Přehled německých námořních min 1939-1945

Autor: Jiří Kříž | Datum: 17. 2. 2021

Oficiální značení jednotlivých prvků německého námořního minového materiálu

AnZ – Antenne-Zünder – anténový rozněcovač. Připojitelný také ke dnovým minám, nejen ke kotveným a speciálním anténovým minám.

EE – Entschärfer-Einrichtung – deaktivační zařízení. Pokud se mina z jakéhokoliv důvodu uvolní od kotevního lana nebo je při tralování odříznuta, je mina pomocí tohoto zařízení deaktivována.

HV – Hochstand-Vernichter - pokud mina vzpluje do menší hloubky než je nastaveno na jejím kotevním zařízení, toto zařízení odpálí malou výbušnou nálož. Její detonace způsobí proražení vztlakového těla miny a ta pak klesne po naplnění vodou na dno.

(K) – Küsten - mina určená pro řeky, šelfové a mělké pobřežní vody.

KA – Kontakt-Auslösevorrichtung – kontaktní odpalovací zařízení. Toto zařízení způsobí odpálení nálože trhaviny v těle miny, pokud je zachycena tralovacím zařízením a je tažena nebo když narazí na příďový ochranný paravan.

KE – Kontakt-Einrichtung – kontaktní rozněcovač. Toto zařízení má za úkol odpálit nálož trhaviny v mině, pokud se uvolní tah kotevního lana (při jeho odstřižení). Vyžaduje zvláštní zapojení.

Ob.Vern. - Oberflächenstand-Vernichter – autodestrukční zařízení. Jestliže u miny selže zařízení pro nastavení hloubky a mina vzpluje na hladinu, je vztlakové tělo miny proraženo malou náloží a tím mina po ztrátě plovatelnosti klesne na dno. Obdobný typ jako HV. 

RL – Reiβleine – trhací lano. Zvětšuje účinný dosah aktivačních prvků miny. Je cca 20 metrů dlouhé a je upevněno na olověné nebo ocelové tělo nárazového rozněcovače - „tykadlo“. Jeho plovatelnost je udržována například korkovými plováky a má minu přitáhnout k přídi proplouvající lodě nebo se namotat na lodní šroub a minu přitáhnout pod trup. Pokud je tah vyvíjený na lano dostatečně velký, může způsobit ohnutí těla rozněcovače a tím i explozi miny i bez přímého nárazu na trup.

SE – Schärfer-Einrichtung – aktivační zařízení. Po zakotvení miny uzavře SE proudový okruh rozněcovače a současně jej udržuje rozpojený, dokud trvá tah kotevního lana.

UES – Uhrwerk-Einsteller – časovač. Podle typu rozněcovače a přídavných zvláštních zařízení zapojí UES po uplynutí nastaveného časového úseku od zakotvení miny (ve dnech nebo hodinách) příslušné rozněcovací zařízení miny, čímž ji aktivuje.

VE - Versenk-Einrichtung – zaplavovací zařízení. Toto zařízení způsobí ztrátu plovatelnosti těla miny, což způsobí její potopení na dno. Používá se záměnně se zařízeními HV a ZE.

VW – Verzögerungs-Werk – zpožďovač. Toto zařízení oddálí okamžik adjustace miny. Lze jej nastavit na dobu od 6 hodin až do 6 dnů a zajišťuje bezpečný lodní provoz v prostoru minového zátarasu po dobu nastaveného časového intervalu.

ZE – Zeit-Einrichtung – autodestrukční časovač. Po uplynutí nastaveného časového intervalu od okamžiku aktivace, např. po 30 dnech, zařízení minu potopí na dno, zneškodní – deaktivuje rozněcovací zařízení nebo minu zničí výbuchem.

ZK – Zähl-Kontakt – čítač. Zařízení ZK slouží k ochraně proti vytralování bezkontaktních min. Pokus o jejich vytralování pak nevede k okamžité explozi. Podle příslušného nastavení čítače se mina aktivuje samostatně až po načtení nastaveného počtu detekovaných proplutí lodě, například až po dvanáctém proplutí. 


Letoun Ju-88 A4 nakládá námořní miny

Kladení min v Severním moři na podzim roku 1939

Řada EM - Kotvené kontaktní miny

EMA – britské kódové označení „GU“

Oválná mina o rozměrech 160×80 cm. Trhavina o hmotnosti 150 kg. Roznět pomocí 5 tykadel typu Hertz. Využívána pro kotevní hloubky do 100 m nebo 150 m. Poprvé zajištěna a prozkoumána Brity v lednu roku 1941. Foto z muzea v Laboe.

EMB – britské kódové označení není známo

Obdobná jako mina EMA, avšak s náloží trhaviny o hmotnosti 220 kg.

EMC - britské kódové označení „GY“

Kulovitý tvar těla, průměr 112 cm. Nálož trhaviny o hmotnosti 300 kg. Roznět 7 tykadly typu Hertz. Kotvena v hloubkách 100, 200, 300 či 500 m. Poprvé zajištěna a demontována Brity v říjnu 1939.

EMC m. KA

Mina měla nálož trhaviny o hmotnosti 250 či 285 kg. Doplňkové protitralovací zařízení pod označením „KA“ se skládalo ze 30 m dlouhé trubice chránící horní část kotevního lana. Při tralování uzavřel dotek tralu s trubicí roznětový okruh a mina detonovala. Toto zařízení postupně nahradilo předchozí typ „KE“, který odpálil minu při přestřižení či přetržení kotevního lana, při jeho náhlém uvolnění nebo silném zatížení – obvykle způsobeno činností odminovacího tralu. Oba tyto protitralovací ochranné systémy byly z výzbroje záhy staženy, neboť se ukázalo, že jsou téměř neúčinné.

EMC m. Kette (s řetězem)

Nálož trhaviny o hmotnosti 250 kg, kotevní hloubky dosahovaly 100 či 200 m. Do výzbroje zavedena roku 1943. Horní část kotevního lana byla proti vytralování miny chráněna tak, že odshora na délce 6 metrů bylo lano nahrazeno silným řetězem, což činilo vytralování miny pomocí běžných tralů značně obtížným až nemožným.

EMC m. AN Z (anténní roznět) – britské kódové označení „GV“

Ve výzbroji od roku 1939. Nálož trhaviny o hmotnosti 285 nebo 300 kg. Kotvena byla v hloubkách do 200 či 350 m. Mina měla dvojitý roznětový systém pomocí horní a spodní antény, ale v roce 1941 byl spodní díl antény odstraněn.

EMC m. Kette u. Reissleine (s řetězem a trhacím lanem)

Obdobná předchozímu typu, ale s pouze pěti tykadly typu Hertz, zavedená do výzbroje roku 1943. Řezací (trhací) lano jako doplňková protitralovací ochrana bylo kopií britského provedení.

EMD – britské kódové označení „GQ“

Mina s tělem kulovitého tvaru o průměru 100 cm. Roznět pěti tykadly typu Hertz. Nálož trhaviny o hmotnosti 150 kg. Kotevní hloubky 100 nebo 200 metrů. Verze s anténovým roznětem a čtyřmi tykadly byla Brity označována jako typ „GV“.

EMF – britské kódové označení „GO“

Kotvená mina s bezkontaktním magnetickým roznětným systémem. Nálož trhaviny o hmotnosti 350 kg, kotvena v hloubce 200, 300 či 500 metrů. Ve výzbroji od roku 1939. Byla považována za příliš citlivou na větší vlnobití či kolísání hladiny při odlivu a přílivu a měla nežádoucí sklon k předčasné detonaci.

EMG – britské kódové označení nebylo přiděleno

Kotvená hladinová mina vyvinutá z typu EMC a zařazená do výzbroje roku 1941. Nepříliš dlouho poté byla ze služby stažena a její výroba ukončena pro zcela nedostatečnou bezpečnost při běžném zacházení s ní. Měla čtyři tykadla typu Hertz a kotvena byla do hloubky až 180 m.

EMS – britské kódové označení není známo

Driftující mina zamýšlená jako nástrahová proti plavidlům provádějícím protiponorkovou službu.  Ačkoliv byla do služby oficiálně zařazena už roku 1941, zjevně se až do poloviny roku 1943 nikde nepoužívala.

Mina „GL“ podle britského kódového označení 

Německé oficiální označení není známo. Kotvená kontaktní mina s pěti tykadly typu Hertz a náloží trhaviny o hmotnosti 110 kg. Vyplavena na britské pobřeží v červenci roku 1940.

Řada LM - Letadlové miny s padákem

LMA – britské označení „GD“

Magnetická bezkontaktní mina zajištěna a rozebrána Brity v červenci roku 1940. Později vybavována akustickým nebo kombinovaným akusticko-magnetickým roznětem. Hmotnost trhavinové nálože 300 kg, celková hmotnost miny 550 kg. Mina byla vybavena i doplňkovým bezpečnostním nárazovým roznětem s pevně nastaveným zpožděním 22 sekund, který minu odpálil po nárazu následujícím po tvrdém pádu na dno do příliš mělké vody nebo na souš. Raná verze této miny byla Brity označována kódovým označením „GA“. 

LMB – britské označení „GC“

Mina s akustickým a magnetickým roznětem. Ve druhé polovině roku 1944 byla část těchto bezkontaktních min vybavena hydrodynamicko-akustickým kombinovaným roznětem. Mina měla celkovou hmotnost 960 kg a obsahovala 705 kg trhaviny. Do výzbroje byla zavedena roku 1943 jako výzbroj pro rychlé čluny typu S-boot. Pozdější verze této miny byla pak Brity označována kódovým označením „GB“.  


Luftmine LMB bez bočního rozněcovače

LMF – britské kódové označení „GP“

Kotvená bezkontaktní mina původně určená pro kladení letadly, ale zprvu byla kladena hlavně pomocí S-bootů, a to pod německým označením LMF/S. Celková hmotnost miny byla 1050 kg a nesla nálož trhaviny o hmotnosti 290 kg. Bylo možno ji kotvit v hloubce až 300 metrů.  


Dobová ilustrace v britském denním tisku z roku 1940

Řada UM - Protiponorkové miny

UMA – britské kódové označení „GZ“

Kotvená kontaktní mina s pěti tykadly typu Hertz a třemi spínacími tykadly. Mina měla průměr 80 cm a hmotnost trhaviny v mině byla cca 30 kg. Bylo možné ji kotvit do 50 či 100 m.   

UMA (K) – britské kódové označení neznámé

Verze miny UMA upravená pro driftování a vybavená pěti tykadly typu Hertz. Hmotnost trhaviny v mině byla cca 48 kg. Nebylo zapotřebí kotevní lano, mina volně plula, proto vyšší hmotnost trhaviny neovlivnila celkovou hmotnost miny. Ostatní údaje typu UMA platí i pro tuto minu.

UMB – britské kódové označení „GR“

Zdokonalená kotvená mina s pěti tykadly typu Hertz a třemi spínacími tykadly. Hmotnost trhaviny v mině byla 40 kg a mina měla průměr těla 84 cm. Bylo možno ji kotvit na hloubkách 65, 100, 150, 200 nebo 300 metrů. Hydrostatické roznětové aktivační zařízení se uvedlo do činnosti až v okamžiku, kdy byla mina zdvižena nad nastavenou hloubku ponoru, tedy současně i jako protitralovací opatření. Mina byla vybavena pěti tykadly typu Hertz a třemi spínacími tykadly. Bylo možno ji kotvit na hloubkách 65, 100, 150, 200 nebo 300 metrů. Hmotnost nálože trhaviny byla 40 kg a tělo miny mělo průměr 84 cm. Hydrostatický roznět byl zaveden v roce 1940, takže nad minovými poli zřízenými z těchto min mohly německé lodě až do patřičně omezeného ponoru proplouvat bez obav. 

UMB m KA – britské kódové označení neznámé

Typ UMB se stejnými přídavnými zařízeními jako typ EMC m KA (viz výše).

Dálkově ovládané, pozorované a dnové miny

RMA – britské kódové označení „GH“

Polokulová dnová magnetická bezkontaktní mina kladená hladinovými plavidly. Nálož trhaviny v mině měla hmotnost až 800 kg. Známá pod přezdívkou Želva (německy Schildkröte), byla zavedena do výzbroje od roku 1939.

RMB – britské kódové označení neznámé

Podobá se mině RMA a a ve výzbroji byla rovněž od roku 1939, avšak její nálož trhaviny byla o něco menší – měla hmotnost 460 kg.

RMD – britské kódové označení neznámé

Dnová bezkontaktní mina vybavená několika typy magnetických rozněcovačů, která byla kladena hladinovými plavidly. Byla zkonstruována s ohledem na co nejmenší použití nedostatkových surovin a na dně zaujímala vzhledem ke svému tvaru polokoule, shodnému s některými shorauvedenými typy, daleko stabilnější polohu než obvyklé miny válcovitého tvaru těla. Hmotnost trhaviny v mině byla 460 kg.

RMH – britské kódové označení „GI“

Dnová bezkontaktní mina krabicovitého tvaru s tělem vyrobeným ze dřeva, což mělo zajistit omezenou možnost její detekce. Mina byla kladena hladinovými plavidly a nesla nálož trhaviny o hmotnosti 770 kg. Roznětný systém byl magnetický nebo kombinovaný.

Miny kladené ponorkami

SMA – britské kódové označení „GO“

Kotvená bezkontaktní mina zkonstruovaná ke kladení pomocí speciálních vertikálních rour v trupu ponorek typu VIID a XB. Do výzbroje zavedena v roce 1942. Tělo miny bylo vyrobeno z hliníku, aby byla snížena možnost její detekce a aby magnetické vlastnosti těla miny neměly vliv na magnetický systém roznětu. Mohla být kotvena do hloubky 400 m nebo 600 m a nesla nálož trhaviny o hmotnosti 350 kg.


Magnetická mina SMA. Tato mina je umístěna v Muzeu polské armády ve Varšavě. Veřejně přístupno.

TMA – britské kódové označení „GT“

Kotvená bezkontaktní mina kladená pomocí klasických ponorkových torpédometů. Mina byla vyrobena z hliníku a její kotevní lano měřilo 150 nebo 270 metrů. Hmotnost trhaviny v mině byla 230 kg.

TMB – britské kódové označení „GS“

Dnová bezkontaktní mina zavedená do výzbroje roku 1939. O něco později obdržel tento typ min akustický a akusticko-magnetický roznětový systém. Válcovité tělo miny bylo zhotoveno z hliníku a současníci tvrdili, že velmi špatně dosedala na dno, proto byla nestabilní a občas se dokonce samovolně vlivem mořského proudu přemístila. Nálož trhaviny v tomto typu měla hmotnost mezi 420 až 560 kg a mina byla obvykle kladena do vody o hloubce mezi 22 až 27 metrů. V roce 1940 byla tato mina modifikována pro kladení z torpédometů rychlých člunů (S-boote) a obdržela značení TMB/S. 

TMC – britské kódové značení „GN“

Dnová bezkontaktní mina zavedená v roce 1940 do výzbroje byla prakticky pouze zvětšenou verzí miny typu TMB. Po roce 1942 u ní bylo využíváno roznětných systémů akustických a akusticko-magnetických. Nesla nálož trhaviny o hmotnosti od 830 do 930 kg a kladena byla na hloubce až do 37 metrů.

Tabulkový přehled německých min

Typ
Od roku
Druh kladení
Typ roznětu
Nosič
Určeno proti
Hloubka kladení
Hmotnost
Nálož
EMA
před válkou
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla
hladinová plavidla
100-150 m

150 kg
EMB
před válkou
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla
hladinová plavidla
100-150 m

220 kg
FMA
před válkou
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla hladinová plavidla


FMB
před válkou kotvená kontaktní hladinová plavidla hladinová plavidla

20 kg
FMC
před válkou kotvená kontaktní hladinová plavidla hladinová plavidla

40 kg
UMA
před válkou
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla
ponorky
50-100 m

30 kg
KMA
před válkou
kotvená
kontaktní
+ trhací lano
hladinová plavidla
hladinová plavidla
0-10 m
1000 kg
75 kg
OMA (K)
před válkou?
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla
protivyloďovací
0-15 m

30 kg
EMC
1938
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla hladinová plavidla 100-500 m

300 kg
EMD
1938
kotvená kontaktní hladinová plavidla hladinová plavidla 100-200 m

150 kg
EMC+KA
1939
kotvená kontaktní hladinová plavidla hladinová plavidla 200-400 m

250-285 kg
EMC+AnZ
1939
kotvená
anténní
hladinová plavidla hladinová plavidla, ponorky
200-350 m

285-300 kg
EMD+AnZ
1939
kotvená
anténní
hladinová plavidla hladinová plavidla, ponorky
100-200 m

150 kg
EMF
1939
kotvená
magnetický
hladinová plavidla hladinová plavidla, ponorky
200-500 m

350 kg
UMB
1939
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla ponorky
 65, 100, 150, 200 či 300 m

40 kg
UMB+KA
1939
kotvená kontaktní hladinová plavidla ponorky
65-300 m

40 kg
RMA
1939
dnová
magnetický
hladinová plavidla hladinová plavidla, ponorky

800 kg
RMB
1939
dnová
magnetický
hladinová plavidla hladinová plavidla, ponorky

460 kg
TMA
1940
kotvená
magnetický
hladinová plavidla, ponorky (torpédometem)
hladinová plavidla, ponorky
150-270 m

230 kg
TMB
1939
dnová
magnetický
hladinová plavidla, ponorky (torpédometem) hladinová plavidla 22-27 m

420-560 kg
TMB/S
1940
dnová
magnetický
S-Boot (torpédometem)
hladinová plavidla
22-27 m

420-560 kg
TMC
1940
dnová
magnetický a akustický
hladinová plavidla, ponorky (torpédometem)
hladinová plavidla
0-37 m

860-930 kg
EMC+AnZ
1941
kotvená
anténový
hladinová plavidla
hladinová plavidla, ponorky
100-500 m

285-300 kg
EMG
1941
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla
hladinová plavidla
180 m

285-300 m
UMA (K)
1942
driftující
kontaktní
hladinová plavidla
hladinová plavidla, ponorky
50-100 m

30 kg
SMA
1942
kotvená, tělo z hliníku
magnetický a akustický
ponorky typu VIID a XB (vertikální šachtou pro minování)
hladinová plavidla, ponorky
400-600 m

350 kg
MTA
1942
dnová speciální
akustický
ponorky (torpédometem)
hladinová plavidla



EMC + Kette 1943
kotvená
kontaktní
hladinová plavidla
hladinová plavidla
100-200 m

250 kg
EMC + Kette + RL
1943
kotvená
kontaktní + trhací lano
hladinová plavidla
hladinová plavidla
100-200 m

250 kg
EMS
1943
driftující
kontaktní
hladinová plavidla
hladinová protiponorková plavidla


14 kg
RMD
1944
dnová
magnetický a akustický, příp. hydrodynamický
hladinová plavidla
hladinová plavidla, ponorky


470 kg
RMH
1944
dnová, dřevěné tělo
magnetický a akustický
hladinová plavidla
hladinová plavidla, ponorky


770 kg
LMA
1940
kotvená
magnetický a akustický
letadla (padákem)
hladinová plavidla, ponorky

550 kg
300 kg
LMB
1942
dnová
magnetický a akustický
letadla (padákem)
hladinová plavidla, ponorky

960 kg
705 kg
LMB/S
1943
dnová
magnetický a akustický
S-Boot
hladinová plavidla

960 kg
705 kg


Zdroje:
  • Campbell, John:  Naval Weapons of World War Two
  • Dallies-Labourdette, Jean-Philippe: S-Boote: German E-boats in action 1939 - 1945 
  • Duncan, Robert C., Ph.D: America's Use of Sea Mines
  • Friedman, Norman: The Naval Institute Guide to World Naval Weapon Systems 1991/92
  • Henry, Chris: Depth Charge: Royal Naval Mines, Depth Charges & Underwater Weapons 1914 - 1945 
  • Hervieux, Pierre: German Destroyer Minelaying Operations off the English Coast 1940-41, Warship Volume IV article
  • Rowland, Buford, Lt. Cmdr., USNR a Boyd, William B., Lt., USNR: U.S. Navy Bureau of Ordnance in World War II
  • "Admiral Kuznetsov's Memoirs" vydané Nadací admirála Kuzněcova (Admiral Kuznetsov Foundation)
  • German Underwater Ordnance - Mines, A Bureau of Ordnance Publication, 14th June 1945, Signature OP 1673A 
  • doplňkově Wikipedia
Fotografie použité v článku pocházejí z volně dostupných zdrojů a nejsou využity komerčně za účelem zisku.
"It is believed that the use of low-resolution images of a single picture from an internet file or an interior page of the file to illustrate described matter by implied copyrighted materials in question qualifies as fair use under United States copyright law."
      
Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.63 (8 lidí)

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.