Budova bývalé Právnické fakulty Univerzity Karlovy sloužila od února 1940 jako posádkové velitelství SS (SS-Standortkommandatur). Od března 1943 do konce války byl velitelem Waffen-SS v protektorátu SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS Carl von Pückler-Burghauss.

Ve dnech 5.- 8. května 1945 byla Právnická fakulta opěrným bodem jednotek SS v boji s pražskými povstalci na Starém městě. U budovy a v okolí Na Františku bylo více než deset zajatých povstalců příslušníky SS zavražděno. Dne 5. května 1945 tu bylo zastřeleno devět zajatých povstalců ze skupiny Věrný pes z Jinonic a Radlic.

V dalších dnech pak podle zprávy pražského policejního ředitelství z 16. června 1945:
Podle hlášení policejního praporčíka Jindřicha Poláčka z 1. policejního revíru bylo usmrceno příslušníky SS v době od 5. do 8. května 1945 v Praze I, Na Františku, více mužů střelnou ranou do týla. Mrtvoly nesly stopy násilnosti, uřezání uší, nosu a modré skvrny po těžkých ranách, pravděpodobně od pažby pušek.

Sander Jan, vrchní mechanik, Bakučan Ferdinand a Veselý Jaroslav, bytem a zaměstnáním v paláci SIA v Praze I, Na Františku, konali jako zaměstnanci telefonního a telegrafního úřadu v Praze službu v telefonní ústředně SIA a přitom v pohnutých dnech národní revoluce viděli tyto případy vražd, spáchaných okupanty:

Dne 6. května v 16.30 hod. byla zavražděna žena, oblečená v gumovém plášti, třemi vojíny SS v místech asi jedné třetiny Čechova mostu tak, že byla donucena postaviti se, jako by se dívala přes zábradlí mostu na řeku, při čemž jí byla prostřelena hlava v týle a druhými dvěma svržena do řeky.

Dne 7. května t. r. přivedli SS dva naše zajaté bojovníky v civilních šatech k právnické fakultě v okamžiku, kdy tam přijela auta Červeného kříže a parlamentáře směrem od Čechova mostu. Bylo zřejmo, že Mezinárodní Červený kříž se snaží jednáním hodinu trvajícím oba zajatce zachrániti. Vyjednávání i výslech zajatců se děl blízko pouličních hodin na rohu Pařížské třídy a Dvořákova nábřeží. Po odjezdu Červeného kříže a parlamentáře byli tito zajatci odvedeni do Břehové ulice a Pařížské třídy, odkud museli odnésti všechny padlé civilisty k řece a vhoditi je do Vltavy. Když byli hotovi, byli postaveni na podbřeží na břeh řeky a zastřeleni. Hrozné toto divadlo bylo pozorováno celým německým osazenstvem právnické fakulty.

Dne 7. května t. r. postavili esesáci jiného našeho zajatce v civilu na nástupiště před právnickou fakultou na část ozářenou sluncem, aby bylo naň dobře viděti ve směru naší palební linie ze Staroměstského náměstí. Z oblouku přes právnickou fakultou tomuto civilistovi poroučeli různě se pohybovati. To trvalo nejméně dvě a půl hodiny, než jej rána ze směru od Staroměstského náměstí připravila o život.


Dále viz: Masakry českých civilistů a zajatců během Pražského povstání