Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě
|
|
|
|---|---|
|
Krojc napsal(a) v č. 209: Nic nového, v zásadě jen shrnutí Rajlichovy knihy na ono téma. Docela mě pobavily citace Urbanowicze - vypadá to z toho, jako by s ním novinář hovořil, přitom Urbanowicz zemřel v roce 1996...
"Co si o tom myslíte?"
Algernon napsal(a) v č. 208: Mimochodem, tohle je docela často zpochybňováno samotnými piloty a veliteli z té doby - že čísla jsou hezká věc (ukazující mj. na obdivuhodný výkon průmyslu), ale realita u squadron plných nezkušených a narychlo vycvičených nováčků byla o dost temnější. "naopak, na konci „Bitvy“ mají u FC více operačních squadron, než třeba řekněme ještě na jaře 1940" |
|
|
|
|
Nové hodnocení pilota: zpravy.aktualne.cz/zahranici/josef-frantisek... Co si o tom myslíte? |
|
|
|
|
Jak tak koukám na debaty za poslední čas okolo „Bitvy o Británii“… [téma č. 485 - přísp. č. 174] [téma č. 15 - přísp. č. 4742] [téma č. 15 - přísp. č. 4747] Kdyby tu opak stále dokola nezazníval, snad by to ani nemělo význam komentovat, ale… Jak píše Karaya — Britové brali válku vážně už pěkně dlouho před válkou. Už v době, kdy se v Německu Hitler dral k moci. Na jedné straně vidíme „usmiřování“ (třeba britsko-německá námořní smlouva). Na druhé straně ale Britové vlastně zjevně od počátku počítají, že jim hrozí válka s Německem — a připravují se na to. (Zrušení „Ten Year Rule“, atd., atd. Příprava, vývoj a stavba nových „velkých“ válečných lodí — bitevní lodi třídy KGV, letadlová loď Ark Royal a po ní následující stavba dalších šesti velkých letadlových lodí.) A ohledně výzbroje RAF? Už léta říkám, že představa „konzervativní“ RAF, vyzbrojené (stále ještě) dvouplošníky je nesmyslná. www.fronta.cz/dokument/mobilizacni-vyhlaska www.fronta.cz/kalendar/vzlet-prvniho-prototy... www.fronta.cz/kalendar/zaletan-prototyp-dewo... V téže době už v oné konzervativní Británii běží i sériová výroba Spitfirů a ty přicházejí do výzbroje operačních jednotek (o Hurricanu nemluvě). Jinak mám spíše za to, že Němci Bitvu o Británii fakticky prohráli už před jejím začátkem (byť spíše nesouhlasím s tím, co měl říci Udet [téma č. 2 - přísp. č. 10006]), nebyli s to plně nahrazovat ztráty techniky během delších bojů. (To vidíme už po Polsku — zima 1939/40 jim přišla vhod. A kdo že tu kdysi… Tuším že SKratég? Přišel s myšlenkou, že Němci měli hned po porážce Francie zahájit Bitvu o Británii a nedat Britům čas na oddech? Vždyť ho sami potřebovali více, než Britové — aby při svém tempu výroby bojových strojů alespoň zčásti nahradili ztráty u prvoliniových jednotek.) A naopak nikdy se jim v reálu nepodařilo nějak významně (natož dlouhodobě) snížit stavy Fighter Command (naopak, na konci „Bitvy“ mají u FC více operačních squadron, než třeba řekněme ještě na jaře 1940). Navíc by se nemělo v úvahách na téma „co měli Němci udělat, aby vyhráli B-o-B“ zapomínat na vcelku fatální selhání představ o možnostech (či schopnostech) Bf 110. Po té, co během měsíce jednotky ztratily 2/5 stavu*, s kterým šly do „Bitvy“? Jejich úkoly musely převzít „stodevítky“ — ovšem ty měly menší dolet, navíc tímto v reálu (oproti plánům) Huni přišli o nezanedbatelnou část stíhaček, se kterými ve svých plánech počítali. * Byť z různých příčin, nešlo jen o to, že zaostávaly za jednomotorovými/jednomístnými stíhačkami: www.fronta.cz/kalendar/cerny-ctvrtek |
|
|
|
|
|
karaya1 (201): Pardón. :) Ale některé věci je nutno opakovat stále — až do omrzení. Třeba pak už snad do některých mozků proniknou (byť si nedělám naději, že do všech — zdaleka ne do všech).No však jo, v první části odkazovaného příspěvku píšu víceméně to stejné 
Asi podobně, jako v případě bombardování Německa (potažmo všeho „strategického“ bombardování), či třeba radarů (o tehdejší radiotechnice lépe snad nemluvit — ač třeba britské „vymyšlenosti“ z posledních dvou let války mi přijdou víc, než zajímavé). Ale abych to vrátil ke zdejšímu tématu… Třeba už zmíněné radary — přijde mi to, že Němci přínos radaru pro Brity za B-o-B značně podcenili, a to nejspíše na základě vlastního způsobu využití pozemních radarů (ač se jim třeba osvědčily v prosinci 1939). Ale chyběla jim ona britská „nadstavba“ (podobný nepříliš praktický přístup využití údajů získaných za pomoci radarů vidíme ještě při „konstrukci“ Kammhuberovy linie, resp. Himmelbettu). Nemluvě už vůbec o „klasických“ úletech (či „dnešních postmoderních mýtech z dob počítačových“), viz karburátory na Merlinech na britských stíhačkách vs. německé přímé vstřikování paliva. (Že akrobacii, střemhlavý let či stoupání zvládaly letadla už před první válkou — s karburátory na motorech? Mimochodem, tuším, že jakýsi poměrně slavný předválečný německý akrobat měl na svém sportovním aparátu motor od firmy Walter — divné mi je, že na stroji s karburátorem nepřišel o život, už někde ve chvíli kdy předváděl třeba let na zádech…) Nebo údajný „problém“ maximálního dostupu (ono to je ve skutečnosti o hodně složitější — vzletová hmotnost aneb nečekám, že Bf 109E-4 bude lehčí, než Bf 109E-1, konkrétní vrtule namontovaná na konkrétním provedení letounu, aj.). Ve chvíli, kdy se bojuje někde ve výškách 2000-6000 metrů? |
|
|
|
|
|
karaya1 (202): Ono ty diskuse k článkům tak nějak ani nemá cenu číst. Leda snad, že se chceš spolehlivě vytočit…(…) rozkliknu diskusi a nejlépe hodnocený příspěvek je plný nesmyslů a mýtů. Achjo. Tihle sami žádný článek nikdy nevytvoří, tak alespoň ty články komentují; a to už je co říct, že sami nic nevytvoří — v době internetu, kdy už je možno nablít téměř kamkoli cokoli. |
|
|
|
|
|
|
To je už pozdě, v době vydání článku jsem neměl ani GSM signál, natož internet Teď už si to tam nikdo nepřečte, zbytečná námaha. |
|
|
|
|
karaya1 Tak mu tam napiš něco málo. |
|
|
|
|
karaya1 napsal(a) v č. 202: Teď je otázka, který nesmysl je ten největší"příspěvek je plný nesmyslů a mýtů." |
|
|
|
|
|
|
technet.idnes.cz/prvni-den-bitvy-o-britanii-...
Relativně slušný článek o prvním dnu Bitvy o Británii - rozkliknu diskusi a nejlépe hodnocený příspěvek je plný nesmyslů a mýtů. Achjo.
|
|
|
|
|
|
No však jo, v první části odkazovaného příspěvku píšu víceméně to stejné
Za první světové Britové balony používali k nastavení výšky, ve které má protiletadlový granát vybuchnout. Protože znali dostup německých bombardérů, vypustili balony o něco níž, tak aby je Němci tak akorát přeletěli. No a pak měli dělostřelci jasno, do jaké výšky střílet
|
|
|
|
|
[téma č. 277 - přísp. č. 665]
karaya1 Když se tu poslední dobou zase mihly balóny…(…) Což mi připomíná, že si nepamatuju, že bych četl o případu za druhé světové války, kdy by upoutaný balon měl za dne a dobré viditelnosti na svědomí nějaké letadlo; naopak se třeba ty u Doveru staly oblíbeným cílem německých stíhačů při návratu z bojového letu. V noci a/nebo mlze, popř. mracích, to jo – ostatně, jak se stal P/O Truhlář morčetem… (…) Za dne přece mohly balóny těžko posloužit k čemukoli víc, než omezit pohyb protivníka, ale těžko mohly způsobit ztrátu stroje (ostatně k témuž posloužily už když byly prvně použity Italy za první války). Resp. třeba mohly — tedy za dne — posloužit k tomu, aby přinutily osádky německých bombardérů vystoupit výše. Prostě se nemohly pohybovat řekněme ve výškách 100-500 metrů, ale ve výškách nad 2000 metrů (někde do této výšky Britové za II. války přehradové balóny vypouštěli). Za dne prostě balóny spíše tímto způsobem měly snížit přesnost bombardování. A v případě německých stíhačů… Pokud pominu PL dělostřelectvo (popř. setkání s britskými stíhači), potom jim samozřejmě sestřelování balónů nemohlo nikterak ublížit — v tu chvíli se pohybují zhruba ve výšce balónu, takže jim od lana pod balónem nic nehrozilo. Popravdě, dovedu si představit, že to musela být fajn zábava. Navíc — jestliže Huni stále měli do kulometů zápalné střelivo, konstrukcí pocházející z první války (nikoli britské de Wilde, účinné — nicméně vhodné pouze ke střelbě na celokovové stroje, resp. na stroje, které nemají plátěný potah), tak muselo jít o velice efektní záležitost. |
|
|
|
|
|
|
karaya1 napsal(a) v č. 198: Jedním z hlavních úkolů německých ponorek bylo po celou válku podávání Wetterberichtů. Hodně se o tom píše v ponorkářské literatuře a taky v materiálech ohledně Enigmy. "do půlky r. 1940 měli v zásadě kulový?" |
|
|
|
|
|
Rozumím tomu dobře, že do půlky r. 1940 měli v zásadě kulový? Mně nicméně nešlo až tak o Arktidu jako spíš o zdroj dat pro předpověď na západní frontě, dejme tomu nad relevantní částí Británie - tu přece nemohli dělat jen na základě toho, co naměřili na Islandu, v Grónsku, u Špicberk nebo u Newfoundlandu. Předpokládal bych, že meteolety se podnikaly i z Francie (našel jsem např. Wekusta 2 z Brestu a Wekusta 26 z Bruselu). Podobně to asi bude i s lodními misemi a automatickými stanicemi?
Prostě mě překvapilo, jak málo spolehlivé předpovědi měli Němci k dispozici.
|
|
|
|
|
Lepší shrnutí, než je v dokumentu od Strýčka, asi neseženeš. Pokud budeš chtít další detaily k polárním stanicím, tak se ozvi. |
|
|
|
|
|
Díky! |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal(a) v č. 194: epic.awi.de/27707/1/Polarforsch1951_2_2.pdf"Díky za každé nasměrování. " V německém textu najdeš hodně o organizaci a uskutečňování meteoprůzkumu nejen Luftwaffe za Hermanna G. |
|
|
|
|
|
Nevíte prosím někdo (guano?), jak to měli v létě 1940 Němci s meteorologickou službou, tj. odkud brali data k předpovědím? Vím, že se pak posílaly automatické sondy, ale jde mi právě o toto období. Několikrát jsem se totiž setkal, že Němce překvapilo špatné počasí a naopak, že se špatnou předpovědí v kapse si dali oraz a pak narychlo sháněli éra k náletům Díky za každé nasměrování. |
|
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 192: Odfiltrovat nějak odraz od pevné překážky nebyl přílišný problém ani v tehdejším stavu radiolokace, ale je třeba vzít v úvahu, že jak balony, tak lana byly v neustálém pohybu, a to v trojrozměrném prostoru. Vytvářely tudíž obdobný, i když ne stejný typ odraženého signálu jako jiné pohyblivé předměty. Jistě je pravdou, že rozlišit je od letounů letících daleko rychleji samozřejmě šlo, ale odrazy od tak rozměrných pohyblivých předmětů jako jsou ocelová lana v délce cca km byly asi dost rušivé. Operátoři se po jistých zkušenostech dokázali vyrovnat s ledasčím, ale o to nejde. Primární otázkou zajímající mne je to, jak konkrétně se uvedený stav odrazil v taktice detekce, ve službě a výcviku operátorů. A to jsem doposud nikde nenašel. "stejně tak muselo jít odfiltrovat (nikoli vyrušit, ale odfiltrovat stejně jako jiné možné rušení) případné odrazy lan či přímo balonů." |
|
|
|
|
Nejsem expert na radary, ale měl bych k tomu poznámku: - znám historku z tuzemského letiště z 80. let, kdy MiGy 21 najednou začaly "podle paprsku" přistávat vedle ranveje místo na ní. Zjistilo se, že pár set metrů od VPD místní JZD vyměnilo na kravíně střechu z lepenky za plechovou, což ovlivnilo tvar a směřování laloku. Dalo se to do pořádku novou kalibrací. Předpokládám, že stejně tak muselo jít odfiltrovat (nikoli vyrušit, ale odfiltrovat stejně jako jiné možné rušení) případné odrazy lan či přímo balonů. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal(a) v č. 190: CHL was a relatively simple manually-directed system that required the operator to hunt for targets by swinging the antenna back and forth looking for returns. The antenna was originally powered by WAAFs mounted on wheel-less bicycles whose chains were connected to a gear system, but these were later replaced by electric motors. When first deployed, CHL was used both for early detection of low-level targets, as well as a system for tracking individual aircraft over land; unlike CH which was permanently facing over water, CHL could be turned to look in any direction. This later role became outdated with the introduction of the Type 7 GCI in 1942."Chain Home Low už byl "otáčecí"" Tož tak;-) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě