Již 11. června 1941, 11 dní před zahájením útoku proti SSSR, Hitler vydal směrnici č. 32 - Přípravy na období po operaci Barbarossa. Nastínil v ní akce, které budou následovat po úspěšném dobytí Sovětského svazu, které, jak nepochyboval, mělo přijít během několika týdnů.

Hitlerova plánovaná strategie byla následující: po dobytí SSSR dokončit zejména ovládnutí středomořského prostoru. Síly uvolněné z východu využít k dobytí Gibraltaru (operace Felix) a tím uzavřít Středomoří ze západu. Dobytí Gibraltaru mohlo proběhnout i bez spolupráce s Frankovým Španělskem, 20. června 1941 Hitler nařídil přípravu operace Isabella - obsazení španělského a portugalského pobřeží.

Ve východním Středomoří pak vytlačit Brity z Egypta a obsadit Suez. Dobyté sovětské území použít k útoku z Kavkazu do týlu britských pozic na Blízkém východě. Na Suezský průplav tak současně zaútočit ze západu z Libye i z východu z Turecka a Kavkazu.

Všechny tyto Hitlerovy megalomanské plány vzaly za své krátce po zahájení tažení proti SSSR...

Vůdce a Vrchní velitel ozbrojených sil

Vůdcův hlavní stan
11. června 1941

Směrnice č. 32: Přípravy na období po operaci Barbarossa

A. Po zničení sovětských ozbrojených sil budou Německo a Itálie vojensky ovládat celý evropský kontinent, s dočasnou výjimkou pyrenejského poloostrova. Žádná vážná hrozba pro evropské území už nebude existovat. Pro obranu tohoto území a pro provádění budoucích útočných akcí bude potřeba mnohem menších sil než za současné situace.

Hlavní úsilí může být soutředěno na výstavbu námořnictva a letectva.

Užší spolupráce mezi Německem a Francíí bude vázat více anglických sil, odstraní hrozbu v týlu severoafrického bojiště, ještě více omezí pohyb britského námořnictva v západním Středomoří a zabezpečí jihozápadní křídlo evropského prostoru, včetně atlantického pobřeží severní a západní Afriky, od anglosaského útoku.

V blízké budoucnosti bude před Španělskem stát otázka, zda je nebo není připraveno podílet se na vytlačení Britů z Gibraltaru.

Možnost zesíleného tlaku na Turecko a Irán zlepší možnosti přímého nebo nepřímého využití těchto zemí v boji proti Anglii.

B. Vítězné završení východního tažení umožní před ozbrojené síly postavit následující úkoly pro podzim 1941 a zimu 1941/42:

1. Zabezpečit s pomocí ozbrojených sil plné ovládnutí a ekonomické využití nově dobytých území na východě. Přesnou sílu pro zabezpečení ruských území bude možné určit až později. Nejpravděpodobněji bude pro plnění úkolů na Východě vyčleněno 60 divizí a 1 luftflotte spolu s vojsky spojenců.

2. Boj proti britským pozicím ve Středozemí a na Blízkém východě bude pokračovat soustředěnými útoky z Libye přes Egypt, z Bulharska přes Turecko a za určitých podmínek i ze Zakavkazska přes Irán.

(a) V severní Africe je důležité dobýt Tobruk a vytvořit tak podmínky pro pokračování útoku německo-italských sil směrem na Suezský kanál. Tento útok je třeba připravit zhruba k listopadu, s tím, že Afrika Korps bude do té doby doplněn na nejvyšší možnou míru vojáky a bojovou technikou a bude disponovat dostatečnými zásobami všeho druhu (5. lehká divize bude přeformována na plnou tankovou divizi). Další velké německé formace do severní Afriky nebude nutné přesunovat.

Přípravy na útok vyžadují všemi prostředky zvýšit tempo transportů do Afriky, včetně využití francouzských přístavů v severní Africe a pokud to bude možné i nové mořské cesty z jižního Řecka.

Úkolem vojenského námořnictva bude ve spolupráci s italským loďstvem zajistit nezbytnou tonáž pro přepravu i s využitím francouzského a neutrálního loďstva.

Možnost přesunu německých torpédových člunů do Středomoří bude posouzena.

Italskému loďstvu bude poskytnuta veškerá pomoc při zajišťování transportů do severní Afriky.

Vrchní velitel Luftwaffe poskytne Afrika Korpsu pro provedení operace dostatečné letecké síly a protiletadlové dělostřelectvo, jakmile nebudou potřeba na Východě. Poskytne také leteckou ochranu italským námořním konvojům.

Pro koordinaci transportů byl vytvořen zvláštní štáb [Heimatstab Übersee], který pracuje podle instrukcí OKW ve spolupráci s německým zástupcem u vrchního velení italských ozbrojených sil a vrchním velitelem vojsk na jihovýchodě.

(b) Vzhledem k očekávánému britskému posilování na Blízkém a Středním Východě a britské snaze posílit obranu Suezského kanálu, bude naplánována německá akce z Bulharska přes Turecko s cílem zaútočit na britské pozice na Suezu z východu.

Za tím účelem musí být v Bulharsku co nejdříve soustředěny dostatečné síly, aby bylo Turecko politicky přinuceno k poslušnosti, nebo zlomit jeho odpor vojensky.

(c) Jakmile kolaps Sovětského svazu vytvoří příslušné podmínky bude připraveno vyslání motorizovaných expedičních sil ze Zakavkazska proti Iráku, v součinnosti s operací zmiňovanou v bodu (b)

(d) Využití arabského národně-osvobozeneckého hnutí. Situace Angličanů na Blízkém východě se ještě zhorší, pokud budou jejich síly v předvečer německého útoku ve správný moment vázány lidovými nepokoji nebo povstáním. V přípravném období musí být všechny vojenské, politické a propagandistické prostředky koordinovaně zaměřeny k tomuto cíli. Jako centrální orgán, který připravuje všechny plány a akce na arabském území, jmenuji zvláštní štáb F [Sonderstab F]. Jeho sídlo se bude nacházet v prostoru podřízeném vrchnímu veliteli na jihovýchodě.

Úkoly pro zvláštní štáb F určí náčelník OKW, v politických otázkách ve spolupráci s říšským ministrem zahraničních věcí.

3. Uzavření západního vstupu do Středomoří obsazením Gibraltaru.

Přípravy k operaci Felix, již dříve naplánované, budou pokračovat v nejširším měřítku i během operací na východě. Je možné počítat i s využitím neokupovaného francouzského území, pokud ne pro přepravu vojsk, tak alespoň pro přepravu zásob. Možná je i spolupráce s francouzským námořnictvem a letectvem.

Po obsazení Gibraltaru budou do Španělského Maroka přesunuty dostatečné síly k ochraně průlivu.

Obrana atlantického pobřeží severní a západní Afriky, eliminace anglických pozic v západní Africe a území ovládaných de Gaullem, bude úkolem Francouzů, kterým bude poskytnuta odpovídající podpora. Využití západoafrických základen námořnictvem a letectvem i možné obsazení ostrovů v Atlantiku bude umožněno naší kontrolou průlivu.

4. Vedle těchto plánovaných operací proti britským pozicím ve Středozemí musí být po ukončení tažení na východě obnoven nejvyšší intenzitou boj proti Anglii námořnictvem a letectvem.

Všechny zbrojní programy k tomuto účelu budou mít prioritu v rámci hlavního zbrojního programu. Maximálně bude také posílena protiletecká obrana Německa. Přípravy k invazi do Anglie budou sloužit dvěma účelům: vázat britské síly na ostrovech a připravit konečnou porážku Anglie invazí.

C. Termín uskutečnění plánovaných operací ve Středomoří a na Blízkém východě zatím nemůže být určen. Nejsilnější operační efekt bude dosažen současným útokem na Gibraltar, Egypt a Palestinu.

Zda to bude možné provést, bude záležet na řadě faktorů, zejména na schopnosti Luftwaffe poskytnout dostatečné síly k současné podpoře těchto tří operací.

D. Přikazuji vrchním velitelům začít plánovat a organizovat výše zmíněné operace a informovat mně o výsledcích plánování, abych mohl vydat definitivní směrnice ještě před zakončením tažení na Východě.

Zdroj: H.R. Trevor-Roper (ed.), Hitler's War Directives 1939-1945, London 1966, s. 130-134