Cílem dosud největšího nájezdu britských commandos se staly Lofoty, ostrovy u pobřeží severního Norska. Úkolem nájezdníků bylo potopit nebo zajmout všechny lodi, které sloužily Němcům, zničit zařízení na zpracování rybího tuku a výrobu glycerinu, přivézt zajatce, pozitivně zapůsobit na morálku norského obyvatelstva, tj. zastrašit norské kolaboranty a provést nábor do norského exilového vojska.
Akci provedla commanda 3 a 4, celkem asi 500 mužů posílených královskými ženisty. Celé operaci Claymore velel kontradmirál L.H.K. Hamilton, vyloděným jednotkám plk. J.C. Haydon. Útočné síly opustily přístav Scapa Flow krátce po půlnoci 1. března 1941 a zamířily na sever, aby unikly německým pozorovacím letounům. Vyloďovací plavidla doprovázelo do cíle 5 torpédoborců. Kolem 4h ráno dne 4. března britská flotila nepozorovaně vplula do zálivu Vestfjorden mezi Lofotskými ostrovy a pobřežím Norska, těsně před 7 hodinou ranní invazní plavidla přirazila ke břehu.
Vylodění se zdařilo, pouze německý ozbrojený trawler Krebs stihl několikrát vystřelit, než byl palbou torpédoborců umlčen. Následně bylo také potopeno 9 neozbrojených obchodních lodí o celkovém výtlaku 18.000 tun. Také pozemní síly se prakticky nesetkaly s odporem a vzaly do zajetí 228 Němců (více než polovinu tvořili námořníci z obchodních lodí). Dvě továrny na zpracování rybího oleje byly zcela zdemolovány. Kolem 1h odpoledne byla akce ukončena a útočníci se opět nalodili. Kromě zajatců sebou vzali na palubu asi 300 norských dobrovolníku. Nejvýznamnější kořist se však podařilo objevit na potápějícím se trawleru Krebs - sadu rotorů šifrovacího stroje Enigma i s knihou kódů.
Šlo o zatím největší operaci commandos a současně první nájezd commandos směřovaný na území okupovaného Norska. Tyto nájezdy donutily Němce posílit své jednotky i na nejvzdálenějším severu.