Konec války v Čechách a na Moravě 1945
|
|
|
|---|---|
|
www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2005042801 |
|
|
|
|
Náhodou jsem se dostal k loňskému článku Honzy M. www.fronta.cz/konec-valky-den-osvobozeni-den... a některým dalším materiálům o konci války na Frontě. Ve článku je uvedeno, že kapitulace nabyla platnosti v 0.01 moskevského času, což odpovídalo pouze +1 od oficiálního času platnosti kapitulace (23.01), nad čímž se tedy zcela logicky pozastavuje v komentářích jeden ze čtenářů. Podobně je to uvedeno v odpovědi na dotaz www.fronta.cz/dotaz/konec-valky-8-5-nebo-9-5 . Ve článku i v odpovědi je navíc čas kapitulace 23.01 uveden jako SEČ. Poněkud tomu nerozumím. Tato problematika se řešila už dříve v redakčním tématu dotazy a odpovědi (přísp. 86+), z kterýchžto příspěvků sice chápu neexistující časový rozdíl mezi Británií a Evropou v době války, ale už méně rozdíl mezi mezi SEČ a moskevským časem (MSK). Moskva tedy podle Dzina leží v GMT+2 (chápu-li to dobře myšleno geograficky, což se mi tedy ale příliš nezdá), a od roku 1930 se k původnímu východoevropskému času GMT+2 přidává celoročně hodina (stejně jako v dalších pásmech v SSSR) a vzniká moskevský čas GMT+3. Čas GMT+2, tedy +1 od SEČ, platí dnes na Ukrajině, v Bělorusku a dalších zemích západně od Ruska, nicméně v roce 1945 tam platil pokud je mi známo MSK GMT+3, tedy pochopitelně vyjma Königsbergu, kde byl podle všeho MSK zaveden až v roce 1946. To je poměrně jasné, nicméně v případě, že měla být kapitulace platit od 23.01 SEČ (GMT+1), tak podle MSK (GMT+3) muselo jít o 1.01, nikoliv 0.01! Aby platil čas MSK 0.01, musela by kapitulace nabýt platnosti v 23:01 SELČ nikoliv SEČ. SELČ byl v Protektorátu zaveden od 2. 4. 1945 do 1. 10. 1945, takže předpokládám, že tomu bylo stejně i v Říši. Takže v kolik hodin byl opravdu konec války v Evropě?  |
|
|
|
|
K Píkovi doporučuji časopis Historie a vojenství číslo 1/2008, článek Zdeňka Vališe Ze sovětských gulagů do československé armády, Heliodor Píka v boji za životy Podkarpatorusů. Tam je to bez bolševického překrucování a očerňování. |
|
|
|
|
maja26 napsala v č. 336: Rád také pomůžu - plzeňská výtopna měla mnoho poškozených lokomotiv od hloubkařů. Dejte případně vědět e-mailem. Pokud jde o nálety na Plzeň (nejen zdejší železniční uzel), základní literatura je "Poslední akce" (Foud, Krátký, Vladař). "Díky, píšu totiž diplomku na téma dějiny železnice v Plzni...." |
|
|
|
|
|
Mustang.F napsal v č. 333: Zdravím, zajímavým zdrojem je mj. "Druhá světová válka v kronikách Regionu Podluží" (Lanžhot : Region Podluží, 2005)."Zdarvím. Můžete mi něco říct ohledně ztrát sovětských vojsk u Lanžhota? údajně zde padlo až 3000 vojáků ale většinou se píše že nějak kolem 1500. děkuju za odpověd." Filip |
|
|
|
|
Parádní téma, s kolegou bychom taky jistě mohli pomoci co se týče železnice. Ale Krátký bude na Plzeň, mašinky a bombardování Plzně dobrou volbou. |
|
|
|
|
Díky, píšu totiž diplomku na téma dějiny železnice v Plzni.... |
|
|
|
|
|
maja26 napsala v č. 334: Kontaktuj PhDr. Krátkého z muzea Škoda, dost se tím zabývá a občas i na toto téma publikuje. "Ahoj, nemáte někdo nějaké informace o bombardování Plzně ze 16. na 17. dubna 1945?" |
|
|
|
|
|
Ahoj, nemáte někdo nějaké informace o bombardování Plzně ze 16. na 17. dubna 1945? Mám už nějaké fotografie, věci z archivu a také jsem se prohrabala starými novinami, ale pokud by někdo měl nějaké informace, budu ráda. A taky by mě zajímaly ztracené insignie z Karlovy unverzity, které měly být v době bombardování nádraží v jednom z vagónů...Díky |
|
|
|
| Zdarvím. Můžete mi něco říct ohledně ztrát sovětských vojsk u Lanžhota? údajně zde padlo až 3000 vojáků ale většinou se píše že nějak kolem 1500. děkuju za odpověd. | |
|
|
|
|
Měl bych tu nějaké citace z dílka nazvaného: "Kroniky mnichovohradištských škol vypravují", autor Miloslav Stejskal v roce 1965:
"23. března 1945 v poledne svrhli cizí letci při přeletu města dvě bomby. Jedna spadla na silnici k Podolí za Mikšovými, druhá na pole."
Kronika obecné školy, s.33
"...V sobotu 5. května...v odpoledních hodinách s v městě objevil silný, po zuby ozbrojený motorizovaný německý oddíl. Němci rozestavili svá vozidla po náměstí i v hlavní ulici od dolního města až do ulice k Turnovu. Rozestavili kulomety a zaujali palebná postavení. Náhle třeskly výstřely a kulomety zaštěkaly. Davy lidí se rozutekly do domů. Němci utvořili řetězy, aby zabránilijakémukoli hnutí obyvatelstva. Vtom nad městem začala hučet tři těžká bombardovací letadla a hrozivě kroužila nad střechami. To trvalo asi 30-40 minut...." Kronika hlavní školy chlapecké, s. 42
"...ve středu 9. května...Někteří Němci však kapitulaci nechtěli vzít na vědomí. Letci z Mimoně bombardovali Mladou Boleslav a u nás bombami zapálili hospodářské budovy statku Arnoštice v obci Podolí..."
Zřejmě Kronika města Mnichova Hradiště. K poslední citaci - Mladou Boleslav velice pravděpodobně bombardovala sovětská letadla. Zda oba nálety souvisí však není jasné. |
|
|
|
|
Tom: Oficiální požadavky na VPD pro Ju 290 byly 1800 metrů dlouhá a 60 m široká dráha, bohužel takto podrobný soupis čs. letišť nemám. ...vrtá mi hlavou, odkud z "Čech" mohl startovat onen Ju 290, co 8. nebo 9. května přistál v Mnichově. Ono totiž pro Ju 290 moc letišť u nás asi nebylo? Co na to LW over Czech Territory? Byla by známa jednotka a místo startu?  Rajlich k tomu v LW over CZ uvádí, že Ju 290 PJ+PS z KG 200 byl posledním strojem, který odstartoval z Hradce Králové 9. května ráno (sovětská 2. armáda letiště obsadila krátce nato, hlásila ten den 12 odletů německých letadel). To je přesně ten "náš". P. W. Stahl ve své knize Tajná eskadra KG 200 k tomu uvádí:
S datem 30. dubna se tu píše, že kapitán a jeho šestičlenná posádka má za úkol co nejdříve s Junkersem Ju 290, poznávací značky PJ+PS, v noci za vhodného počasí dopravit do Barcelony skupinu lidí. Pokud by nebyl možný zpáteční let posádka byla ve Španělsku internována, má se kapitán Braun ohlásit u německého leteckého atašé v Madridu. Letadlo má být nabídnuto k prodeji Španělům. ... což nastoluje otázku trupového kódu - poměrem 2:1 vede PJ+PS nad PI+PS - i data - jestli 8. nebo 9. května. Podle Glynwedovy odpovědi to nicméně vypadá spíše na 8.: www.fronta.cz/dotaz/hradec-kralove-v-roce-1945Následovalo poučení, podle kterého vojáci i pak podléhají vojenským zákonům a jsou zavázáni přísným mlčením. Tuto povinnost musel kapitán potvrdit vlastnoručním podpisem. Výslovná poznámka - musí být upuštěno od přestříkání nebo jiného maskování. Posádka letí v uniformě jako na bojový let. Ani k tomuto letu ovšem již nedošlo. Francouzi do Horschingu nepřijeli, zůstali prostě “viset" cestou v naprostém chaosu někde na silnici. Pro kapitána Brauna měl ovšem písemný rozkaz k letu ve zmatcích posledních dnů účinnost ochranného dopisu, který ho chránil před podnikáním nějakých dalších nesmyslných akcí. Zanedlouho se v Hradci Králové setkal s generálplukovníkem von Greimem, který se ho zeptal ve své funkci velitele letecké armády 6 na jeho úkoly. Když mu ukázal 'ochranný dopis' a informoval ho o tom, proč ještě neodletěl do Španělska, umožnil mu Grein odletět do Španělska i bez francouzské vlády. Braun dal však přednost dopravě 70 německých vojáků do Německa. V Mnichově byli všichni zajati Američany. Každopádně díky za námět, nenapadlo mě podívat se zrovna sem. |
|
|
|
|
Dobry den Hladam informaciu: Som zo Slovenska 50km od Bratislavy dedina Závod.Vo vedlajsej dedine "Velké Leváre" bol pravdepodobne vojensky sklad Nemeckej armády,je tam doteraz vela pozostalej municie co som zistil madarskej aj nemeckej.Hladam info kto by mi to mohol upresnit co to bol za sklad,koho to bol sklad,a na co sluzil? DAKUJEM |
|
|
|
|
|
|
Trochu navážu: Sovětské letectvo bombardovalo 8. a 9. května 1945 několik míst v Čechách (Mělník, Mladá Boleslav, Hrotovice, Roudnice nad Labem aj.), o život přišly stovky civilních obyvatel. Cílem se snad staly "oficiálně" ustupující německé jednotky, mosty... |
|
|
|
|
fil2002 napsal v č. 327: Ježiši, to jsou blbiny co tam psali. Přeci Rudá armáda vstoupila už do osvobozeného města, kde se povstalci s pomocí Vlasovců osvobodili sami. By mě zajímalo, kde na ty počty přišli. Ani ve filmu "Osvobození Prahy" nebylo tolik mrtvých sovětů. "Dobrý den, rád bych upozornil na článek o pražském povstání, který zveřejnila MF Dnes (příloha Praha, s. B3) - viz zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=105&r=mfpra... Je založen na vzpomínkách pametníků (výhradně) a obsahuje několik "zajímavých" údajů: např. K. H. Frank je onačován za "říšského protektora", v Praze a okolí zahynulo 700 vojáků Rudé armády, v Lahovicích Němci hnali před tanky jejich 500 obyvatel, "mohutný útok na město z jihu a východu" začal 8. května... Filip"  |
|
|
|
|
|
|
Dobrý den, rád bych upozornil na článek o pražském povstání, který zveřejnila MF Dnes (příloha Praha, s. B3) - viz zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=105&r=mfpra... Je založen na vzpomínkách pametníků (výhradně) a obsahuje několik "zajímavých" údajů: např. K. H. Frank je onačován za "říšského protektora", v Praze a okolí zahynulo 700 vojáků Rudé armády, v Lahovicích Němci hnali před tanky jejich 500 obyvatel, "mohutný útok na město z jihu a východu" začal 8. května... Filip |
|
|
|
|
|
Zdravím všechny! Můžete mně (a samozřejmě i ostatním, pokud je to zajímavé téma), prosím, napsat, zda jste ve svém bádání nenarazili na zprávy o údajné letecké pomoci ze strany spojenců pražskému povstání? Díky. Filip |
|
|
|
|
|
K bodynovu příspěvku: jednak bych se za pana kolegu ohradil proti soustavnému prznění jeho jména, takže pro tvou informaci - Pavel Chráska se onen pán jmenuje! Dále - nějak mi uniká, proč právě jej dáváš do souvislosti s tvrzením o účasti místního obyvatelstva na obraně pevností v r. 1945. A ještě - je to podivné, ale moje poznatky z této oblasti jsou jiné, i já jsem s leckým z oné generace mluvil, místní lidi se podle mě hlavně tuto dobu snažili PŘEŽÍT a ne že by lezli do bunkrů ke kulometům. Takže o tom tvém evidentním nejsem až tak zcela přesvědčen. A prosím - pevnosti proti Německu se podle tebe teda staly pomníky čeho??? No a invektivy vůči někomu, kde zde nemůže reagovat ani nebudu komentovat. |
|
|
|
|
K publikačnímu zaměření doc. Boráka (pominu-li fakt, že tím, co bylo diskutováno níže se podle vlastních slov nezabýval a poznámka, že fušuje do všeho mi tudíž přijde zcestná): připadá mi poměrně kompaktní, co do prostoru i do dějinné éry, z cca 20 titulů, jichž byl autorem nebo editorem (a to nepočítám články a TV dokumenty), se kontextu ostatních vymykají snad jen tři (aleph.vkol.cz/F/8QJHIGXL9IQ9NPFHRJN6BJA9UR3J...). |
|
|
|
|
|
Od doc. Boráka jsem přečetl skoro vše, co publikoval, takže o tom, že MCh má udávané informace od něj, jsem měl jisté pochybnosti od začátku. Dík za ověření. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Konec války v Čechách a na Moravě 1945