Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
121-140 z 184
<< 4 5 6 7 8 9 10 >>
Po
karaya1 1.2.2010 16:57 - č. 90
karaya1 Nehodí se to tak úplně sem, ale nenašel jsem vhodnější místo, tak mi to snad, kolegové, odpustíte.

V současnosti čtu knihu E. Mayhewové Letci s plastikou, popisující příčiny a hlavně následky rozsáhlých popálenin u letců RAF a jejich léčení (ano, známý Guinea Pig Club alias Klub morčat). Autorka klade (bez dalšího upřesnění) založení klubu do června 1941, zatímco na několika jiných místech jsem četl o 20. červenci 1941. Hillaryho The Last Enemy jsem bohužel nečetl (nebyla příležitost) a ani si nejsem jistý, že by tam přesné datum zaznělo. Máte o tom někdo, prosím, bližší informace?

Jinak mě dost zaujalo, když autorka citovala zprávu z doby Bitvy o Británii, co bylo příčinou tolika popálenin pilotů Hurricanů oproti Spiftirům (nejen absolutně, ale i relativně). Doposud jsem měl za to (podporován i autory jako Bungay), že příčinou byla nádrž před pilotem, jíž chyběly samosvorné obaly. Jenže — mnohem horší byly nádrže v křídlech, protože když ty chytly, tak (podporovány průvanem) šly plameny zespodu až do kabiny; mezi křídlem a trupem chyběla ohnivzdorná přepážka…
egli 25.1.2010 20:48 - č. 89
egli
It gave information about overall moves of forces, but was of limited day-to-day value and Dowding was only put onto the list of those circulated with the Ultra decrypts on 16 October, when most of the serious fighting was over.
Překlad (c) Vladimír Fuksa, nakl. Beta-Dobrovský Plzeň:
Získávali tak informace o všech pohybech vojsk, ty však měly jen krátkodobý význam a Dowding přestal dešifrované texty z Ultra používat 16. října, v době, kdy už nejvážnější boje skončily.
Tak takovýhle "překlad" mi připomněl doby nakladatelství Mustang
ja_62 25.1.2010 18:49 - č. 88
ja_62 Já bych to tedy interpretoval tak, že před 16. říjnem Dowding informace ULTRA (ani ony relevantní pro Fighter Command) nedostával všechny a pravidelně, ale jen občas a selektivně - přičemž mu z důvodů utajení pravděpodobně ani nesdělili jejich zdroj, což pak patrně mělo vliv na to, jakou věrohodnost jim přisuzoval.
ja_62 25.1.2010 18:46 - č. 87
ja_62
"Získávali tak informace o všech pohybech vojsk, ty však měly jen krátkodobý význam"
"It gave information about overall moves of forces, but was of limited day-to-day value"
Mimochodem, ten začátek věty druhé bych asi také přeložil poněkud odlišně - chápu ji, na rozdíl od překladatele, ne v tom smyslu, že by

-"Získávali tak [pomocí ULTRA] informace o všech pohybech vojsk, které ale měly jen krátkodobý význam" ale spíš tak že

-"[ULTRA] Poskytovala informace o pohybech sil nepřítele všeobecně (anebo spíš "informace o obecných pohybech sil nepřítele", "všeobecné informace o pohybech nepřítele", přičemž pod "moves" bych zde ale z celkového kontextu možná rozuměl i obecněji "opatření", "plány"), ale její hodnota pro každodenní použití (anebo "hodnota [při řízení bojů] ze dne na den", "její okamžitá hodnota") byla omezená";

- tady by pak asi bylo lepší formulací "ale její bezprostřední taktická hodnota byla omezená", čímž bych ale už poněkud překračoval to co sdělovala formulace originálu, i když bych se myslím neodchyloval od jejího smyslu.


Já jsem původně téměř nepochyboval, že "historik B." který svou reprodukci odstavce obdařil nadměrným množstvím překlepů, překroutil i smysl citátu (zejména v tom co se týká doby Dowdingova přístupu k informacím ULTRA), ale začínám vidět problém spíš v překladateli.
ja_62 25.1.2010 18:20 - č. 86
ja_62
ja_62 napsal v č. 84:
"Tohle mě -vzhledem k tomu rozporu - používal zprávy ULTRA a přitom některé z nich se k němu pravděpodobně dostaly - docela začíná zajímat"
Takže situace je stále zajímavá, Bungay totiž v originále napsal:
The British had scored a major intelligence coup early in the war by breaking the German's Enigma code, used for the transmission of high level secret information, by using a device called 'Ultra'. It gave information about overall moves of forces, but was of limited day-to-day value and Dowding was only put onto the list of those circulated with the Ultra decrypts on 16 October, when most of the serious fighting was over. However, some information gleaned from Ultra, such as the plan for Luftwaffe V to attack northern England on 15 August, was probably passed on to him.
- The Most Dangerous Enemy: A History of the Battle of Britain, Aurum Press 2001 (paperback), kapitola The Numbers Game, s. 192
To by mne tedy zajímalo nač u tohoto odstavce překladatel do češtiny myslel.
karaya1 15.9.2009 13:00 - č. 85
karaya1
ja_62 napsal v č. 84:
"Jinak ten zmiňovaný Jon Lake (kterého nemíním příliš přeceňovat) udává datum 16. října, ovšem výslovně s tím, že právě až od tohoto dne měl Dowding k disposici zprávy ULTRA."
Hinsley píše, že „Dowding wasn't cleared for Ultra until October 1940“. Je rozdíl, jestli o ní věděl a jestli dostával zprávy získané dešifrováním — ve druhém případě určitě nebyl problém zakamuflovat zdroj a ve zpravodajské zprávě nechat jen výsledek. Otázkou pak ale zůstává, nakolik tajné a podrobné depeše mohly projít až na Dowdingův stůl (např. pravidelný přísun plánů nepřítele bez znalosti zdroje je bezesporu podezřelý).

Winterbotham k tomu píše v originále:
Early in August I had suggested to the Director of Air Intelligence, a small unit at Fighter Command would save the Air Ministry having to send the Ultra signals on to Air Marshal Dowding at Stanmore, Headquarters for Fighter Command. 'D. of I.' was quite willing, and we both agreed that it would also preserve security and ensure that only signals which really helped him were sent to Dowding and his controllers,so as not to overload them.
z čehož ale nevyplývá, jestli o zdroji zpráv Dowding věděl nebo ne, ani které depeše dostal.
ja_62 15.9.2009 12:33 - č. 84
ja_62
karaya1 napsal v č. 83:
"přiklonil bych se však k tomu, že překladatel (nebo už Bungay samotný, originál k dispozici nemám) to zaměnil."
Tohle mě -vzhledem k tomu rozporu - používal zprávy ULTRA a přitom některé z nich se k němu pravděpodobně dostaly - docela začíná zajímat, i když zatím nevím kde seženu Bungaye v originále.

Jinak ten zmiňovaný Jon Lake (kterého nemíním příliš přeceňovat) udává datum 16. října, ovšem výslovně s tím, že právě až od tohoto dne měl Dowding k disposici zprávy ULTRA.
karaya1 15.9.2009 12:16 - č. 83
karaya1 ja_62: bude asi vhodnější přesunout diskusi sem, abychom slečně nezabírali téma

Citace
Bungay, Stephen.: nejnebezpečnější nepřítel. Praha-Plzeň 2007, s. 205.

Britům se už v počátku války podařil mimořádný zpravodajský úspěch: pomocí služby zvané "Ultra" prolomili německou šifru Enigma, používanou pro vysílání přísně tajných zpráv. Získávali tak informace o všech pohybech vojsk, ty však měly jen krátkodobý význam a Dowding přestal dešofrované texty z Ultra používat16. října, v době, kdy už nejvážnější boje skončily. Některé údaje získané dešifrátory, jako byl například plán Luftflotte 5 k útoku na sever Anglie 15. sprna, se k němu však pravděpodobně dostaly.
je (až na pár překlepů ) přesná, přiklonil bych se však k tomu, že překladatel (nebo už Bungay samotný, originál k dispozici nemám) to zaměnil. Už proto, že Hinsley ve své oficiální historii britské zpravodajské služby za války uvádí lehce nekonkrétně, že Dowding se o existenci ULTRA dozvěděl až v říjnu 1940, což by sedělo.
ja_62 napsal v č. 217:
"Datum je v obou případech shodné, jen mi na rozdíl historika je trochu nápadné tvrzení, že by Dowding do 16. října používal ULTRA a přitom se k němu pouze některé dešifrované údaje pravděpodobně dostaly."
Dowding samozřejmě nedostával všechno, do Bentley Priory byly "profiltrovány" jen některé zprávy (mj. o tohle se staral Winterbotham a jeho lidi), jde o to, že pokud nevěděl o ULTRA, nemusel jim (a asi ani nemohl) stoprocentně věřit.

Mimochodem, poslední věta o tom, že se k Dowdingovi dostaly plány Luftwaffe na útok Luftflotte 5 15. srpna, končí poznámkou vedoucí na dílo Cox, Richard (ed.): Operation Sealion. Thornton Cox, 1975.
ja_62 6.3.2009 19:03 - č. 82
ja_62 Přiložený plakát mi poslal kamarád mailem - jako dle jeho názoru pro kampaň BNP vhodnější - resp. napadlo ho, kde dotyční nejspíše něco zanedbali, než se svou kampaní začali .
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
ja_62 5.3.2009 18:21 - č. 81
ja_62 Není nad "odborné" znalosti... Když se to tak vezme, tak ten gól byl nakonec zejména do vlastní sítě BNP.
karaya1 5.3.2009 17:40 - č. 80
karaya1 To je dobrej gól, blbá verze, blbá jednotka (která Spity za B-of-B ani neměla)… Gaussova křivka je neúprosná.
karaya1 27.10.2008 23:25 - č. 78
karaya1
Dzin napsala v č. 77:
"Super a nevíš ještě, kdy byl tedy vydán (alespoň přibližně) rozkaz k zahájení útoků na britská města?"
To nevím. Je tu totiž jeden problém — nejsu si jistý, že nějaký takový rozkaz vůbec existuje (mimo baedekerů, ty jsou ale samozřejmě záležitostí o dva roky mladší). Oni totiž Němci neútočili přímo na města jako taková, ale na nějaké konkrétní cíle v nich ležící (i později, v případě Blitzu, šlo Němcům mnohem víc o zasažení nějakého cíle — doků, přístavu, továren apod. — než o „dovezení pum nad Londýn/jiné město a jejich shoz nazdařbůh“; že to nebylo moc poznat, je věc jiná). Collier se zmiňuje o jakémsi plánu Luftwaffe ze začátku září, který zahrnoval i úmyslné útoky na civilní obyvatelstvo, ale německé osádky dostávaly za cíl stále továrny, doky, přístavy, skladiště apod.; jediná výjimka bylo londýnské City a okolí Whitehallu.

Svou repliku o pumách padajících na britská města jsem myslel trochu jinak — dost často se totiž londýnské tabu rozšiřuje na veškerá britská města, což samozřejmě je nesmysl. Na ně Luftwaffe útočila, byť zámysl byl zasáhnout vojenský cíl v nich ležící, ne vymazat město z mapy (ono i takové Coventry byl oficiálně útok na tamní letecký průmysl…).

Konkrétně ti první datum, kdy na nějaké město v Albionu spadla německá puma, teda neřeknu, ale „průzkum bojem“ prováděla Luftwaffe už za francouzského tažení. V červenci pak šlo hlavně o přístavy (Dover, Portsmouth, Portland apod.), nevynech ani sever — Luftflotte 5 sice 15. srpna utrpěla velkou porážku, ale v noci létala předtím i potom na cíle jako byl např. Liverpool.
Dzin 27.10.2008 09:27 - č. 77
Dzin
karaya1 napsal v č. 75:
"Dzinová, četla's vlastně třeba Bungaye (Nejnebezpečnější nepřítel)? Je to (přes jisté výhrady - snad se tento týden konečně dokopu k dopsání recenze ) to nejlepší, co u nás k tématu Bitvy obecně vyšlo."
Ne a protože máme "skvěle" zásobenou knihovnu, asi tak brzy nebudu...

Super a nevíš ještě, kdy byl tedy vydán (alespoň přibližně) rozkaz k zahájení útoků na britská města?
Dzin 27.10.2008 09:23 - č. 76
Dzin Algernon:A ty? Protože ve formulaci "No, Němci útočili na ostatní britská města už dlooouho předtím, než na Londýn spadla první puma." nikde nevidím kdy se tak stalo. Pokud tedy dlooouho není na dalekém severu nějaké specifické určení dne...
karaya1 26.10.2008 23:39 - č. 75
karaya1 Dzinová, četla's vlastně třeba Bungaye (Nejnebezpečnější nepřítel)? Je to (přes jisté výhrady - snad se tento týden konečně dokopu k dopsání recenze ) to nejlepší, co u nás k tématu Bitvy obecně vyšlo.
Dzin napsala v č. 68:
"Plus mi jde ještě o to, že směrování náletů na Londýn byla následně spíše snaha Luftwaffe konečně zničit RAF, než jako pomatené rozhodnutí Hitlera."
Druhou alternativu vylučuje datace Hitlerova zrušení londýnského tabu. To totiž padlo již 30. srpna, po náletu Bomber Command na Berlín. To však nijak Luftwaffe nebránilo nechat Londýn na pokoji ještě další týden...
Dzin napsala v č. 68:
"Jak se stavěla vyšší německá generalita k tomuto problému?"
Zjednodušeně řečeno, Sperrle byl střízlivý a byl pro zachování útoků na infrastrukturu RAF, naopak Kesselring požadoval útoky na nějaký koncentrovaný cíl, nad kterým by jeho stíhači konečně zúčtovali s Fighter Command (což z jeho pohledu letiště nebyla, neboť stíhačky na zemi byly zastiženy jen výjimečně a ve vzduchu k žádné rozhodné bitvě nedošlo). No a Göring se z několika (osobních a politických) důvodů přiklonil ke Kesselringovi. Hitlerovi bych toto rozhodnutí doopravdy nepřičítal (ani nevyčítal ).
Dzin 26.10.2008 16:05 - č. 73
Dzin Jenže nemám ani ten rozkaz. Stačilo by mi vedět aspoň kdy byly vydány první rozkazy k náletům na britská města.
Tom 26.10.2008 09:53 - č. 72
Tom
Dzin napsala v č. 70:
"Jenže bohužel nemám k dispozici nic, čím bych to podepřel z německé strany."
V rozkaze by asi nebyly důvody uvedeny takto, pokud by se vůbec někdo nějakým důvodem obtěžoval.
Dzin 26.10.2008 09:22 - č. 71
Dzin Mimochodem, když jsem vytáhl (a začetl se) Groehlera, tak si musel místy připadat jako schizofrenik. Na jednu stranu psát o tom, jak Němci věrolomě napadli SSSR a způsobili mu fatální ztráty, na druhé rozepisovat jak sovětští piloti stále mohutně bojovali a vzdorovali a přitom nesmět ani pípnout o zkutečných stavech VVS, rozepsat detailně ztráty všech zůčastněných, kromě Sovětské armády a současně psát o obrovském utrpení sovětského lidu a jak se s ním socialistické zřízení dokonale vyrovnalo atd...

Totalitní historiky prostě miluji.
Dzin 25.10.2008 21:29 - č. 70
Dzin Mně právě taky. Jenže bohužel nemám k dispozici nic, čím bych to podepřel z německé strany. Tam mám právě jen stále omýlanou hitleriádu. Tedy abych byl přesnější, Groehler to tak nepíše, ale není nijak konkrétní (třeba citací rozkazu atd...).
Tom 25.10.2008 20:32 - č. 69
Tom Mně se to jeví tak, že Luftwaffe hledala v Británii cíl, který by RAF bránila všemi silami. Proto aby s RAF mohla rychle a pokud možno najednou skoncovat. Dosavadní taktika jim tyhle výsledky nenesla - respektive ty výsledky neviděli. Londýn se jim nabízel. Že to pak dopadlo jinak je jiná věc.

Prostě ze strany LW to bylo takové rozhodnutí ze zoufalství, že se jim nedaří zlomit odpor RAF, ačkoli mají (podle svých představ) všechny trumfy v rukou.
121-140 z 184
<< 4 5 6 7 8 9 10 >>
Po

Diskuzní forum