Dne 15. srpna 1940 vyvinula Luftwaffe co do počtu vzletů největší úsilí za celou Bitvu o Británii: jejich počet se vyšplhal na nejméně 1786. Útoků se zúčastnily všechny tři Luftflotten: 2, 3 a 5.
Před polednem zahájily nápor Stuky Luftflotte 2, které si na mušku vzaly letiště Lympne a Hawkinge – přičemž prvně jmenované na několik dní vyřadily. Fronta se poté přesunula na sever, kde útočily Heinkely He 111 doprovázené Bf 110D na oblast Newcastlu a Junkersy Ju 88A a C na základnu Bomber Command Driffield. Bombardéry Luftflotte 5 ale byly krvavě odraženy a nedosáhly žádných významnějších úspěchů: pouze v Driffieldu zničily pět Whitleyů. To také byla první a poslední velká denní účast v Norsku umístěných jednotek na náletech na Anglii*.
Zbytek akcí už se týkal opět pouze jihu: velké bitvy probíhaly nad ústím Temže a sektorovými základnami Fighter Command; bez šrámů podnikla Erprobungsgruppe 210 nálet na Martlesham Heath, kde způsobila velké škody. Luftflotte 3 zaútočila na oblast hájenou 10. skupinou, ale kvůli silnému odporu se ke svým plánovaným cílům ve vnitrozemí nedostala a místo toho svrhla pumy na oblast okolo Portlandu a Portsmouthu. Ve večerních hodinách pak ErprGr. 210 odstartovala ještě k náletu na Kenley, ovšem spletla si jej s Croydonem, který sice poškodila, ale vzápětí utrpěla těžké ztráty: šest Bf 110 a jeden Bf 109 padlo na konto Britům – mezi nimi i velitel jednotky, jeho adjutant i technický důstojník.
Celkové skóre dne vyznělo ve prospěch Britů v poměru 75:34, ačkoli obě strany počty svých úspěchů nadsazovaly (182:111).
Viz také článek Černý čtvrtek Luftwaffe.
* Blíže viz SKALICKÝ, Jakub: Černý čtvrtek Luftflotte 5. In: Military Revue, 11/2010, s. 12–16.