Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
81-100 z 184
<< 2 3 4 5 6 7 8 >>
Po
Honza M. 28.7.2011 20:01 - č. 142
Honza M.
Algernon napsal v č. 141:
"je speciální téma na ponorky přímo"
Ponorky jsou tu podružný problém Podstatné je rozluštit, co přesně chtěl autor-letec sdělit zápisem "A/S SWEEP - U/B SIGHTED, D/C HUNG UP, byť se to týkalo ponorky.
Honza M. 28.7.2011 14:27 - č. 140
Honza M. karaya1: Díky. Mne tam mátlo to "hung up" (zavěsit) - myslel jsem, že šlo o vypuštění nějaké bóje nebo sledování plavidla.

Když se tak dívám na souvislosti, v jakých toto slovní spojení používají jinde na netu, např.
www.regiamarina.net/detail_text_with_list.as...
www.number59.com/new_59/uboats/u667.html
airforce.ca/uploads/airforce/2009/07/ALPHA-R...
www.aviationinmalta.com/MilitaryAviation/Acc...
www.oca.269squadron.btinternet.co.uk/history...
www.ww2talk.com/forum/war-air/16127-looking-...
tak mi z toho vychází, že "ti moji" na spozorovanou ponorku zaútočili, ale vypuštění bomby selhalo a zůstala viset v závěsu. Jest tak?
karaya1 28.7.2011 09:07 - č. 139
karaya1
Dzin napsala v č. 137:
"jak se tedy Němci sami stavěli k náletům na Londýn?"
To už je otázka úplně jiná a neméně zajímavá, k ní ale napíšu něco až příští týden.
Krojc 28.7.2011 08:20 - č. 138
Krojc
karaya1 napsal v č. 136:
"Depth Charge?"
Kuba má jako obvykle pravdu
Dzin 27.7.2011 21:43 - č. 137
Dzin Juknu, jestli najdu a napíšu víc... A jak se tedy Němci sami stavěli k náletům na Londýn?
karaya1 27.7.2011 20:13 - č. 136
karaya1 Depth Charge?
Honza M. 27.7.2011 19:47 - č. 135
Honza M. Mám takový drobný dotaz: v letovém deníku letce od 311. perutě je k 1.1.1944 tento záznam:
"A/S SWEEP - U/B SIGHTED, D/C HUNG UP"
A/S znamená anti-submarine, U/B nejspíš U-Boat (peruť spadala pod Coastal Command a prováděla protiponorkové hlídky), ale co znamená D/C ? Poradí někdo?
karaya1 27.7.2011 18:33 - č. 134
karaya1 Pokusím se nastínit, jak to asi mohlo být, ale taky by mě zajímalo, kde všude se o tom píše

Podle tradiční verze mělo jít o navigační omyl několika osádek z KG 1, které místo ropného terminálu Thames Haven trefily oblast Londýna.

Problém je v tom, že letadel se "potulovalo" nad jižní Anglií a kolem Londýna přes sto, podle hlášení hasičů bylo na území britské metropole napočítáno celkem 74 jednotlivých požárních incidentů polohou i časově velmi rozdílných, které nakonec likvidovalo na dvě stě hasičských stříkaček. Z toho by se mohlo dát vyvodit, že šlo o organizovaný útok (a taky to jeden autor v The Blitz Then&Now činí - bohužel pokud jsem jeho podrobně zpracovaný článek měl přefocený, tak ho teď nemůžu najít; určitě to ale má Rajlich ve své knihovně), nicméně žádný specifický rozkaz útočit na Londýn zatím nalezen nebyl - a je více než pravděpodobné, že už ani nalezen nebude. Ony cíle poblíž Londýna (ropný terminál Thames Haven a letecké továrny v Rochesteru a Kingstonu) mělo za úkol zasáhnout "jen" tucet bombardérů.

KG 1 patřila pod Luftflotte 2 a Kesselring patřil mezi zastánce Zielwechselu, zaměření na Londýn. Teorie, že několik osádek v podstatě obětoval k této provokaci, mi ale přijde už silně přitažená za vlasy.
Dzin 27.7.2011 00:16 - č. 133
Dzin A teď mě to tak napadlo, tak jsem si říkal, zeptám se znalců a oni mi k tomu určitě napíší, jak se věci mají
Dzin 27.7.2011 00:16 - č. 132
Dzin Byla to nějaká encyklopedická kniha "den po dni". Klasicky velká, kvalitní papír, spousta obrázků. Ale vím, že mě tam dost věcí zaujalo, že to bylo poměrně kvalitní (na podobný typ knihy) a vyhýbala se tam různým klišé. A co se týká BoB tady jsme si to zapamatoval, protože jak jsem psal, uváděli (co si tak pamatuji), že Němci neútočili na Londýn jen proto, že si Hitler usmyslel proti vůli svých generálů a RAf nebyla nálety na letiště tak drcena, jak se píše apod... Jen třeba nevím, jestli si už něco vybavuji dobře, mám dojem, že tam i psali, že nálety na Londýn byly připraveny dříve, než došlo k tomu známému náhodnému bombardování a odpovědi Britů. Ale to bych už asi kecal, s tím si nejsem jistý.
karaya1 26.7.2011 20:49 - č. 131
karaya1
Dzin napsala v č. 130:
"Matně si vybavuji, že jsem v nějaké knize četl, že "klasicky" podávaný výklad, že to byla náhoda, není fakticky správný..."
Škoda, že si nepamatuješ, ve které knize to bylo. Více večer nebo zítra k tomu napíšu víc.
Dzin 22.7.2011 18:13 - č. 130
Dzin Kdy proběhl v rámci bitvy o Británii první nálet na Londýn a jak to s ním bylo? Matně si vybavuji, že jsem v nějaké knize četl, že "klasicky" podávaný výklad, že to byla náhoda, není fakticky správný...
karaya1 24.1.2011 23:30 - č. 129
karaya1 Tak jsem to nemyslel, jen jsem se chtěl podělit o dojmy z nové knížky Časem to ve "své" části odpovědi upravím; ono pak ale není v podstatě možné to nějak charakterizovat, resp. definovat to jinak než je v oficiálních análech. Maximálně to uvést jako zajímavost a trochu ironii (typickou pro armádu? ).
Tom 24.1.2011 18:19 - č. 128
Tom Jen směle edituj nedokonalou odpověď
karaya1 24.1.2011 16:17 - č. 127
karaya1 Abych zase obsadil další příspěvek v tématu Otázka statutu účastníka Bitvy o Británii, jak je nastíněna v www.fronta.cz/dotaz/ucastnici-bitvy-o-britan... asi není úplně přesně zodpovězena. Například 235. sqn je mezi akreditovanými jednotkami, ale až v určitém období - takže její příslušník, který mimo toto období dokonce na Blenheimu sestřelil německý bombardér (!), jakožto účastník Bitvy započítán není. Podobně jsou na tom i jiní letci, kteří si na jednomístných stíhačkách připsali dohromady několik sestřelů, jen měli tu smůlu, že zrovna působili v týlu, u nebojových jednotek.

Moje úcta a obdiv každopádně patří všem, kteří se na obraně Británie podíleli byť sebemenším dílkem.
karaya1 14.1.2011 11:47 - č. 126
karaya1 Tak, konečně doma a konečně se mi vrátila i inkriminovaná knížka (zdrbaná i z lékařského pohledu ). Pasáž, kde se Mayhewová problému věnuje, čítá cca pět stran, ty tu opravdu citovat (opisovat) nebudu, spíš knížku někdy půjčím (vypadá to, že 24. 1. budu v Praze), stojí za to si ji i přes její nedostatky přečíst. Už proto, že k tématu prakticky nic jiného není.

Následující citace pocházejí ze stran 61-65:
Místa, kde se křídlo letadla stýkalo s jeho trupem (kořen křídla), nebyla chráněná pancířem nebo těsněním, takže hořící palivo unikající po zásahu z nádrže v křídle směřovalo přímo k pilotovi v kabině.(…)

Statistika popálenin (…) za rok 1940 svědčí o vysokém výskytu popálenin lokalizovaných (…) na těch částech těla, které jsou kořenu křídla nejblíže: ruka a předloktí - 97; nadloktí - 23; holeň, kotník, nárt - 91; ostatní části dolní končetiny - 49. (…)

Zpočátku se soudilo, že zdrojem většiny takových požárů byla rezervní nádrž umístěná před palubní deskou a obsahující asi 30 galonů paliva, ale brzo se zjistilo, že tomu tak není. Hlavními pachateli byly dvě nádrže umístěné v křídlech. (…) Mezi křídly a trupem se nenacházelo nic, co by za přirozeného průvanu, který tam panoval, zabraňovalo volnému přítoku hořícího paliva až do pilotní kabiny, zejména v případě, že chytly a byly odfouknuty plátěné kryty kulometných střílen.
Pak tam cituje zprávu "majora letectva" Reese (nejspíš G/Cpt John Rees), který ve své zprávě zaměřené na prevenci těžkých popálenin navrhoval, aby do doby, než křídelní nádrže dostanou samosvorné potahy, byly kořeny křídel odděleny přepážkou.

Zpráva odešla na Bentley Priory 1. října 1940, podle reakce z 16. října téhož roku
by sice bylo žádoucí dodatečně provést úpravu spočívající v přepažení centrální části trupu v místech blízkých křídlovým nádržím, která se už provádí u letounů ve výrobě, i u strojů, které jsou již ve službě
, ale
uskutečnění takových úprav přesahuje technické možnosti služebních jednotek, takže k dodatečným úpravám spočívajícím v izolaci středové části trupu se nepřikročilo
. Bohužel, v žádné monografii Hurricanu teď nemohu najít, jestli skutečně na podzim 1940 začali montovat nějakou (asi ne nutně ohnivzdornou) přepážku do kořene křídla.
karaya1 13.12.2010 19:14 - č. 123
karaya1
ja_62 napsal v č. 122:
"ten název 'Balbo' se tehdy vůbec nějak uplatnil v praxi?"
No, používaly ho hlavně vyšší kruhy ve své korespondenci, ve které měl znamenat jednotku větší než wing (tehdá se za wing považovaly zejména tři squadrony operující společně, i když Park se na svou obranu snažil poukazovat na operace svých squadron po dvojicích, kdykoliv to situace umožňovala), citace je např.
It is agreed that a larger fighter formation than a wing should operate as a tactical unit? If so, is it agreed that this unit should consist of two wings? By what name should such a unit (referred to in this Agenda as a "BALBO") be known?

G/Cpt D. Stevenson, Director of Home Operations, 14. října 1940
Big Wing jako Balbo označuje třeba i Park v jedné ze svých studií jeho (ne)užitečnosti. Problém je v tom, že Bader pod svým velením neměl vždy stejně velkou skupinu stíhaček - nezřídka do boje vedl pět squadron, zřejmě příliš mnoho na to, aby se to vlezlo pod "obyčejný" wing. Takže tu nastupuje jakýsi "dualismus" - někdy se tomu říkalo wing, jindy Balbo

Každopádně Balbo v análech RAF zřejmě nevydrželo dlouho, neboť už v říjnu toto označení nikdo neměl v lásce a všichni jej označovali za "dočasné", než se najde vhodnější termín. A protože se jednotky větší než tři squadrony po další léta neobjevily, nebylo nakonec ani třeba měnit terminologii. A když se objevily (teď tu zaboha nemůžu najít svůj letitý příspěvek na téma počty squadron ve wingu někdy kolem invaze a konce roku 1944 - tři už byly spíše výjimkou než pravidlem), tak se prostě nechalo označení wing.
ja_62 13.12.2010 15:16 - č. 122
ja_62
karaya1 napsal v č. 121:
"(Big Wing - btw, v té době navrhovali říkat "wing" seskupení tří squadron a dva wingy dohromady pojmenovali "Balbo" aneb vliv přeletů s SM.55 stále na scéně)"
en.wikipedia.org/wiki/Balbo
en.wikipedia.org/wiki/Big_Wing

Spíše bokem - bez ohledu na to co naznačují na webu plném znalců - ten název 'Balbo' se tehdy vůbec nějak uplatnil v praxi?
karaya1 13.12.2010 10:46 - č. 121
karaya1 Už si připadám, že trpím samomluvou ale níže zmiňovanou knihu The Battle of Britain: New Perspectives jsem včera večer dočetl. Vřele doporučuji, takhle nějak si představuju historické dílo. O konkrétním průběhu bitvy se tam sice prakticky nic nedočteme (a když, tak nepříliš přesně :-/ ), ale celé to je věnované zákulisí, tj. vztahům Dowding × Douglas a Park × Leigh-Mallory, kontroverzím kolem strategie (rozmístění squadron) a taktiky (Big Wing - btw, v té době navrhovali říkat "wing" seskupení tří squadron a dva wingy dohromady pojmenovali "Balbo" aneb vliv přeletů s SM.55 stále na scéně), postoji WSCh k celé záležitosti, proč Dowding zůstal ve velení FC celé léto a co nakonec vedlo k jeho odvolání...

John Ray dochází k závěru, že to hlavní, co zlomilo Dowdingovi vaz, byla ztráta podpory Churchilla a Beaverbrooka - opozici mezi vysokými činiteli RAF (zejména v osobě Sholto Douglase) měl Dowding už před vypuknutím války. Za to mohla zejména noční ofenzíva Luftwaffe, proti které logický Dowding odmítal nasazovat řešení ušitá horkou jehlou a v principu s minimální šancí na úspěch (Hurricany), a nedostatek rozhodnosti při řešení rozporů mezi Parkem a Leigh-Mallorym (jednotlivé squadrony vs. Big Wing, otázka kontroly Wingu nad územím 11. Group).

Sympatické je, že dává prostor Baderovi na obhajobu Leigh-Malloryho, který tu možnost jako jediný z aktérů po válce neměl (zahynul v roce 1944: www.fronta.cz/kalendar/acm-sir-trafford-leig...) - z toho taky vyplyne několik zajímavých skutečností, např. že Leigh-Mallory neprosazoval Big Wing jako univerzálně nejlepší řešení, ale jako vhodný doplněk, který měl získat čas pro Parkovy squadrony, aby zaujaly vhodnou pozici k útoku (tj. hlavně aby získaly výšku).

Líbí se mi, že předkládá a kriticky hodnotí fakta, nehodnotí sám o sobě, to nechá na čtenáři.

Celkový můj dojem je takový, že Dowding byl odstraněn hlavně z vyšších pozic (Ray v podstatě vyvrátil politické intriky Badera/Leigh-Malloryho přes poslance a adjutanta 242. sqn, F/Lt Macdonalda), které na něj měly spadeno již dlouhou dobu a kterým jeho chyby zejména v září a říjnu 1940 daly do rukou více než dost munice. Park pak doplatil na to, že byl Dowdingovou "pravou rukou", prostě byl odejit v rámci kompletní obměny vyšších kádrů (Portal, Douglas, Leigh-Mallory).

Pokud by byl zájem, mohu i zapůjčit
karaya1 8.12.2010 14:36 - č. 120
karaya1 Dovolím si doplnit k níže probíranému problému ULTRA & Dowding, co o něm píše John Ray v knize The Battle of Britain: New Perspectives.

Podle Winterbothama byla ve Stanmore instalována zvukotěsná kabinka, ve které mohl Dowdingovi předávat dešifrované informace - jenže nikdo jiný si na její existenci nevzpomíná, ani W/Cdr Ironside, Dowdingův pobočník. M. Gilbert navíc doložil, že Dowding se o existenci ULTRA dozvěděl až 16. října 1940, čili nic takového by ani logicky existovat nemělo.

Tvrzení o znalosti plánů Luftwaffe 15. srpna by mělo pocházet z Lewina (Ultra Goes To War - bohužel neznám, nečetl jsem) a zdrojem opět Winterbotham (resp. rozhovor s ním). Na druhou stranu je zde tvrzení důstojníka ze štábu 12. Group, že Leigh-Mallory 15. srpna na velitelství vůbec nebyl, že zrovna podnikal inspekční cestu na jedno letiště. S tímto jsem se zatím nesetkal, nicméně ve světle některých jiných útržků (Poláci "uzemnění" sektorovým kontrolorem) by to mohlo dávat smysl.

Jestli je skutečně jediným zdrojem "znalosti Dowdinga" rozhovor Lewina s Winterbothamem, pak Ultra Goes To War vyšla r. 1978, kdy bylo Winterbothamovi již (přes) 80 let...
81-100 z 184
<< 2 3 4 5 6 7 8 >>
Po

Diskuzní forum