V čase Heydrichiády, dne 20. června 1942, vtrhlo gestapo a německé četnictvo do českých středních škol v Roudnici nad Labem. Studenti a studentky 6. a 7. ročníků byli zatčeni a převezeni do Malé pevnosti v Terezíně. Celkem bylo zatčeno 85 studentů a studentek (47 z gymnázia a 38 z průmyslové školy). Jeden student byl téhož dne propuštěn. Naopak 13 studentů už se domů nikdy nevrátilo.
Podnětem k zatýkání se stalo udání ředitele německé školy, Alfreda Bauera, že „česká mládež pronásleduje německé děti“, poslouchá cizí rozhlas, rozšiřuje protistátní zprávy, a že jistý student Dvořák chystá na jeho rodinu atentát (Bauer ovšem zamlčel, že onen student Dvořák se ucházel o přízeň jeho dcery Inge). Bauerovu výpověď potvrdil student Lipinsky, potomek ruských emigrantů, který působil jako konfident gestapa. Lipinsky byl naoko rovněž zatčen, avšak byl vzápětí zase propuštěn, zatímco 68 chlapců a 16 dívek bylo převezeno do Terezína.
Většina ze zatčených byla po několika týdnech až měsících propuštěna; byli však vyloučeni ze studia a zařazeni do pracovního procesu. Ještě během pobytu v Terezíně zemřeli na následky krutého zacházení dva studenti. Dalších 20 studentů (z toho 1 studentka) bylo posláno do koncentračních táborů (Osvětim, Buchenwald, Flossenbürg), kde 11 z nich zahynulo.
Udavač Bauer byl po válce vypátrán v zajateckém táboře a Mimořádný lidový soud Litoměřice jej 23. listopadu 1945 odsoudil k trestu smrti a téhož dne byl v Roudnici popraven. Jeho komplic Lipinsky byl 15. července 1946 mimořádným lidovým soudem odsouzen k 15 letům vězení; v roce 1953 mu však byla část trestu prominuta.