Spolupráce mezi československými a francouzskými obrojenými silami existovala vlastně již od období před vznikem samostatného československého státu, nicméně její formy a intensita byly v různých obdobích rozdílné. Následující dokument předkládá výsledky jednání o spolupráci v oblasti letectví které proběhlo během pařížské schůzky armádních generálů Maurice Gamelina a Jana Syrového 30. ledna 1933, tehdejších náčelníků generálních štábů těchto zemí, během pobytu generála Syrového v Paříži ve dnech 28. - 31. ledna 1933. Důvěrné rozhovory rozebíraly obecně problematiku vojenských vztahů obou zemí, v době zvyšování napětí na mezinárodní scéně zejména s ohledem na postup v případě celoevropského konfliktu. Generál Weygand byl během schůzky 30. ledna, kdy byly předmětem jednání možnosti letecké spolupráce, doprovázen divisním generálem Joseph-Édouardem Barèsem, tehdejším generálním inspektorem francouzského letectva.
Detailnějším rozpracováním v lednu dohodnutých principů byla pověřena skupina důstojníků působících koncem dubna a počátkem května na československém ministerstvu národní obrany, a zahrnující i francouzské armádní a letecké důstojníky, pplk. Koeltze a majory Mouttea a Vaubicourta. Výsledkem byla následující zpráva, schválená 12. května 1933 československým MNO a 30. května francouzským předsedou vlády Édouardem Daladierem. Jedná se o první ukázku obsahu sjednávání konkrétního postupu obou letectev, v případě společné války proti Německu.
Originál tohoto textu, včetně poznámek, pochází ze sbírky francouzských diplomatických dokumentů "Actes diplomatiques français", konkrétně sbírky vydané roku 1967 Komisí pro publikaci dokumentů vztahujících se ke vzniku války v letech 1939-1945 (jež byla součástí francouzského ministerstva zahraničních věcí), a našim stránkám byl poskytnut renomovaným historikem Pavlem Šrámkem.
Nezbývá než litovat, že editorovi francouzského vydání se detailní ujednání technické povahy, jímž byly přílohy které Zprávu původně zřejmě doprovázely, nejevily natolik zajímavými, aby je k ní ve své edici připojil.
Zpráva
k tématu podmínek spolupráce československého a francouzského letectva
4. května 1933
V průběhu rozhovorů vedených v Paříži na konci ledna 1933 mezi náčelníkem generálního štábu francouzské armády a náčelníkem generálního štábu československé armády byly ve vzájemné shodě dohodnuty následující zásady postupu za předpokladu všeobecného konfliktu v západní a střední Evropě:
1. Nezbytnost úzké spolupráce letectev průzkumných a bombardovacích československého a francouzského.
2. Nezbytnost umístit část francouzského letectva na československém území, vzhledem k obzvláště výhodné geografické poloze Čech.
Detailnější studie1 možností spolupráce ve výše uvedené oblasti dala podnět k následujícím závěrům.
I. Průzkumné letectvo
Z hlediska strategického, základní problémy k vyřešení jsou následující:
1. Zjištění smyslu soustředění mobilisovaných německých sil ve středním Německu a Bavorsku;
2. Zjištění zda jsou německé nebo italské síly přepravovány směrem k Rakousku nebo Maďarsku, s cílem zaútočit buď na Československo nebo na Jugoslávii.
A. Zjištění smyslu soustředění jádra německých sil buď proti západu, východu nebo jihu vyžaduje:
1. Každodenní průzkum proudění přepravy situované v čtyřúhelníku vymezeném body Liegnitz, Frankfurt, Berlin, Hannover, Bebra, Erfurt, Hof;
2. Průzkum rozmístění vojsk a letištních ploch ve stejné oblasti.
Pro zjištění smyslu soustředění sil v Bavorsku:
1. Průzkum proudění přepravy v čtyřúhelníku Hof, Wurtzburg, Munchen, Regensburg;
2. Průzkum rozmístění vojsk a letištních ploch ve stejné oblasti.
Tento průzkum, aby byl účinný, vyžaduje nasazení čtyř letek.
B. Pro zjištění zda se uskutečňuje přeprava buď z Bavorska nebo z Itálie směrem na Rakousko nebo Maďarsko, je nezbytné prozkoumávat čtyřúhelník Regensburg, Munchen, Salzburg, Linz, Wien, Wiener-Neustadt, Sopron, Budapest.
Tento průzkum vyžaduje jednu letku.
C. Pro splnění úloh A a B je tedy nezbytné pět letek. Kromě toho, průzkum maďarského soustředění vyžaduje jednu letku.
Československé letectvo nemůže postavit více než čtyři letky (tohoto typu), a jeví se nezbytným aby dodatek dvou letek poskytlo francouzské letectvo.
D. K usnadnění přípravy podkladů k průzkumu už v době míru, jeví se výhodným určit od začátku zvláštní oblasti průzkumu oběma letectvům, a to pro:
Československé letectvo:
a)Oblast na východ od linie Magdeburg-Halle;
b)Rakouská a maďarská fronta.
Francouzské letectvo:
Oblast na západ od linie Magdeburg-Halle-Hof-Passau.
Nicméně, celek průzkumného letectva bude muset být umístěn pod velení jednoho velitele oprávněného vydávat rozkazy podle požadavků událostí, k zintensivnění vyhledávání v jedné nebo více oblastech, kde budou hlášeny pohyby.
E. Francouzské průzkumné letectvo bude umístěno v regionu západně od Prahy.
F. Dohodou mezi oběma štáby bude vypracován detailní plán nasazení průzkumného letectva podle výše uvedených zásad. Tento plán musí nastínit maximální a minimální program nasazení, a určit kromě toho i do jaké míry bude československé pozorovací letectvo schopné vlastními prostředky ulehčit úkolům průzkumného letectva prováděním pozorování přepravy, rozmístění vojsk a letištních ploch v blízkosti hranic Čech.
II. Bombardovací letectvo
A. Zásady nasazení. – 1. Bombardovací letectvo bude nasazeno v zásadě na cíle podle výběru koalice; -2. Zpočátku, během období mobilisace a soustředění nepřátelských sil, bude zásadní úsilí spočívat, vyjma případu opačných nařízení vlád, na vojenských cílech, a mezi oněmi, na průběhu transportů, táborech a základnách nepřátelského letectva.
B. Vyhledávání a vymezení cílů. – Aby bylo umožněno uvážené a účinné nasazení letectva, bude dohodou mezi oběma štáby vypracován rejstřík všech cílů přicházejících v úvahu k případné bombardovací akci (za podmínek definovaných v příloze I).
C. Prostředky – Co se týče cílů týkajících se mobilisace a soustředění nepřátelských sil vybraných k úderu během prvního období, prvotní studie ukázala, že bude vhodné působit
-co se týče jádra německých sil: na citlivé body čtyřúhelníku železnic Leipzig-Dessau-Magdeburg-Güsten-Halle, a na rozmístění vojsk v regionu jižně a jihozápadně od Berlína;
-co se týče pohybů uskutečňovaných buď z Bavorska nebo Itálie směrem na Rakousko, nebo Maďarsko: na citlivých bodech čtyřúhelníku Nurnberg-Munchen-Salzburg-Linz, jakož i na oblast Wiener-Neustadt-Sopron.
Tato akce, aby byla účinná, bude vyžadovat přibližně dvě bombardovací skupiny. Bude usnadněna vypracováním plánu nasazení odpovídajícímu každému z výše uvedených předpokladů.
Jinak, průmyslové cíle, zvláště ty ve středním Německu a případně cíle odvetného bombardování, vyžadují přinejmenším prostředky řádově stejné velikosti.
Tyto potřeby, takto definované, by měly být včleněny v obecný rámec plánu nasazení bombardovacích sil koalice a uspokojovány podle okamžitých strategických podmínek.
Nicméně, československé letectvo nemůže postavit více než síly v hodnotě jedné skupiny bombardovacího letectva velké nosnosti, a je nezbytné, aby bylo možno čelit nárokům prvních úkolů podnikaných z Čech, naplánovat vyslání jedné skupiny francouzských bombardérů o velké nosnosti do Československa, hned od počátku konfliktu,.
Kromě toho, může být nezbytné provést rozsáhlou akci, v čase omezeném na nezbytně nutný, na více kategorií cílů současně.
Za tím účelem, bude se jevit nevyhnutelným:
1. Aby Československo zvýšilo sílu svého bombardovacího letectva o velké nosnosti;
2. Aby bylo popřípadě možné umístit v Československu, po čas nezbytně nutný pro určitou akci, zvýšený počet francouzských bombardovacích jednotek.
Vzhledem k technickým problémům jež vyvolá nasazení francouzských jednotek mimo státní území, problému jenž je předmětem Přílohy III, bude zkoumána možnost unifikace vybavení. Za tím účelem je žádoucí spolupráce obou leteckých průmyslů.
D. Základny. Jeví se výhodným umístit francouzské bombardovací jednotky v oblasti Prahy.
III. Spolupráce štábů v době míru
Aby bylo účinné, nasazení francouzských leteckých sil v Československu musí být podrobně připraveno už v době míru.
Jeví se tedy nezbytným ustavit mezi štáby československým a francouzským úzký a průběžný kontakt, jak pro plán výzkumů a syntézu poznatků o silách případného protivníka, tak pro vypracování technických podmínek nasazení. Tento kontakt by měl být zajištěn pravidelnými setkáními v průběhu nichž by docházelo ke srovnávání získaných vědomostí.
-podplukovníka Koeltze z ministerstva války;
-majory Moutte a Vaubicourta z ministerstva letectví. (Plukovník Koeltz byl vyslán do Prahy, Vídně a Budapešti mezi koncem dubna a počátkem května. Vyslanectví Francie v těchto třech hlavních městech byla předem zpravena o této cestě o níž se ale nezachovalo žádné hlášení v archivech ministerstva války.)
2. Poznámka k dokumentu: Jména míst se ve třech jazycích, československém, francouzském a německém byla někdy silně odlišná, a jeví se rozumným přijmout, jako obecné pravidlo, užití německých jmen pro místa v Německu.
3. Poznámka k dokumentu: Tato >preambule< je doprovázena čtyřmi přílohami (Zkoumání poznatků týkajících se cílů bombardování a nepřátelských letectev, Podmínky nasazení francouzských leteckých jednotek v Československu). Jevilo se nadbytečným uveřejnit tyto přílohy, jež jsou výlučně technické povahy.
Zdroj: Documents diplomatiques français, Řada 1, Svazek III (17. březen - 15. červenec 1933), Ministére des Affaires Éntrangéres, Commission de Publication des Documents Relatifs Origines de la Guerre, Paříž 1967