Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-20 z 184
1 2 3 4 >>
Po
Honza M. 26.2.2020 12:44 - č. 225
Honza M.
spelter napsal(a) v č. 223:
"Tuší o tom modelu někdo něco více, resp. je to (alespoň do určité míry) relevantní"
Nebudu zastírat - už je to hodně dávno, co jsem ve škole provozoval výpočty na téma "statistika", "pravděpodobnost", či "metoda Monte Carlo".

Nicméně, z článku, na který se odkazují plyne, že na vypočtení alternativních výsledků Bitvy o Británii používají tzv. metodu Bootstrap, což je metoda, kterou nevyvinuli "matematici na University of York", ale Bradley Efron ze Stanford University, a publikoval ji už v roce 1979 (mimochodem v době mého narození, takže to není nijak závratně "stará" statistická metoda, ale řekněme, že už má svá léta ) a možnosti i meze její aplikace byly již za ta léta prověřené.

Protože nejsem matematik, pro více informací o metodě Bootstrap raději odkážu na tento článek : www.statspol.cz/robust/robust2004/praskova.pdf , ze kterého jsem laicky pochopil (to pro ty, kteří se nechtějí prokousávat matematickým článkem), že metoda Bootstrap kombinuje tzv. substituční princip a metodu Monte Carlo. Sice nedává tak přesné výsledky, jako třeba zmíněná metoda Monte Carlo, ale zato je využitelná v případech, kdy není známa distribuční funkce (kumulace pravděpodobnosti) a nelze tudíž použít tradiční metodu Monte Carlo (vyvinutou na počátku 20.st.).

Takže asi ano, metoda je při správném použití relevantní, ale jako každá statistická metoda má své meze.
Hlavně je potřeba neztrácet ze zřetele historické souvislosti - a po přečtení článku je zřejmé, že britští matematici je ze zřetele neztratili (na rozdíl od českých novinářů).

Konkrétní příklad: časopis VTM v článku "Němci mohli vyhrát leteckou bitvu o Británii." píše, že "urychlení začátku německé ofenzívy o tři týdny a vytrvalé bombardování letišť by srazilo britské šance na vítězství pod 10 %." a že to byla jedna ze dvou fatálních chyb, kvůli kterým Němci prohráli BoB.
Nicméně, v původním anglickém článku "Bootstrapping the Battle of Britain" se hned připomíná, že Bitva o Francii neskončila evakuací z Dunkerque, jak si mnoho Britů naivně myslí, ale Němci tehdy vstoupili teprve do druhé fáze války s Francií, ve které celkem Luftwaffe přišla o 1.428 letadel, tedy “about half its operational strength” (polovinu své síly). Závěr příslušné pasáže zní, že "as assumed in our bootstrap, an early air campaign against Britain would need still more counterfactual support: an assumption that the Luftwaffe had suffered less badly in conquering France", tedy že "začátek BoB o tři týdny dříve, jak zní předpoklad v bootstrap modelu, vyžaduje ještě jeden hypotetický předpoklad: totiž, že Luftwaffe při dobývání Francie utrpěla menší ztráty", takže by pak netrvalo tak dlouho (jako v reálu) je nahradit novými letouny a piloty.
spelter 26.2.2020 11:00 - č. 224
spelter
spelter napsal(a) v č. 223:
"Matematici z University of York vyvinuli počítačový model, do kterého vložili data o průběhu bitvy o Británii a ta pak podrobili speciální proceduře. Pro každý den konfliktu postupně měnili „parametry“ a sledovali, jak se to projeví na pravděpodobnosti událostí v následujících dnech. vtm.zive.cz/clanky/nemci-mohli-vyhrat-leteck... Tuší o tom modelu někdo něco více, resp. je to (alespoň do určité míry) relevantní, nebo je to další nepodložené "co by, kdyby.."?Více na: vtm.zive.cz/clanky/nemci-mohli-vyhrat-leteck..."
Trochu více k tomu zde:

spelter 16.1.2020 10:30 - č. 223
spelter
Matematici z University of York vyvinuli počítačový model, do kterého vložili data o průběhu bitvy o Británii a ta pak podrobili speciální proceduře. Pro každý den konfliktu postupně měnili „parametry“ a sledovali, jak se to projeví na pravděpodobnosti událostí v následujících dnech.
vtm.zive.cz/clanky/nemci-mohli-vyhrat-leteck...
Tuší o tom modelu někdo něco více, resp. je to (alespoň do určité míry) relevantní, nebo je to další nepodložené "co by, kdyby.."?Více na: vtm.zive.cz/clanky/nemci-mohli-vyhrat-leteck...
Algernon 11.12.2019 19:50 - č. 222
V pátek 6. prosince ve věku 101 let (11. února 1918, 6. prosince 2019) zemřel jeden z posledních veteránů „Bitvy o Británii“, Maurice Mounsdon. Bitvy se účastnil v řadách 56. squadrony, kde létal na Hurricanu.

Z RAF odešel v únoru 1946 v hodnosti Flight Lieutenant.

www.memorialflightclub.com/blog/battle-brita...
karaya1 30.1.2016 18:47 - č. 221
karaya1 Jo, to v zásadě platí - přičemž v oněch kritických dvou týdnech na přelomu srpna a září se zásoby ztenčily tuším až pod sto Spitů a Hurricanů, po Zielwechselu na Londýn zase začaly stoupat. Toto mají zpravidla na mysli anglosaští autoři, když hovoří o "rozhodujícím momentu" a potřebném oddechu pro Fighter Command, podle mě jim ale trochu chybí pohled z druhé strany. Na francouzské straně Kanálu na tom byla Luftwaffe ještě hůř.
Dzin 28.1.2016 20:57 - č. 220
Dzin Jasně, toho jsme si vědom, ale ostatně od toho rezervy slouží. Pokud je stále možnost z nich nahrazovat ztráty a po skončení operace je opět vytvořit, potom je to naprosto v pořádku. Tohle předpokládám v případě BoB platí, ne?
karaya1 28.1.2016 05:50 - č. 219
karaya1 Nojo, Dzine, ale to jsou právě ty hlášené stavy operačních strojů, které s celkovými počty nemají zase tak mnoho společného Měl bys do toho započítat i Maintenance Unit - tam byly "uskladněny" rezervní stíhačky a odtud se teprve přelétaly k jednotkám jako náhrady. Dají se najít týdenní přehledy, kolik v nich bylo kterých ér, ale bohužel "jenom" týdenní. Z nich je i tak docela dobře patrné, že zrovna v tom kritickém období (přelom srpen-září) počty rezervních strojů povážlivě klesají. Čili počet operačních strojů se může držet plus mínus stejně, ale za cenu drancování rezerv.

Zrovna toho 18. 8. by tě mohlo trknout, že přibylo tolik operačních ér - dal bych to do souvislosti s rozhodnutím z předchozího dne prohlásit za operační některé zahraniční squadrony - šlo o Poláky, naše a Kanaďany (jsem za velkou louží, takže to teď nejsem schopen ověřit), čili škrtem pera "přibyla" spousta ér - která ale fyzicky u jednotek dávno byla.

Mimochodem, docela málo se ví, že i v kritickém období BoB šly Hurricany na export - např. do Středomoří. Nebylo jich moc, ale nedaly by se ani spočítat na prstech obou ruk.
Dzin 27.1.2016 10:21 - č. 218
Dzin Tuším karaya mi kdysi poslal seznam denních početních stavů FC. Mám to teď doma jako tabulku, takže se to počítalo docela snadno.

Rozhodně to není dokonalé, ale pro přibližnou představu to stačí. Realita bude nepochybně ještě trochu příznivější.
Algernon 26.1.2016 15:12 - č. 217
Podle čeho jsi to počítal?
Dzin (216):
udělal mezi jednotlivými dny přírůstky a úbytky bojeschopných leatdel.
Neříkej, že jenom podle hlášených stavů operačních strojů — od operačních squadron na skupinu?

Možná by nebylo špatné vzít si počáteční stav Hurricanů a Spitfirů u operačních squadron a konečný stav, v nějakém období. A pak si to srovnat v témže období se ztrátami strojů (sestřelené, odepsané při haváriích, zničené nepřítelem na zemi), a potom samozřejmě s výrobou za totéž období.

Docela bych se i vsadil, že Ti vyjde přebytek… Který najdeš, kdybys tedy snad chtěl hledat, — „doposud nerozdělen“ — u MU.
Dzin 26.1.2016 00:03 - č. 216
Dzin Tak jsme si sedl a trochu si započítal. Vzal jsem početní stavy FC od 17. 7. do 31. 10. 1940 a udělal mezi jednotlivými dny přírůstky a úbytky bojeschopných leatdel. Vyšly docela zajímavé věci.

Pokud vezmu nosné typy Spitfire a Hurricane, potom Spit má celkový úbytek -473 letadel a přírůstek +463 letadel. Hurricane je na tom trochu lépe ten má -547 a +615. Z dalších typů je to Blenheim (-287 a +260), Defiant (-191 a +181) a Gladiator (-37 a +45).
Celkově tedy můžeme říci, že u nosných typů přírůstky převýšily úbytky o 58 letadel a celkově byly přírůstky větši o 29 letadel. Za celou BoB tak byly Britové víceméně schopny plně nahradit veškeré ztráty na letadlech. To potvrzovalo i když jsem vzal čistě denní úbytky bez ohledu na jednotlivé typy. Potom byl výsledek -856 a +885 letadel.

Další věc, na co jsme se podíval bylo, zda neexistovalo období, které by bylo charakteristické dlouhodobějšími úbytky. To bylo zhruba od 6. do 18. srpna (10 dnů úbytky) a potom od 25. srpna do 20. září (18 dnů úbytky). Zde jsou denně vesměs úbytky prokládány pouze jednodeními přírůstky. Ovšem ty jsou vždy jednorázově poměrně značné, takže za první období činí celkový úbytek -13 letadel a ve druhém -29 letadel.

A nakonec jsme si vybral dny s největším přírůstkem resp. úbytkem. Největší úbytek byl 23. 7. (-70 letadel), 20. 7. (-37), 9. 10. (-37), 8. 9. (-35) a 12. 10. (-35). Podle typů bylo nejvíce Spitů ztraceno 9. 8. (-29), 8. 9. (-26) a 12. 10 (-23) a 15. 9. (-23) a Hurricanů 23. 7. (-75), 1. 10. (-35) a 16. 9. (-33).
Co se týká přírůstků, nejvíce bylo dodáno 18. 8. (+75), 20. 9. (+57), 14. 10. (+42), 9. 9. (+38) a 22. 7. (+38) a podle typů Spit 20. 9. (+26), 16. 9. (+24), 9. 9. (+23) a 7. 9. (+23) a Hurricane 18. 8. (+51), 22. 7. (+48) a 14. 10. (+32).

Finálně mi to samozřejmě nedalo a podíval jsme se i na to, jestli by se zde nějak promítlo populární tvrzení o chybě Němců, když zahájili bombardování Londýna místo, aby pokračovali dál v útocích na letiště. Takže když se podíváme, do 7. 9. je celkový přírůstek +39 letadel a u nosných typů Spit -14 a Hurricane +67 letadel, což tomuto populárnímu tvrzení moc neodpovídá a spíše to hovoří proti. Stejně když se podíváme na největší denní úbytky, potom pouze 4 dny z 12 spadají do tohoto období a stejně tak nepozorujeme, že by v tomto rozmezí byl nějaký soustavnější úbytek letadel u FC.
karaya1 9.11.2015 18:16 - č. 215
karaya1
Algernon napsal(a) v č. 213:
"Mno, sem spíše měl na mysli ten fakt, že i pro tyto nové jednotky RAF ve skutečnosti mělo letadla…"
To nezpochybňuju, naopak, můžu podpořit čísly Na druhou stranu, čísla nejsou vše a nemusí zachytit válečnou realitu. Ale jak říkáš, ztráta zkušených pilotů a větší podíl nováčků byly logické důsledky několikaměsíčních intenzivních bojů, a to na obou stranách. Přičemž Němci to měli o to horší, že některé jednotky měly takový nedostatek Bf 109, že piloti nuceně dřepěli na zemi. Není asi složité domyslet si, kdo v takovém případě neletěl přes Kanál - jestli nováček nebo ostřílený pilot...

Myslím, že ona poznámka o spoustě nezkušených stíhačů v řadách Fighter Command byla myšlena tak, že přestože početně byly jednotky silnější, efektivita celku byla nižší a s podobně koncentrovaným útokem Němců by se prali složitěji než v půlce srpna. Druhá věc je, že Němci už neměli moc co koncentrovat

Dzin napsal(a) v č. 212:
"Asi nejlépe by bylo porovnávat bojová letadla zničená akcí nepřítele a posádky bojových letadel zabité nebo zraněné taktéž akcí nepřítele resp. v rámci bojové akce. V širší souvislosti potom i totéž, ale veškeré ztráty, tedy i nebojové. A v nejširší potom klidně veškeré ztráty. Ale vždy by se mělo porovnat stejné se stejným, tedy když započítává u RAF vše, měl by totéž započítat i Luftwaffe."
Nojo, jenže. Němci třeba lítali s Condory nad Atlantik a honili obchodní lodě, Britové totéž prováděli s německými ponorkami. Počítat souboj Hudsonu s Condorem nad oceánem do BoB? Nebo éra ztracená při náletu na přístav v Norsku? Těžko říct.
Algernon napsal(a) v č. 214:
"No, fair… Jednak by tedy měly být odlišeny ztráty BC podle operací, tj. pouze ty, které vznikly při útocích na přístavy a letiště — a to ještě ty způsobené německými stíhači"
Tuším, že 13. 8. vyhladila JG 77 squadronu Blenheimů nad Dánskem cestou nad tamní letiště. Vliv na BoB asi nulový (kromě toho, že se Němci nepoučili a o dva dny později se situace obrátila ). Nálety na Berlín na reálný průběh operací měly vliv přesně nulový, přesto hrály roli ve změně strategie Luftwaffe. A tak dál.
Algernon napsal(a) v č. 214:
"Čili, že ono srovnávání „výhradně FC“ mi tak zcela mimojdoucí zase nepřijde."
Ono to dává smysl z úzkého pohledu, ze širšího už je hranice dost setřená. Proto se ptám, jak se na to dívají ostatní.
Algernon 9.11.2015 14:35 - č. 214
karaya1 (211):
Autor si zjevně dal za cíl prokázat, že RAF (a Fighter Command zvlášť) vlastně žádné zásluhy nepřísluší a že Británii žádné reálné nebezpečí nehrozilo (kromě "útoku na morálku, kterou sám odvrátil britský lid navzdory některým vládním krokům", když to budu trochu parafrázovat). K tomu ale mj. používá ztráty letadel obou stran - přičemž za RAF sčítá FC, BC, CC a občas i cvičné jednotky (!).
Asi úplně zbytečná kniha… (Proto si už, mimo jiné, už někde dvacet let vybírám knihy i podle nakladatele.) Ztráty CC sice po ruce nemám, nicméně význam či přínos pro Němce (tj. eliminace FC) bude spíše nulový? A, ehm… Útok na morálku je samozřejmě blbost, všichni vědí, že to zrovna přespříliš nefunguje.

Hádám, že za Luftwaffe se nenamáhal třeba s počtem odepsaných letadel při výcviku? (Co třeba „úzkorozchodné“ Bf 109 „výběhových verzí“ jako B a C používaných při výcviku stíhacích pilotů.) :)))
Obyčejně se to bere Fighter Command proti Luftwaffe, což není úplně fair (např. nálety na bárky shromážděné ve francouzských přístavech nebo na letiště podél Kanálu, která otravovala německé letce a nedala jim pořádně se vyspat), ale zoufalé sčoty za všechny typy operací (občas "vyšperkované" zničenými éry na zemi - jednou se takto nestyděl započítat i čtyřicet cvičných Oxfordů shořelých v hangáru
No, fair… Jednak by tedy měly být odlišeny ztráty BC podle operací, tj. pouze ty, které vznikly při útocích na přístavy a letiště — a to ještě ty způsobené německými stíhači (řekněme, že nejspíše půjde o ztráty za dne — v té době lze předpokládat, že němečtí noční stíhači příliš úspěchů nezaznamenali).

Nicméně znovu, význam ostatních ztrát RAF na bojeschopnost FC (což byla nezbytná podmínka pro jakýkoli pokus o vylodění v Británii, potažmo jakýkoli pokus o „eliminování Británie / zastavení války s Británií“, aby si uvolnili letecké jednotky pro jiná tažení) je — nulový. Čili, že ono srovnávání „výhradně FC“ mi tak zcela mimojdoucí zase nepřijde.
Algernon 9.11.2015 12:07 - č. 213
karaya1 (210)
Mimochodem, tohle je docela často zpochybňováno samotnými piloty a veliteli z té doby - že čísla jsou hezká věc (ukazující mj. na obdivuhodný výkon průmyslu), ale realita u squadron plných nezkušených a narychlo vycvičených nováčků byla o dost temnější.
Mno, sem spíše měl na mysli ten fakt, že i pro tyto nové jednotky RAF ve skutečnosti mělo letadla…

Viz třeba i ty odkazované původní příspěvky. [téma č. 15 - přísp. č. 4742]
A to z toho důvodu, že nedokázali hned na počátku vybojovat vzdušnou nadvládu. Taky tvrdí, že Němci sice mají větší ztráty, ale díky masivní letecké výrobě je nahrazují. O britské výrobě ani slovo. Měl jsme dojem, že už v roce 41 Británie chrlila víc letadel, než Německo, ne? Nebo jak se na tohle tváří zdejší letecká sekce?
[téma č. 15 - přísp. č. 4747]
Britové začali válku (Tomovou terminologií) "brát vážně" ještě před jejím začátkem - už od druhé půlky 30. let se snažili Luftwaffe dohnat a orientace na vysokou a efektivní výrobu tak byla jen logická. Každopádně v letech 1940-1944 pokaždé objem britské letecké výroby přesáhl tu německou. Hned v roce 1940 sjelo z ostrovních linek 15049 ér, zatímco náckové jich dokončili 10247. U motorů je to ještě markantnější: 24047 versus 15510. A to v britských leteckých továrnách pracovalo míň lidí než v německých!

Podobně to pak bylo i v dalších letech. Hnidopich by mohl namítnout, že třeba v roce 1944 Britové vyrobili "jen" 26461 ér, zatímco Němci 39807 - jenže tam už byl patrný nepoměr v kategoriích produkovaných letadel - tj. Němci vyráběli zejména lehké, jednomístné stroje; Britové zase ty vícemotorové. A při přepočtu na tzv. strukturní hmotnost nám vyjde, že v Británii to dělalo 208 milionů lb, zatímco v Německu 175 milionů lb.
A Tomova poznámka. [téma č. 15 - přísp. č. 4743]
Nicméně jsem přesvědčený, že už v době BoB Britové brali válku vážně a vyráběli víc stíhaček než náckové. O efektivitě opravárenského systému Britů ani nemluvě.

Jinak ale k téhle nové části. Není to spíše tak, že piloti — na počátku nové války (a „nová generace“, bez stejné zkušenosti z minulé války) prostě spíše jen byla postavena před válečnou realitu, tzn. že přicházejí o kolegy (a přátele), přičemž „jádro“ jednotek (zejména později pak je zcela jedno, zda-li jednotek zcela nových — nově zformovaných — či již „ostřílených“) pak tvoří veteráni, přičemž zbytek kádru jsou piloti s různým počtem nalétaných operací, plus jistý podíl nováčků?

Ostatně, nebyli se zcela stejnou skutečností (zejména po několika měsících vcelku intenzivních bojů) konfrontováni i ti na druhé straně Anglického kanálu?
Dzin 8.11.2015 09:49 - č. 212
Dzin Asi nejlépe by bylo porovnávat bojová letadla zničená akcí nepřítele a posádky bojových letadel zabité nebo zraněné taktéž akcí nepřítele resp. v rámci bojové akce. V širší souvislosti potom i totéž, ale veškeré ztráty, tedy i nebojové. A v nejširší potom klidně veškeré ztráty. Ale vždy by se mělo porovnat stejné se stejným, tedy když započítává u RAF vše, měl by totéž započítat i Luftwaffe.

Zrovna teď nedávno jsme si zase vzpomněl, jak v knihách typu JG-26 atd. obvykle porovnávají počty nárokovaných sestřelů proti ztrátám pilotů. Podobný případ byť ještě nesmyslnější.
karaya1 4.11.2015 06:54 - č. 211
karaya1 Čtu teď jednu knížku (www.amazon.co.uk/Many-Not-Few-Richard-North/...) a mám z ní takové smíšené pocity. Autor si zjevně dal za cíl prokázat, že RAF (a Fighter Command zvlášť) vlastně žádné zásluhy nepřísluší a že Británii žádné reálné nebezpečí nehrozilo (kromě "útoku na morálku, kterou sám odvrátil britský lid navzdory některým vládním krokům", když to budu trochu parafrázovat). K tomu ale mj. používá ztráty letadel obou stran - přičemž za RAF sčítá FC, BC, CC a občas i cvičné jednotky (!).

Obyčejně se to bere Fighter Command proti Luftwaffe, což není úplně fair (např. nálety na bárky shromážděné ve francouzských přístavech nebo na letiště podél Kanálu, která otravovala německé letce a nedala jim pořádně se vyspat), ale zoufalé sčoty za všechny typy operací (občas "vyšperkované" zničenými éry na zemi - jednou se takto nestyděl započítat i čtyřicet cvičných Oxfordů shořelých v hangáru ) se mi taky moc nelíbí.

Jak se na to díváte? Jak by se měla porovnávat jednotlivá čísla?
karaya1 10.10.2015 16:53 - č. 210
karaya1
Krojc napsal(a) v č. 209:
"Co si o tom myslíte?"
Nic nového, v zásadě jen shrnutí Rajlichovy knihy na ono téma. Docela mě pobavily citace Urbanowicze - vypadá to z toho, jako by s ním novinář hovořil, přitom Urbanowicz zemřel v roce 1996...
Algernon napsal(a) v č. 208:
"naopak, na konci „Bitvy“ mají u FC více operačních squadron, než třeba řekněme ještě na jaře 1940"
Mimochodem, tohle je docela často zpochybňováno samotnými piloty a veliteli z té doby - že čísla jsou hezká věc (ukazující mj. na obdivuhodný výkon průmyslu), ale realita u squadron plných nezkušených a narychlo vycvičených nováčků byla o dost temnější.
Krojc 10.10.2015 15:38 - č. 209
Krojc Nové hodnocení pilota:
zpravy.aktualne.cz/zahranici/josef-frantisek...
Co si o tom myslíte?
Algernon 4.10.2015 19:30 - č. 208
Jak tak koukám na debaty za poslední čas okolo „Bitvy o Británii“…

[téma č. 485 - přísp. č. 174]
[téma č. 15 - přísp. č. 4742]
[téma č. 15 - přísp. č. 4747]

Kdyby tu opak stále dokola nezazníval, snad by to ani nemělo význam komentovat, ale… Jak píše Karaya — Britové brali válku vážně už pěkně dlouho před válkou. Už v době, kdy se v Německu Hitler dral k moci. Na jedné straně vidíme „usmiřování“ (třeba britsko-německá námořní smlouva). Na druhé straně ale Britové vlastně zjevně od počátku počítají, že jim hrozí válka s Německem — a připravují se na to. (Zrušení „Ten Year Rule“, atd., atd. Příprava, vývoj a stavba nových „velkých“ válečných lodí — bitevní lodi třídy KGV, letadlová loď Ark Royal a po ní následující stavba dalších šesti velkých letadlových lodí.) A ohledně výzbroje RAF? Už léta říkám, že představa „konzervativní“ RAF, vyzbrojené (stále ještě) dvouplošníky je nesmyslná.
www.fronta.cz/dokument/mobilizacni-vyhlaska
www.fronta.cz/kalendar/vzlet-prvniho-prototy...
www.fronta.cz/kalendar/zaletan-prototyp-dewo...
V téže době už v oné konzervativní Británii běží i sériová výroba Spitfirů a ty přicházejí do výzbroje operačních jednotek (o Hurricanu nemluvě).

Jinak mám spíše za to, že Němci Bitvu o Británii fakticky prohráli už před jejím začátkem (byť spíše nesouhlasím s tím, co měl říci Udet [téma č. 2 - přísp. č. 10006]), nebyli s to plně nahrazovat ztráty techniky během delších bojů. (To vidíme už po Polsku — zima 1939/40 jim přišla vhod. A kdo že tu kdysi… Tuším že SKratég? Přišel s myšlenkou, že Němci měli hned po porážce Francie zahájit Bitvu o Británii a nedat Britům čas na oddech? Vždyť ho sami potřebovali více, než Britové — aby při svém tempu výroby bojových strojů alespoň zčásti nahradili ztráty u prvoliniových jednotek.) A naopak nikdy se jim v reálu nepodařilo nějak významně (natož dlouhodobě) snížit stavy Fighter Command (naopak, na konci „Bitvy“ mají u FC více operačních squadron, než třeba řekněme ještě na jaře 1940).

Navíc by se nemělo v úvahách na téma „co měli Němci udělat, aby vyhráli B-o-B“ zapomínat na vcelku fatální selhání představ o možnostech (či schopnostech) Bf 110. Po té, co během měsíce jednotky ztratily 2/5 stavu*, s kterým šly do „Bitvy“? Jejich úkoly musely převzít „stodevítky“ — ovšem ty měly menší dolet, navíc tímto v reálu (oproti plánům) Huni přišli o nezanedbatelnou část stíhaček, se kterými ve svých plánech počítali.
* Byť z různých příčin, nešlo jen o to, že zaostávaly za jednomotorovými/jednomístnými stíhačkami:
www.fronta.cz/kalendar/cerny-ctvrtek
Algernon 4.10.2015 13:00 - č. 207
karaya1 (201):
No však jo, v první části odkazovaného příspěvku píšu víceméně to stejné
Pardón. :) Ale některé věci je nutno opakovat stále — až do omrzení. Třeba pak už snad do některých mozků proniknou (byť si nedělám naději, že do všech — zdaleka ne do všech).

Asi podobně, jako v případě bombardování Německa (potažmo všeho „strategického“ bombardování), či třeba radarů (o tehdejší radiotechnice lépe snad nemluvit — ač třeba britské „vymyšlenosti“ z posledních dvou let války mi přijdou víc, než zajímavé). Ale abych to vrátil ke zdejšímu tématu…

Třeba už zmíněné radary — přijde mi to, že Němci přínos radaru pro Brity za B-o-B značně podcenili, a to nejspíše na základě vlastního způsobu využití pozemních radarů (ač se jim třeba osvědčily v prosinci 1939). Ale chyběla jim ona britská „nadstavba“ (podobný nepříliš praktický přístup využití údajů získaných za pomoci radarů vidíme ještě při „konstrukci“ Kammhuberovy linie, resp. Himmelbettu).

Nemluvě už vůbec o „klasických“ úletech (či „dnešních postmoderních mýtech z dob počítačových“), viz karburátory na Merlinech na britských stíhačkách vs. německé přímé vstřikování paliva. (Že akrobacii, střemhlavý let či stoupání zvládaly letadla už před první válkou — s karburátory na motorech? Mimochodem, tuším, že jakýsi poměrně slavný předválečný německý akrobat měl na svém sportovním aparátu motor od firmy Walter — divné mi je, že na stroji s karburátorem nepřišel o život, už někde ve chvíli kdy předváděl třeba let na zádech…) Nebo údajný „problém“ maximálního dostupu (ono to je ve skutečnosti o hodně složitější — vzletová hmotnost aneb nečekám, že Bf 109E-4 bude lehčí, než Bf 109E-1, konkrétní vrtule namontovaná na konkrétním provedení letounu, aj.). Ve chvíli, kdy se bojuje někde ve výškách 2000-6000 metrů?
Algernon 22.7.2015 09:04 - č. 206
karaya1 (202):
(…) rozkliknu diskusi a nejlépe hodnocený příspěvek je plný nesmyslů a mýtů. Achjo.
Ono ty diskuse k článkům tak nějak ani nemá cenu číst. Leda snad, že se chceš spolehlivě vytočit…

Tihle sami žádný článek nikdy nevytvoří, tak alespoň ty články komentují; a to už je co říct, že sami nic nevytvoří — v době internetu, kdy už je možno nablít téměř kamkoli cokoli.
1-20 z 184
1 2 3 4 >>
Po

Diskuzní forum