Komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

Zpět na: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

  • Re: Těšínsko 1938

    Těšíňan 7. 9. 2011 15:01
    No tak já bych začal tím, že už termín Zaolzie mě irituje. Kdo se chce naštvat ještě více, doporučuji www.zaolzie.org ! Termín Slezsko či Těšínsko nikoliv. Názory přispěvatele pod nickem Jabloň jsou ještě umírněné, už jsem v regionu zaslechl větší legendy a kdo ví, co se vypráví dětem v polských školách. Etnický princip při svých územních požadavcích použilo Polsko při svém zmrtvýchvstání po I.světové válce jak se mu to hodilo. Např. v Litvě, Bělorusku a Ukrajině i v hraničních oblastech s Německem požadovali území kde byli zcela zjevně v menšině, což se nakonec i při několika málo plebiscitech ukázalo. A už lord Curzon měl víc rozumu při návrhu východní hranice Polska než jak to nakonec dopadlo. O přístupu k početným menšinám na svém území v letech 1920 - 1939 se v Polsku raději mlčí a běda když jim někdo něco připomene. Třeba Ukrajinci (ti i po válce v 1947) nebo Litevci nebo Židi by mohli vyprávět. Také početné německé ostrůvky u některých měst nějak vymizely již dávno před odsunem Němců po roce 1945. Vždy si říkám, jak bychom dopadli, kdyby nebylo odvážných mužů jako třeba generála Šnejdárka, nebo šikovných politiků jako třeba Beneše a vhodné mezinárodní situace jako v roce 1920 a kdyby tehdy velká část Těšínska připadla Polsku. Kolik by na tom území během 15 let zůstalo občanů dorozumívajících se česky? Kolik Slezanů - Šlonzaků by bylo v kolonce Poláci ačkoliv by mluvili svou směsicí polštiny, němčiny, češtiny a jidiš. Kolik občanů Haliče by posílilo statistiky Poláků? Meziválečné Českoslovenko jistě nebylo ideálem ve svém vztahu k menšinám. Česká vynalézavost v šikanování Němců i Poláků byla sice většinou administrativní, ale byla. Ale pořád to byl v tehdejší Evropě lepší průměr. Pomoc Slovákům od jejich útlaku Maďary nebyla správně pochopena ani organizována a tak snad jen Rusíni měli dojem, že se jim někdo po staletích snaží opravdu pomoci pozvednout nízkou úroveň všeho. Že tato politika nakonec vedla k rozpadu Československa v letech 1938-39 je smutným výsledkem přehnaných ambicí pánů Masaryka a Beneše opírajících se o podporu zbabělců z Francie podporovaných perfidním Albionem-Brity. Obě země na svou tupost nakonec doplatily. A Polsko také, protože si Zaolzie užilo necelý rok. Za své chování během tohoto roku se mohou Poláci omlouvat jak chtějí, vypovídá to nich více než předchozích 20 a následujících 70 let nářků. Tak jako ta ženská co mává mečem před zámkem v Těšíně směrem do Českého Těšína. A zezadu na tom pomníku jsou sepsány místa jako Bohumín, Orlová, Stonava, Skočov, kde po lokálních střetech Šnejdárkovi vojáci v přesile Poláky rozprášili a zahnali až za řeku Wislu. To by mě zajímalo, co by Poláci řekli na to, kdyby stál někde na levém břehu Olše památník generálu Šnejdárkovi který by hleděl směrem do Polska a na podstavci by byly ty samé nápisy. To by bylo haló v Glosu Ludu a možná i v Gazecie Wyborczej. Jinak ač to tak možná nevyznívá, nejsem proti Polákům zaujatý, i když dědu vyhnali z Horní Suché na vánoce 1938 i se stromkem.
    Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938