Na začátku září 1940 hlásil letecký průzkum značné zvýšení počtu plavidel v přístavech podél kanálu La Manche (např. v Oostende jich Britové 31. srpna napočítali 18, kdežto 7. září už 270). Protože bylo vysoce nepravděpodobné, že by Němci vystavili svá cenná plavidla náletům RAF, pokud by invaze (operace Seelöwe) bezprostředně nehrozila; protože fáze měsíce i příliv na jihovýchodním pobřeží Británie byly mezi 8. a 10. zářím vhodné pro obojživelnou operaci; protože tato data byla zmiňována i v různých diplomatických zpravodajských zdrojích a protože téhož dne Luftwaffe přenesla těžiště své letecké ofenzivy na Londýn, což mohlo být bráno za finální předinvazní úder na komunikace, sešli se 7. září 1940 v 17.20 Chiefs of Staff, kteří – po dlouhé poradě – ve 20.07 vyhlásili heslo Cromwell. To neznamenalo nic jiného, než že všechny jednotky byly uvedeny do stavu nejvyšší pohotovosti a že invaze měla být očekávána do 12 hodin. Na nižší stav pohotovosti – invaze do tří dnů – britské ozbrojené síly přešly o deset dní později, 17. září 1940.