for a new Europe and Democracy“.

15. února 1939

Příjezd do Chicaga.

12. března 1939

Projev k českým krajanům v Chicagu u příležitosti 89. výročí narození T. G. Masaryka

15. březen 1939

Den německé okupace českých zemí E. Beneš tráví s německým emigrantem Thomasem Mannem a zasílá protestní poselství proti okupaci čs. krajanům.

16. března 1939

E. Beneš posílá protestní telegramy proti okupaci Čech a Moravy prezidentu Rooseveltovi, premiérům Chamberlainovi a Daladierovi, lidovému komisaři zahraničních věcí M. Litvinovovi a předsedovi Rady Společnosti národů. Ve spolupráci s čs. vyslanci, kteří odmítli opustit čs. zastupitelské úřady (v Moskvě a ve Varšavě po jistých peripetiích), organizuje základy čs. zahraničního odboje.

17. března 1939

Vláda USA vydává úřední prohlášení s protestem proti německé okupaci českých zemí.

19. března 1939

E. Beneš má na chicagské univerzitě rozhlasový projev k Američanům, kde protestuje proti německé okupaci Čech a Moravy. 

21. března 1939

Národní rada čs. krajanů v USA vyzývá E. Beneše, aby "se opět aktivně ujal vedení zápasu za obnovu československé nezávislosti".


První schůze E. Beneše s delegací čs. krajanů v Chicagu v březnu 1939
(Foto: Amerika jde s námi)

23. března 1939

Čs. vyslanec v Moskvě Zdeněk Fierlinger, který na protest proti okupaci chtěl post vyslance opustit, na Benešovu přímou telegrafickou výzvu v úřadu setrval.

27. března 1939

Prezident F. D. Roosevelt posílá E. Benešovi osobní odpověď na jeho protest z 16. března 1939.
Milý dr. Beneši,

dostal jsem Váš telegram ze dne 16. března 1939, týkající se tragických událostí, k nimž došlo minulého týdne ve střední Evropě. Sledoval jsem tyto události s hlubokou účastí. Ač vládě Spojených států je známo, že země česká a moravská byly obsazeny německými vojenskými silami a jsou nyní pod faktickou správou německých úřadů, neuznala tuto situaci jako právní stav. Nemusím dodávat, že cítím hlubokou sympatii s československým národem v neblahých okolnostech, v nichž se dočasně octl.

Upřímně Vám oddaný
Franklin D. Roosevelt.


18. dubna 1939

V hotelu Windermere v Chicagu přijal E. Beneš dvacet delegátů Českého národního sdružení, Národního svazu českých katolíků a několika slovenských organizací s tím, že přijímá jejich výzvu, aby se ujal vedení zahraniční odbojové akce.


E. Beneš s delegací kanadských krajanů v hotelu Windermere
(Foto: Amerika jde s námi)

20. dubna 1939

E. Beneš připravil zvláštní memorandum o událostech v Evropě pro prezidenta Roosevelta (odevzdáno 4. května 1939). Prezident vyslovuje přání se osobně s Benešem setkat.

26. dubna 1939

Plk. František Moravec v dopise E. Benešovi oznamuje, že je spolu s dalšími zpravodajskými důstojníky, kteří odletěli z Prahy do Londýna večer 14. března 1939, připraven ke spolupráci. To bylo důležité i pro finanční zajištění čs. zahraničního odboje, protože čs. rozvědka měla k dispozici finanční fondy v různých zemích.

Vím, že nynější situace našeho státu vyvolává přirozený zjev, že mnoho osob považuje se za povolané buď stavěti se v čelo našeho politického hnutí, anebo žádají v něm významnou funkci. Z těch jsou to osoby, buď povolané nebo nepovolané, schopné nebo neschopné, mající možnosti nebo bez nich, s pohnutkami ideovými nebo zištnými. To víte, pane presidente, i sám dobře z vlastní zkušenosti.

[ ... ]
Jest ale pro mě samozřejmo, že z důvodů historických, politických, taktických, prestyžních [sic] a mravních, bude Vaše osoba, pane presidente, hráti v naší zahraniční akci významnou, rozhodující roli. Proto se na Vás obracím jménem svým a svých spolupracovníků, abyste laskavě vzal na vědomí přítomnost naší skupiny za hranicemi a abyste s námi počítal jako s činitelem, který je připraven věnovati společné věci a tedy i věci Vaší vše, co je v jeho silách.

Beneš nabídku spolupráce přijímá dopisem z 11. května 1939, Moravec ho v odpovědi z 30. května 1939 vyzývá k urychlení návratu do Evropy.

13. května 1939

E. Beneš posílá další protest proti okupaci generálnímu tajemníkovi Společnosti národů J. Avenolovi.

22. května 1939

Poté co sovětský velvyslanec I. Majskij začne na zasedání Rady Společnosti národů předčítat Benešův protestní telegram, je přerušen předsedou J. Avenolem s tím, že nelze projednávat záležitosti soukromých osob.

28. května 1939

E. Beneš je osobně přijat americkým prezidentem F. D. Rooseveltem. Během tři a půl hodiny trvajicího rozhovoru Beneš vysvětluje okolnosti Mnichova, okupace českých zemí a rozebírají pravděpodobný následný vývoj událostí v Evropě. Roosevelt vyjadřuje Benešovi plnou osobní podporu.

31. květen 1939

Beneš slavnostně otevírá čs. pavilon na Světové výstavě, jehož výstavbu osobně podporoval starosta New Yorku La Guardia.

E. Beneš a vyslanec V. Hurban přehlížejí čestnou stráž na světové výstavě v New Yorku
(Foto: Amerika jde s námi)

Čs. pavilon na světové výstavě v New Yorku (Foto: Amerika jde s námi)

Beneš se starostou La Guardiou při slavnostním otevření čs. pavilonu
(Foto: Věrni zůstali)


1. červen 1939

E. Beneš předává memorandum o čs. odbojové akci sovětskému velvyslanci v USA K. A. Umanskému.

2. června 1939

E. Beneš jako čestný host sjezdu amerických spisovatelů pronáší projev v Carnegie Hall.

5. června 1939

E. Beneš dostává čestný doktorát na Columbia University v New Yorku

8. června 1939

E. Beneš pronáší zásadní programovou řeč čs. zahraničního odboje před krajany v Chicagu, kde prohlašuje, že mnichovskou dohodou nejsme vázáni, protože nebyla ústavně přijata a navíc byla samotným Německem porušena zřízení protektorátu.
Ve veliké evropské krizi 1938, jsouce důrazně žádáni od svých spojenců a přátel a vidouce, že by válka, v níž bychom byli sami, byla marná a vedla k záhubě, pokusili jsme se učinit koncese a přinesli jsme oběti, jimž sotva je možno najíti v historii rovných.Byli jsme ochotni k dohodě s Německem za cenu záruk naší neodvislosti a našich nových hranic; písemné záruky byly dány, ale mnichovská dohoda už na začátku při jednání v Berlíně byla uváděna v život tak neslýchaným způsobem, že jsme už přijmout nemohli, a nakonec byla porušena, přímo zničena pod lživými a nečistými záminkami přímo těmi, kteří ji hrozbou válkou a násilím na nás i na státech ostatních vynutily.

Jak dnes je patrno, byla nacistickým režimem podepsána s vědomím a úmyslem, že bude porušena a že jí bude zneužito proti nám.

Nejsme tudíž mnichovskou dohodou vázáni, jednak proto, že ústavně nikdy přijata nebyla, jednak proto, že byla nacistickým diktátorským Německem násilně a svévolně zrušena provedením takzvaného protektorátu. Pro nás tudíž dnes vzhledem k Německu neexistuje. Půjdeme do boje za svobodu své staré vlasti a za vydobytí své staré Československé republiky. Neuznáváme a neuznáme ani právně, ani politicky žádného fait accompli. Neuznáme žádného obsazení, a proto náš stát legálně pro nás existuje dál.

S delegací čs. krajanů v Chicagu (Foto: Amerika jde s námi)

22. června 1939

E. Beneš zasílá vzkaz představitelům domácího odboje P. Šámalovi a L. Rašínovi s informacemi o organizaci zahraniční odbojové akce s tím, že válku je možné očekávat už v červenci nebo srpnu.

29. června 1939

E. Beneš navštěvuje státního tajemníka (min. zahraničních věcí) Cordella Hulla a seznamuje ho se svými plány po návratu do Evropy.

30. června 1939

E. Beneš jedná se státním podtajemníkem na min. zahraničních věcí Sumnerem Wellesem.

2. července 1939

V New Yorku se konal Československý den za účasti 25 tisíc krajanů, kde E. Beneš přednesl projev vysílaný rozhlasem.

Československý den v New Yorku (Foto: Amerika jde s námi)


12. července 1939

E. Beneš lodí opouští USA a cestuje zpět do Velké Británie. Po návratu mu vyjdařuje podporu mnoho britských osobností.

27. července 1939

Winston Churchill předsedá slavnostnímu obědu na podporu Československa a na Benešovu počest. Oběda se účastnilo asi 40 předních britských osobností. Ze záznamu J. Smutného:
Dne 27. července 1939 byl uspořádán na počest prezidenta dr. Beneše a jeho choti oběd za předsednictví Winstona Churchilla. Zúčastnilo se ho asi 40 osob, politiků a lidí veřejně činných a lze říci, že okolo stolu byla shromážděna velká část oněch, kteří tvoří anglické veřejné mínění. Z politiků byli přítomni Winston Churchill, Eden, Sir Archibald Sinclair, Henderson, Greenwood, Miss Megan Lloyd George, Lord Lytton, Lord Davies, Lady Violet Bonham Carter, Harold Nicolson, ze žurnalistů Gordon Lennox, Cpt. Liddell-Hart a mnozí jiní. Projevy učinili: předsedající Winston Churchill, Eden, Lord Cecil, Sir Archibald Sinclair, Henderson, Harold Nicolson, Steed a prezident dr. Beneš.

V zahajující řeči Churchill velmi vřele ocenil dvacetileté zásluhy Benešovy o mír a slušnou politiku v Evropě, jakož i obzvláště jeho gentlemanské a sebezapírající jednání v krizi loňského roku. Prohlásil, že pokud Československo bude ujařmeno, nebude v Evropě míru, a slíbil, že pokud živ bude, bude pracovat k odčinění hrozného hříchu, který na nás byl spáchán. „Nevím,“ řekl, „jak se nyní věci vyvinou, a nemohu říci, že Velká Británie půjde nyní do války za Československo. Vím jen, že mír, který teprve bude dělán, nebude dělán bez Československa.“ Při této pasáži tekly Churchillovi po tváři slzy.

Literatura
  • M. Hauner (ed.), Edvard Beneš: Paměti 1938-45, Praha 2007
  • E. Beneš, Paměti II, Praha 1947
  • E. Beneš, Šest let exilu a druhé světové války, Praha 1946
  • Dokumenty československé zahraniční politiky. Od rozpadu Česko-Slovenska do uznání československé prozatímní vlády 1939-1940, Praha 2002
  • Dr. Edvard Beneš ve fotografii, Praha 1946
  • B. Beneš, Amerika jde s námi, Londýn 1942
  • S. Budín, Věrni zůstali. Druhý odboj amerických Čechů ve východních státech Unie 1939-45, Praha 1947
  • J. Bílek - J. Kuklík - E. Maršoun - J. Němeček, Druhý exil Edvarda Beneše, Praha 2016
  • Z. Vališ, Z (ne)známé korespondence. Dopisy Františka Moravce a Dr. Edvarda Beneše z let 1939–1945, In: Paměť a dějiny č. 4/2014
Vojtěch Šír - 2. 12. 2018