Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě
|
|
|
|---|---|
|
Honza M. napsal(a) v č. 163: Taky jsou v moři, i když mělkém, ne uprostřed městské zástavby.
"Z technického pohledu se mi zdají dokonce zajímavější, než byly ty německé železobetonové věže."
Honza M. napsal(a) v č. 163: Tak ono je důsledek i toho i co se běžně sežene v knihkupectvích - zatímco o "německé supertechnice" může vyjít x knih, žádná z nich nějak objevná - většinou omílají to samé, a přesto se evidentně prodávají, o spojenecké projekty i pokročilou techniku je nutno projevit větší snahu vůbec něco sehnat (u nás vychází pomálu), a většinou je to pro náročnějšího/pokročilého čtenáře/zájemce. Ne že by to bylo k neprospěchu věci.
"To jsou všichni zdejší přispěvatelé tak posedlí německou "supertechnikou"?"
A pak je tu asi jakýsi pocit, že spojenecké produkty jsou sice funkční, ale jaksi fádní - kdyby mělo Německo Boeing B-29, distanční dělostřelecké zapalovače, penicilin a Bailey bridge, tak se pod publikacemi o nich pravděpodobně prohýbají regály. 
|
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 167:
"To se mi nějak nezdá, když jsem koukal na rozmístění těch věží na mapě, prakticky všechny bych hádal, že jsou uvnitř teritoriálních vod (tj. méně než cca 20 km od pobřeží)."
Podle Wikipedie se HM Fort Roughs nachází šest až sedm námořních mil od pobřeží Velké Británie a k "vyhlášení nezávislosti" došlo ještě v době platnosti třímílové zóny - za níž se "Sealand" nachází, tj. kdyby někdo jeho "nezávislost" bral vážně, asi nic nebrání vyjednání výjimky.
Rozsah pobřežních vod - jak tradiční třímílové, tak nynější dvanáctimílové pásmo jsou normou, ale ne nějakým neporušitelným dogmatem - to by už v době závaznosti třímílového pásma musely být některé státy v nevyřešitelném konfliktu.
|
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 167:
"Podle mne to bude stejná recese jako Bolkovo Valašské království "
Něco takového, jen víc dotažené |
|
|
|
|
guano napsal v č. 166: To se mi nějak nezdá, když jsem koukal na rozmístění těch věží na mapě, prakticky všechny bych hádal, že jsou uvnitř teritoriálních vod (tj. méně než cca 20 km od pobřeží). Rozhodně ty postavené v ústí Temže."Před pár lety jsem četl o borci, který jednu tu platformu obsadil a prohlásil ji za nezávislé království" Podle mne to bude stejná recese jako Bolkovo Valašské království |
|
|
|
|
|
Před pár lety jsem četl o borci, který jednu tu platformu obsadil a prohlásil ji za nezávislé království Dokonce nechal razit mince a vydával pasy. Ale peníze mu nese pronájem prostor pro servery bank - bez daní. Edit: Jmenuje se "Principality of Sealand" |
|
|
|
|
Já ne A to je na historii príma... |
|
|
|
|
|
Možná proto, že to každý zná |
|
|
|
|
|
Poslyšte bombarďáci a letadlovci, jak je možné, že jsem za celá léta tady na Frontě nečetl nic o tom, že Britové měli taky svoje "flakturmy"?
Z technického pohledu se mi zdají dokonce zajímavější, než byly ty německé železobetonové věže.
To jsou všichni zdejší přispěvatelé tak posedlí německou "supertechnikou"?
|
|
|
|
|
Narazil jsem na menší zajímavost ohledně Parachute and Cable (www.fronta.cz/dotaz/protiletadlove-rakety-pa...): totiž při útoku Dornierů Do 17 z 9./KG 76 na Kenley 18. srpna 1940 si jeden z německých pilotů nového systému všiml - zdroj by měl být ULTRA (přiložen, původní zdroj forum.12oclockhigh.net/showthread.php?t=14321 ), čili datum hlášení 19. 8. 1940 dává smysl. Pokud si byl pilot dornieru schopen ve vřavě hloubkového útoku všimnout takové „blbiny“, tak jich tam nemohlo být jen pár…
Mimochodem, onen přiložený obrázek by měl být souhrn všech zpráv ULTRA o Luftwaffe z roku 1940, které jistý anglický letecký historik (a žádné šméčko) v archivech objevil. Docela zajímavé a poučné je i celé odkazované vlákno, zejména ve smyslu množství a užitečnosti informací z ULTRA pro průběh Bitvy o Británii. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 160: Leda najmout nějaké studenty "Ale opsat bratru osm tisíc záznamů…" |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 159: Bylo mi to jasné "Přesně na to jsem narážel "
U RAF bude podobná tabulka o dost složitější, ale můžu se o ni časem pokusit. Ono vůbec nejlepší by bylo vytvořit databázi, kde by se jeden každý nárok/ztráta detailně zanesla a pak by se z toho různými dotazy daly dolovat úžasné věci. Ale opsat bratru osm tisíc záznamů… |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 158: Přesně na to jsem narážel "V zásadě to koreluje s tím, jak těžké boje probíhaly. Čím víc letadel bylo ve vzduchu, tím větší přehánění (na obou stranách). Dny uprostřed srpna jsou třeba" Nemáš tedy udělanou nějakou tabulku, kdy by byly vidět sestřely Jagdwaffe vs. FC - skutečné a hlášené ? Bylo by docela zajímavé vidět, jak v určitý den obě strany přeháněly. |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 155: V zásadě to koreluje s tím, jak těžké boje probíhaly. Čím víc letadel bylo ve vzduchu, tím větší přehánění (na obou stranách). Dny uprostřed srpna jsou třeba
"Zváště mne zaujaly dny kolem poloviny srpna a počátkem září"
na přelomu srpna a září (největší krize Britů)
Konec září jsou poslední větší denní nálety Luftwaffe, kdy navíc FC provádělo největší počty vzletů za den (přes 1100; pro srovnání třeba 15. září - www.fronta.cz/kalendar/den-bitvy-o-britanii - to bylo jen 705; klíčem k úspěchu ale bylo navedení drtivé většiny stíhačů do kontaktu s nepřítelem). Má to ilustrovat míru přehánění stíhačů Luftwaffe (která ale bude u Britů podobná), resp. fakt, že ani oslavovaný německý systém nebyl nijak zázračný ani v době, kdy Němci neměli v kalhotech. |
|
|
|
|
|
Já bych tedy poprosil o nějaký komentář a vysvětlivky, protože tak dalece jsem se nikdy o BoB nezajímal |
|
|
|
|
Po roce a máme tu zase zajímavé téma. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 154: Díky, krásné tabulky."Přiložené soubory: naroky-vs-ztraty.jpg (115kB) naroky-vs-ztraty2.jpg (100kB)" Zváště mne zaujaly dny kolem poloviny srpna a počátkem září |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 153: Na tohle jsem bohužel zatím nikde nenarazil, všude se jen člověk setká s tvrzením, že "Londýn byl tabu". Taky by mě to docela zajímalo.
"Rozkaz existoval i v písemné podobě (je text někde k vidění?), nebo se jen ví, že vydal nějaký ústní rozkaz, a z kdy byl?" Nedávno jsem si vyrobil takovou tabulku nároků a ztrát stíhaček za Bitvy o Británii. První tabulka jsou nároky stíhačů Luftwaffe (jenom Jagdwaffe, čili bez Zerstörerů, střelců bombardérů i flaku; byť ten poslední byl výjimkou) proti britským stíhačkám (nejsou v tom započteny nároky na např. britské bombardéry) proti ztrátám Fighter Command ze všech příčin (tj. i poruchy, havárie při vzletu/přistání apod.). Druhá je pak rozdíl - namátkovou kontrolou ty hodnoty do záporu jdou na vrub haváriím a jiným nebojovým ztrátám. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
Ještě k oné otázce bombardování Londýna a s ním částečně spojenému a strašně oblíbenému "co by, kdyby". Neuvěřitelně často se operuje s možnostmi, jaké měla/mohla mít Luftwaffe a "co by z toho vzešlo". Přitom se ze Sperrleho a Kesselringa stávají příkladně spolupracující velitelé, z Göringa kompetentní velitel celého letectva, z chaotických plánů strategické koncepce a ze zpravodajců profíci místo (když to lehce nadsadím) diletantů. Přitom na britské straně se těch chyb neudálo zas tak o moc méně, spolupráce fungovala akorát mezi 10. a 11. skupinou, Dowding místo aby do sporů mezi Parkem a Leigh-Mallorym zasáhl a rozsoudil to na jednu nebo druhou stranu, tak nad problémem zavíral oči; a aby toho nebylo málo, do taktiky (resp. prosazování wingu) se začali "montovat" i lidi okolo Douglase. Abych to shrnul: netroufl bych si odhadovat, co by se stalo, kdyby. Jednak je to strašně ošidné (a třeba se mi už "z definice" nechce věřit, že by vztahy mezi kariéristou a profesionálem mohly být lepší; přičemž tohle - trochu zjednodušeně - v podstatě platí na obě strany), jednak pak strašně jednoduše můžu začít "nadržovat" jedné straně (její velitelé zakopou válečnou sekeru hlouběji apod.). |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 146: Ženská jedna "Jak se tak koukám, už je příští týden... "
Ono to je složitější a trochu jsem si na sebe upletl bič. Mohl bych se držet legendy a napsat, že bombardování Londýna nařídil Hitler jako odvetu za odvetné nálety na Berlín (pěkné zřetězení ). Ale to by se mi nelíbilo.Z čeho původně vycházel zákaz bombardování Londýna, těžko říct. Můžeme se jenom dohadovat, jestli Hitler skutečně doufal v uzavření míru (a případně "podražen" Churchillem, jak se nám to snaží servírovat třeba M. Allen), jestli dával Luftwaffe prostor k zotavení po francouzském tažení a svým důstojníkům čas k vypracování podrobnějších plánů nebo jestli v tom vězelo něco jiného. Jisté je, že u některých vyšších důstojníků (jako např. Jodl) se "touha" po bombardování Londýna objevovala už na přelomu června a července. Protože v červenci se bojovalo podle vágních instrukcí (Němci tento Kanalkampf, kterému velel Fink, za Bitvu ani nepovažují), sešli se 1. srpna velitelé Luftflotten, Fliegerkorps a Göring na konferenci v Haagu. Fliegerkorps VIII (von Richthofen) navrhoval použít Stuky proti pozemní organizaci RAF, Fliegerkorps II (Loerzer) útoky na Londýn (vylákají stíhačky do vzduchu a zničí je), které kvůli Hitlerovu rozkazu nebylo možné realizovat, a konečně Fliegerkorps I (Grauert) útočit na RAF, letecký průmysl, jižní přístavy (škrtnuty kvůli plánované invazi) a Royal Navy. V podstatě nijak se dohromady nedohodli, Sperrle s Kesselringem se jen utvrdili ve vzájemné animozitě a Göring nebyl schopen vydat jasné příkazy, na kterou "rodinu" cílů se soustředit (jestli na RAF, Figter Command, letecký průmysl, průmysl obecně, námořní plavbu, přístavy apod.). Výsledek je celkem známý - Luftwaffe útočila chvíli na jeden cíl, chvíli na jiný; nekoordinovaně a bez hlubšího smyslu. Ke zrušení zákazu viz:
Na poradě v Haagu, konané 3. září, se už nediskutovalo, jestli Londýn ano či ne, ale kdy a jak. Zatímco většina důstojníků s tím byla spokojena, např. Osterkamp, Deichmann nebo Sperrle nesouhlasili - námitky (tak jak na poradě o měsíc dřív) byly od přehnaných zpráv o ztrátách nepřítele (Sperrle přitom těžil ze svých španělských zkušeností) po nevýhodnost vzhledem k hranici doletu Bf 109. (S trochou cynismu se dá říct, že to Sperrlemu mohlo být už jedno, jeho Luftflotte 3 totiž už přes týden létala prakticky jen v noci a stíhačky předala Luftflotte 2.) Kesselring a další dostali, co chtěli - a výsledek známe. |
|
|
|
|
BTW - Mk V začíná přicházet k perutím už někdy časně na jaře 1941 - tj. ještě v době která už není britskou Battle of Britain ale kterou Němci počítají do doby "ještě sme tak úplně neskončili"? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě