Konec války v Čechách a na Moravě 1945

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 318
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po
egli 22.8.2009 10:27 - č. 376
egli
rkkk napsal v č. 373:
"K největšímu vyvražďování dohnal nacisty právě neúspěch na frontách"
To vůbec není pravda, rozhodnutí o "konečném řešení" bylo úzce spojeno se zahájením východního tažení, padlo během léta-podzimu 1941, kdy se zdálo, že vítězství je na dosah.
bush 22.8.2009 09:05 - č. 375
bush rkkk: Mohl by jsi své názory/úvahy převést z linie obecné frazeologie našich médií do sféry alespoň o trochu skutečnější? Otázka trvání socialismu na věčné časy je dosti subjektivní. A s tím vražděním v míru nebo za války - co tím chtěl básník říci?

Hlavně, pokud už je nutné o tomto disputovat, mohlo by se tak dít v příslušném fóru, "co by kdyby", nikoli zde.
Ondřej Kolář 22.8.2009 09:04 - č. 374
rkkk napsal v č. 373:
"K největšímu vyvražďování dohnal nacisty právě neúspěch na frontách"
V Polsku docházelo od počátků okupace k čistkám, rovněž v obsazené části SSSR hned po příchodu Němců začaly "úřadovat" Einsatzgruppen. O "konečném řešení židovské otázky" bylo definitivně rozhodnuto v lednu 1942. To vše se událo ještě před porážkami u Stalingradu a Alameinu.
rkkk napsal v č. 373:
"Kdyby se shodou šťastných náhod nedostal do vedení SSSR Michail Gorbačov, tak tady mohl být tuhý socializmus pořád."
Ona to nebyla ani tak shoda náhod, jako spíš důsledek dlouhodobějšího politického vývoje, kdy se reforma stávala politickou a ekonomickou nutností. Určité reformní kroky ostatně podnikl už Andropov. Tím v žádném případě nehodlám snižovat Gorbačovovy zásluhy, ovšem Gorbačov sám by mnoho nezmohl, pokud by neměl podporu dalších stranických špiček.

rkkk napsal v č. 371:
"Takže výsledek války pro nás vůbec nic neznamená."
To v žádném případě. Za vlády komunistů existovala možnost, že bude náš stát zavlečen do války, nicméně v případě nacistického výtězství můžeme s téměř stoprocentní jistotou předpokládat, že by český stát a národ přestal existovat.
rkkk 22.8.2009 02:20 - č. 373
Stejně myslím, že vyhlídky na reformu komunistického bloku vedeného SSSR a nacistického německa byly úplně stejné. Kdyby se shodou šťastných náhod nedostal do vedení SSSR Michail Gorbačov, tak tady mohl být tuhý socializmus pořád. K největšímu vyvražďování dohnal nacisty právě neúspěch na frontách - v situaci, kdy jejich vojáci a civilisté umírali po statisících, tak se na cenu lidského života koukalo jinak, než v době míru. A komunisty od rozpoutání další války odradila jen hrozba atomových zbraní. Takže pokud se někomu zdá stejné řádění komunistů a nacistů, nesmí zapomenout, že nelze srovnávat chování jednoho režimu v zázemí během války s chováním druhého režimu v zázemí v době míru.
spelter 19.8.2009 09:10 - č. 372
spelter
rkkk napsal v č. 371:
"Hitler byl sice o něco mladší než Stalin, ale zdravotně na tom nebyl zrovna nejlépe. Takže není moc pravděpodobné, že by se dožil konce padesátých let. No a po jeho smrti by jistě nastal boj o moc a pak by záleželo, zda by se k ní dostal nějaký fanatik jako třeba Himmler a dotáhl všechny nacistické hrůzoplány do konce nebo zda by se moci chopil někdo umírněný – Stauffenbergovo spiknutí dokazuje, že takových lidí bylo v Německu mnoho."
To asi neklapne, tahle úvaha.. Tak nějak mi z toho vyplývá, že ten boj o moc po Hitlerově smrti před koncem padesátých let předpokládáš po vítězné válce. Vzhledem k tomu by
1) do konce padesátých let už konečné řešení (v tomto případě tedy české otázky, ale nejen té) mohlo klidně být dokončeno, než by k tomu boji o moc vůbec mohlo dojít
2) ohledně možného Hitlerova nástupce by k boji o moc sice třeba došlo, ale mezi figurami typu Himmler, Göring, Goebbels - z nichž ať by v případě boje o moc zvítězil kterýkoli, ani u jednoho nelze předpokládat, že by se zpronevěřil Vůdcovu odkazu a nepokračoval v jeho díle..
3) o tom, že by v Německu po vítězné válce se mohl po Hitlerově smrti dostat někdo "umírněný" či nějaký "spiklenec" typu Stauffenberga si můžeš nechat zdát. Ke Stauffenbergovu spiknutí došlo právě proto, že Němci už dostávali na všech frontách, co se do nich vešlo. V případě vítězství ve válce by nikdo v Německu neměl důvod zpochybňovat Vůdce, jeho politiku, a jím vybraného nástupce - s výjimkou ad 2) některého dalšího kandidáta na nástupnictví.


rkkk napsal v č. 371:
"Stejně tak se po Stalinově smrti nemusel dostat k moci relativně umírněný Chruščov, ale mohl to vzít do ruky třeba Berija a udělat z nás první linii třetí světové."
Tu z nás mohl udělat už absolutně neumírněný Stalin ještě za svého života, a rozmyslel si to, protože si uměl spočítat, co by to znamenalo i pro samotný SSSR. Což by si uměl spočítat i Berija a koneckonců si to uměl spočítat i "umírněný" Chruščov.

Jinými slovy, to, co nás čekalo po válce, byla sice katastrofa, ale hledat k ní alternativu v podobě německého vítězství je poněkud..nešťastné? hloupé? nebo bych měl použít silnější výraz?
rkkk 18.8.2009 23:32 - č. 371
Domnívám se, že ať by Německo válku vyhrálo nebo prohrálo, pro nás, které „osvobodil“ rudý bratr, by to znamenalo přibližně stejné vyhlídky do budoucnosti. Pro mnohé je to asi kacířské tvrzení – vždyť nacisti plánovali přesídlení, poněmčení, vyvraždění... a komunisti „jen“ budovali socializmus. Ale je nutné si uvědomit jednu věc : Hitler byl sice o něco mladší než Stalin, ale zdravotně na tom nebyl zrovna nejlépe. Takže není moc pravděpodobné, že by se dožil konce padesátých let. No a po jeho smrti by jistě nastal boj o moc a pak by záleželo, zda by se k ní dostal nějaký fanatik jako třeba Himmler a dotáhl všechny nacistické hrůzoplány do konce nebo zda by se moci chopil někdo umírněný – Stauffenbergovo spiknutí dokazuje, že takových lidí bylo v Německu mnoho. Stejně tak se po Stalinově smrti nemusel dostat k moci relativně umírněný Chruščov, ale mohl to vzít do ruky třeba Berija a udělat z nás první linii třetí světové. Takže výsledek války pro nás vůbec nic neznamená. Pravděpodobnost příchodu mesiáše s flekem na čele nebo konečného řešení pro všechny byla stejná na obou stranách.
bobanek 18.8.2009 21:27 - č. 370
kure10 napsal v č. 369:
"Zdravím. Zajímá mě, kudy vedli ústupovky v Jižních Čechách "
Prostudovat mapy, literaturu, je toho na internetu dost.
kure10 31.7.2009 18:05 - č. 369
Zdravím. Zajímá mě, kudy vedli ústupovky v Jižních Čechách když už to Němci vzdali a utíkali k Američanům. Hlavně v okolí měst: Krumlov,Kaplice, Prachatice, Strakonice, Ktiš, Zlatá Koruna, Plzeň, České Velenice . Pokud bude někdo z vás vědět alespon o některé/některých, at se mi prosím ozve na můj email : pancir.tom@seznam.cz . Děkuji
Honza M. 11.1.2009 16:36 - č. 368
Honza M. sejkr78: Po osvobození (26.4.) až do začátku pražské operace (6.5.) se fronta ustálila zhruba na linii Rosice - sever Brna (možná Kuřim) - sever od Vyškova. Potom se německé obranné linie na tomto úseku víceméně zhroutily.
sejkr78 11.1.2009 15:38 - č. 367
Ahoj, nemá někdo informace o frontových liniích kolem Kuřimi u Brna?
EDIT Fuky: oprava šílených překlepů.
egli 2.1.2009 10:09 - č. 366
egli
Vojta306 napsal v č. 365:
"Co se po válce dělalo s opušěnou a zničenou vojenskou technikou"
Co se týká obrněné techniky, tak co bylo v dobrém stavu, se ještě nějakou dobu v čs. armádě používalo:
www.fronta.cz/dotaz/ceskoslovenske-tanky-194...
Zbytek byl sešrotován.
Vojta306 2.1.2009 09:54 - č. 365
Ahoj, mám takovej hloupej dotaz. Co se po válce dělalo s opušěnou a zničenou vojenskou technikou, která zbyla po němcích na našem území?? A co ruční zbraně?? Ty se nějak vybíraly?? Těch se tady přeci muselo všude válet strašně moc nebo ne? A nebo skončily na půdách a ve sklepech domů?? Můj děda mi třeba řikal, že měl schovanou německou pistoli P08 Luger. Tak jestli skončily všechny zbraně podobně anebo si je třeba vzala československá armáda?? Moc díky za odpovědi Vojta
jakubkuba 24.11.2008 10:25 - č. 364
Ondřej Kolář napsal v č. 363:
"O Lokti a osvobození Karlových Varů se zmiňuje např. Jindřich Marek v knize Šeříkový sólokapr. Nejsem si jist, do jaké míry se touto otázkou zabývá kniha Američané a západní Čechy."
Ok, děkuji za typ ná knížky, zavítám do knihovny a pročtu si je.
Ondřej Kolář 24.11.2008 09:17 - č. 363
jakubkuba napsal v č. 362:
"má někdo informace o postupu vojska na konci 2sv Loket-Horní slavkov"
O Lokti a osvobození Karlových Varů se zmiňuje např. Jindřich Marek v knize Šeříkový sólokapr. Nejsem si jist, do jaké míry se touto otázkou zabývá kniha Američané a západní Čechy.
jakubkuba 23.11.2008 22:00 - č. 362
Dobrý den, má někdo informace o postupu vojska na konci 2sv Loket-Horní slavkov.? Poprípadně jiné postupy vojsk v Karlovarske kraji. Dekuji Kuba
spelter 13.11.2008 10:31 - č. 358
spelter
ja_62 napsal v č. 355:
"řekl bych že na Kojzarův článek v Haló novinách snad nemá smysl reagovat"
Já bych řekl, že pokud už na takový článek reagovat, tak snad jedině takhle
www.youtube.com/watch?v=WHuZjC3o5Z8&amp;feat...
Kralik 12.11.2008 18:43 - č. 357
Kralik Pana Marka sice nemám moc v lásce, ale tohle je vážně smutný...
ja_62 12.11.2008 18:26 - č. 355
ja_62 Ehm, řekl bych že na Kojzarův článek v Haló novinách snad nemá smysl reagovat nebo se vůči němu vymezovat.
Kralik 12.11.2008 18:21 - č. 354
Kralik www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2005042801
Fuky 11.5.2008 15:13 - č. 352
Fuky Náhodou jsem se dostal k loňskému článku Honzy M. www.fronta.cz/konec-valky-den-osvobozeni-den... a některým dalším materiálům o konci války na Frontě. Ve článku je uvedeno, že kapitulace nabyla platnosti v 0.01 moskevského času, což odpovídalo pouze +1 od oficiálního času platnosti kapitulace (23.01), nad čímž se tedy zcela logicky pozastavuje v komentářích jeden ze čtenářů. Podobně je to uvedeno v odpovědi na dotaz www.fronta.cz/dotaz/konec-valky-8-5-nebo-9-5 . Ve článku i v odpovědi je navíc čas kapitulace 23.01 uveden jako SEČ.
Poněkud tomu nerozumím. Tato problematika se řešila už dříve v redakčním tématu dotazy a odpovědi (přísp. 86+), z kterýchžto příspěvků sice chápu neexistující časový rozdíl mezi Británií a Evropou v době války, ale už méně rozdíl mezi mezi SEČ a moskevským časem (MSK).
Moskva tedy podle Dzina leží v GMT+2 (chápu-li to dobře myšleno geograficky, což se mi tedy ale příliš nezdá), a od roku 1930 se k původnímu východoevropskému času GMT+2 přidává celoročně hodina (stejně jako v dalších pásmech v SSSR) a vzniká moskevský čas GMT+3. Čas GMT+2, tedy +1 od SEČ, platí dnes na Ukrajině, v Bělorusku a dalších zemích západně od Ruska, nicméně v roce 1945 tam platil pokud je mi známo MSK GMT+3, tedy pochopitelně vyjma Königsbergu, kde byl podle všeho MSK zaveden až v roce 1946.
To je poměrně jasné, nicméně v případě, že měla být kapitulace platit od 23.01 SEČ (GMT+1), tak podle MSK (GMT+3) muselo jít o 1.01, nikoliv 0.01! Aby platil čas MSK 0.01, musela by kapitulace nabýt platnosti v 23:01 SELČ nikoliv SEČ. SELČ byl v Protektorátu zaveden od 2. 4. 1945 do 1. 10. 1945, takže předpokládám, že tomu bylo stejně i v Říši. Takže v kolik hodin byl opravdu konec války v Evropě?
41-60 z 318
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po

Diskuzní forum