Pánové, četl jsem vaše názory na tanky, ale jen s několika se dá skutečně souhlasit. 95% lidí stále posuzuje tank z čistě teoretického hlediska, ale ve válce příliš často všechny teorie selhávají. Je třeba si uvědomit, že osamocený tank (ať už se jedná o jakýkoli typ všech válčících stran) nemá sám o sobě velkou bojovou hodnotu. Jeho účinnost v boji stoupá s počtem, kvalitou týlového zabezpečení, úrovní a kvalitou osádek a dalších podpůrných jednotek. Např. bez kvalitně provedeného průzkumu nebo bez doprovodu pěchoty, nelze tank poslat do přední linie fronty. V případě, že by se tak stalo, tank by byl během několika minut zlikvidován. V tu chvíli by ani nezáleželo, jak silný by měl pancíř nebo kanón, neboť nepřítel by si vždy našel slabá a citlivá místa tanku.
Mluvíme-li o těžkém tanku Pz-VI Tiger II, musíme zvážit všechny možnosti, které Němci v době jeho nasazení měli. V roce 1944 byly ztráty na všech frontách tak citelné, že již nebylo možné je uspokojivě nahradit. To platilo i o úrovni tankových velitelů nebo osádek, jejihž úroveň šla rapidně dolů. Tankové jednotky byly navíc formovány narychlo a se stále se snižujícím počtem tanků. V polovině roku 1944, nebylo ničím ojedinělým, když německá pancéřová divize na východní frontě měla přibližně 30 bojeschopných tanků. To stejné platilo i u samostatných praporů těžkých tanků, z nichž většina stále více byla nucena plnit nevhodné bojové úkoly, které v mnoha případech odporovaly teorii nasazení těžkých zbraní.
Moje odpověď na kvalitu německých těžkých tanků Tiger je jasná. V případě, že byly dodrženy všechny aspekty vedení tankového boje a bylo o tanky dobře postaráno (1 den údržby na 3 dny bojů), pak byl jistě Tiger velice nebezpečnou zbraní. V opačném případě byly operace spojeny s vážnými ztrátami.
Odpověď na komentáře
Dan 24. 8. 2005 16:57Mluvíme-li o těžkém tanku Pz-VI Tiger II, musíme zvážit všechny možnosti, které Němci v době jeho nasazení měli. V roce 1944 byly ztráty na všech frontách tak citelné, že již nebylo možné je uspokojivě nahradit. To platilo i o úrovni tankových velitelů nebo osádek, jejihž úroveň šla rapidně dolů. Tankové jednotky byly navíc formovány narychlo a se stále se snižujícím počtem tanků. V polovině roku 1944, nebylo ničím ojedinělým, když německá pancéřová divize na východní frontě měla přibližně 30 bojeschopných tanků. To stejné platilo i u samostatných praporů těžkých tanků, z nichž většina stále více byla nucena plnit nevhodné bojové úkoly, které v mnoha případech odporovaly teorii nasazení těžkých zbraní.
Moje odpověď na kvalitu německých těžkých tanků Tiger je jasná. V případě, že byly dodrženy všechny aspekty vedení tankového boje a bylo o tanky dobře postaráno (1 den údržby na 3 dny bojů), pak byl jistě Tiger velice nebezpečnou zbraní. V opačném případě byly operace spojeny s vážnými ztrátami.
Vaše odpověď: