Velitel lágru Amon Goeth
Dotaz: Velitel lágru Amon Goeth
Tazatel: mikhail | Datum: 6. 7. 2006
Dobrý deň. Chcel by som sa dozviedieť viac informácií o veliteľovi lágra, ktorý bol spomínaný vo filme Schindlerov zoznam. Predpokladám, že išlo o historickú postavu. Údajne mal byť v roku 1946 popravený.
Autor: ja_62
| Datum: 15. 7. 2006
Velitel koncentračního tábora Plaszow Amon Goeth ve filmu Schindlerův seznam je zpodobněním skutečné postavy, SS-Hauptsturmführera Amona Leopolda Götha (někdy psáno též Goeth), narozeného 11. prosince 1908 ve Vídni a popraveného pověšením dne 13. září 1946 v Płaszówě u Krakova, na základě rozsudku polského Nejvyššího národního soudu (polsky: Najwyższy Trybunał Narodowy, šlo o speciální soud určený pro souzení válečných zločinů), pro trestné činy spáchané během války, zejména účast na genocidě Židů a Poláků.
Amon Göth vstoupil do NSDAP počátkem třicátých let, jako člen strany č. 510.764 a brzy nato i do SS, s osobním číslem 43.673, ale jeho činnost v Rakousku před vypuknutím války není do detailů známa, a zřejmě nevybočovala z rámce běžné rutiny příslušníka SS. Na území okupovaného Polska začal nejspíše působit v srpnu 1942, v rámci tzv. "Aktion Reinhardt", operace SS zaměřené na likvidaci polských Židů. V jejím rámci se podílel na likvidacích menších ghett v oblasti Lublinu. 11. února 1943 byl pověřen velením koncentračního tábora Płaszow, v Płaszówe (nedaleko Krakova). V březnu 1943 se také podílel na likvidaci krakovského ghetta.
Jeho způsob vedení tábora mu vysloužil přezdívku "Schlächter von Plaszow" (Řezník z Plašova), neboť kromě toho, že vytvářel vězňům nesnesitelné životní podmínky, nechával často průchod i své osobní krutosti, sklonům k mučení a občas se bavil náhodnou střelbou do nich. Osobně zabil údajně okolo 500 vězňů. Současně se obohacoval rozprodejem zásob potravin pro tábor na černém trhu, jakož i zabaveného osobního majetku vězněných.
To ukončilo jeho kariéru, neboť podle nacistických právních představ tento majetek náležel Říši, a Göth byl 13. září 1944 zbaven velení a později i zatčen.*) Měl být postaven před soud, k čemuž však již následkem vývoje válečnách událostí nedošlo, a Göth, skrývající se v sanatoriu SS v Bad Tölz, byl v květnu 1945 zajat americkou armádou, a posléze vydán Polsku, kde byl ve dnech 27. 8. 1946 postaven před soud. Rozsudek byl vynesen 5. 9. 1946 a žádosti o milost nebylo vyhověno. Stal se tak prvním zločincem v Polsku popraveným za zločin genocidy.
*) Zajímavým faktem pro dokreslení vztahů mezi ním a Schindlerem je, že, jak během procesu s Amonem Göthem vypověděli svědci, nejméně šedesát beden naplněných jím naloupenými věcmi bylo v říjnu 1944 přepraveno péčí Oskara Schindlera do Brněnce, kde slovy vězňů "zaplnily celé skladiště" a byly zde, přes zájem Gestapa o ně, uschovány až do konce války. Podle některých svědectví si Göth někdy v dubnu 1945 k Schindlerovi pro majetek přijel, ale určitě ho neodvezl celý. V souvislosti rozkrádáním "majetku Říše" byl gestapem zatčen a vyslýchán i Schindler.
Amon Göth vstoupil do NSDAP počátkem třicátých let, jako člen strany č. 510.764 a brzy nato i do SS, s osobním číslem 43.673, ale jeho činnost v Rakousku před vypuknutím války není do detailů známa, a zřejmě nevybočovala z rámce běžné rutiny příslušníka SS. Na území okupovaného Polska začal nejspíše působit v srpnu 1942, v rámci tzv. "Aktion Reinhardt", operace SS zaměřené na likvidaci polských Židů. V jejím rámci se podílel na likvidacích menších ghett v oblasti Lublinu. 11. února 1943 byl pověřen velením koncentračního tábora Płaszow, v Płaszówe (nedaleko Krakova). V březnu 1943 se také podílel na likvidaci krakovského ghetta.
Jeho způsob vedení tábora mu vysloužil přezdívku "Schlächter von Plaszow" (Řezník z Plašova), neboť kromě toho, že vytvářel vězňům nesnesitelné životní podmínky, nechával často průchod i své osobní krutosti, sklonům k mučení a občas se bavil náhodnou střelbou do nich. Osobně zabil údajně okolo 500 vězňů. Současně se obohacoval rozprodejem zásob potravin pro tábor na černém trhu, jakož i zabaveného osobního majetku vězněných.
To ukončilo jeho kariéru, neboť podle nacistických právních představ tento majetek náležel Říši, a Göth byl 13. září 1944 zbaven velení a později i zatčen.*) Měl být postaven před soud, k čemuž však již následkem vývoje válečnách událostí nedošlo, a Göth, skrývající se v sanatoriu SS v Bad Tölz, byl v květnu 1945 zajat americkou armádou, a posléze vydán Polsku, kde byl ve dnech 27. 8. 1946 postaven před soud. Rozsudek byl vynesen 5. 9. 1946 a žádosti o milost nebylo vyhověno. Stal se tak prvním zločincem v Polsku popraveným za zločin genocidy.
*) Zajímavým faktem pro dokreslení vztahů mezi ním a Schindlerem je, že, jak během procesu s Amonem Göthem vypověděli svědci, nejméně šedesát beden naplněných jím naloupenými věcmi bylo v říjnu 1944 přepraveno péčí Oskara Schindlera do Brněnce, kde slovy vězňů "zaplnily celé skladiště" a byly zde, přes zájem Gestapa o ně, uschovány až do konce války. Podle některých svědectví si Göth někdy v dubnu 1945 k Schindlerovi pro majetek přijel, ale určitě ho neodvezl celý. V souvislosti rozkrádáním "majetku Říše" byl gestapem zatčen a vyslýchán i Schindler.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Německá armáda, SS a další ozbrojené složky
- > Velitel lágru Amon Goeth
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.